Obvodní soud pro Prahu 5 ve středu vynesl rozsudek, kterým zprostil viny poslance Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Člen strany Věcí veřejných (VV) Vít Bárta byl loni v dubnu uznán vinným za uplácení stranických kolegů Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. Úplatek, který měl zajistit jejich loajalitu a podporu prosazování zájmů Víta Bárty, údajně poslanec Jaroslav Škárka přijal a část peněz i použil. Soudem byl pak uznán vinným z podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu 3 let vězení. Vít Bárta dostal 18měsíční podmíněný trest. Po středečním vynesení rozsudku soudu se ihned odvolala státní zástupkyně a případ tak bude řešit Městský soud v Praze.
Archiv rubriky: Politika
Španělský premiér cestuje do Peru a Chile
Španělský premiér Mariano Rajoy navštíví Jižní Ameriku s cílem zúčastnit se na bilaterálních jednáních s představiteli regionu a summitu mezi Evropskou unii a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). V Peru se premiér Rajoy setká s prezidentem Ollanten Humalem, poté navštíví Santiago de Chile, kde se bude od 26. do 27. ledna konat summit regionů. Jeho hlavním úkolem je prohloubit kooperaci mezi EU a zeměmi CELAC v otázkách udržitelného rozvoje. Tohle bude již třetí cesta premiéra Rajoye do Latinské Ameriky.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová čelí kritice kvůli útoku na americké velvyslanectví v Benghází
Ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová ve středu vypovídala před speciálním senátním výborem, na kterém se probíral útok na americké velvyslanectví v libyjském Benghází z loňského září, při kterém byl zabit americký velvyslanec Christopher Stevens a další tři lidé. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová osobně přijala odpovědnost za útok, přesto čelí silné kritice ze strany republikánů. Ti ministryni Clintonovou viní především z nezajištění dostatečných bezpečnostních podmínek na americké ambasádě. Ovšem podle nezávislé zprávy nikdo z vládních představitelů své povinnosti nezanedbal.
Evropský parlament ocenil přístup Černé Hory v plnění požadovaných reforem
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu (AFET) ocenil přístup Černé Hory v plnění reforem, které musí země splnit před vstupem do EU. AFET zároveň vybídl Černou Horu, aby se více zabývala mediální svobodou, v současné době jsou zejména kritizovány útoky na černohorské novináře za vyjádření názorů. Problematické je podle AFET i nedodržování práv žen a rovnosti mezi pohlavími. Černá Hora by měla začít přístupová jednání s EU 29. června.
Britský premiér David Cameron slíbil konání referenda ohledně vystoupení z EU na rok 2017
Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.
Rusko evakuovalo své občany ze Sýrie
Dvě letadla převážející 77 ruských občanů, zejména žen a dětí, přistála ve středu v Moskvě. Jedná se o první takovou evakuaci od začátku syrského konfliktu. Podle ruských úřadů žijí v Sýrii desetitisíce ruských občanů. Podle stanice Al-Jazeery je evakuace ruských občanů zatím nejjasnější signál toho, že Moskva by se mohla připravovat na možnost porážky režimu prezidenta Assada. Rusko však nijak nenaznačilo, že ustupuje ze své podmínky, aby odchod prezidenta Assada nebyl předpokladem pro mírová jednání. Moskva zároveň provádí jedno z největších námořních cvičení ve Středozemním a Černém moři od rozpadu SSSR. Podle analytiků tím chce Rusko zdůraznit svůj zájem v tomto regionu, zvláště v syrském přístavu Tartous, který má od syrské vlády pronajatý.
Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby
Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.
Šéf americké Národní asociace střelných zbraní obvinil prezidenta Obamu z omezování svobody Američanů
Wayne LaPierre stojící v čele Národní asociace střelných zbraní (NRA) dlouhodobě prosazuje více zbraní v americké společnosti, což dle jeho názoru zajistí opravdové bezpečí každého Američana. Na základě svého přesvědčení LaPierre kritizuje inaugurační proslov prezidenta Baracka Obamy, ve kterém prezident zdůraznil nutnost větší regulace střelných zbraní, aby nedošlo k dalším děsivým útokům, jako na základní škole Sandy Hook. Podle LaPierra prezidentův návrh na změnu zákona o střelných zbraních stojí v rozporu s druhým dodatkem americké ústavy, který hovoří o právu amerických občanů držet a nosit zbraň a je tak útokem na svobodu každého Američana.
V Izraeli začíná povolební vyjednávání
Po sečtení výsledků izraelských parlamentních voleb získala koalice strany Likud premiéra Benjamina Netanyahua a strany Yisrael Beitenu 31 křesel v izraelském parlamentu, což je o 11 křesel méně, než měly obě strany před volbami. Spolu se zbylými třemi pravicovými stranami kontroluje pravý blok 60 křesel izraelského parlamentu z celkových 120. Nečekaného úspěchu dosáhla nová středová sekulární strana Yesh Atid, která získala 19 křesel. Sekulární Yesh Atid tak spolu s Labouristy, ostatními levicovými stranami a arabsko-izraelskými stranami kontroluje v parlamentu druhou polovinu křesel. Podle BBC bude premiér Netanyahu potřebovat k sestavení vlády podporu středové Yesh Atid, její lídr Yair Lapid však již avizoval, že bude požadovat změnu zákonu, který umožňuje ultra ortodoxním židům vyhnout se službě v armádě a také, že vstoupí pouze do vlády, která bude usilovat o obnovení mírových rozhovorů s Palestinci. Zájem o spolupráci se středovou Yesh Atid však projevila také předsedkyně levicových Labouristů Shelly Yachimovichová. „Máme nyní příležitost osvobodit izraelské občany od jha netanyahuovy vlády,“ uvedla předsedkyně Yachimovichová.
Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali
Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.
Útoku na těžařskou základnu v Alžírsku se mohli účastnit i Kanaďané
Kanadské ministerstvo zahraničí pracuje na vyvrácení či potvrzení informace, že meziislamisty, kteří podnikli útok na těžařskou základnu v Alžírsku, byli i dva kanadští občané. Alžírský premiér Abdelmalek Sellal uvedl, že jeden z organizátorů celé akce byl Kanaďan, který byl během krize zabit. Kanadský ministr zahraničí John Baird řekl, že zatím tuto informaci oficiálně nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit. Útok a obléhání těžařské základny si vyžádalo 37 mrtvých cizinců, mezi kterými byli Američané, Britové nebo Japonci.
Bahrajnská opozice obnoví rozhovory s vládou
Bahrajnská opozice přijala výzvu ministra spravedlnosti Sheikh Khalid bin Ali Al Khalifa k obnovení dialogu. Podle BBC vyzval ministr Al Khalifa k obnově rozhovorů ve snaze ukončit patovou situaci mezi opozicí a vládou, která poškozuje ekonomiku země. Khalil al-Marzook, jeden z představitelů hlavního opozičního hnutí al Wefaq, vyjádřil ohledně nových jednání s vládou mírný optimismus. Zároveň ale dodal, že je třeba si nejdříve vyjasnit, jak bude jednání probíhat, jaké má být dosaženo dohody, kterou by měl ratifikovat lid. Opoziční politik Marzook varoval, že pokud je návrh k dialogu jen zástěrkou, jak rozmělnit sílu opozice před protesty 14. února, bude tím pouze prohloubena nedůvěra mezi lidmi a vládou. V zemi trvají nepokoje právě od 14. února 2011, kdy byla velká demonstrace v rámci Arabského jara rozehnána bahrajnskou policií. Od té doby si střety vyžádaly řadu obětí jak z řad opozice, tak pořádkových sil. Podle člena opozice Marzooka je cílem opozičního hnutí zavedení konstituční monarchie v Bahrajnu.
Izraelská armáda opět zasáhla proti palestinským aktivistům
Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Guvernér Nebrasky souhlasí s výstavbou ropovodu Keystone
Dave Heineman, guvernér americké Nebrasky, odsouhlasil výstavbu ropovodu Keystone XL Pipeline kanadské firmy TransCanada, který v případě svého zprovoznění povede kanadskou ropu z Alberty přes Nebrasku do Texasu. Projekt se setkal s velkým odporem především u vlastníků půdy a skupin environmentalistů právě v Nebrasce. Guvernér Heineman poslal dopis prezidentovi Baracku Obamovi, v němž ho informoval o svém souhlasu s vedením ropovodu Keystone přes území Nebrasky. Konečné rozhodnutí o výstavbě musí potvrdit prezident Obama.
Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí
Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii. Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Jednotky Čadu se přesouvají k malijským hranicím
V úterý se podle agentury Reuters čadské vojenské jednotky, nyní působící v Nigeru, přesunuly k hranicím Mali, kde by se měly připojit k vojenské intervenci Africké unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) na sever Mali. Nigerský prezident Mahamadou Issoufou odsoudil působení islamistických rebelů na severu Mali. Niger již do Mali vyslal technický tým, který působí pod francouzskými důstojníky. Francie se k boji proti rebelům na severu země připojila před 11 dny a vyzývá mezinárodní společenství k utvoření sil, které zabrání další postup islamistických rebelů.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Jednání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska bude pokračovat i mezi prezidenty obou zemí
Podle kanceláře kosovské prezidentky Atifete Jahjagy by mělo dojít k jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem v průběhu února až března. Prezidenti by měli především diskutovat o tématech, která byla již nastolena v jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi za dohledu EU. Setkání mezi prezidentkou Jagjaga a prezidentem Nikolicem bude první mezi hlavami států Kosova a Srbska.
Rumunsko sníží příspěvky poslancům
Návrh rumunského rozpočtu na rok 2013 počítá se snížením dotací na bydlení a na cestovní výdaje až o 50 %. Měsíční příspěvek na bydlení by tak měl klesnout ze současných 2 261 USD na 1 222 USD. Dotace na cestovní výdaje se již v roce 2012 snížily z necelých 791 000 USD na 458 000 USD. Nicméně v prosinci 2012 se zvýšil počet poslanců, v současné době Parlament zastupuje na 588 poslanců na místo 470. V průběhu týdne by mělo Rumunsko přijmout rozpočet na rok 2013.
Venezuelský prezident Chávez se údajně vrátí do vlasti v nejbližších dnech
Bratr venezuelského prezidenta Huga Cháveze Argenis Chávez prohlásil, že prezident Chávez se v nejbližších dnech vrátí do své rodné země. Ministr zahraničních věcí Elías Jaua odcestoval na Kubu, aby s prezidentem Cháveze zkonzultoval následující vývoj v zemi. V rámci své cesty se setkal taky s ministrem zahraničních věcí Kuby Brunom Rodriguezem a poděkoval všem doktorům za jejich starostlivost. Prezident Chávez se na Kubě zotavuje z operace, které se kvůli rakovině podrobil již v prosinci minulého roka.
Prezident Chile podpoří ústavní uznání původních obyvatelů
Prezident Chile Sebastián Piñera oznámil v souvislosti se stále probíhající krizí mezi kmeny Mapučů a vlastníky půdy v regionu Araucanía, že podpoří oficiální ústavní uznání původních obyvatel Chile v ústavě. Kmeny by měly podle vyhlášení prezidenta Piñery vytvořit radu, která by skutečně reprezentovala jejich zájmy a kulturní tradice. Představitelé vlády jsou nyní v problematickém regionu s cílem zhodnotit rozsah konfliktu mezi zemědělci a Mapuči, kteří podle historických nároků z dob španělské kolonizace žádají o vrácení milionů hektarů půdy v Araucaníi.