Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
OSN vyzývá ke „skutečné změně“ v Sýrii, žádá vznik přechodné vlády
Velvyslanec OSN a arabských států Lakhdar Brahimi volá po utvoření přechodné vlády, která by Sýrii řídila do doby, než by proběhly předčasné volby. „Změny nesmějí být pouze kosmetické. Je potřeba seskupit vládu se všemi pravomocemi,“ uvedl na své mírové misy v Damašku. Velvyslanec Brahimi jednal ve čtvrtek se syrským prezidentem Basharem Al-Assadem, jemuž termín funkce vyprší v roce 2014, i s opozicí. V sobotu by se měl vyslanec setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Rusko schválilo zákon, který zakazuje adopci ruských dětí do USA
Dětský fond (UNICEF) v reakci na schválený zákon vyzývá Rusko, aby v rámci své politiky jednalo v nejlepším zájmu dětí. Zákon je údajně odezvou na americké obvinění Ruska z porušování lidských práv a schválení tzv. Magnitsky zákona v USA. Zástupce UNICEF Anthony Lake apeluje na ruskou vládu, aby vytvořila lepší sociální systém pro děti a nezakazovala možné alternativy osvojení dítěte v cizích zemích, podle něj tímto zákonem ztratí řada sirotků možnost získat svůj vlastní domov. Rusko kritiku odmítá a tvrdí, že americké úřady zneužívání ruských adoptivních dětí nedostatečně vyšetřují. Na 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti zákonu a na 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina se znovu nemohou domluvit na dodávkách energie
Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Indie a Rusko podepsaly novou dohodu o obraně
Během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii obě země podepsaly novou dohodu o obraně v hodnotě 2,9 miliard USD, na základě níž Indii koupí 42 stíhaček a 71 helikoptér. Ročně Indie s Ruskem uskuteční obchodní dohody za 10 miliard USD, na pondělním setkání s indickým premiérem Manmohan Singh prezident Putin uvedl, že do roku 2015 by se celkový objem transakcí měl zvýšit na 20 miliard USD. Nedávno přitom Indie podepsala kontrakty o obraně s USA, Francií či Izraelem, podle BBC se Rusko obává své dominantní postavení v dodávání zbraní do Indie.
Prezident Putin: Rusko zajímá jen stabilita v Sýrii, ne režim prezidenta Assada
Ruský prezident Vladimír Putin naznačil, že Rusko zajímá pouze stabilita Sýrie, nikoli režim prezidenta Assada. „Bezpochyby je třeba změna, ale obáváme se o to, co by mohlo přijít po ní,“ uvedl prezident Putin. Prezident Putin nicméně nenaznačil žádnou změnu ruské politiky vůči Sýrii. Rusko v současnosti zůstává hlavním spojencem Sýrie a odmítá uložení sankcí Radou bezpečnosti OSN. Podle OSN se konflikt v zemi zhoršuje, jednotky syrské armády se mají stále více uchylovat k bombardování a mučení zajatců, rovněž se objevují zprávy o popravách zajatých vládních vojáků rebely.
Ruská policie zastavila demonstrace v Moskvě, několik lidí bylo zatčeno
Ani 15ti stupňový mráz a zákaz moskevských úřadů o konání protestů neodradil obyvatele Moskvy vyjít do ulic a přidat se k plánované anti-putinovské demonstraci. Protest byl zorganizován v souvislosti s prvním výročím protivládních demonstrací, kdy strana Jednotné Rusko (UR) vyhrála parlamentní volby. Protest na 2000 lidí na moskevském náměstí nakonec policie rozpustila a zatkla 40 lidí, mezi nimiž byli i přední vůdci ruské opozice. Podle agentury Interfax se protesty konaly i v jiných částech Ruska. V Petrohradě bylo například zatčeno 25 účastníků demonstrace, další velká shromáždění se konala i v Tomsku a v Jekatěrinbrugu.
Moskevská radnice zakázala plánovaný protest
Sobotní plánovaná demonstrace, která má být namířena proti politice prezidenta Vladimira Putina, se pravděpodobně konat nebude. Moskevská radnice ve čtvrtek odmítla demonstraci zaregistrovat. Podle levicového lídra Sergeje Udaltsova moskevské úřady záměrně protest zakázaly, neboť demonstrací si lidé chtějí připomenout první výročí demonstrací proti politice prezidenta Putina. Ruská vláda obviňuje opozici ze získávání finanční podpory ze zahraničí, naopak opozice se brání tím, že tato nepodložená tvrzení jsou pouze součástí tvrdého zásahu, který je namířen proti kritikům politiky Vladimira Putina.
Ukrajina má nového premiéra, volbu doprovázely fyzické útoky
Novým premiérem Ukrajiny se ve čtvrtek stal Mykola Azarov, který byl parlamentem zvolen 252 hlasy. Pro jeho zvolení hlasovala především vládnoucí Strana regionů (PR) a její koaliční partneři. Samotný průběh volby premiéra však doprovázely fyzické střety poslanců. Bouřlivou atmosféru zapříčinily protesty opozičních politiků, kteří blokovali řečnickou tribunu, aby se volba nemohla uskutečnit. Premiér Azarov je spojencem ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, volba nového premiéra byla i testem pro ukrajinského prezidenta, kterého v roce 2015 čeká obhajoba mandátu.
Rusko připustilo možnost porážky syrského režimu
Podle náměstek ruského ministra zahraničí Mikhaila Bogdanova jednotky prezidenta Bashara Assada „ztrácí kontrolu nad stále větším územím“. Rusko, které spolu s Čínou již dříve vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující použití násilí ze strany režimu prezidenta Assada, poprvé připustilo možnost porážky syrského režimu prezidenta Assada. Náměstek Bogdanov zopakoval výzvu k dialogu mezi oběma bojujícími stranami. Konflikt podle něj bude stále nabývat na intenzitě a v Sýrii můžou zahynout další desetitisíce až statisíce lidí. „Takovou cenu za odstoupení prezidenta Assada považuje Rusko za nepřijatelnou,“ uvedl náměstek ministr Bogdanov. Rusko podle BBC nicméně stále trvá na tom, že odstoupení prezidenta Assada by situaci v Sýrii dále vyhrotilo.
Gruzie a Rusko by mohly zahájit přímé rozhovory
K obnovení gruzínsko-ruských vztahů by mohlo dojít po čtyřleté odmlce způsobené válkou v Jižní Osetii v roce 2008. Podle BBC jsou obě strany ochotny znovu navázat obchodní a ekonomické vztahy, aby se předešlo nepříjemným politickým problémům. Setkání gruzínských a ruských politických představitelů by se mělo uskutečnit již tento týden. Gruzínská ministryně zahraničí Maia Panjikidze uvedla, že od plánované schůze nelze očekávat konkrétní výsledky, úspěchem bude samotné jednání. Spory mezi Gruzií a Ruskem se týkají především otázky odtržených území Abcházie a Jižní Osetie. Gruzie jejich nezávislost neuznává a považuje je za součást gruzínského území, Rusko naopak samostatnost oblastí uznalo.
USA schválily zákon o lidských právech, Rusko hrozí odvetou
Americký senát schválil tzv. Magnitsky zákon podle ruského právníka Sergeje Magnitsky, který byl vězněn v Rusku poté, co měl odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské správy. Za nevyjasněných okolností v ruském vězení zemřel v roce 2009. USA na základě zákona bude moci zakázat vstup ruským činitelům, kteří porušují lidská práva, a zmrazit jejich účty v amerických bankách. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat stejnými opatřeními vůči americkým občanům.
Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání
Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost zlepšení běloruské ekonomiky
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Norský tanker jako první proplul Severní mořskou cestou
Tanker najatý ruským koncernem Gazprom použil k přepravě zkapalněného zemního plynu Severní mořskou cestu jako vůbec první na světě. Na trase mezi norským Hammerfestem a japonským přístavem Tobata byl na části své přelomové cesty doprovázen ruským jaderným tankerem. Pokud by se splavnost Severní mořské cesty, která se v důsledku oteplování stala pro námořní dopravce potenciálně lákavou alternativou, prokázala a náklady na její používání by byly rentabilní, jednalo by se o zcela zásadní průlom ve světové námořní dopravě. Severní mořská cesta zkracuje cestu mezi severní Evropou a Pacifikem až o 20 dní.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.