Zisky ČEZ oproti minulému roku poklesly

Energetická společnost ČEZ si v rámci ročních příjmů pohoršila. Čistý zisk klesl o 1,5 %, tedy na 40,2 miliardy korun. ČEZ navíc očekává pokles i u letošního celkového zisku a to na 37 miliard korun. Menší zisk za loňský rok byl údajně ovlivněn nepříznivou situací ČEZ v Albánii, kde firma ztratila 5,8 miliard korun. Další ztráty se ale neočekávají, jelikož společnost své působení v Albánii již ukončila. Očekávání nižšího meziročního zisku pro tento rok je i důsledkem nepříznivého vývoje Evropských energetických trhů, výrazného poklesu cen silové elektřiny a nižšího přídělu emisních povolenek pro výrobu.

 

Entita Republika srbská má novou předsedkyni vlády

Po rezignaci dosavadní vlády ve středu v Republice srbské (RS) v Bosně jmenoval prezident entity Milorad Dodik na místo premiéra Alexandra Dzombice novou předsedkyni vlády Zeljku Cvijanovic, která je považována za jednu z nejbližších spolupracovnic prezidenta Dodika. Nová premiérka uvedla, že novou vládu bude jmenovat co nejdříve, následně ji musí schválit i parlament SR.

V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice

Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident  Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.

Argentina odmítá splatit celý dluh svým věřitelům

Zástupci argentinské vlády, mezi nimiž byli přítomni viceprezident Argentiny Amado Boudou a ministr hospodářství Hernán Lorenzino, ve středu u soudu v New Yorku znovu uvedli, že skupině držitelů dluhopisů nesplatí celý dluh. Argentina se odvolala proti rozsudku amerického soudu z říjnu roku 2012, který jí nařídil zaplatit 1,3 miliardy USD věřitelům, kteří nesouhlasili s restrukturalizací státního dluhu. Spor se odvíjí od státního bankrotu, který Argentina vyhlásila v roce 2002. Země tehdy nedokázala proplatit dluhopisy v hodnotě zhruba 100 miliard USD. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách mezi lety 2005 a 2010 přistoupilo asi 93 % věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky. Odvolací soud pravděpodobně rozhodne během následujícího měsíce.

Jih Izraele zasáhla raketa odpálená z Gazy

OSN je velmi znepokojeno raketou, která byla v úterý vystřelena z Gazy a zasáhla jih Izraele, v reakci na tento čin žádá obnovení jednání mezi oběma aktéry, jejichž cílem by bylo prolomit patovou situaci na Blízkém východě. Vypálením rakety bylo porušeno příměří uzavřené 21. listopadu loňského roku. Raketa, která zasáhla oblast Ashkelonu způsobila jen nepatrnou škodu, přesto zvláštní zástupce OSN pro situaci na Blízkém východě Robert Serry ve vypálení rakety spatřuje narůstající tlak mezi Palestinci a Izraelci. Příčinou podle něj je nedostatečný proces vyjednávání na obou stranách konfliktu.

Prezident Václav Klaus jmenoval nové soudce

Ve čtvrtek jmenoval odstupující prezident Václav Klaus 12 nových soudců. Dle svých slov jde o poslední jeho jmenování. Během ustanovení nových soudců do funkce prezident Václav Klaus zdůraznil, že práce soudců je nelehká a často i nevděčná, nicméně věří, že soudci budou ke své práci přistupovat s plnou vážností. Soudci budou působit na obvodních soudech po celé ČR.

Trest smrti dostal současný lídr bangladéšské Islámské strany

Jedním z rozsudků, které padly v procesu vyšetřování zločinů z války o nezávislost na Pákistánu v roce 1971, je trest smrti pro současného lídra Islámské strany Delawar Hossain Sayedeeho. Zvláštní soudní tribunál pro válečné zločiny soudil Sayedeeho za zločiny proti lidskosti. V poslední době se tak jedná již o několikátého člena fundamentalistické islámské strany, který byl odsouzen. Rozsudku byl obyvatelstvem přijat kladně, některé předchozí rozsudky byly považovány za příliš mírné a dokonce proti nim propukly demonstrace v hlavním městem Dháce. Podle místních se země stále vzpamatovává z krvavého konfliktu, který se odehrál v roce 1971 a jemuž padly za oběť téměř 3 miliony Bangladéšanů.

OSN odsuzuje gulagy v KLDR a vyzývá členské státy k jednání

Nezávislí komisaři OSN pro lidská práva vyzývají mezinárodní společenství k vyšetřování porušování lidských práv v Korejské lidově demokratické republice (KLDR), kde v zajateckých táborech se mají nacházet tisíce politických vězňů. Vězňům se nemá dostávat zdravotní péče a mají mít jen velmi omezené potravinové příděly, které hraničí s hladověním. Podle OSN jsou nuceni pracovat 7 dní v týdnu v náročných průmyslových odvětvích a v nelidských podmínkách, kde jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Mnoho z nich je odsouzeno za politické zločiny, jako například za protisocialistické názory či kritizování současné vlády. Ve vězení má docházet ke znásilňování žen a pokus o únik je ve většině případů trestán popravou. Podrobná zpráva o stavu lidských práv v KLDR bude předložena  Radě bezpečnosti OSN 11. března  na zasedání v Ženevě.

Tuniský prezident Moncef Marzouki byl u výslechu kvůli vraždě opozičního politika

Současný tuniský prezident Moncef Marzouki byl ve čtvrtek v hlavním městě u soudu první instance v souvislosti s vraždou opozičního politika Chokriho Belaida, k níž došlo 6. února. Příbuzní oběti jsou přesvědčeni, že prezident vrahy tají. „Prezident Marzouki ví, kdo si vraždu objednal,“ tvrdí bratra zabitého Abdelmajid Belaid. Sám prezident měl kontaktovat někdejšího šéfa strany Lidové fronty (FP), aby ho upozornil na možné ohrožení jeho života a nabídnout mu ochranu. Chokri Belaid měl údajně odmítnout. Dle vyjádření ministerstva vnitra byla zjištěna totožnost střelce, který je zatím stále na svobodě.

Evropská komise vyzývá Itálii k plnění svých závazků k oddlužení státu

Evropská komise vyzvala budoucí vládu Itálie, aby se snažila realizovat opatření ke snížení deficitu státního rozpočtu, přestože více než polovina voličů o víkendových volbách měla hlasovat pro stranu, která kritizuje úsporná opatření. Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly uvedl, že Itálie se zavázala k oddlužení státu a komise očekává, že italská vláda závazky dodrží. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz uvedl, že politická situace v Itálii „se týká nás všech„, a proto je třeba brát vážně postoj občanů Itálie proti úsporám, jež vyžaduje právě EU.

Shell přerušuje vrtání ropy u břehů Aljašky

Firma Royal Dutch Shell oznámila přerušení veškerých prací v Čukotském a Beaufortově moři u břehů americké Aljašky na celý rok 2013. Přerušení vrtání ropných ložisek přichází po řadě problémů z minulého roku. Společnost Shell hodlá zkontrolovat bezpečnost a připravenost jak svého personálu, tak technického vybavení. Americké ministerstvo spravedlnosti se zabývá  porušením 16 bezpečnostních předpisů na jedné z plošin v Čukotském moři. Firma Shell poprvé získala licenci na prozkoumání arktické oblasti u břehů Aljašky v roce 2005 od amerického ministerstva vnitra.

Čína představila novou fregatu, má posílit bezpečnost na moři

Hájit čínské zájmy při teritoriálních konfliktech bude nová fregata typu 056, kterou v pondělí představilo čínské námořnictvo. Nové plavidlo je vybaveno protilodními a protiletadlovými střelami a vrtulníkem a jeho konstrukce snižuje možnost, aby bylo odhaleno radarem. K obsluze lodi je potřeba 60členná posádka. Čínská armáda v současnosti pracuje na 20 fregatách stejného typu, které mají nahradit zastaralé modely. Země jimi chce posílit kontrolu a doprovod lodí v Jihočínském a Východočínském moři, na něž si země činí nárok.

Tuniská strana Ennahda nebude lpět na 4 ministerstev při vytváření vlády

Tuniská vládnoucí strana Ennahda je ochotna předat některá ministerstva, změny oznámil ve středu předseda strany Rachid Ghannouchi. Konkrétně se jedná o ministerstvo vnitra, obrany, zahraničních věcí a spravedlnosti. Předseda Ghannouchi tak učinil po dlouhodobém tlaku z médií a veřejnosti, když byla jeho strana kritizována za to, že ministerstva spravují známí či rodinní příslušníci politiků a předseda Ghannouchi byl obviněn z nepotismu. Po demisi vlády bude složení nového kabinetu bude známo začátkem března. Ve vládě může zasednou 5 až 6 stran, například islamistická partaj Svoboda a Důstojnost a Demokratická aliance složená převážně z disidentů. Dnes již bývalý ministr vnitra Ali Larayedh byl pověřen složením nové vlády po rezignaci Hamada Jabaliho minulý týden.

Jack Lew se stal ministrem financí USA

Americký Senát schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy a Jack Lew se stal novým ministrem financí. Pro nového ministra hlasovalo 71 senátorů, 26 bylo proti. Souhlas Senátu přichází po několik slyšení, ve kterých byl Jack Lew zpovídán především republikánskými zákonodárci. Ministr Lew vystřídá v postu odcházejícího Timothy Geithnera. Před novým ministrem je mnoho práce a nedořešených záležitostí, v současné době se řeší především dohoda o rozpočtu a hrozící celoplošné škrty.

Rumunsko řeší problém s přeplněnými věznicemi

Především přeplněnost, špatné stravovací podmínky a nedostatečná lékařská péče jsou v rumunských věznicích problémem, vláda ročně vynakládá na chod věznic kolem 53,7 miliónů USD, což vychází denně na 1 vězně asi 143 USD. V současné době obývá rumunské věznice na 31 800 vězňů, přičemž před 5 lety jich bylo ještě na 27 000. Přestože se do jisté míry situace za posledních 20 zlepšila, vězňové stále žijí často v podmínkách, které podle serveru Balkan Insight nejsou v souladu se západními normami.

Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem

Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.

Bývalý libyjský premiér má být ve vězení mučen

Expremiér Al-Baghdadi al-Mahmoudi, který zastával premiérský post za vůdce Kaddáfího je podle slov tuniského právníka Mabrouka Khorchida mučen v tripoliském vězení. Tam si odpykává trest za korupci a spoluúčast na hromadném znásilnění v době libyjského konfliktu před 2 lety. „Jsem znepokojen kritickým stavem svého klienta a obrátím se proto na mezinárodní pomoc,“ uvedl právník. Podle vyjádření dozorce jsou tyto výroky nepravdivé a fyzické mučení popírá. Humanitární organizace nevěří ve spravedlivý soudní proces a tvrdí, že v zemi denně dochází porušování lidských práv.

Americký ministr obrany Hagel: USA nesmí diktovat světu

Po obstrukcích zvolil včera americký Senát bývalého ministra Chucka Hagela novým ministrem obrany. Ministr Hagel chvíli po svém jmenování do funkce pronesl, že Spojené státy americké nesmí diktovat světu, ale být v jeho čele i se svými partnerskými státy. Zároveň ve své 15ti minutové řeči prohlásil, že USA musí  pokračovat v budování silných a dobrých vztahů se svými stávajícími i novými spojenci. Pro Chucka Hagela ve středu hlasovalo 58 senátorů, 41 republikánů bylo proti jeho nástupu do funkce.

„Nežádoucí“ cizinci nebudou moct vstoupit na území Peru

Premiér Peru Juan Jiménez oznámil, že vláda vydala dekret, který zakazuje vstup cizinců označených jako „nežádoucí“ do země. Premiér Jiménez prohlásil, že toto opatření je součástí rozhodnutí, které se snaží bojovat s  kriminalitou v Peru. Do téhle skupiny cizinců budou patřit osoby spojené s kriminálními skupinami a organizovaným zločinem. Podle údajů vlády bylo v roku 2012 rozložena činnost na 4 500 zločineckých skupin, majitelům bylo vrácených 15 000 aut a více než 140 osob bylo obviněných z terorismu. Od nového opatření si premiér slibuje snížení kriminality v zemi.

Bulharský parlament zamítl rozhodnutí referenda o dostavbě jaderné elektrárny

Poté, co se 61 % voličů, z celkové 20 % volební účasti, vyslovilo v celostátním referendu pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene, se návrh vrátil zpět na projednání do parlamentu. Ve středu byl přesto projekt Belene pravicovou Modrou koalicí a vládní stranou GERB odmítnut. GERB již jednou v březnu 2013 odmítla návrh na dostavbu elektrárny, na což reagovala žalobou ruská firma Rosatom k Mezinárodnímu arbitrážnímu soudu v Paříži. Práce na elektrárně začaly již v 80. letech, výstavba 2. elektrárny v Belene byla zastavena kvůli protestům ničení životního prostředí a nedostatku financí. Od roku 2009, kdy potencionální investor, německá firma RWE, měl získat za investici 2,6 miliardy USD 49% podíl v elektrárně a na poslední chvíli od projektu odstoupil, je budoucnost ohledně elektrárny nejistá.

Pákistánský prezident Zardárí navštívil Írán

Na dvoudenní návštěvě Íránu se prezident Pákistánu Asif Alí Zardárí  sešel s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, aby jednali o společných zájmech svých zemí. Kromě situace v regionu prezidenti hovořili o mezinárodních otázkách. Toto setkání je jedním z mnoha v sérii bilaterálních jednání na nejvyšší politické úrovni, Pakistán s Íránem vzájemně konzultují situaci svých zemí, jejich mezinárodní postavení, bezpečnostní i ekonomické záležitosti regionu, a dále chtějí podporovat rozvoj. Země spolupracují na několika projektech, rovněž se objevily zprávy o údajné íránské nabídce k napojení se Pákistánu na íránský ropovod. V takovém případě by Írán poskytl Pákistánu několikasetmilionovou půjčku, proti tomu avšak veřejně vystoupily USA a Pákistánu doporučily nabídku nepřijmout.

Kolumbijská vláda a pěstovatelé kávy se dohodli na jednáních

Čtvrtek se zástupci kolumbijské vlády a pěstovatelů kávy setkají v Bogotě, aby začali jednání o požadavcích pěstitelů kávy, kteří již od pondělí stávkují, aby vládu přiměli k hledání řešení na klesající ceny kávy na světových trzích. Představitel Hnutí za ochranu a důstojnost pěstitelů kávy Kolumbie Óscar Gutiérrez prohlásil, že stávky budou nadále pokračovat, dokud se nenajdou řešení vhodná pro obě strany. Jednáních se zúčastní 4 ministři, jejichž prvním úkolem bude přesvědčit stávkujících, aby uvolnili blokované cesty. Hlavní požadavkem pěstitelů bude větší finanční podpora kávy a kontrola její ceny důsledkem nedávným poklesům ceny na světových trzích.

Nový občanský zákoník začne platit od ledna příštího roku

Na středeční tiskové konferenci oznámili premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek výsledky jednání vlády, které se mimo jiné týkalo případného posunutí data platnosti nového občanského zákoníku. Kabinet se nakonec dohodl na tom, že účinnost občanského zákoníku bude ponechána na rok 2014. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky však neodložení občanského zákoníku může přinést řadu problémů a nejasností v právním systému. Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je přesvědčen, že to bude nejpřínosnější reforma Nečasovy vlády.