Francie včera zahájila vojenskou intervenci v Mali, podle francouzského prezidenta François Hollanda setrvají jednotky v zemi nezbytně dlouhou dobu, ale v rámci stanov rezolucí OSN. USA dokonce zvažují poskytnutí logistické a zpravodajské pomoci francouzským jednotkám. Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních jednotek už v prosinci, s jejich rozmístěním se ale počítá až letos na podzim. Vzhledem k situaci OSN spolu s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) ve čtvrtek vyzvala členské státy k okamžitému vyslání mírových jednotek. Islamistické skupiny od jara loňského roku působí na severu Mali, když po březnovém převratu vyhlásily nezávislý stát Azawad. Mise má za cíl pomoci malijské vládě zastavit postup islamistů a znovusjednotit zemi.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Světová banka poskytne Makedonii 205 milionů USD
Rada výkonných ředitelů Světové banky (SB) schválila tento týden úvěr ve výši 205 milionů USD pro Makedonii, peníze budou využity na reformy vedoucí ke zlepšení efektivity veřejných výdajů a řízení veřejných financí, posílení zdravotnictví i na sociální zabezpečení obyvatel. Přes nejistotu v globální ekonomice a krizi eurozóny si Makedonie udržuje silnou makroekonomickou stabilitu. Pokud se zemi podaří položit pevné základy strukturálních reforem, bude směřovat k významnému hospodářskému oživení země, uvedla zástupkyně SB Birgit Hansl.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
Další 30 000 důsledkem bojů bylo v Darfúru vysídleno
Od 24. prosince, kdy znovu vypukly boje, opustilo své domovy z měst Golo a Guldo v regionu Jebel Marra více než 30 000 obyvatel, 2800 z nich do tábora Nertiti v centru Darfúru. Na 26 raněných evakuovala letadla Společné mírové mise OSN a Africké unie (UNAMID), počet mrtvých je zatím nejasný, protože domorodci neumožňují hlídky v oblasti Jebel Amer. Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir za organizované zločiny proti lidskosti, ten obvinění popírá. Podle OSN zemřelo v konfliktu už stovky tisíc lidí a 1,4 miliónů vysídlených lidí žije v táborech po celém Darfúru, súdánská vláda přitom uvádí počet 10 000 mrtvých. Konflikt v Darfúru trvá od roku 2003, kdy obyvatelé začali obviňovat vládu z opomíjení jejich regionu.
Vyslanec OSN v Sýrii zkritizoval prezidenta Assada
Vyslanec OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimi zkritizoval nedávný veřejný projev syrského prezidenta Assada. Jeho projev označil za více sektářský a jednostranný, než byly ty předchozí. Podle vyslance Brahimiho již minul čas pro takové reformy, jaké prezident Assad ve svém projevu nabídl. „V Sýrii lidé cítí, že 40letá vláda jedné rodiny je již příliš dlouhá. Změna tak musí být opravdová a prezident Assad mohl tyto změny vést, místo aby jim odporoval,“ uvedl vyslanec OSN Brahimi. Syrská opozice uvítala tvrdší linii vyslance Brahimiho vůči prezidentu Assadovi. „Takové prohlášení jsme od vyslance Brahimiho dlouho očekávali, dříve prezidenta Assada nekritizoval. Nyní po prezidentově projevu už neměl jinou možnost, než říci světu, že 40letá vláda jedné rodiny je více než dost,“ uvedl mluvčí syrské opozice Walid Saffour.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
OSN: Počasí zhoršuje situaci pro obyvatele uprchlických táborů
Zprávy OSN informují o těžkých meteorologických podmínkách v Jordánsku, sníh, silný déšť a teploty pod bodem mrazu ohrožují životy uprchlíků v táborech na severu země. V oblasti také došlo k rozsáhlým záplavám, vyplavené bahno znemožňuje dopravu humanitární pomoci do tábora. Podle představitele Dětského fondu OSN (UNICEF) Dominique Hyde bude kritických následujících 72 hodin, poskytováno je teplé oblečení spolu se spacími vaky, které mají nahradit mokré matrace, prioritní pomoc je směrovaná k dětem. Už více než 500 000 uprchlíků opustilo konflikty zmítanou Sýrii, nejčastěji směřují právě do Jordánska, Libanonu a Turecka.
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
UNESCO odsuzuje vraždění novinářů v Sýrii
V pátek zemřel na následky útoku televizní reportér Suhail Mahmoud Al-Ali, podle nevládní organizace Reportéři bez hranic byl zabit ve městě Aleppo. Za rok 2012 bylo z celého světa nejvíce novinářů zabito právě v Sýrii. Generální ředitelka Organizace pro výchovu, vědu a kulturu OSN (UNESCO) Irina Bokova apeluje na obě strany konfliktu, aby uznaly povinnost novinářů poskytovat veřejnosti informace a respektovaly tak Všeobecnou deklaraci lidských práv v principech svobody slova. Za rok 2012 zamřelo v Sýrii 41 novinářů.
Argentinská loď byla propuštěna z Ghany
Fregata Libertad po více než 3 měsících dorazila do přístavu Mar del Plata v Argentině. Loď byla zadržena v Ghaně od začátku října 2012 na 80 dní kvůli právním požadavkům ghanské investiční skupiny na splacení dluhů Argentiny z roku 2002. Tisíce lidí přijely do přístavu vzdáleného 400 km od Buenos Aires, aby oslavily návrat lodě. Přivítání se zúčastnili nejen rodinní příslušníci členů posádky, ale taky prezidentka Argentiny Cristina Fernandéz de Kirchner a několik členů vlády. Propuštění fregaty, o kterém rozhodl soud OSN, někteří považují za politické vítězství současné argentinské vlády.
OSN: Humanitární krize v Súdánu se zhoršuje
Podle zpráv OSN přes 700 000 občanů nemá dostatek potravin a tisíce občanů již bylo nuceno opustit své domovy. Nejvíce postiženými oblastmi jsou South Kordofan a provincie Blue Nile, kde vláda bojuje s rebely. Humanitární vyslanec OSN John Ging vidí vinu v nedostatku politické vůle řešit konflikt a to na obou stranách sporu, pokud se nepodaří co nejdříve najít vhodná řešení, počet mrtvých bude narůstat a reálně hrozí přenesení humanitární krize i do Jižního Súdánu a Etiopie.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Bahrajn odsoudil 13 politických aktivistů za účast na demonstraci
OSN nesouhlasí s rozhodnutím bahrajnského Nejvyššího soudu, který odsoudil 13 aktivistů za jejich činnost na demonstracích. Pondělní rozhodnutí soudu přišlo po dvouletém soudním řízení a po vlně mezinárodní kritice. Podle komisařky pro lidská práva OSN Cécile Pouilly (OHCHR) odsouzení jen hájili svá práva a není možné je za takový druh legitimní činnosti odsoudit. Zároveň komisařka v tiskové zprávě upozornila na neoprávněné zadržení místopředsedy bahrajnského Centra pro lidská práva Said Yousif Al-Muhafdhah, který byl zatčen 17. prosince 2012 při sledování protestních akcí v hlavním městě Manama a žádá bahrajnské úřady k jeho okamžitému propuštění.
V iráckých ulicích probíhají demonstrace
V současné době v několika iráckých provinciích probíhají demonstrace, lidé upozorňují na porušování lidských práv a dožadují se zlepšení životních podmínek. Vyslanec OSN Martin Kobler apeluje na demonstranty, aby protesty proběhly klidně a účastníci se vyvarovali násilí, dále vyzývá obě strany ke konstruktivnímu dialogu v souladu s iráckou ústavou a jejími zákony.
OSN není schopná poskytnout potravinovou pomoc pro 1 milion syrských obyvatel
Potravinová agentura OSN (WFP) prohlásila, že není schopná pomoci 1 000 000 hladovějícím syřanům. Podle mluvčí WFP Elisabeth Byrs je důvodem nedostatek bezpečnosti pro humanitární pracovníky a zároveň nemožnost využívat syrský přístav Tartous, díky kterému by byla přepravu potravinových zásob usnadněna. Právě z bezpečnostního ohrožení byla nucena WFP dočasně stáhnout své humanitární pracovníky z měst Homs, Aleppo, Tartous a Qamisly, kde v poslední době došlo k nárůstu útoků na nákladní automobily WFP, které přepravují zásoby.
Během iráckých oslav Arba ’een zemřelo nejméně 20 lidí
Mise OSN v Iráku (UNAMI) odsuzuje vlnu útoků, které se uskutečnily minulý týden a které si vyžádaly životy účastníků šíitského náboženského svátku. OSN vyzývá všechny irácké vůdce, aby se zapojili do konstruktivního a mírového dialogu a nereagovali na proběhlé události násilím. Podle zpráv z médií bomba explodovala na parkovišti v městě Musayyib, jižně od hlavního města Baghdadu a vyžádala si více než 20 životů a desítky zraněných.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon: projev prezidenta Assada nebyl žádným přínosem v rámci ukončení konfliktu
Syrský prezident Bashaar al-Assad v nedělním projevu označil opozici za loutku západu a za teroristy. Navrhl několik kroků k řešení současné krize, v první řadě žádá ukončení dodávky zbraní rebelům zahraničními státy, za což slibuje ukončení ozbrojených akcí proti opozici. Projev se nesetkal s optimistickým přístupem a uznáním mezinárodního společenství. Podle generálního tajemníka syrský lid v současné době potřebuje skutečné řešení konfliktu, nikoliv planá slova a opět zdůrazňuje potřebu řešit situaci v Sýrii nevojenským přístupem.
Nepálský plukovník Kumar Lama byl zatčen ve Velké Británii
Plukovník Kumar Lama byl zatčen britskou policií ve svém domě ve Východním Sussexu a byl obviněn ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Nepálu během občanské války v roce 2005. Údajně se měl plukovník dopustit úmyslného týrání v kasárnách Gorusinghe v Kapilvastu. Zatčení vyvolalo rozhořčení nepálské vlády, která ihned žádá jeho propuštění. Plukovník Kumar Lama v současné době pracuje pro OSN v Jižním Súdánu, předtím sloužil jako člen mírových jednotek OSN v Sierra Leone a Libanonu.
V Makedonii se uvažuje o znovuzavedení branné povinnosti
Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Prezident Abbás oficiálně schválil užívání názvu „stát Palestina“
Palestinský prezident Mahmúd Abbás nařídil, aby jeho vláda oficiálně změnila jméno z „Palestinská samospráva“ na „stát Palestina“. S tím souvisí i vydávání nových průkazů totožnosti, pasů, výroba státních razítek apod. Již minulý týden ministerstva zahraničí spolu s ambasádami po celém světě nařídila používání „stát Palestina“ v úřední korespondenci. Izrael kritizoval Palestince v jejich úspěšné snaze o posílení postavení v OSN.
Rumunsko bude čelit kontrole z EU a Mezinárodního měnového fondu
Skupina auditorů z EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přijede na kontrolu do Rumunska 15. ledna, s rumunskými představiteli bude projednávat především návrh rozpočtu pro rok 2013, měnovou politiku a pokrok země v reformách. Návštěva auditorů z EU a MMF je pro Rumunsko klíčová, země potřebuje dosáhnout hospodářské stability a obnovy, snížení nezaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti. MMF již dříve poukázal na nedostatky v rumunském zdravotnictví a školství. V roce 2013 bude muset Rumunsko splatit část záchranného balíčku v hodnotě 6,8 z 26 miliard USD EU, MMF a Světové bance (SB), úvěr Rumunsko získalo výměnou za úsporná opatření.
Egyptský prezident Mursí provedl změny ve vládě
Prezident Mursí vyměnil 10 ze svých ministrů, přičemž zesílil přítomnost islamistů ve vládě. Islamistické politické strany krok podpořily, opozice naopak čin kritizovala s odůvodněním, že je pouze dalším krokem k posílení islamistické kontroly nad Egyptem. Opozice také oznámila, že s ní změny v kabinetu nebyly konzultovány a Muslimské bratrstvo, hlavní islamistická egyptská strana, tak ponese veškerou zodpovědnost za budoucí politické problémy. Změny ministrů proběhly hlavně na ekonomických ministerstvech, neboť Egypt očekává návštěvu delegace z Mezinárodního měnového fondu (MMF), která má rozhodnout o přidělení půjčky Egyptu ve výši 4,8 miliardy USD. Mluvčí Muslimského bratrstva Mahmoud Ghozlan však změny v kabinetu odůvodnil špatnými výsledky předchozích ministrů.