Člen Sněmovně reprezentantů za stát Florida Joe García oznámil svůj záměr prezentovat návrh zákona, podle kterého by dosavadní občané Venezuely, kteří utekli z vlasti po nástupu prezidenta Huga Cháveze do Spojených států amerických, mohli dostat oprávnění k trvalému pobytu. Tím by chtěl poslanec García vyřešit komplikovanou situaci emigrantů bez dokumentů. Na rozdíl od podobného návrhu pro kubánské emigranty by se budoucí zákon uplatňoval jenom na ty občané, které se již nacházejí na území Spojených států amerických. Nevztahoval by se na nových přicházejících.
Archiv rubriky: Témata
Cestující autobusových linek mají na území EU právo na odškodnění
Od března začalo platit Evropské nařízení o právech cestujících v autobusové dopravě. V případě zpoždění autobusu u pravidelných linek, jejichž vzdálenost cesty je delší než 250 kilometrů a zároveň mají nástup nebo výstupní místo na území členského státu EU, mají cestující nárok na kompenzace. Pokud dojde ke zrušení nebo zpoždění spoje o více než dvě hodiny, musí být cestujícím nabídnuta možnost rozhodnout se mezi pokračováním či přesměrováním do cílového místa, jinak získá náhradu jízdného. Pokud bude spoj zrušen nebo zpožděn o více než 90 minut u autobusů, jejichž cesta trvá více než tři hodiny, musí dopravce bezplatně poskytnout občerstvení. Ubytování musí zajistit v případech, kdy je nezbytný jeden nebo více noclehů. Ubytování má limit 104 USD na jednoho cestujícího nejvýše 2 noci. Byla stanovena také výše odškodnění za ztrátu či poškození zavazadel, která se může vyšplhat až na 1500 USD za zavazadlo.
Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím
V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Lotyššsko požádalo o vstup do eurozóny
Lotyšsko formálně požádalo o přijetí eura, pokud uspěje, mohlo by se v roce 2014 stát 18. členem bloku. Malý baltický stát splňuje všechny požadované podmínky a finanční kritéria, nazývaná konvergenční nebo Maastrichtská kritéria, která jsou nutná pro přijetí eura. Premiér Valdis Dombrovskis zavedl velké veřejné výdajové škrty, které pomohly k oživení ekonomiky a díky tomu je Lotyšsko dnes jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v EU. Evropská komise i Evropská centrální banka pravděpodobně rozhodnou o žádosti v červnu. Lotyšská měna lat je úspěšně navázaná na euro již od roku 2005. Průzkumy veřejného mínění v zemi avšak naznačují, že téměř dvě třetiny obyvatel jsou proti vstupu do eurozóny a přijetí jednotné měny.
Senát odsouhlasil podání ústavní žaloby na prezidenta Václava Klause
Členové horní komory Parlamentu ČR v pondělí odsouhlasili podání ústavní žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu. Podání žaloby k Ústavnímu soudu (ÚS) podpořilo 38 senátorů, zbylých 30 bylo proti. Ústava definuje velezradu jako „jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Trestem za velezradu je ztráta prezidentského mandátu a nemožnost ho znovu nabýt. Žalobu předložilo 28 senátorů, kteří prezidenta Václava Klause kritizovali zejména kvůli novoroční amnestii. Nicméně dalšími důvody pro podání žaloby bylo to, že prezident Klaus otálel s podepsáním dodatku Evropské sociální charty nebo dosud nepodepsal dodatek Lisabonské smlouvy o záchranném fondu eurozóny. ÚS projedná žalobu přednostně.
Prezident Obama obsazuje další posty
V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.
Bývalý řecký ministr obrany byl odsouzen za korupci
Bývalý řecký ministr obrany Akis Tsochatzopoulos byl shledán vinným a odsouzen na 8 let do vězení kvůli zatajení majetku a korupci. Exministr Tsochatzopoulos byl zakládajícím členem kdysi dominantní socialistické strany, ze které byl v roce 2010 vyloučen. Bývalý ministr měl uvádět nepřesné informace o svém majetku, kritizována byla především jeho koupě neoklasicistního zámku v blízkosti Akropole. Bývalý ministr Tsochatzopoulos je ve vazbě od dubna 2012 a čelí i obvinění z praní špinavých peněz, a pokud bude i v tomto případě shledán vinným, může být jeho trest navýšen. Zároveň udělil bývalému ministrovi soud pokutu ve výši 675 000 USD a byl mu zabaven zámek. Vláda premiéra Antonis Samarase se zavázala k důraznému zakročení proti politické korupci.
Zrušené buňky ODS v Praze budou obnoveny
Regionální rada ODS v pondělí rozhodla o tom, že obnoví oblastní sdružení v Praze 4 a v Praze 12. Garanty budou místopředseda pražské ODS Zdeněk Zajíček a senátor Tomáš Gurlich. Cílem je, aby nová sdružená vznikla co nejrychleji. Zároveň je tu snaha o to, aby členové nově vznikajících pražských buněk byli jen lidé, kteří mají v dané části Prahy trvalé bydliště. O zrušení pražských buněk ODS rozhodla ve čtvrtek výkonná rada ODS na jednání v Jihlavě.
V neděli vyšlo do ulic na 100 000 Bulharů
Po celé zemi se uskutečnily protesty proti špatné politické a hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti, která činí 12,4 %. Největší účast byla zaznamenána v přístavním městě Varna, kde se zúčastnilo protestů na 50 000 až 70 000 obyvatel. Ve Varně se před 2 týdny pokusil upálit Plamen Goranov, přirovnávaný bulharskými médii k Janu Palachovi, který dnes na následky popálení zemřel. Po rezignaci vlády se požadavky demonstrantů rozšířily o změnu volebního práva, zákaz jednostranných změn úrokových sazeb z úvěru a další bankovní opatření. Jednání mezi bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem a zástupci demonstrantů a odborů skončila v pátek neúspěchem.
Angola a Uruguay chtějí vstoupit do nové etapy vzájemné spolupráce
Uruguayský ministr zahraničí Luis Almagro navštívil Angolu. V hlavním městě Luanda se sešel s angolským prezidentem José Eduardem dos Santem. Oba státy chtějí oživit bilaterální spolupráci. Zaměří se na oblast diplomatických vztahů, zemědělství, kultury, průmyslu, ropné těžby a energetiky. Angola a Uruguay v Luandě podepsaly dohodu týkající se osvobození povinnosti víz pro diplomaty, úřední osoby a některé umělce. Dále zástupci států hovořili o OSN a slíbili si, že navzájem podpoří kandidaturu toho druhého jako nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ministr zahraničí pro Uruguay Luis Almagro jménem uruguayského prezidenta José Mujicy pozval angolského prezidenta José Eduarda dos Santu do Uruguaye.
Stoupá role USA v operaci v Mali
Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.
Německo po vzoru dalších zemí plánuje vetovat přístup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Poté, co německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich uvedl, že Německo má v plánu zablokovat přístup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, rumunská vláda v neděli reagovala, že chce od všech zemích, které mají v plánu zamezit vstupu Rumunska do Schengenu, znát všechny argumenty pro možná zablokování. Jednání Rady EU mezi ministry vnitra a spravedlnosti by se mělo odehrát ve čtvrtek v Bruselu.
Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile
Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii požaduje přístup do iránského zařízení
Šéf mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Yukiya Amano před výborem agentury prohlásil, že „povolení přístupu do komplexu Parchin by byl pozitivní krok, který by demonstroval iránskou ochotu zaměřit se na jádro problému“. Podle šéfa IAEA Amana by Irán měl agentuře přístup udělit bez čekání na další rozhovory. IAEA podezřívá Irán, že v komplexu Parchin testuje výbušniny schopné iniciovat jaderný výbuch. IAEA už jednala s Iránem o přístupu do jeho jaderných zařízení minulý měsíc, tehdy avšak šéf iránského jaderného programu Fereydun Abbasi-Davani prohlásil, že návštěva jakéhokoliv zařízení, včetně komplexu Parchin, „není na pořadu dne“.
Jemen neplní mezinárodní úmluvu o ochraně dětí
V Jemenu jsou stále podle stanice Al-Jazeera popravovány děti a mladiství. Země má nejvyšší míru vězněných a popravovaných mladších 18 let z důvodu absence rodných listů a kvalitního soudnictví. „Dokazování něčího věku je v Jemenu obrovský problém,“ říká aktivistka Priyanka Motaparthy z organizace Human Rights Watch (HRW). Ačkoliv je v Jemenu od roku 1994 zakázáno provádět trest smrti mladistvých, soudy často zákaz porušují. Tresty smrti byly vykonávány především se za bývalého prezidenta Aliho Abdullaha Saleha, lidé bývají trestání za vraždu ze cti, znásilnění, ozbrojené loupeže či dokonce čarodějnictví.
Spojené arabské emiráty soudí 94 lidí za pokus o převrat
Za plánování svržení vlády Spojených arabských emirátů (SAE) půjde před soud 94 osob, údajných členů tajné islámské buňky, napojené na Muslimské bratrstvo. Mezi obžalovanými je několik lidsko-právních právníků, učitelů, soudců i studentských aktivistů. Pokud budou obvinění odsouzeni, mohou jím být uděleny tresty až do výše 15 let odnětí svobody bez možnosti odvolání. Podle Nicka McGeehana z Human Rights Watch (HRW) je pravděpodobné, že se zadrženými není správně zacházeno. Podle BBC mají obvinění omezený styk se svými rodinami i s právními zástupci, konzultace mezi obviněnými a jejich právníky se navíc účastní i zástupci prokuratury SAE. Ačkoli se soud má konat již za týden, úřady SAE dosud nezveřejnily identitu všech zadržených, nesdělily z čeho přesně jsou obžalování, ani na jakých důkazech je obžaloba postavena.
V Mali byl údajně zabit islamista Mokhtar Belmokhtar
Čadská armáda v sobotu během operace v malijských horách zabila islamistického vůdce a veterána z Afghánistánu Alžířana Mokhtara Belmokhtara. Při útoku zemřelo i několik dalších radikálů. Zprávu o smrti potvrdil čadský prezident Idriss Deby. Belmokhtar byl do prosince 2012 členem severoafrické odnože Al-Kajdy (AQMI) a působil v okupovaných malijských městech Timbouctou a Gao. V lednu 2013 měl být strůjcem útoku na mezinárodní těžební společnosti v alžírském In Amenasu. Analytici se domnívají, že smrt Mokhtara Belmokhtara a Abdelhamida Abou Zeida by mohla oslabit organizaci AQMI.
V Keni začaly prezidentské volby, v zemi sílí napětí
Po minulých volbách v roce 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí, začaly v Keni prezidentské volby, které analytici označují za vůbec nejdůležitější v historii země. Po celé zemi jsou hlášeny útoky, při jednom z nich ve městě Mombasa zahynulo 5 policistů, agentura Reuters uvádí již 15 mrtvých. Vláda vyzývá k poklidnému průběhu voleb. Volební komise má 7 dní na vyhlášení výsledků. Za hlavní favority prezidentských voleb je považován současný premiér Rail Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu z válečných zločinů.
Mexiko odsouhlasilo naftovou reformu
Institucionálně-revoluční strana (PRI) odsouhlasila změny týkající se soukromých investic do společnosti Pemex, hlavní mexické naftové firmy. Změny inicioval sám prezident Enrique Peña Nieto. Podle prohlášení vlády zabezpečí reforma nový energetický systém, který se stane motorem nových investic a rozvoje. Vláda odmítla obvinění z pokusu o privatizaci Pemexu. Strana PRI rovněž souhlasila s fiskální reformou, která by měla zdanit léky a potraviny.
Cestovní ruch v Egyptě se potýká s propadem, turistickému městu Luxor chybí návštěvníci
Egyptský turismus negativně pociťuje dopady politicko-ekonomických změn za poslední 3 roky. Přestože ceny vstupů do památek jsou mnohdy jsou za poloviční ceny, zájemců o je málo. Z 350 lodí, které vozily výletníky mezi městy Luxorem a Aswánem je v provozu asi 30. „Západní turisté jsou velmi citliví na zprávy o Egyptě, zejména pokud se hovoří o náměstí Tahrír,“ objasňuje situace v regionu jeden z místních průvodců Ibrahim Osman. Nedávná nehoda balonu, při které zemřelo 19 zahraničních návštěvníků, obavy z bezpečnosti v zemi jen prohloubila. Egyptská ekonomika je na cestovním ruchu závislá ze 70 %.
Hranice mezi Peru a Ekvádorem by měla být odminovaná do konce roku
Podle slov ekvádorské ministryně obrany María Espinosa Garcés země očekávají, že odminování jejich společné hranice bude ukončeno do konce tohoto roku. Ministryně Espinosa potvrdila, že práce v oblasti dešťového pralesu pokračují podle předem určeného harmonogramu. Miny na hranici byly uloženy v roce 1995 během konfliktu mezi státy. Největším problémem při odstraňovaní min jsou klimatické podmínky a těžký přístup do terénu. Odminování oblasti je možné díky zlepšujícím se vztahům mezi Peru a Ekvádorem a taky podepsaní mírové dohody z roku 1998.
Minimální mzda by se mohla zvýšit o 600 korun
Návrh ministerstva práce a sociálních věcí na zvýšení minimální mzdy je pro odbory uspokojivý a hodlá o něm s ministerstvem jednat. Pokud by návrh prošel, zvýšila by se minimální mzda o 600 korun. Ministr financí Miroslav Kalousek nicméně s navýšením nesouhlasí. Minimální mzda je v současnosti 8000 korun. Odboráři minulý týden předali Poslanecké sněmovně návrh, kde žádají zvýšení minimální mzdy na 9000 korun. V současnosti podle ministerstva práce a sociálních věcí dostává minimální mzdu v České republice 80 000 až 120 000 zaměstnanců.