Syrský ministr zahraničí Wallid Muallem vyzval opozici k složení zbraní a jednání o nové vládě. Ministr Muallem uvedl, že k jednání se může připojit jakákoli opoziční skupina, pokud odmítá zahraniční intervenci v Sýrii. Ve svém prohlášení také reagoval na výrok společného vyslance OSN a Arabské Ligy v Sýrii Lakhdar Brahimiho, který minulý týden uvedl, že syrský prezident Assad by neměl být součástí přechodné syrské vlády. „Pozici prezidenta Assada by nikdo neměl zpochybňovat, to je nepřijatelné,“ prohlásil v reakci ministr zahraničí Muallem. Hlavní syrská opoziční síla Národní koalice opozičních sil a syrské revoluce odmítá jednat o jakýchkoli návrzích, které by nezahrnovaly odchod prezidenta Assada a také podporuje možnost zahraniční intervence v Sýrii.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
Pobřeží slonoviny hostí summit kvůli Mali
V sobotu probíhá v Abidjanu summit týkající se rychlého nasazení vojáků západní Afriky v Mali. Jednání se účastní představitelé západoafrických států i francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Původně dle rezoluce OSN měla Francie a další západní mocnosti poskytnout logistickou podporu, nyní je však Francie v první linii operace. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) se zavázalo poskytnout kolem 6000 mužů. OSN vyjádřila své obavy o humanitární situaci ve vnitrozemí Mali.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila teroristický čin v Alžírsku
Nejvyšší orgán OSN se shodl na tom, že islamističtí radikálové, kteří drželi rukojmí v poušti v plynárenském podniku Ajn Amanasu, musí být tvrdě potrestáni a zároveň vyzývá členské státy OSN k podpoře alžírské vlády. Alžírská armáda zaútočila na obsazený podnik s cílem osvobodit rukojmí, při útoku bylo osvobozeno na 650 osob, při akci však přišlo o život až 30 rukojmích. Některé zdroje uvádějí 32 pachatelů, kteří se podíleli na únosu, z nichž 18 bylo zabito.
Více než 30,5 milionů USD je potřeba na humanitární pomoc Demokratické republice Kongo
Šestiměsíční humanitární projekt, jež byl zahájen minulý měsíc, má za cíl zajistit humanitární pomoc v oblastech okolo měst Goma, Masisi a Kitchaga, které byly nejvíce postiženi v době eskalace konfliktu. Tisková zpráva Úřadu pro koordinace humanitární pomoci OSN (OCHA) uvádí, že pomoc bude poskytnuta nejprve táborům pro vnitřně vysídlené obyvatele, v druhé fázi půjde na pomoc těm, kteří se vrátili do svých rodných oblastí, ale přišli o své příbytky a zázemí. Největší problém v oblasti spočívá v kvalitě vody, které je velmi znečištěná, právě z důvodů nedostatku pitné vody vypukla v místě cholera. Zároveň je potřeba zajistit dostatečnou hygienickou infrastrukturu v táborech, která v nich doposud chybí.
Světová banka poskytne půjčku Peru ve výši 25 milionů USD na vzdělání
Až 5,7 milionů studentů bude moct čerpat z financí, které Světová banka (SB) poskytne Peru na zkvalitnění vzdělání. V celosvětových výsledcích vzdělání studentů na tom Peru není příliš dobře, proto se vláda rozhodla zlepšit své výsledky a vypracovala strategii na zkvalitnění státního školství. V rámci strategie bude vytvořen program, který bude vytvářet nový hodnotící systém a spolu s dalšími reformami chtějí dosáhnout efektivnější výuky pro své studenty.
Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině
Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Mezinárodní trestní soud začíná s vyšetřováním válečných zločinů v Mali
Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Fatou Bensouda ve čtvrtek oficiálně zahájila vyšetřování údajných zločinů spáchaných v Mali od ledna 2012, vyšetřování se budou týkat vražd, mučení a znásilnění. ICC chce zajistit důkladné a nestranné vyšetřování, které přinese spravedlnost malijskému obyvatelstvu a tvrdé tresty pro pachatele, kteří se dopustili nelidského jednání. Jak uvedla prokurátorka ICC Fatou Bensouda, vyšetřování bude nejvíce zaměřeno na sever země.
Sýrie dovolila OSN zintenzívnit potravinovou pomoc
Podle Ertharin Cousinové, která stojí v čele Světového potravinového programu (WFP) pod OSN, povolila syrská vláda WFP spolupracovat s místními dobročinnými skupinami. WFP tak může distribuovat pomoc dalšímu 1 milionu osob. Doteď byl WFP schopen dodávat humanitární pomoc pouze 1,5 milionům osob z 2,5 milionů potřebných. WFP poskytuje zejména obyvatelům syrského venkova mouku a palivu pro pekárny, dvě nejdůležitější komody k výrobě chleba. Svými dodávkami chce WFP pokrýt všechny oblasti Sýrie, úspěšnost však závisí na intenzitě pozemních bojů.
V Jemenu je více než 1,3 milionů pracujících dětí
Podle studie OSN, kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce (ILO) a Dětský fond OSN (UNICEF) s pomocí jemenské organizace zabývající dětskou prací, je v Jemenu 1,3 miliónů pracujících dětí. OSN vyzývá Jemen, aby chránil dětská práva a dodržoval mezinárodní normy, které práva dětí zajišťují. Ve věkové skupině 5-17 let pracuje údajně až 17 % jemenských dětí a to více než 30 hodin týdně, často se jedná o práci nevhodnou a nebezpečnou vzhledem k jejich věku. Průzkum je alarmující, ochrana dětí Jemenu musí být prioritou pro mezinárodní společenství, uvedl regionální ředitel Arabských států Nada al-Nashif.
OSN upozorňuje na zatčení somálského novináře za podání zprávy o znásilnění
Novinář byl úřady zadržen za rozhovor se ženou, která tvrdí, že byla znásilněna členy somálské armády. Zástupkyně OSN Zainab Hawa Bangura odmítá způsob vyšetřování, kdy přístup zadržování novinářů, kteří poskytují informace o trestných činech, neslouží zájmu spravedlnosti, ale pouze k ospravedlňování zločinců a podrývání svobody tisku. Novinář byl zatčen ve čtvrtek somálskou policií, spolu s ním i zneužitá žena a další novinář, který rozhovor zprostředkoval. „Novináři mají právo podávat informace o znásilněních a dalších trestných činech, oběti nesmí být zastrašováni, je potřeba, aby nahlásili zločiny a tím pomáhali k usvědčení pachatelů,“ řekla Zainab Hawa Bangura.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
OSN veřejně odsuzuje zabití iráckého poslance
Irácký poslanec Ifan Al-Issawi byl zabit při teroristickém útoku během demonstrací v Fallujah, při demonstraci byli zabiti a zraněni další lidé. Vedoucí mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler apeluje na všechny politické složky, aby zajistily pokojné a nenásilné demonstrace, nepodněcovaly nepokoje a omezovaly možnosti pro teroristické útoky. Zároveň žádá po demonstrujících absenci násilí a udržení mírového charakteru demonstrací.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
V Mali se zhoršuje humanitární krize
Poslední víkendové střety mezi armádou Mali a islamistickými skupinami vyvolaly novou vlnu vysídlení obyvatel a vedly k zhoršení humanitární situace. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvádí, že jen během víkendu uprchlo ze svých domovů více než 30 000 obyvatel, tím se počet vnitřně vysídlených zvýšil na 200 000. Podle OCHA v letošním roce budou více než 4 miliony obyvatel Mali potřebovat humanitární pomoc, 2 miliony z nich se již teď potýkají s nedostatkem potravin a v zemi jsou tisíce podvyživených dětí. Úřad pro uprchlíky OSN (UHNCR) upozorňuje na nedostatek finančních prostředků pro zvládnutí situace, z potřebných 123 milionů USD disponují pouze částkou 77,4 milionů USD. Dětský fond OSN (UNICEF) nejvíce znepokojuje využívání dětských vojáků v bojích.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
OSN žádá vyšetřování KLDR pro porušování lidských práv
Podle komisařky pro lidská práva OSN Navi Pillay mezinárodní debata zaměřená na jadernou hrozbu ze strany Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) zastiňuje otázky týkající se porušování lidských práv, které patří k nejhorším na světě. Vyzývá tedy k mezinárodnímu vyšetřování po desetiletí uskutečňovaných trestných činů proti lidskosti v této zemi. Upozorňuje na činnost zajateckých táborů, které vězní přes 200 000 vězňů držených v nelidských podmínkách, trestáni jsou mučením a hromadnými popravami za legitimní a pokojné aktivity. Komisařka chce vytvořit vyšetřovací komisi, která by s podporou Japonska, USA a Evropské unie kontrolovala dodržování lidských práv v KLDR, o vzniku komise se bude jednat na příštím zasedání Rady pro lidská práva v březnu.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.