Nigerijští islamisté ze skupiny Boko Haram na serveru YouTube zveřejnili 3 minutové video s unesenými občany Francie. K únosu došlo na severu Kamerunu. Snímek zachycuje jednoho z ozbrojenců, 3 dospělé osoby a 4 děti. Francouzské ministerstvo zahraničí avšak nepotvrdilo pravost těchto záběrů. Militantní skupina Boko Haram svůj krok vysvětluje jako potrestání francouzského prezidenta Francoise Hollanda za „vyhlášení válce islámu“, jehož se dopustit rozhodnutím poslat vojáky do Mali.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání
Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Indie obvinila zadrženého muže z vojenské špionáže
Muž zadržený ve státě Rajasthan na západě země byl obviněn z vojenské špionáže. Indický občan měl údajně prodávat cenné informace o cvičení armádního letectva pakistánské tajné službě. Cvičení, které se konalo minulý týden, navštívili i indický prezident Pranab Mukherjee a premiér Manmohan Singh. Vzájemné obviňování se ze špionáže je častým jevem obou zemí, v posledních týdnech se však situace přiostřila kvůli napětí v Kašmíru. Podle agentury AFP je muž obviněn z předávání informací týkajících se vojenských akcí a zařízení národní obrany, indická policie měla odhalit telefonáty a textové zprávy určené jeho pákistánskému příbuznému, který pracuje pro tajnou službu. Obviněný muž je od začátku tohoto týdne ve vazbě.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Prezident Peru Humala potvrdil investice do bezpečnosti ve výši 313 milionů USD
Podle prezidenta Peru Ollanta Humaly bylo do bezpečnosti země investováno více než 313 milionů USD. Peníze se použily hlavně na nové vybavení pro policii a na vybudování moderního systému komunikace bezpečnostních složek. Navíc měl prezident Humala investovat 470 milionů USD na vyšší platy policistů a vojáků, aby „jim zabezpečil důstojný plat a posilnil jejich morálku“. Zemí otřásly v poslední době vraždy, při kterých zemřel fotograf Luis Choy přímo na prahu svého domu a další muž podlehl zraněním po útoku v notářské kanceláři. Nicméně prezident Humala ujistil své občany, že policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti pracují na co nejlepším zabezpečení bezpečnosti obyvatel Peru.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Afghánistán zažil další sebevražedné útoky
V neděli ráno došlo v Afghánistánu ke 2 výbuchům. V diplomatické enklávě v Kábulu se podařilo bezpečnostním složkám zneškodnit 3 útočníky a další zranit. Taliban, jež má atentáty na svědomí, uvedl, že svoji pozornost zaměřuje na takzvané „zelené zóny“. Druhý útok se odehrál v Jalalabádu na východě země u hranic s Pákistánem, kde se terčem stal komplex afghánské tajné služby. Teroristé se cíleně zaměřují na vojenské útvary. Podle mluvčího organizace Taliban Zabiullaha Mujahida tak bojují proti afghánské vládě a jejím spojencům NATO. OSN v úterý konstatovala nižší počet atentátů oproti předchozím rokům.
Starosta hlavního města Gruzie obviněn z finančních zločinů
Podle vyšetřovatelů byl zapleten do dvou oddělených případů. První souvisí s vytvořením fiktivního oddělení se 764 pracovními místy ve státní firmě na zpracovávání odpadů. Peníze určené na platy imaginárních zaměstnanců poté mířily k aktivistům opoziční Sjednocené národní strany, čímž údajně vznikla škoda přibližně 3 miliony USD. Druhé obvinění se týká podezřelého obchodování s pozemky. V roce 2006 prodal obecní úřad hlavního města Tbilisi pozemky v oblasti zvané Rike, která se nachází na levém břehu řeky Kura. O 2 roky později koupilo město parcely zpět za cenu o 6 milionů USD vyšší, než za jakou je prodalo. Starosta Tbilisi Gigi Ugulava, který podle hlavního žalobce bude vyšetřován na svobodě, prohlásil obvinění za absurdní a politicky motivované. S tím souhlasila i skupina podporovatelů, která v den vyřčení obvinění pořádala demonstraci před budovou vyšetřovací služby ministerstva vnitra.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.
Indonésie čelí papuánským snahám o nezávislost
Podobně jako v některých dalších státech jihovýchodní Asie se i v Indonésii stále častěji objevují separatistické tendence. Mezi běžné praktiky ozbrojených rebelů patří útoky na vládní jednotky a civilisty, k poslednímu došlo tento týden. Útočníci byli identifikováni jako Organizace nezávislé Papuy. Vláda se dlouhodobě snaží udržovat situaci pod kontrolou poskytováním ekonomických a sociálních výhod, podle slov prezidenta Susilo Bambang Yudhoyona však již nelze déle tolerovat nepokoje a množící se útoky. Rozvojové programy nebudou zastaveny, vláda však podnikne opatření nutná k potlačení rebelů. Jedním takovým byl i zásah armády v roce 2011, kdy separatisté sponzorovali pořádání Lidového kongresu Papuy. Jeho organizátoři byli tehdy zatčeni a postaveni před soud.
Údajný iniciátor útoku na šíity v Kvétě zadržen
V pakistánské provincii Punjab byl zadržen Malik Ishaq, zakladatel a bývalý vůdce militantní skupiny Lashkar-e-Jhangvi. Ta má na svědomí útok na šíitskou komunitu v Kvétě, k němuž došlo minulý týden. Při incidentu zahynulo téměř 90 osob. Malik Ishaq si v letech 2001–2011 odpykával trest odnětí svobody, po propuštění tehdy prohlásil, že jeho skupina bude pokračovat ve své „bohulibé činnosti“. Přestože Ishakovo napojení na akci v Kvétě není jednoznačné, může být držen ve vazbě bez obvinění až 3 měsíce. Jeho zadržení je pozitivně vnímáno společností, vláda je totiž dlouhodobě kritizována pro svou pasivitu vůči skupinám páchajícím náboženské násilí.
Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky
Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
Tři muži v Anglii jsou souzeni za přípravu teroristického útoku
Tři muži byli shledáni vinnými z přípravy teroristického útoku, který měl být ničivější než útok v Londýně 7. července 2005, při kterém bylo zabito 52 lidí a více než 700 zraněno a kterým se nechali inspirovat. Ashik Ali, Ifran Khalid a Ifran Naseer plánovali v přeplněných oblastech Anglie nechat na sobě vybuchnout až osmu batohů s výbušninami. Muži pocházejí z Birminghamu a jsou odsouzeni za 12 různých činů v rámci přípravy teroristického útoku. Teroristé vycestovali na odborné vzdělávání a školení do Pákistánu do tzv. tábora teroru. Důkazy u soudu prokázaly, že muži obdivovali útoky spáchané 11. září v New Yorku a 7. července v Londýně. Policie uvedla, že muži se vydávali za představitele charity v místní komunitě a tím získali peníze na financování svých plánů. Soudce řekl, že všechny nejspíše čeká doživotí.
V Tunisku byli zatčeni podezřelí z vraždy politika Chokriho Belaida
„V případu vyšetřování vraždy Chokriho Belaida jsme pokročili natolik, že už vyslýcháme podezřelé útočníky, z důvodu bezpečnosti zatím nemohu zveřejnit více,“ oznámil ve čtvrtek tuniský ministr vnitra Ali Larayedh. Na pokrok ve vyšetřování tuniská společnost čekala, smrt bývalého opozičního šéfa Lidové fronty (FP) zvýšila napětí v zemi. „Nejde o práci jednotlivce, ale o propojenou síť. Pokud by naše země nebyla schopna podniknout kroky k prošetření celé tragédie, obrátíme se na mezinárodní pomoc,“ řekl pro místní tisk Zied Lakhdar, člen strany Jednotných demokratických vlastenců (PDPU). Mezinárodní humanitární organizace Amnesty International (AI) rovněž vyzvala k zahájení nezávislého vyšetřování. Tunisko prožívá nejhorší politickou krizi od revoluce v roce 2011.
Francie dál pohřešuje Francouze unesené v Kamerunu
Francouzský prezident Francois Hollande ve čtvrtek oznámil, že země spolupracuje s Kamerunem a Nigérií na případu 7 unesených Francouzů, mezi nimiž jsou i 4 děti. Informace z médií o jejich propuštění popřel. „Bohužel nemůžeme potvrdit informace, že by zadržovaní byli opravdu na svobodě. Rodiny unesených jsme kontaktovali s tím, že zprávy z médií nejsou pravdivé,“ řekl Didier Le Bret z krizového centra zřízeného ministerstvem zahraničí v Paříži. Únos má nejspíš na svědomí islamistická militantní skupina Boko Haram operující převážně v Nigérii. Únos pravděpodobně souvisí i s vojenskou intervencí v Mali. Skupinka byla unesena v úterý na severu Kamerunu.
Jemenské jednotky střílely do demonstrantů
Jemenské bezpečnostní jednotky zahájily během demonstrací v přístavu Aden na jihu Jemenu palbu na demonstranty, která zanechala nejméně 4 mrtvé a několik desítek zraněných. Hlavním úkolem vládních jednotek nasazených v Adenu bylo oddělit skupiny protivládních demonstrantů, požadujících samostatnost jihu země, od demonstrantů podporujících současného prezidenta Abdrabuh Mansur Hadiho a jeho vládu. Jižní část země se dlouhá léta cítí být ze strany vládních úřadů upozaďovaná a chce se od zbytku Jemenu odtrhnout. Hlavní provládní islamistická strana al-Islah naopak podporuje jednotu Jemenu a jeho současnou vládu. Jižní a Severní Jemen se spojily do jednoho státu roku 1990, tenze mezi severní a jižní částí však od té doby neustávají, spíše nabírají na intenzitě.
Francouzský generál chce vzdělávací misi v Mali doplnit o výcvik jejich armády
Francouzský generál Francois Lecointre, který byl jmenován do čela vzdělávací mise Evropské unie na Mali (EUTM), řekl, že EU by měla doplnit misi o trénování a výcvik jejich neorganizované armády, a to poskytováním uniforem, vozidel a komunikačních technologií. Generál Lecointre dodal, že výcvik by měly zahrnovat i výuku v oblasti lidských práv. EU spolu s USA podpořily vojenskou intervenci v Mali vedenou Francouzi. Vlády členských států EU vyloučily odesílání bojových jednotek do Mali, ale poskytují nadnárodní vzdělávací jednotku 500 vojáků, kteří budou malijské vojáky cvičit a dávat jim vojenské instrukce.
Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu
Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.
Spojené arabské emiráty podepsaly velký kontrakt na nákup zbraní
Vláda Spojených arabských emirátů (SAE) u příležitosti největšího zbrojního veletrhu Blízkého východu, který se koná v hlavním městě SAE Abu Dhabi, podepsala zbrojní kontrakty za 1,4 miliardy USD. SAE mimo jiné nakupily neupřesněný počet amerických bezpilotních letounů, které americká armáda používá na údery proti teroristickým buňkám. Verze pro SAE však nebude mít zbraňové systémy a na letoun je nebude možno ani dodatečně nainstalovat. Podle stanice Aljazeera se SAE společně se Saudskou Arábií již dříve pokoušely vyjednat nákup ozbrojených bezpilotních letounů, USA je však odmítly prodat. Kromě kontraktu o bezpilotních letounech podepsala vláda SAE s USA i smlouvy o nákupu terénních vozidel a komponentů do bomb.