„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Archiv rubriky: Bezpečnost
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
Pobřeží slonoviny hostí summit kvůli Mali
V sobotu probíhá v Abidjanu summit týkající se rychlého nasazení vojáků západní Afriky v Mali. Jednání se účastní představitelé západoafrických států i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Původně dle rezoluce OSN měla Francie a další západní mocnosti poskytnout logistickou podporu, nyní je však Francie v první linii operace. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) se zavázalo poskytnout kolem 6000 mužů. OSN vyjádřila své obavy o humanitární situaci ve vnitrozemí Mali.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický čin v Alžírsku
Nejvyšší orgán OSN se shodl na tom, že islamističtí radikálové, kteří drželi rukojmí v poušti v plynárenském podniku Ajn Amanasu, musí být tvrdě potrestáni a zároveň vyzývá členské státy OSN k podpoře alžírské vlády. Alžírská armáda zaútočila na obsazený podnik s cílem osvobodit rukojmí, při útoku bylo osvobozeno na 650 osob, při akci však přišlo o život až 30 rukojmích. Některé zdroje uvádějí 32 pachatelů, kteří se podíleli na únosu, z nichž 18 bylo zabito.
Prezidenta Obamu čeká těžké rozhodování o výstavbě ropovodu Keystone
Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
Syrští rebelové obviňují džihádisty z krádeže revoluce
Mezi džihádisty a bojovníky Svobodné syrské armády (FSA) vzniká rozkol, který by mohl občanské válce v Sýrii dát zcela nový rozměr. Velitelé FSA jsou stále více rozladěni počínáním džihádistických skupin, zejména skupinou radikálních islamistů s názvem al-Nusra Front, která je napojena na Al-Kaidu. Džihádisté údajně zabírají státní majetek a prodávají ho přes hranice do Turecka, utržené peníze poté používají pro své účely. Syrští rebelové zdůrazňují také nacionalistické cíle svého boje a odmítají nastolení islámského fundamentalismu po pádu režimu prezidenta Assada. „Až Assadův režim padne, budeme s nimi bojovat, do té doby s nimi nebudeme spolupracovat,“ uvedl pro The Guardian na adresu džihadistů jeden z velitelů syrských rebelů.
Kanada by mohla poskytnout letadla pro vojenskou operaci v Mali
Francouzský velvyslanec v Ottawě Philippe Zeller a šéf kanadské diplomacie John Baird ve středu hovořili o možné intervenci v Mali. Pomoc by měla spočívat v zapojení obřích letadle C17 do bojů, jež by sloužila k přepravě velkého počtu vojáků. „Kanada je ochotná pomoci, ale vylučujeme jakoukoliv bojovou misi v této africké zemi,“ sdělil telefonicky kanadský premiér Stephen Harper francouzskému prezidentovi Francois Hollandovi. Na další kanadskou intervenci finančního nebo logistického rázu v případě maliského konfliktu se vyčkává.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Řečtí neonacisté kritizují propuštění českých občanů
Řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit kritizují propuštění českých občanů Martina Pezlara a Ivana Buchtu se slovy, že řecká vláda nedbá na národní bezpečnost. Strana Zlatý úsvit zdůrazňuje, že Řecko není dostatečně chráněno v oblasti obrany. Tvrzení dokládají například propuštěním obou Čechů, kteří byli zatčeni, protože jejich kamery měly obsahovat nebezpečný materiál pro řeckou bezpečnost. Strana Zlatý úsvit, která s prohlubující hospodářskou krizí získává příznivce, by se podle průzkumů mohla stát v dalších volbách třetí nejsilnější stranou.
Státy EU posílají vojáky na výcvikovou misi do Mali
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie mimořádně uspořádali schůzi o saharské krizi, která vyvrcholila zajetím desítek zahraničních i domácích pracovníků islámskými ozbrojenci. Rukojmí měli sloužit jako donucovací prostředek, aby Francie stáhla své vojáky z Mali. Vlády členských států EU se rozhodly poslat více než 200 vojenských instruktorů k vycvičení armády v Mali. Evropští ministři zahraničních věcí ujišťují, že se jedná pouze o výcvikovou misi a nehodlají misi rozšířit do bojové pozice. Britský ministr pro evropské záležitosti David Lidington oznámil, že vedle výcviku armády v Mali je třeba zajistit kontrolu nad územím, neboť se Mali mělo stát útočištěm pro různé islamistické skupiny a Evropa se obává rozšíření islámskému vlivu v západní Africe.
Mezinárodní trestní soud začíná s vyšetřováním válečných zločinů v Mali
Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Fatou Bensouda ve čtvrtek oficiálně zahájila vyšetřování údajných zločinů spáchaných v Mali od ledna 2012, vyšetřování se budou týkat vražd, mučení a znásilnění. ICC chce zajistit důkladné a nestranné vyšetřování, které přinese spravedlnost malijskému obyvatelstvu a tvrdé tresty pro pachatele, kteří se dopustili nelidského jednání. Jak uvedla prokurátorka ICC Fatou Bensouda, vyšetřování bude nejvíce zaměřeno na sever země.
Islamisté za intervenci do Mali se mstili v Alžírsku
Na několik desítek západních zaměstnanců britského těžařského gigantu BP bylo zadržováno islamisty z Mali na jeho základně v Alžírsku u města In Amenas, asi 1500 kilometrů jihovýchodně od Alžíru. Islamisté se společnosti BP zmocnili v noci z úterý na středu. Alžírské pracovníky propustili, avšak i nadále drželi několik Britů, Američanů, Japonců a Francouzů. Po zásahu alžírské armády mělo zemřít na 11 islamistů a nepotvrzen je zatím i počet obětí z řad rukojmích. Únosci tímto činem reagují na přítomnost francouzských vojsk v Mali.
Makedonii ohrožují další protesty v zemi
Pokud vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) premiéra Nikoly Gruevskeho neukáže ochotu vést dialog do pátku, opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) uvedla, že zintenzivní protesty a blokády na hlavních dopravních křižovatkách v zemi. VMRO-DPMNE vyzvala opozici, aby ukončila protesty a neohrožovala příští parlamentní volby, zároveň odmítla výzvu SDSM, aby se uskutečnily vedle obecních voleb v březnu také předčasné parlamentní volby. Protesty v Makedonii probíhají od prosince, kdy VMRO-DPMNE odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy kontroverzní rozpočet na rok 2013, odpůrci vlády označují současný stav za nedemokratický a vybízejí k anarchii. Vůdce SDSM Branko Cervenkovski vyzval v úterý představitele EU pro rozšíření Stefana Sannina, aby EU nezavírala oči před současnou krizí v Makedonii.
Téměř 40 obětí si vyžádala nová vlna násilí v Mexiku
Mexický policejní představitelé potvrdili smrt 38 lidí během 3 dnů, z toho 16 obětí bylo nalezeno v regionu Toluca a 22 na území hlavního města Mexiko. Ze zabíjení jsou podle policie zodpovědné skupiny organizovaného zločinu. Těla téměř 40 lidí nesly viditelné známky mučení. Současný prezident Enrique Peña Nieto vyhlásil boj organizovanému zločinu a nedávno prosadil zákon, který umožňuje odškodnit oběti organizovaného zločinu vládou.
OSN upozorňuje na zatčení somálského novináře za podání zprávy o znásilnění
Novinář byl úřady zadržen za rozhovor se ženou, která tvrdí, že byla znásilněna členy somálské armády. Zástupkyně OSN Zainab Hawa Bangura odmítá způsob vyšetřování, kdy přístup zadržování novinářů, kteří poskytují informace o trestných činech, neslouží zájmu spravedlnosti, ale pouze k ospravedlňování zločinců a podrývání svobody tisku. Novinář byl zatčen ve čtvrtek somálskou policií, spolu s ním i zneužitá žena a další novinář, který rozhovor zprostředkoval. „Novináři mají právo podávat informace o znásilněních a dalších trestných činech, oběti nesmí být zastrašováni, je potřeba, aby nahlásili zločiny a tím pomáhali k usvědčení pachatelů,“ řekla Zainab Hawa Bangura.
Prezident Barack Obama představil návrh na regulaci střelných zbraní
Americký prezident Barack Obama dnes představil rozsáhlý balíček opatření, který by měl upravit prodej střelných zbraní. Mezi navrhované body patří úplný zákaz tzv. útočných zbraní, nebo zákaz prodeje zásobníků s kapacitou větší než 10 nábojů. Prezident Obama také doporučil důslednou kontrolu minulosti všech lidí, kteří si chtějí pořídit zbraň. Prezident Barack Obama vyzval Kongres, aby učinil potřebné kroky k regulaci střelných zbraní a zároveň představil svůj plán obsahující 23 bodů, které může učinit bez schválení Kongresu. Prezident Obama ve svém návrhu vychází z doporučující zprávy od viceprezidenta Josepha Bidena a reaguje tak na útok Adama Lanzy, který v Newtownu zastřelil 26 lidí.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
OSN veřejně odsuzuje zabití iráckého poslance
Irácký poslanec Ifan Al-Issawi byl zabit při teroristickém útoku během demonstrací v Fallujah, při demonstraci byli zabiti a zraněni další lidé. Vedoucí mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler apeluje na všechny politické složky, aby zajistily pokojné a nenásilné demonstrace, nepodněcovaly nepokoje a omezovaly možnosti pro teroristické útoky. Zároveň žádá po demonstrujících absenci násilí a udržení mírového charakteru demonstrací.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce
Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.
Prezident Mursi navštívil zraněné vojáky
Egyptský prezident Mohammed Mursi navštívil ve vojenské nemocnici na předměstí Káhiry vojáky zraněné při vlakovém neštěstí, ke kterému došlo v úterý v noci. O život přišlo 19 vojáků a dalších 107 je zraněných. Vlak je vezl z vojenského cvičení do hlavního města. Vlna kritiky se okamžitě snesla na prezidenta Mursiho, neboť se jedná již o druhou nehodu za dob jeho prezidentského úřadování. V listopadu 2012 došlo k nehodě školního autobusu v Horním Egyptě, při které zahynulo 50 dětí. V Egyptě jsou dopravní prostředky a infrastruktura ve špatném stavu. Ty jsou také častou příčinou tragických nehod.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.