Odvolání prezidenta, které stále hledá hlubší příčiny

V Paraguayi byl 22. června roku 2012 sesazen Kongresem prezident Fernando Lugo. Důvodem mělo být vážné selhání při výkonu povinností hlavy státu, zvláště při udržování sociální harmonie. Proces jeho odvolání byl avšak natolik nestandardní, že některé státy a organizace jej nazvaly státním převratem či parlamentním pučem.

Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008. autorem snímku je Antonio Cruz.

Prezident Fernando Lugo během své volební kampaně v roce 2008.
autorem snímku je Antonio Cruz.

Státy Jižní Ameriky se rozhodly potrestat Paraguay pozastavením členství v obchodním bloku Společný trh Jihu (MERCOSUR), v němž se nachází Argentina, Brazílie, Uruguay a nově také Venezuela, která do společenství vstoupila přes odpor Paraguaye. Přitom ze všech členských zemí MERCOSUR je na něm právě Paraguay nejvíce závislá. Letos v dubnu byl v Paraguayi zvolen v řádných volbách nový prezident, přesto se mezinárodní vztahy s  jihoamerickou zemí menší rozlohy zcela neuklidnily.

Prezidenta odvolaly obě komory během 30 hodin

Podle paraguayské ústavy může Kongres odvolat prezidenta na základě 3 obvinění: selhání při výkonu povinností hlavy státu, spáchání zločinů v souvislosti s výkonem funkce nebo spáchání trestného činu. Na odvolání prezidenta poslanci využili první formulaci. Čtěte dále ->

Jednání mezi afghánskou vládou a Talibanem byla přerušena

Přelomová jednání, která měla pomoci ukončit 12 let trvající konflikt v Afghánistánu, byla odsunuta kvůli diplomatickým sporům o zastoupení Talibanu v Kataru, který má jednání hostit. Způsob otevření zastoupení Talibanu v Kataru a označení jeho zastupitelství vzbudilo nevoli u afghánské vlády, která jej považuje za příliš oficiální a obává se, že ze zastoupení Talibanu by se v budoucnu mohlo stát zastoupením jakési alternativní exilové afghánské vlády. Neuklidněn ujištěními amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pozastavil afghánský prezident Hamid Karzai i rozhovory s USA ohledně stažení západních jednotek ze země. Afghánská vláda preferuje omezení role USA ve vyjednávání s Talibanem a záležitosti chce řešit na afghánsko-afghánské úrovni. USA však chtějí jednat s Talibanem i o záležitostech přesahujících jeho konflikt s vládou.

Více než 1000 kurdských vojáků opouští iráckou armádu

Kurdská vojska neuposlechla v dubnu rozkaz od šíitské vlády, že se mají zúčastnit operace proti převážně sunnitskému městu, nad kterým převzali moc rebelové. Poté kurdští vojáci odmítli svou účast na disciplinární rekvalifikaci a nyní dalo 1070 kurdských členů irácké armády žádost o ukončení svého působení v irácké armádě. Údajně se chtějí zapojit do kurdské povstalecké milice.

Ruská dolní komora schválila zákon zakazující „homosexuální propagandu“

Zákon byl dolní komorou parlamentu přijat jednoznačně, ukládá například vysoké pokuty za poskytování informací o homosexualitě osobám mladších 18 let. Pro fyzické osoby má jít o 155 USD, pro státní zaměstnance až 15 500 USD, pro firmy a školy je pokuta ještě vyšší. Zákon dále ukládá odnětí svobody až 3 let pro ty, kdo by hanobili věřící a náboženství. Aktivisté za práva homosexuálu se s příznivci zákona střetli před parlamentem. Zákon je spojován s uvězněním členek punkové kapely Pussy Riot, kdy Naděžda Tolokonnikova a Maria Alyokhina byly odsouzené ke 2 rokům vězení za protest v pravoslavné katedrále. Nyní zákon míří do senátu, v případě schválení dále k podpisu prezidenta. Zákon považující homosexualitu za trestný čin byl v Rusku zrušen v roce 1993.

Al-Kaida vyzvala syrské rebely k ustanovení proti-západního státu

Jeden z vůdců Al-Kaidy Ayman al-Zawahiri vyzval syrské rebely k vytvoření proti-západního státu poté, co svrhnou režim prezidenta Bashara Assada. Podle deníku The Telegraph je tím potvrzeno, že sunnitská Al-Kaida současnou situaci v Sýrii vidí jako největší příležitost ke změně pro-šíitského assadovského režimu. Vůdce Al-Kaidy Zawahiri zároveň varoval syrské rebely, aby na popud „Ameriky, jejích spojenců a agentů, neprolévali svou krev a krev svých žen a dětí s cílem svrhnout současný režim, který by pak nahradila vláda loajální Americe a odhodlaná chránit bezpečnost Izraele“. Tato zpráva dál zvýrazňuje stopu Al-Kaidy v syrském konfliktu a komplikuje tak rozhodnutí západních států vyzbrojit syrskou opozici.

Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu

Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.

V Brazílii protestovaly desetitisíce evangelíků proti interrupci a sňatkům homosexuálů

V hlavním brazilském městě, Brasilii, se uskutečnil protestní pochod proti svatbám gayů a lesbiček, „homosexuálnímu aktivismu“ a umělému přerušení těhotenství. Podle organizátorů se akce zúčastnilo 70 000 osob, zatímco policie uvádí 40 000. Účastníci pochodu kritizovali vládu, která schválila svatby homosexuálů a umožňuje jim také adopci dětí. V Brazílii se k evangelíkům hlásí 22 % populace, tedy zhruba 40 milionů obyvatel. „Můžeme najít opuštěný ostrov, kam vyšleme gaye a lesby. Chci vidět, jestli by tam i nadále pokračovala lidská rasa,“ řekl pastor Silas Malafaia, který protest zorganizoval. Demonstrace proběhla poklidně.

Syrské vládní jednotky utahují smyčku kolem města Qusayr

Elitní jednotky syrské armády a také jednotky libanonského militantního šíitského hnutí Hizballáh, se podle syrských aktivistů přesouvají k městu Qusayr, ležícímu u libanonské hranice. Podle syrského aktivisty Hadi al-Abdallaha, přebývajícího v Qusayru, se k městu přesouvá „40 tanků a 40 pick-upů vyzbrojených těžkými kulomety“. Podle Rami Abdul Rahmana z londýnské Observatoře pro lidská práva je to důkaz, že režim „se připravuje na finální ofenzivu“ vůči okolí města, které je stále drženo rebely. Město Qusayr je pro syrské rebely klíčové z hlediska spojení s Libanonem, přes který proudí zbraně a bojovníci. Qusayr je však také strategickým bodem pro režim prezidenta Assada, neboť spojuje Damašek a pobřeží Středozemního moře, kde má Assadův režim významné mocenské centrum. Bitva o město Qusayr tak může být zlomovým bodem syrského konfliktu.

Vůdce Hizballáhu slíbil vítězství v Sýrii

Hassan Nasrallah, vůdce militantního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, přislíbil v televizním projevu svým následovníkům, že v Sýrii zvítězí. „Bitva je naše a slibují vám vítězství,“ prohlásil Nasrallah. Zároveň dodal, že pokud by v Sýrii zvítězili sunnitští muslimové, což je většina členů syrské opozice i bojujících rebelů, znamenalo by to ohrožení pro všechny Libanonce, včetně sunnitů, šíitů i křesťanů. Vůdce Hizballáhu Nasrallah navíc prohlásil, že jeho hnutí se nikdy nespojí se syrskými rebely, neboť jsou podporováni USA a Izraelem. Desítky bojovníku Hizballáhu už padly v řadách syrské armády bojující za prezidenta Assada. Podle ministra zahraničí USA Kerryho operují v Sýrii další tisíce bojovníku Hizballáhu, které navíc podporuje Irán. Ten však toto tvrzení odmítá.

Bahrajnci protestují proti zásahu v domě šíitského duchovního

Desetitisíce Bahrajnců se sešly k pokojnému protestu v reakci na noční razii do domu vysokého šíitského duchovního Sheikha Qassima. Člen opoziční skupiny al-Wefaq, která protest svolala, Jasim Husain uvedl, že šíitská komunita se zásahem v Qassimově domě cítí „hluboce uražena“. Bahrajnské bezpečnostní jednotky vstoupily minulý týden v noci za nepřítomnosti duchovního Qassima do jeho domu a údajně zabavily určité dokumenty. Podle části sunnitských politických aktivistů jedná duchovní Qassim podle pokynů Iránu a je tak zodpovědný za nepokoje v zemi. V Bahrajnu již dva roky trvají nepokoje mezi většinovým šíitským obyvatelstvem a sunnitskou menšinou, která kontroluje i vládní funkce.

Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách

Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.

Boje v Nigérii neubývají na intenzitě, nejednota země i nadále pokračuje

Nigerijská armáda bude podle svých slov pokračovat v útocích na severovýchodě země „tak dlouho, dokud bude potřeba prosadit územní integritu národa“. Začátkem týdne vyhlásil nigerijský prezident Goodluck Jonathan po sérii útoků ze strany militantních skupin stav nouze ve třech státech na severovýchodě země – Borno, Adamawa a Yobě. Zákaz vycházení byl uložen i ve městě Maiduguri, které údajně představuje základnu pro islamistickou militantní skupinu Boko Haram, jež prosazuje zavedení islámského práva šaría. Západoafrická země je dlouhodobě rozdělena mezi islámský sever a křesťanský sever, armáda i militantní skupiny jsou mezinárodními lidsko-právními organizacemi obviňování z rozsáhlého porušování lidských práv.

Francouzský prezident Hollande podepsal zákon umožňující stejnopohlavní manželství

Francie jako 9. země v Evropě a jako 14. stát celosvětově legalizovala stejnopohlavní manželství. Prezident Francois Hollande zákon podepsal poté, co v pátek ústavní rada odmítla požadavek opozice ke zrušení zákona. První stejnopohlavní manželství se mohou konat 10 dnů od podpisu zákona, francouzský ministr pro parlamentní záležitosti Alain Vidalies nepředpokládá první svatby dříve než 1. července. Tisíce lidí znovu v ulicích Francie protestovaly proti zákonu, především katolická církev tvrdí, že zákon znevažuje základní hodnoty společnosti. Francouzská společnost je rovněž rozdělená, stejnopohlavní manželství potvrzuje na 55 až 60 % lidí. Naposledy legislativně umožnil podle stanice BBC manželství stejnopohlavním párům Nový Zéland v minulém měsíci.

Argentina láká turisty na místa spojená s papežem Františkem

Obchodníci na náměstích v Buenos Aires prodávají upomínkové předměty s obrázky papeže Františka. Opodál čekají turističtí průvodci v typickém vatikánském oblečení, černém obleku, bílé košili a žlutém šátku okolo krku. Okruh začíná v katedrále, ve které kardinál Jorge Bergoglio vykonával mše. Průvodci také turistům ukazují budovu, ve které papež František dříve bydlel, jeho holičství a obchody, do nichž chodil. Existují rovněž vyhlídkové jízdy v autobusech, které projíždí částmi města, v nichž dříve trávil čas papež František.

Prezidentských voleb v Íránu se nebudou moci i nadále účastnit ženy

Na 14. června bylo stanoveno datum letošních prezidentských voleb v Íránu, ústavní výbor nyní rozhodl, že do voleb se nebudou moci registrovat ženy. Ve volbách přitom chtělo kandidovat na 30 žen. Ústavní výbor své rozhodnutí ospravedlňuje náboženstvím, které ženám nedovoluje účastnit se vysokých politických funkcí. Dlouhodobě v Íránu probíhá diskuze o nejasnosti ústavy, zdali se ženy prezidentských voleb účastnit mohou, kandidovat do parlamentu přitom povoleno mají. Současnému prezidentu Mahmúd Ahmadinežádovi končí mandát a potřetí již kandidovat nemůže. Do voleb se zaregistrovalo na 686 kandidátů.

K církevním restitucím svolal ústavní soud veřejné jednání na konec května

Na prvním veřejném jednání ústavního soudu se má řešit návrh zrušení zákona o církevních restitucích a majetkovém vyrovnání, jeho konání je stanoveno na 29. května. Při veřejném jednání soudci vyslechnou názory účastníků řízení proti zákonu, většinou je jednání svoláno poté, co ústavní soud má sám za sebou již několik debat na dané téma. K ústavnímu soudu byly předloženy hned 3 návrhy na zrušení zákona, jeden podala skupina senátorů na základě podnětu strany Věci veřejné, druhý poslanci ČSSD a poslední KSČM. Na základě restitucí by církve měly od státu jako vyrovnání obdržet 59 miliard korun během 30 let a navrátit majetek ve výši 75 miliard korun.

V Brazílii se stala legální homosexuální manželství

Usnesení brazilské Národní rady spravedlnosti (CNJ) v úterý legalizovalo uzavírání sňatku mezi osobami stejného pohlaví. Odkazuje se na rozhodnutí Nejvyššího federálního soudu (TSF) z roku 2011, podle kterého je svazek osob stejného pohlaví v souladu s ústavou země. Pro uzákonění homosexuálních manželství hlasovalo 14 členů CNJ, pouze 1 hlas zazněl proti. Návrhy zákonů povolující manželství stejnopohlavních párů v Národním kongrese vždy narazily na odpůrce z řad konzervativců, silně je kritizovala také církev. Výsledkem nátlaku bylo, že Národní kongres ani 2 roky po rozhodnutí TSF homosexuální manželství neschválil a CNJ se rozhodla, že nebude vyčkávat dál

Papež František svatořečil 2 Latinoameričanky

Papež František v neděli svatořečil 2 jeptišky z Latinské Ameriky: Kolumbijku Lauru Montoya a Mexičanku Guadalupe García Zavala. Laura Montoya zasvětila svůj život misijní činnosti a péči o vyloučené komunity domorodců ve své zemi. Guadalope García Zavala byla zdravotní sestra, která byla pronásledovaná během Mexické revoluce. Kolumbie v neděli získala prvního svého svatého, zatímco Mexiko jich má okolo 30. Mezi svaté vstoupilo také 801 italských mučedníků, kteří zemřeli roku 1480 v boji s vojáky Osmanské říše. Obřadu se zúčastnil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos představitel náboženských záležitostí pro Mexiko Roberto Herrera.

Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů

Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.

Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území

Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“

Bangladéšské ulice střeží armáda a policie, opozice naplánovala stávku

Více než tisícovku mužů vyslala do ulic bangladéšská armáda, mají zabránit případným nežádoucím incidentům, hlavní opoziční Bangladéšská národní strana expremiérky Khaledy Ziaové totiž vyhlásila dvoudenní stávku na protest proti dřívějšímu vládou podporovanému zásahu proti údajně neozbrojeným protestujícím islamistům. Jednalo se o skupinu Hefajat-e Islam, nepolitické islámské učence, kteří se těší značné podpoře napříč Bangladéšem. Konflikty a násilnosti v zemi propukly v souvislosti s nedávným návrhem nového zákona proti rouhání, islamisté reagují na neochotu vlády přijmout zákon i řadu dalších požadavků. Problémy s bouřícími se islamisty trvají již přes týden, kromě Dháky byly zaznamenány i v jiných částech Bangladéše. Nejčastěji dochází k aktům vandalismu a žhářství, zatím ale nebyly hlášeny žádné oběti. Političtí analytici se nicméně obávají zhoršení situace, expremiérka Ziaová totiž minulý týden dala vládě ultimátum – buď přijme opoziční požadavky na úřednickou vládu, nebo její strana rozšíří podporu islamistům.

Izrael pozastaví výstavbu židovských osad

Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.

Saúdskoarabské dívky budou moci na soukromých školách provozovat sporty

Studentky avšak budou muset dodržovat „slušná pravidla oblékání“ a při provozování sportů nad nimi budou dohlížet pouze učitelky. Podle mluvčího saúdskoarabského ministerstva školství Mohammeda al-Dakhiniho pramení povolení provozování sportů na soukromých školách z „výkladu našeho náboženství, které ženám v souladu s právem šaría takovou činnost dovoluje“. Vláda již v minulosti tělesnou výchovu na některých soukromých školách tolerovala, neexistovaly pro ni však žádné oficiální osnovy. Podle profesorky University krále Sauda Azizy Youssefové „už bylo na čase,“ aby vláda s tímto krokem přišla. Krok vnímá jako součást širší změn ohledně ženských práv, které v poslední době v Saudské Arábii probíhají, pokračující restrikce pro ženy v oblasti sportu však považuje za diskriminaci s negativním dopadem na zdraví žen. Sportovkyně v Saúdské Arábii se nemohou stát členkami sportovních klubů ani se zapisovat na závody, tudíž se nemohou ani kvalifikovat na mezinárodní soutěže.