Americký viceprezident Joseph Biden, jež stojí v čele pracovní skupiny zabývající se problematikou stále četnějších případů ozbrojeného násilí, se v pátek sejde se zástupci Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). NRA, která patří k nejvlivnějším lobbistickým organizacím, navrhuje zavést ozbrojené hlídky do škol, které by dalším útokům zamezily. Prezident Barack Obama se k návrhu NRA vyjádřil skepticky. Postup pracovní skupiny zahrnuje diskuze se zástupci dalších občanských sdružení a organizací, stejně jako s lidmi, kteří během ozbrojených útoků přišli o své blízké. Pracovní skupina vydá doporučující zprávu ohledně kroků, které by v této problematice měl prezident Obama učinit.
Archiv rubriky: Bezpečnost
V Paříži došlo ke vraždě 3 kurdských žen
V Kurdském institutu v desátém pařížském obvodu byla dnes časně ráno nalezena těla 3 žen kurdského původu. Jednou z obětí je zaměstnankyně infocentra institutu a spoluzakladatelka Kurdské strany pracujícíh (PKK). „Vše nasvědčuje tomu, že šlo o popravu, vyšetřování avšak teprve začalo,“ uvedla policie. Členové kurdské komunity ve Francii demonstrují před budovou ministerstva vnitra. Francouzský ministr Manuel Valls vnitra dorazil na místo činu a vraždu označil za „netolerantní“ a vyjádřil soustrast pozůstalým. Turecký stát nedávno jednal s odsouzeným členem PKK Abdullahem Ocelanem o odzbrojení strany. Kurdové jsou blízkovýchodní kmen žijící v oblasti Turecka, Íránu, Iráku a Sýrie. V Evropě jsou zastoupeni nejvíce v Německu a ve Francii. Kurdská menšina podle listu Le Figaro po léta bojuje s útlaky a diskriminací ze strany většinové společnosti.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
V New Yorku naboural trajekt do mola, nehoda způsobila 60 zraněných
Chvíli před středeční devátou hodinou ranní amerického času narazil trajekt společnosti Sea Streak Ferry do mola na Manhattanu. Nehoda způsobila téměř 60 zraněných, přičemž 2 lidé jsou zraněni těžce. Příčina nehody není podle zasahujících hasičů zatím známá. Trajekt směřující z New Jersey narazil do mola při zajíždění do doku v rychlosti zhruba 17 – 25 kilometrů za hodinu. V době nárazu bylo na palubě trajektu 326 cestujících a 5 členů posádky.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem
Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.
V USA začalo předběžné soudní líčení se střelcem z denverského kina
Předběžné soudní líčení s Jamesem Holmesem, který v červenci 2012 zastřelil a filmové premiéře Temný rytíř povstal 12 lidí a dalších 60 zranil, by mělo trvat celý týden. Obžaloba obsahuje tvrzení, že útočník jednal „s extrémní lhostejností k lidskému životu“. Advokáti během líčení budou předkládat důkazy, které by měly umožnit Holmese obžalovat z mnohanásobné vraždy. Předběžného řízení se zúčastnili i někteří pozůstalí obětí, kteří u slyšení svědčí. Podle nich James Holmes u soudu neprojevil lítost a ani jiné emoce.
Afghánský prezident Hamid Karzai je na klíčové návštěvě USA
Prezident Hamid Karzai dnes přiletěl do USA na třídenní návštěvu. Během ní se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ostře sledovaná schůzka obou státníků má nastínit budoucí podobu americké přítomnosti v Afghánistánu během následujícího přechodného období, kdy se čeká postupné stažení vojenských jednotek ISAF a postupné předání kontroly nad územím afghánským bezpečnostním složkám. To se má uskutečnit do roku 2014. Podle analytiků budou jednání tvrdá. Karzai, který požaduje stažení amerických jednotek z afghánských měst a vesnic a který zaujímá zdrženlivý postoj k podepsání dlouhodobě závazných bezpečnostních smluv s USA, bude zřejmě požadovat záruky na dodávky těžkých a tzv. inteligentních zbraní a zdravotního materiálu. Americká vláda dosud investovala do Afghánistánu více než 120 miliard USD, částku, kterou je podle afghánských diplomatů stále těžší ospravedlnit, vzhledem k tomu, že situace v zemi je stále nestabilní a míra korupce obrovská.
Dva indičtí vojáci byli zastřeleni v Kašmíru
V druhém incidentu během posledních několika dní byli v přestřelce v blízkosti tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní oblasti spravované indickou, respektive pákistánskou vládou, zastřeleni dva vojáci indické armády, jeden byl vážně zraněn. Podle informací indické armády překročila skupina příslušníků pákistánských ozbrojených sil Linii kontroly v oblasti distriktu Mendhar přibližně 220 km severně od indického města Jammu, kde na ně indické pohraniční jednotky zahájily palbu. Podle indických představitelů se jedná o další provokaci ze strany Pákistánu. Pákistánská vláda však jakoukoliv účast na incidentu popřela a obvinění z překročení Linie kontroly označila jako neopodstatněná.
OSN není schopná poskytnout potravinovou pomoc pro 1 milion syrských obyvatel
Potravinová agentura OSN (WFP) prohlásila, že není schopná pomoci 1 000 000 hladovějícím syřanům. Podle mluvčí WFP Elisabeth Byrs je důvodem nedostatek bezpečnosti pro humanitární pracovníky a zároveň nemožnost využívat syrský přístav Tartous, díky kterému by byla přepravu potravinových zásob usnadněna. Právě z bezpečnostního ohrožení byla nucena WFP dočasně stáhnout své humanitární pracovníky z měst Homs, Aleppo, Tartous a Qamisly, kde v poslední době došlo k nárůstu útoků na nákladní automobily WFP, které přepravují zásoby.
Jihoafrická republika chce navýšit počet vojáků v Středoafrické republice
V pondělí uvedla Jihoafrická republika, že do země pošle více vojáků, kteří se mají přidat po bok armády Středoafrické republiky v boji proti rebelům v tzv. Selekově koalici. V současnosti je v zemi na 200 jednotek, podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy by se počet měl zdvojnásobit. Ve Středoafrické republice se nacházejí i vojáci sousedního Gabonu, Konga, Čadu a Kamerunu, kteří jsou součástí Mezinárodních sil střední Afriky (FOMAC). Před měsícem začali rebelové boj proti prezidentovi Francois Bouzize, v současnosti se nacházejí na 80 kilometrů od hlavního města Bangui.
Prezident Peña Nieto chce vybudovat mírové a prosperující Mexiko
V projevu, který byl v Mexiku odvysílán v pondělí v noci, prezident Enrique Peña Nieto prezentoval svoji vizi budoucnosti krajiny v pěti základních bodech: mír, boj proti chudobě, institucionální reformy, ekonomické zlepšení a větší zapojení na mezinárodním poli. Zároveň vyzval své spoluobčany, aby s ním spolupracovali na budování mírového Mexika, které bude v budoucnosti jenom prosperovat. Ve svém krátkém televizním projevu nicméně neposkytl žádné podrobnosti kroků, které by měly krajině pomoci k dosáhnutí jeho cílů. Prezident Peña Nieto byl jmenován do úřadu prezidenta na začátku prosince v roce 2012. Ve své volební kampani se zaměřoval hlavně na redukci násilí spojeného s obchodem s drogami a vyhlášení války drogovým dealerům.
Spojené arabské emiráty odmítají propustit podezřelé vězně
Spojené arabské emiráty (SAE) odmítají vydat zadržené Egypťany podezřelé z údajného členství v Muslimském bratrstvu (MB). Případ vyvolal zhoršení vztahů mezi Abú Dhabi a Káhirou, již tak napjatých od dob zvolení Mohammeda Mursího egyptských prezidentem. „Egypt nemá zájem vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států,“ řekl egyptský ministr zahraničí Mohammed Kamel na tiskové konfereci s Saudskoarabském Rijádu. Na 11 Egypťanů bylo v prosinci zatčeno s tím, že jsou údajnými členy Muslimského bratrstva na území SAE a tím je ohrožena vnitřní bezpečnost země. Mluvčí MB Mahmúd Ghozlan situaci dementoval s tím, že se jedná o lékaře a inženýry, proto případná hrozba není na místě.
Nepokoje probíhají v chilské oblasti Araucanía, policie má sjednat pořádek
Nejvyšší policejní vedení dostalo od prezidenta Chile Sebastiána Piñeru za úkol stabilizovat situaci v oblasti Araucanía po sérii útoků, které bylo označeny za teroristické. V Araucanía byl navíc vyhlášen výjimečný stav. Nejvážnější incident se odehrál v pátek, když 21 osob podpálilo dům švýcarského podnikatele, během útoku on i jeho manželka zahynuli. V oblasti Araucanía žijí převážně etnické skupiny jihoamerických indiánů Mapučů, kteří tvoří 4 % chilské populace. Region patří mezi jeden z nejchudších a konflikty trvající již několik týdnů vznikají kvůli historickým nárokům Mapučů na vlastnictví půdy.
Indické a pákistánské jednotky se střetly v Kašmíru v pohraničním incidentu
K incidentu došlo v blízkosti hlavní silnice mezi městem Muzaffarabad v pákistánské části Kašmíru a městem Srinagar v indickém Kašmíru, blízko tzv. Linie kontroly, která rozděluje Kašmír na dvě administrativní území spravovaná oběma zeměmi. V přeshraniční přestřelce byl jeden pákistánský voják zabit a další byl vážně zraněn, avšak ani jedna jednotka, která se přestřelky zúčastnila, podle mluvčích jednotlivých ministerstev obrany Linii kontroly nepřekročila. V Kašmíru, který si obě země nárokují, je od roku 2003 křehké příměří. Přeshraniční provokace a přestřelky jsou vcelku obvyklé, avšak jen málokdy mají nějaké oběti.
Během iráckých oslav Arba ’een zemřelo nejméně 20 lidí
Mise OSN v Iráku (UNAMI) odsuzuje vlnu útoků, které se uskutečnily minulý týden a které si vyžádaly životy účastníků šíitského náboženského svátku. OSN vyzývá všechny irácké vůdce, aby se zapojili do konstruktivního a mírového dialogu a nereagovali na proběhlé události násilím. Podle zpráv z médií bomba explodovala na parkovišti v městě Musayyib, jižně od hlavního města Baghdadu a vyžádala si více než 20 životů a desítky zraněných.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon: projev prezidenta Assada nebyl žádným přínosem v rámci ukončení konfliktu
Syrský prezident Bashaar al-Assad v nedělním projevu označil opozici za loutku západu a za teroristy. Navrhl několik kroků k řešení současné krize, v první řadě žádá ukončení dodávky zbraní rebelům zahraničními státy, za což slibuje ukončení ozbrojených akcí proti opozici. Projev se nesetkal s optimistickým přístupem a uznáním mezinárodního společenství. Podle generálního tajemníka syrský lid v současné době potřebuje skutečné řešení konfliktu, nikoliv planá slova a opět zdůrazňuje potřebu řešit situaci v Sýrii nevojenským přístupem.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
Syrský prezident Assad vystoupil na veřejnosti
Prezident Assad přednesl svůj první veřejný projev od června 2012. Opozici v něm označil za loutky Západu a teroristy. „Sýrie bude vyjednávat s pány, nikoli se služebníky,“ uvedl prezident Assad. Dále prohlásil, že Západ se snaží rozdělit a oslabit Sýrii, což se mu ale nepovede. Prezident Assad také obvinil rebely z krádeží obilí, odpojování elektrického proudu pro zdravotnická zařízení a vyzval proto všechny občany, aby režim bránili. Zároveň navrhl několik kroků, které by podle něj mohly vést ke konci krize: zahraniční státy by měly přestat dodávat zbraně rebelům, armáda následně zastaví ozbrojené akce, vláda se spojí s opozicí a zahájí jednání o ústavní listině, která bude předložena v referendu a povede k parlamentním volbám a nové vládě. Syrská národní rada návrhy prezidenta Assada vzápětí odmítla. Negativní byly i reakce Velké Británie, EU a Turecka, které se vesměs shodly na tom, že prezident Assad navrhl to, co již několikrát.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje vybudovat Syrsko-Golanský plot
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu se zavázal postavit 70 kilometrovou bariéru podél východního okraje okupovaných Golanských výšin, aby se zamezilo „útokům džihádistů“. Podobná bariéra je již dokončena podél hranice s Egyptem, která má zamezit afrických migrantů. Premiér plán oznámil v neděli na zasedání vlády a zároveň uvedl, že syrský režim je nestabilní a Izrael znepokojují především možné syrské chemické zbraně. Izrael se obává, že s případným svržením syrského prezidenta Bashara Al-Assada by se chemické zbraně mohly dostat pod kontrolu islamistů.
Syrská armáda stupňuje letecké údery proti rebelům
Syrská armáda v sobotu bombardovala opěrné body rebelů na předměstích Damašku, aby tak zmírnila tlak syrských rebelů na hlavní město. Podle stanice Al Jazeery se bombardování vládních jednotek stupňuje souběžně s tím, jak rebelové zesilují svůj útok na Damašek s cílem svrhnout vládu prezidenta Assada. Syrský režim však má nad Damaškem silnou vojenskou kontrolu, to v poslední době zapříčinilo vyšší počet bombových útoků v metropoli, které jsou většinou namířeny proti vládním budovám. K některým útokům se přihlásila opoziční skupina Jabhat al-Nusra, kterou USA zařadily na seznam teroristických organizací.