Zasedání místního parlamentu je svoláno na 14. února do hlavního města Kirova, které leží ve východní části Ruska. Absolventa Permské státní univerzity, který byl před nástupem do funkce členem opozičního Svazu pravicových sil, jmenoval bývalý prezident Ruska Dimitri Medvěděv v roce 2008. Charakterizovaly ho ekonomicky liberální a často otevřeně protivládní postoje, přijetím guvernérského postu si proto vysloužil kritiku od části bývalých spolupracovníků. Spekuluje se, že hlasování o nedůvěře nepřímo inicioval ruský prezident Vladimir Putin, který na vedoucích postech jednotlivých oblastí upřednostňuje své stoupence. Oficiální důvod nicméně bude pravděpodobně souviset s událostmi minulého týdne, kdy byla prohledána guvernérova kancelář v rámci vyšetřování údajné zpronevěry v přepočtu 3 miliony USD. Podle člena místní komunistické strany Rashkina jsou důvodem hlasování liberální kroky guvernéra Belykha, které se v praxi neosvědčily a vedly k poklesu životní úrovně obyvatel.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Domovní prohlídka proběhla u ředitele ruské protikorupční nadace
Byt výkonného ředitele Nadace pro boj s korupcí Vladimira Ashurkova navštívili policisté v souvislosti s vyšetřováním zpronevěry 3,3 milionů USD, které se měl údajně dopustit zakladatel organizace Alexej Navalnyj. Podle slov aktivisty a bloggera Navalnyje, jenž byl minulý rok časopisem Time zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí současnosti, představuje domovní prohlídka další z řady pokusů ochromit činnost hnutí. Protikorupční nadace slouží jako zastřešující organizace projektům, které mají za cíl zefektivní státní správu. Mezi nejvýznamnější z nich patří RosPil, v rámci kterého je sledováno přidělování státních zakázek, a RosVybory, jenž se soustředil na monitoring posledních prezidentských voleb. Velmi populární je i server RosYama, přes který si řidiči osobních automobilů vyměňují fotografie a GPS souřadnice nebezpečných děr na silnicích.
Dva kandidáti na prezidenta Arménie drží protestní hladovku
Prezidentští kandidáti se snaží upozornit na kroky vládnoucí Republikánské strany, která údajně znemožnila některým opozičním stranám jmenovat do voleb své favority, aby pomohla udržet u moci současného prezidenta Serzhe Sargsyana. Prvním z protestujících je Andreas Ghukasyan, rozhlasový komentátor, který je aktivní už od 21. ledna. Ve čtvrtek se k němu připojil Aram Harutyunyan, předseda neparlamentní politické strany NAP. Oba mají v plánu své kandidatury před volbami stáhnout a vyzvali k tomu i ostatní protikandidáty, například prozápadního Paruyra Hayrikyana, který se stal minulý týden terčem nezdařeného atentátu. Volby se uskuteční 18. února.
Viceprezident ruského olympijského výboru Akhmed Bilalov byl odvolán
Rozhodnutí učinil ruský prezident Vladimir Putin na základě informací o neuspokojivém průběhu výstavby sportovišť v olympijském městě Soči. Problematická je především neschopnost plnit stanovený časový plán a vysoký nárůst finančních nákladů. Pochybnosti budí i například budování nové silnice o délce 50 km, za kterou si stavební firmy dohromady naúčtovaly 7,5 miliard USD. Podle odhadů by se celková částka za pořádání olympijských her mohla vyšplhat až na pětinásobek původního limitu, což by znamenalo výdaje okolo 50 miliard USD. V takovém případě by se jednalo o nejdražší hry v historii. Hlavní příčinou komplikací je pravděpodobně podle analytiků rozsáhlá korupce.
Ruské bojové letouny narušily japonský vzdušný prostor
Ve čtvrtek ráno byly severně od japonského ostrova Hokkaido zaznamenány dva ruské bojové letouny. Japonsko narušení vzdušného prostoru kritizuje, k incidentu došlo v době, kdy se obě strany snaží dohodnout na řešení dlouholetého sporu o Kurilské ostrovy, na které si oba státy činí právo. Od roku 1855 patří Japonsku, přesto spor o ně trvá již více než 60 let. Kvůli Kurilským ostrovům spolu Japonsko a Rusko dosud nepodepsaly mírovou smlouvu o ukončení 2. světové války. V prosinci 2012 byly obnoveny rozhovory, kde Japonsko chtělo definitivně vyřešit i spor o Kurily.
Obchodníci doufají v odstranění ruského embarga na dovoz gruzínského vína
Embargo na dovoz gruzínských vinných produktů bylo Ruskem uvaleno v roce 2006 jako reakce na vyhoštění 4 ruských občanů, obviněných ze špionáže. V jeho důsledku vydělal vinný průmysl v roce 2007 pouze 29 milionů USD, což představovalo meziroční propad o více než polovinu. Podle předsedy Gruzínské vinné agentury Levana Davitashviliho, který 4. února jednal v Moskvě s představiteli organizace RosPotrebNadzor, zodpovědné za ochranu ruských spotřebitelů, je však odstranění embarga na dosah. Během příštího týdne by proto měly proběhnout kontroly gruzínských továren na výrobu vína ruskými hygieniky, jejichž posudky jsou k obnovení obchodu nezbytné.
Nový gubernátor Magadanské oblasti propustil všechny úředníky
Nastupující gubernátor Vladimir Pecheny, jehož do funkce jmenoval v neděli prezident Putin, důvody propuštění neuvedl, avšak sdělil, že bude chtít vybírat své nové podřízené postupně. Jeho cílem je během příštích let stabilizovat nepříznivou demografickou situaci, poskytnout důstojné bydlení obyvatelům zchátralých domů a podporovat osoby s nízkými příjmy. Magadanská oblast je jedním z regionu Ruské federace, který se nachází u Ochotského moře s administrativním centrem v přístavu Magadan. Gubernátor byl od roku 2008 starostou města Magadan.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Vůdce syrské opozice byl pozván do Moskvy
Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III
Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.
Aktivisté v Rusku protestovali proti zákonu o „homosexuální propagandě“
Na 20 aktivistů bylo zadrženo policií v Moskvě za tzv. „líbajícím protest“, který se konal důsledkem předběžnému souhlasu s kontroverzním návrhem zákona. Duma schválila návrh zákona v prvním ze tří čtení. Zástupce strany Jednotné Rusko Dmitrij Sablin řekl před hlasováním, že „Rusko je tisíce let stará země založená na svých vlastních tradičních hodnotách a jejich ochrana je mi milejší než ropa a zemní plyn“. Podle premiéra je zákon zaměřen proti lidem, kteří podporují homosexualitu u dětí a naopak zákon je navržen tak, aby podporoval tradiční rodinné hodnoty. Zákon předpokládá pokuty až 166 USD pro jednotlivce, 1 665 USD pro úředníky veřejné správy a 16 650 USD pro organizace, které by se zapojily do homosexuální propagandy. Zákon se vztahuje i na zákaz vysílání zpráv s homosexuální tématikou v době, kdy by je mohly sledovat děti.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Ukrajina a společnost Shell se dohodly na dodávce plynu
Dohodou s Royal Dutch Shell by Ukrajina ráda snížila závislost na ruském plynu. Smlouva v údajné hodnotě 10 miliard USD byla podepsána na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dohodu mezi státní společností Nadra Yuzivska a Shell podepsali ředitel společnosti Peter Voser a ukrajinský ministr pro energetiku Eduardo Stavytsky. Odpůrci dohody varují před vysokým rizikem možného znečištění země. V roce 2006 a 2009 Rusko odstavilo důsledkem platební neschopnosti v zimě Ukrajině plyn, dohoda se společností Shell má podle Ukrajiny podobným případům předejít.
Rusko evakuovalo své občany ze Sýrie
Dvě letadla převážející 77 ruských občanů, zejména žen a dětí, přistála ve středu v Moskvě. Jedná se o první takovou evakuaci od začátku syrského konfliktu. Podle ruských úřadů žijí v Sýrii desetitisíce ruských občanů. Podle stanice Al-Jazeery je evakuace ruských občanů zatím nejjasnější signál toho, že Moskva by se mohla připravovat na možnost porážky režimu prezidenta Assada. Rusko však nijak nenaznačilo, že ustupuje ze své podmínky, aby odchod prezidenta Assada nebyl předpokladem pro mírová jednání. Moskva zároveň provádí jedno z největších námořních cvičení ve Středozemním a Černém moři od rozpadu SSSR. Podle analytiků tím chce Rusko zdůraznit svůj zájem v tomto regionu, zvláště v syrském přístavu Tartous, který má od syrské vlády pronajatý.
Rusko deklaruje svou sílu armády ve východním Středomoří
Skupina ruských bitevních lodí zahájila ve východním Středomoří hlavní fázi vojenských manévrů, které mají zvýraznit roli Moskvy jako významného hráče v syrské krizi. Do oblasti bylo převeleno víc než deset velkých plavidel ruské armády, včetně nové jaderné ponorky generace Jurij Dolgorukije, která má obnovit slávu ruského vojenského námořnictva. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je rozvoj silné námořní flotily jednou z nejdůležitějších priorit Ruska. Flotila má být během několika let doplněna o více než sto plavidel, která vyjdou přibližně na 125 miliard USD. O síle Ruska a jeho postavení mezi světovými velmocemi hovoří Putin v Kremlu často a právě vizitkou moderního Ruska by měla stát jeho armáda
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.
Rumunsko získalo významnou investici do větrné energie
Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.
Rusko poskytlo Srbsku půjčku na výstavbu železnic
Srbský ministr financí Mladjan Dinkic a jeho ruský protějšek Anton Siluanov podepsali minulý týden dohodu o půjčce na výstavbu železnic v celkové hodnotě 800 miliónů USD. Půjčka by měla sloužit především k výstavbě a elektrifikaci dvoukolejné 16 km dlouhé trasy Bělehrad – Pancevo a jednokolejné trati o 68 km na trase Valjevo – Loznica v západním Srbsku. Půjčka by měla také pomoci zmodernizovat srbské části železničního Panevropského koridoru X, který se táhne od rakouského Salzburgu do řecké Soluně. Podle srbského ministra financí Dinkice by se srbská železnice znovu mohla stát významnou mezinárodní dopravní tepnou.