Mírová mise v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) minulý měsíc provedla kontrolní šetření k posouzení bezpečnostní situace na území Masisi v provincii Severní Kivu, kde podle ní došlo k výraznému nárůstu počtu vnitřně vysídlených osob. V uprchlických táborech Kalimani, Kalinga, Lushebere a Bihito žije v současné době 20 700 lidí, dalších 8 000 v táboře v centru Masisi. MONUSCO se zavázala navýšit svou přítomnost na těchto územích a poskytnout potřebnou pomoc.
Archiv rubriky: Bezpečnost
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Indie a Pákistán se střetly na hranicích sporného regionu Kašmír
Obě země obviňují druhou zemi ze zahájení střelby, Pákistán uvedl, že indičtí vojáci zaútočili na vojenské stanoviště Haji Pir, naopak Indie tvrdí, že Pákistán „zahájil nevyprovokovanou střelbu“. Ve střetu zemřel jeden voják a další byl zraněn. Region Kašmír patří ke sporné oblasti, na níž si obě země dělají nárok. K příměří došlo v roce 2003, o 5 let později Indie pozastavila mírový proces po útocích pákistánských militantních skupin. K obnově jednání došlo v únoru minulého roku.
Vůdce Hizballahu vyzval Libanon k řešení krize v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballah, apeluje na libanonskou vládu, aby „vyvíjela tlak na politické řešení a politický dialog v Sýrii. Pokud budou vojenské operace v Sýrii pokračovat, stane se z konfliktu dlouhá a krvavá bitva,“ uvedl Nasrallah. K účasti na řešení konfliktu vyzval pár dnů poté, co OSN publikovala nový a dosud nejvyšší odhad počtu obětí syrského konfliktu. Nasrallah také vyzval k otevření libanonské hranice pro všechny syrské uprchlíky a zdůraznil, že by s nimi mělo být nakládáno podle humanitárních pravidel, nikoli podle jejich politické příslušnosti. Po vypuknutí konfliktu v Sýrii v březnu 2011 vyhlásil premiér Libanonu Najim Mikati neutralitu země z obavy před přelitím konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Šest amerických raket pašovaných z Libye bylo zadrženo v Egyptě
Egyptské úřady objevily v úkrytu na Sinajském poloostrově 6 raket americké výroby, které byly pravděpodobně pašovány z Libye do pásma Gazy. Jednalo se o protitankové a protiletadlové střely s dosahem na 2 kilometry. Vzhledem k nedávné občanské válce v Libyi je v zemi zbraní dostatek, většinu se jich pašeráci snaží dostat přes Egypt do pásma Gazy. Za minulý rok zadrželo egyptské ministerstvo zahraničí stovky zbraní pocházejících z Libye.
Saúdská Arábie se podílí na leteckých úderech v Jemenu
Americká bezpilotní letadla podporují jednotky jemenské vlády v boji proti odnoži Al-Kaidy působící na Arabském poloostrově. Podle zdroje z americké rozvědky, citovaného deníkem The Times, jsou však některé letecké údery ve skutečnosti prováděny armádním letectvem Saúdské Arábie. Počet útoků bezpilotních letadel na území Jemenu se v roce 2012 téměř ztrojnásobil v porovnání s rokem 2011, neboť USA považují jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku celé organizace. Jemenská Al-Kaida využila v roce 2011 slabosti tamní vlády během povstání proti bývalému prezidentovi Ali Abdullahovi Salehovi a získala pod kontrolu rozsáhlá území na jihu Jemenu. Jemenským jednotkám se s pomocí USA a Saudské Arábie podařilo vytlačit bojovníky Al-Kaidy do pouštních oblastí na východě země.
OSN odsuzuje nasazování dětských vojáků ve Středoafrické republice
Dětský fond OSN (UNICEF) vyzývá Středoafrickou republiku, aby ukončila nábory dětí do povstaleckých skupin, které podle zdrojů UNICEF neustále probíhají. Už téměř 300 000 dětí bylo postiženo násilím v této zemi a to prostřednictvím rekrutování, oddělením od rodin, sexuálního násilí či nuceného vysídlení. Dětskými vojáky se nejčastěji stávají sirotci, kteří žijí v chudobě a v činnosti v ozbrojené skupině vidí možnost ochrany. „Nedávné závazky mezi vládou a ozbrojenými skupinami vynucující absenci dětí z bojů musí být dodržovány,“ uvedl představitel UNICEF Souleymane Diabate. Podle OSN je po celém světě nadále nasazováno do přímých vojenských bojů více než 250 000 nezletilých, rekrutování dětí do bojů přitom už 10 let zakazuje mezinárodní právo.
V Sýrii zuří konflikt o letiště
V rámci syrského konfliktu dochází k prudkým střetům mezi rebely a silami režimu prezidenta Assada, zejména o několik letišť na severu země. Rebelové se snaží tyto důležité vojenské objekty dostat pod svou kontrolu, aby tak omezili značnou leteckou převahu, kterou syrský režim disponuje. Rebelové ve středu pronikli na základnu Taftanaz v severní Sýrii, podle BBC však byli vytlačeni vládními silami. Syrská státní agentura Sana informovala, že „vládní jednotky odrazily teroristický útok na letiště a způsobily jim těžké ztráty“. Další boje zuří o letiště Deir Ezzor, letiště v Aleppu a o předměstí Damašku. Prudké boje vypukly den poté, co OSN publikovala svůj odhad, že v syrském konfliktu již zahynulo 60 000 osob.
Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael
Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.
Japonsko vyslalo zvláštního vyslance do Jižní Koreje
Nový japonský premiér Shinzo Abe vyslal do Jižní Koreje zvláštního vyslance, aby vyjádřil svůj zájem na urovnání vztahů mezi oběma zeměmi, které byly narušené diplomatickým sporem o ostrovy Dokdo/Takeshima, které si Japonsko i Jižní Korea nárokují. Nově zvolená jihokorejská prezidentka Park Geun-hye dnes zvláštního vyslance přijala. Podle analytiků nově zvolená japonská nacionalistická vláda vůči Jižní Koreji nezaujme tvrdší postoj, jak se očekávalo. Pravděpodobnější je, že ekonomická a bezpečnostní dimenze japonských vztahů s Koreou převáží nad populistickou politikou.
Palestinská milice útočí na Západním břehu Jordánu
Na izraelskou armádu během čtvrtka zaútočila skupina Palestinského islámského džihádu (PIJ) pomocí kamenů a Molotovových koktejlů. K incidentu došlo ve městě Djanine na Západním břehu Jordánu. Členové PIJ zaútočili již v úterý ve městě Tamoun, podle údajů od zasahujících zdravotníků bylo zraněno na 10 lidí. Palestinský Islámský Džihád je militantní teroristická organizace, jež vznikla v Pásmu Gazy a vymezuje se proti státům, které nedodržují korán a islám. V minulosti stála za atentáty na Jordánsko a Libanon.
Barma potvrdila vojenské operace ve státě Kachin
Barmská vláda tak reagovala na prohlášení amerického ministerstva zahraničí a generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, kteří vyjádřili znepokojení nad bezpečností civilního obyvatelstva ve státě Kachin na severu Barmy poté, co barmská vláda nejprve zvýšenou vojenskou aktivitu v oblasti dementovala. Podle vyjádření mluvčího barmského ministerstva informací jsou operace barmské armády zaměřeny na skupiny rebelů, které narušují vojenské zásobovací cesty. Američtí představitelé i generální tajemník Ban Ki-moon však varovali barmskou vládu před rozšiřováním konfliktu v regionu, ve kterém se v roce 2011 rozhořely boje po sedmnáctileté přestávce.
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.
OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo
Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.
Pracovníci mírové mise byli po 4 měsících osvobozeni v Dárfúru
Dva Jordánci působící v mírové misi OSN a Africké unie UNAMID byli propuštěni po 4 měsících, jde o nejdelší únos v historii mírové mise. Pohřešováni byli od srpna, kdy se ztratili na cestě do Kabkabiya, kam měli namířeno pro zásoby. Zdravotní stav obou mužů je dobrý. Dosud není známo, kdo se na únosu podílel. Mírová mise UNAMID má v současnosti v Súdánu na 16 000 jednotek, které mají chránit civilisty. Únosů kvůli výkupnému v západosúdánském regionu Dárfúr neustále přibývá.
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.
OSN upozorňuje na nárůst teroristických útoků v Pákistánu
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil stupňující násilí namířené proti náboženským skupinám v Pákistánu a žádá, aby byli viníci postaveni před soud. V neděli byl proveden útok na 3 autobusy přepravující poutníky z poutního místa Shia do Íránu, 20 osob bylo zabito a 25 zraněno, další útok byl spáchán minulý týden na členy vlády, který si vyžádal 21 životů.
OSN: nepokoje v Sýrii si vyžádaly už na 60 000 obětí
Podle studie provedené komisařkou OSN pro lidská práva Navi Pillay, která čerpá údaje ze 7 různých zdrojů (včetně vládních i opozičních), je počet obětí syrského konfliktu k listopadu 2012 na čísle 59 648, v současnosti pravděpodobně překročil hranici 60 000. Nicméně se podle komisařky Pillaye jedná spíše o minimální počet, neboť nezahrnuje oběti, jejichž smrt nebyla zdokumentována. Podle studie bylo 76 % obětí mužského pohlaví. Nejhůře zasažené oblasti jsou předměstí Damašku a provincie Homs. Samotné odhady syrské opozice se opozice se pohybovaly okolo 45 000 obětí. „Počet obětí je o mnoho vyšší, než jsme čekali. Je to skutečně šokující,“ uvedla komisařka Pillay.
V Pákistánu bylo zabito 7 humanitárních pracovníků
Neznámí ozbrojenci zastřelili 6 žen a 1 muže pracujících pro dětské středisko. Útok byl proveden na automobil, ve kterém se humanitární skupina vracela z komunitního střediska pro děti provozovaného pákistánskou charitou Ujala, uvedl místní policejní důstojník Abdur Rašíd Khan. Řidič vozidla je těžce zraněn. Podobný útok se v Pákistánu stal již v prosinci, kdy ve městech Karachi a Peshawar bylo zabito 6 dobrovolníků OSN, kteří pracovali na kampani na očkování proti dětské obrně.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un přednesl nečekaný televizní novoroční projev
V překvapivém televizním vystoupení, ve kterém Kim Jong-un navázal na tradiční novoroční vystoupení svého děda Kim Il-sunga a nahradil tak formát novoročních novinových editorialů sdělující budoucí směřování severokorejské státní politiky, který zavedl jeho otec Kim Jong-il, severokorejský lídr vyzval k ukončení konfrontační politiky mezi KLDR a Jižní Koreou. Podle analytiků však změna formátu a rétoriky nemusí nutně znamenat změnu v severokorejské zahraniční politice. Pravděpodobněji vystoupení prezidenta Kim Jong-una ve státní televizi a jeho apelování na zmírnění napětí mezi oběma Korejemi naznačuje potřebu KLDR získat od Jižní Koreje další humanitární pomoc, jejíž poskytování bylo zastaveno poté, co KLDR oznámila, že hodlá uskutečnit další test rakety dlouhého dosahu.
Barma podniká vojenské operace proti rebelům ve státě Kachin
Ve státě Kachin, který leží na severu Barmy v blízkosti čínských hranic, se v posledních 5 dnech opět rozhořely boje mezi vládními jednotkami a jednotkami vzbouřenců. Potvrdila to humanitární organizace Free Burma Rangers (FBR), která situaci v regionu dlouhodobě sleduje. Barmská civilní vláda Theina Seina, která se od svého nástupu k moci po pádu vojenské junty na jaře předminulého roku potýká s několika etnickými konflikty na svém území, rozšíření vojenských aktivit ve státě Kachin dementovala, avšak podle odborníků je zřejmé, že se barmská armáda připravuje na zahájení komplexní ofenzívy směřující na povstalecké centrum ve městě Laiza. Boje mezi vládními a povstaleckými jednotkami znovu propukly v roce 2011 po 17letém příměří.
Prezident Středoafrické republiky žádá rebely o dokončení svého funkčního období
V posledních týdnech rebelové v tzv. Selekově koalici postupují směrem k hlavnímu městu Bangui, v současnosti se nachází necelých 75 kilometrů. Prezident Francois Bozize poté, co rebelové odmítli jeho nabídku na vytvoření společné vládní koalice, vyzval v úterý rebely, aby ho nechali dokončit funkční období v prezidentském křesle, které končí v roce 2016. Zároveň prezident Bozize ve svém novoročním projevu zkritizoval armádu, jež obsazení měst dopustila. Středoafrická republiky patří mezi světově nejchudší státy navzdory nerostnému bohatství v podobě uranu, zlata a diamantů.
OSN uvalila sankce na rebelskou M23 v Demokratické republice Kongo
Od jara probíhá na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený boj mezi rebelskou skupinou M23 pod vedením generála Bosco Ntagandy a vládními jednotkami. Rada bezpečnosti OSN v úterý uvalila sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování na skupinu M23 a na rwandskou FDLR. Sankce přišly pouhý den předtím, než se Rwanda stane na další 2 roky nečlenským státem v Radě bezpečnosti OSN, země je dlouhodobě obviňována z podpory rebelských M23, Rwanda to nicméně odmítá.