Poslední víkendové střety mezi armádou Mali a islamistickými skupinami vyvolaly novou vlnu vysídlení obyvatel a vedly k zhoršení humanitární situace. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že jen během víkendu uprchlo ze svých domovů více než 30 000 obyvatel, tím se počet vnitřně vysídlených zvýšil na 200 000. Podle OCHA v letošním roce budou více než 4 miliony obyvatel Mali potřebovat humanitární pomoc, 2 miliony z nich se již teď potýkají s nedostatkem potravin a v zemi jsou tisíce podvyživených dětí. Úřad pro uprchlíky OSN (UHNCR) upozorňuje na nedostatek finančních prostředků pro zvládnutí situace, z potřebných 123 milionů USD disponují pouze částkou 77,4 milionů USD. Dětský fond OSN (UNICEF) nejvíce znepokojuje využívání dětských vojáků v bojích.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí
Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.
Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel
Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.
OSN žádá vyšetřování KLDR pro porušování lidských práv
Podle komisařky pro lidská práva OSN Navi Pillay mezinárodní debata zaměřená na jadernou hrozbu ze strany Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) zastiňuje otázky týkající se porušování lidských práv, které patří k nejhorším na světě. Vyzývá tedy k mezinárodnímu vyšetřování po desetiletí uskutečňovaných trestných činů proti lidskosti v této zemi. Upozorňuje na činnost zajateckých táborů, které vězní přes 200 000 vězňů držených v nelidských podmínkách, trestáni jsou mučením a hromadnými popravami za legitimní a pokojné aktivity. Komisařka chce vytvořit vyšetřovací komisi, která by s podporou Japonska, USA a Evropské unie kontrolovala dodržování lidských práv v KLDR, o vzniku komise se bude jednat na příštím zasedání Rady pro lidská práva v březnu.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Tuniský prezident považuje vlastní zemi za jedinečnou
Tuniský prezident Moncef Marzouki v rozhovoru pro France 24.com označil zemi, v jejímž čele od pádu prezidenta Zine Abidine Ben Aliho stojí, za „jedinečný konsensus v arabském světě“. Myslel tím současnou situaci Severní Afriky a Blízkého východu. Tunisko je podle prezidenta relativně v pokojné situaci na rozdíl od jeho sousedních států a zdůraznil nynější možnosti občanů veřejně se vyjádřit k politickému a socioekonomickému stavu v dnešním Tunisku. „Náš národ prošel mentální revolucí, je svobodný. Lidé nemusí žít ve strachu z policie a dalších ozbrojených složek,“ řekl Moncef Marzouki, prezident a člen středo-levé islamistické vládnoucí strany Ennahda (Obroda). Současně oznámil, že souhlasí se vstupem francouzských jednotek do Mali.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Chorvatsko se potýká s bombovými útoky
Ve čtvrtek explodoval autobus na autobusovém nádraží ve Stenjevci v hlavním městě Chorvatska Záhřebu, 1 muž byl zraněn. Jedná se o 2. incident v týdnu, kdy pod projíždějícím nákladním vlakem nedaleko stenjeveckého autobusového nádraží vybuchla připravená nálož. Chorvatští policisté vyloučili teroristický útok, připouštějí však, že oba případy mohou spolu souviset. Výbuchy způsobily paniku mezi chorvatským obyvatelstvem po celé zemi.
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
Francie zahájila vojenskou intervenci do Mali, USA zvažují připojení
Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
Syrští rebelové se zmocnili důležité vojenské základny
Jednotky syrských rebelů obsadily strategické letiště v severozápadní Sýrii. Stovky bojovníků Syrské svobodné armády (FSA), vedených džihádistickými skupinami al-Nusra Front a Islámský předvoj, obléhaly letiště Taftanaz již od začátku listopadu 2012. Rebelové prolomili obranu základny ve středu a do pátečního dne nad ní získali plnou kontrolu. „Mnoho vládních vojáků bylo zabito a většina jich uprchla. Toto letiště je největší základnou, která byla dobyta od začátku povstání,“ uvedl Rami Abdul Rahman, představitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Z letecké základny Taftanaz startovaly vládní vrtulníky bombardující pozice rebelů na severu země, nebo zásobující vládní jednotky. Vládní zpravodajská agentura Sana uvedla, že vládní jednotky odrazily útok skupiny teroristů na základnu a způsobily jim těžké ztráty.
Další 30 000 důsledkem bojů bylo v Darfúru vysídleno
Od 24. prosince, kdy znovu vypukly boje, opustilo své domovy z měst Golo a Guldo v regionu Jebel Marra více než 30 000 obyvatel, 2800 z nich do tábora Nertiti v centru Darfúru. Na 26 raněných evakuovala letadla Společné mírové mise OSN a Africké unie (UNAMID), počet mrtvých je zatím nejasný, protože domorodci neumožňují hlídky v oblasti Jebel Amer. Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir za organizované zločiny proti lidskosti, ten obvinění popírá. Podle OSN zemřelo v konfliktu už stovky tisíc lidí a 1,4 miliónů vysídlených lidí žije v táborech po celém Darfúru, súdánská vláda přitom uvádí počet 10 000 mrtvých. Konflikt v Darfúru trvá od roku 2003, kdy obyvatelé začali obviňovat vládu z opomíjení jejich regionu.
Palestinci protestují na území určeném k budování izraelských osad
Palestinští aktivisté na Západním břehu Jordánu vztyčili zhruba 20 stanů na území, kde se Izrael chystá stavět nové osady. Protestují tak proti výstavbě osad, kterou Izrael oznámil v prosinci 2012, pár dní poté, co OSN změnilo statut Palestinské autonomie na „nečlenský pozorovatelský stát.“ Výstavba izraelských osad na Západním břehu je podle mezinárodního práva ilegální, Izrael však takový výklad zpochybňuje. USA prosincové rozhodnutí Izraele o výstavbě nazvaly kontraproduktivním, Velká Británie a Francie si zase předvolaly izraelské velvyslance, aby podali vysvětlení. Izrael na protestní akci Palestinců reagoval vydáním příkazu k vyklizení dané lokality, podle BBC však Nejvyšší soud tento příkaz zrušil.
Na další střední škole v USA se střílelo, důvodem má být šikana
K dalšímu ozbrojenému útoku na střední škole došlo ve čtvrtek v Kalifornii. Šestnáctiletý mladík vtrhl do své třídy a postřelil jednoho spolužáka, který je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Útočník ze zbraně svého bratra vystřelil ještě jednou, ale naštěstí nikoho nezasáhl. Díky klidnému a odvážnému postupu učitele, který se mladíkovi postavil tváří v tvář a vyzval ho k odložení zbraně, střelec ve svém činu nepokračoval. Zadržený mladík svůj postup hájí tím, že byl šikanován ze strany svých dvou spolužáků, a proto jednoho z nich postřelil.
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
OSN: Počasí zhoršuje situaci pro obyvatele uprchlických táborů
Zprávy OSN informují o těžkých meteorologických podmínkách v Jordánsku, sníh, silný déšť a teploty pod bodem mrazu ohrožují životy uprchlíků v táborech na severu země. V oblasti také došlo k rozsáhlým záplavám, vyplavené bahno znemožňuje dopravu humanitární pomoci do tábora. Podle představitele Dětského fondu OSN (UNICEF) Dominique Hyde bude kritických následujících 72 hodin, poskytováno je teplé oblečení spolu se spacími vaky, které mají nahradit mokré matrace, prioritní pomoc je směrovaná k dětem. Už více než 500 000 uprchlíků opustilo konflikty zmítanou Sýrii, nejčastěji směřují právě do Jordánska, Libanonu a Turecka.
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
UNESCO odsuzuje vraždění novinářů v Sýrii
V pátek zemřel na následky útoku televizní reportér Suhail Mahmoud Al-Ali, podle nevládní organizace Reportéři bez hranic byl zabit ve městě Aleppo. Za rok 2012 bylo z celého světa nejvíce novinářů zabito právě v Sýrii. Generální ředitelka Organizace pro výchovu, vědu a kulturu OSN (UNESCO) Irina Bokova apeluje na obě strany konfliktu, aby uznaly povinnost novinářů poskytovat veřejnosti informace a respektovaly tak Všeobecnou deklaraci lidských práv v principech svobody slova. Za rok 2012 zamřelo v Sýrii 41 novinářů.