„Za rok 2011 a 2012 bylo uneseno zhruba 600 lidí, za posledních 10 let celkem 6680. Loni bylo uneseno každý týden průměrně 6 osob. Domníváme se, že skutečné číslo je přitom mnohem větší, odhadujeme, že až 60 % případů nikdo nenahlásí,“ řekla ředitelka Nadace svobodná země Clara Rojas, která byla sama od roku 2002 do roku 2008 rukojmí povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Spolu s FARC má mnoho únosů na svědomí i druhá velká povstalecká organizace Národní osvobozenecká armáda (ELN). Podle ředitelky Rojas je největším nebezpečím běžná pouliční kriminalita a k mnoha únosům dochází s cílem někoho vydírat a získat peníze. Dochází také ke krátkodobým únosům, které trvají pouze několik hodin a mají oběti zastrašit. Problém kriminality se negativně odráží na popularitě bolivijského prezidenta Juana Manuela Santose. Podle deníku El Tiempo se 60,5 % Bolivijců staví proti jeho případnému znovuzvolení.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Americký generál John Allen se nestane velitelem vojsk v Evropě
Americký generál a bývalý velitel mezinárodní mise ISAF v Afghánistánu John Allen se nakonec nestane vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, jak se předpokládalo. Generál Allen chce odejít do důchodu, především kvůli zdravotním problémům své manželky. Prezident Obama jeho přání ukončit kariéru plně respektuje a uvedl, že si velmi cení práce generála Allena a že ho považuje za skutečného patriota. V čele mise ISAF byl generál John Allen vystřídán generálem Josephem Dunfordem před několika dny. Generál Dunford by měl být posledním velitelem vojsk NATO v Afghánistánu.
Poslanecká sněmovna odsouhlasila vyslání českých vojáků do Mali
Poslanci dolní komory v úterý souhlasili s vysláním českých vojáků do západoafrického státu Mali, kde budou působit v rámci mise Evropské unie. V Mali budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku, jde o misi nebojovnou. Během dalších 6 měsíců se zapojí do výcviku maliské armády a také jí dodají zbraně, které již nepotřebují. Pokud vyslání vojáků schválí také horní sněmovna, bude vysláno na 50 českých vojáků.
Prezident Assad: V Sýrii zvítězíme
Při rozhovoru s libanonským politikem údajně syrský prezident Bashar Assad prohlásil: „Jsme si jistí, že zvítězíme. Utvrzuje nás v tom poslední vojenský i politický vývoj situace.“ Syrský prezident Assad připustil, že vše ještě není urovnáno, Sýrie nicméně podle něj má vůli a nakonec porazí „spiknutí“, které je proti ní vedeno. Současně probíhají jednání ministrů zahraničí EU, kteří diskutují o zmírnění embarga na dovoz zbraní do Sýrie, aby tak mohla proudit účinnější pomoc bojujícím rebelům. Podle deníku The Telegraph zmírnění embarga podporuje zejména Velká Británie, zatímco několik zemí je spíše proti.
Rusko posílá leteckou pomoc do Sýrie
Ve 2 nákladních letadlech bude doručen 50 tunový náklad obsahující potraviny, stany a generátory elektřiny. V místě přistání budou moci do letadel nastoupit lidé, kteří si přejí ze země kvůli trvajícím bojům uprchnout. Prioritu budou mít občané Ruska a Společenství nezávislých států (SNS). Podobná operace se odehrála v lednu, tehdy bylo dvěma letouny úspěšně evakuováno 77 lidí. Občanská válka v Sýrii si podle odhadů vyžádala již 70 000 obětí. Žádná z bojujících stran momentálně nemá sílu k rozhodujícímu úderu.
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Egyptské protesty blokují přístav Port Said
Několik tisíc egyptských demonstrantů zablokovalo v egyptském přístavním městě Port Said cesty do přístaviště a shromáždilo se okolo státních budov ve městě. Účastníci protestu požadovali spravedlnost kvůli několika desítkám demonstrantů, kteří byli zabiti při nepokojích minulý měsíc. Nedělní nepokoje nazvané „den občanské neposlušnosti“ byly iniciovány skalními fanoušky Port Saidského fotbalového klubu al-Masry. Ti protestují proti rozsudkům smrti, které byly uděleny 21 osobám z Port Saidu za účast na rok starých nepokojích během fotbalového zápasu Port Said a Káhira. Během tohoto zápasu došlo k nepokojům, které se vyžádaly několik desítek obětí.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Libyjci oslavili 2 roky od revoluce, bezpečnostní složky byly v pohotovosti
Tripolis a Benghází si v pátek připomněly 2leté výročí počátku revoluce, které rozhodlo o osudu režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Ačkoli v ulicích panovala veselá nálada, ozbrojené složky byly v pohotovosti. Pozemní hranice s Tuniskem na západě a Egyptem na východě byla po 4 dny uzavřena. Většina Libyjců požaduje „odchod staré gardy z nových struktur“ a zájem politiků o dění v největším libyjském městě Benghází, kde doposud lid neodevzdal zbraně jako odpověď na pokračující napjatou atmosféru. Přestože má Libye od srpna 2012 novou vládu, situace v různých regionech zůstává nepřehledná a nejednotná.
Aktivisté ze Západní Sahary stanuli před soudem
Marocký vojenský soud v Rabatu udělil tresty v podobě odnětí svobody pro 24člennou skupinu Sahrawis, kteří byli obviněni ze zabití příslušníků bezpečnostních složek, k němuž došlo v Západní Sahaře v roce 2010. V listopadu 2010 byla vyslána vojenská hlídka, aby demontovala tábor v oblasti města Laayoune, jež si na protest proti životním podmínkám Sahrawis založili, vojenský zásah nicméně vyvolal střety. Západní Sahara je citlivým tématem od roku 1975, dříve španělské území není dosud mezinárodně uznávané. Ačkoliv Maroko nabízelo oblasti částečnou autonomii pod svou svrchovaností, byla odmítnuta separatisty z Fronty Polisario (Lidová fronta osvobození). Proti soudnímu verdiktu protestovalo mnoho lidí.
Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku
Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.
Izrael „výjimečně“ přijal syrské uprchlíky
Izraelské jednotky na okupovaných Golanských výšinách, kde Izrael sousedí se Sýrií, dovolily překročil hranici 7 zraněným Syřanům. Podle izraelské armády jim vojáci poskytli první pomoc a následně je transportovali do nemocnice. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu na schůzce své vlády následně uvedl, že „budeme dále střežit hranici, abychom zabránili komukoli vstoupit na území Izraele. Výjimky budou tvořit pouze izolované a výjimečné případy, které budou posuzovány každý samostatně.“ O osobách, které překročily izraelskou hranici, nejsou známy žádné bližší informace, například ani to, zda náleží k syrské opozici či provládním silám.
Odbory v Tunisku protestují proti vládě
Tuniské odbory protestují již druhý týden proti vládnoucí straně Ennahda. Příčinou byla vražda levicového politika Chokriho Belaida, která rozpoutala politickou krizi v zemi. Vztahy mezi Ennahdou v čele s premiérem Hamadim Jebalim a Kongresem pro republiku (CPR) s jeho předsedou a rovněž prezidentem Tuniska Moncefem Marzoukim jsou mimořádně napjaté. Protestní akce se z Tunisu přesunuly do měst Sousse na východě a Gafsa na jihu Tuniska, kde odbory mají významnou podporu obyvatel. „Násilí proti členům odborů se stupňuje, žádáme zastavení těchto násilností,“ uvedl pro stanici Al-Jazeera člen Svazu Tuniských Pracujících (UGTT) Sassi Nassedine.
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí považuje pád syrského prezident za nevyhnutelný
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Delegace Hamásu neohlášeně navštívila Bulharsko
Mluvčí ministerstva zahraničí Vesela Chernova zpočátku popřela, že by představitelé Hamásu navštívili Bulharsko, ale poté, co se palestinská organizace objevila v Sofii, ministr zahraničí Nikolay Mladenov byl nucen potvrdit jejich přítomnost. Ministr Mladenov uvedl, že návštěva 3 Palestinců není oficiální a nebudou přijati žádnými státními úředníky. Delegace byla následně deportována bulharskou vládou na letiště, kde její členové prohlásili, že to není konec celé záležitosti a že budou realizovat další návštěvy v zemích EU. Návštěva se uskutečnila v době, kdy Bulharsko vede spor ohledně útoku na izraelské turisty loni v červenci. Vyšetřování bulharských, amerických a izraelských úředníků dospělo k závěru, že Hizballáh, klíčový spojenec Hamásu, je odpovědný za útok, což vedlo EU k zapsání skupiny na seznam teroristických skupin. Delegace Hamásu uvedla, že se návštěvami snaží dosáhnout dialogu s EU a zlepšit jejich společné vztahy.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.
Srbské bezpečnostní služby odhalily plán na zabití předsedy vlády
Premiér Ivica Dacic měl být podle plánů srbské mafie zabit při letu vládním letadlem. Bezpečnostní informační agentura (BIA) uvedla, že útoku měli napomáhat lidé, kteří mají přístup do letadel, určených k cestám prezidenta a vlády. Premiér Dacic se vyjádřil ke zjištění o chystaném útoku na jeho osobu po svém návratu ze zahraniční cesty z Irska ve čtvrtek, že žádná zločinecká skupina nemůže ovlivnit dosavadní práci vlády, nicméně neuvedl, kdo přesně by mohl za chystaným útokem stát. Na začátku února premiér Dacic čelil kritice, protože se opakovaně setkal se členem drogového gangu Darka Sarice Rodoljubem Radulovicem, oba jsou dosud neúspěšně stíhání srbskou prokuraturou.
V Rusku spadl meteorit a zatím je evidováno 514 zraněných
Velký fragment meteoru spadl v ranních hodinách na břeh jezera nedaleko města Chebarkul, které leží v regionu Čeljabinsku asi 1500 km na východ od Moskvy. V Čeljabinské oblasti je mnoho továren, jaderné elektrárny, průmyslový komplex Mayak, kde je uložen zásobník vysoce radioaktivního odpadu a léčebného centra. Ruská akademie věd odhaduje, že meteor vážil asi 10 tun a vstoupil do zemské atmosféry rychlostí nejméně 54000 km/h. Meteor částečně shořel v nižší atmosféře asi ve výšce 30-50 km a k Zemi pokračovaly jenom menší fragmenty. Ruská armáda uvedla, že meteorit vytvořil 6 metrů široký kráter. Exploze byla natolik silná, že rozbila okna v domech v budovách blízkých měst. Ruští úředníci oznámili, že je zatím evidováno 514 zraněných osob, ale většina utrpěla drobné zranění v podobě řezných ran a modřin a 11 lidí bylo hospitalizováno s poraněním hlavy.
Syrští rebelové obsadili důležité ropné město
Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.
V Kolumbii se očekává propuštění unesených, které zajaly guerrilové organizace
Své zajatce by měly ve čtvrtek a v pátek propustit dvě největší kolumbijské povstalecké organizace. Velitel kolumbijské armády Sergio Mantilla ve čtvrtek oznámil, že Národní osvobozenecká armáda (ELN) propustí 5 zajatců na svobodu v pátek. Mezi unesenými jsou pracovníci těžební společnosti, z toho 2 Peruánci a 3 Kolumbijci. Zajatci byli uneseni 18. ledna. Očekává se také propuštění 2 policistů, které zajala povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) 25. ledna. Ve čtvrtek má FARC předat policisty Červenému kříži na určeném místě mezi departamenty Cauca a Valle del Cauca na severozápadě země. FARC před pár dny propustila uneseného vojáka, zatímco o 2 Němcích, které FARC zadržela na konci listopadu roku 2012 nejsou žádné dostupné informace.