Vladimira Golubkova zachytila kamera během policejního zásahu v jeho kanceláři, jak sedí spolu s dalšími zaměstnanci u svazků bankovek v hodnotě 160 000 USD. Řediteli Rosbank, dceřiné společnosti francouzské obchodní banky Societe Generale, nyní hrozí až sedmiletý trest odnětí svobody. Kromě něho byla obviněna i viceprezidentka společnosti Tamara Poljanicina. Podle obžaloby požadoval Vladimir Golubkov od nejmenovaného podnikatele úplatek ve výši 1 milionu USD výměnou za prodloužení splatnosti a snížení úrokové sazby u jedné z jeho půjček. Sám obviněný ale vinu rezolutně popírá a považuje celou akci za provokaci s cílem očernit jeho jméno. Na post ředitele Rosbank byl dočasně jmenován její první náměstek Igor Antonov.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Velká Británie navýší pomoc syrské opozici
Na společné tiskové konferenci, která následovala po jednání britského premiéra Camerova a amerického prezidenta Obamy o situaci v Sýrii a o změnách v postoji Ruska k této otázce, oznámil americký prezident Obama, že USA budou dále spolupracovat s Velkou Británií na posílení syrské opozice. Prezident Obama avšak varoval, že i se změnou postoje Ruska bude řešení krize v Sýrii obtížné a nadcházející konference nemusí přinést řešení. Britský premiér Cameron dodal, že Velká Británie zatím nevyloučila žádnou možnost, jak zesílit tlak na syrského prezidenta Assada, ale že britská vláda se zatím nerozhodla ozbrojit syrské rebely. Oznámil nicméně, že Velká Británie zdvojnásobí dodávky vybavení syrské opozici, poskytne jí i technickou pomoc a vyčlení dalších 45 milionů USD na humanitární pomoc uprchlíkům.
Rusové postupně ztrácejí důvěru v opoziční aktivisty
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu nezávislé ruské agentury Levada Center. V rámci něho si respondenti měli zvolit z předložené nabídky 11 nejznámějších aktivistů osobu, které důvěřují. Na 65 % dotázaných neoznačilo ani jedno jméno, což představuje 8% nárůst oproti podobně formulované anketě z dubna 2011. Celkem bylo tazateli osloveno přes 1600 lidí ve 130 městech Ruské federace. Největší podpoře se těšil šachista Garry Kasparov a bývalý poslanec Gennady Gudkov, který otevřeně kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina a následně byl zbaven svého mandátu kvůli údajným nelegálním příjmům. Oběma vyjádřila podporu 3 % oslovených lidí. Spolu s důvěrou ve významné opoziční postavy dlouhodobě klesají také počty účastníků protivládních demonstrací. Ty byly nejvyšší v letech 2011 a 2012, kdy se v Rusku konaly parlamentní a prezidentské volby.
Sýrie se vyjádřila k připravované mezinárodní konferenci
Syrský ministr informací Omran al-Zoabi řekl státní tiskové agentuře SANA, že země vítá rusko-americký návrh mezinárodní konference, která by měla přinést ukončení konfliktu v Sýrii, ale chce znát podrobnosti, než se rozhodnou, zda se jí bude účastnit či ne. „Sýrie nebude součástí na žádném setkání, které poškozuje přímo či nepřímo národní suverenitu.“ Ministr Zoabi prohlásil, že chtějí politické řešení, ale mezinárodní společenství se musí vypořádat s teroristy, jimiž tak syrský režim označuje povstalecké bojovníky.
Po setkání s britským premiérem a americkým ministrem zahraničí Rusko jedná o Sýrii s Izraelem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu je na návštěvě Ruska, kde se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a budou jednat o situaci v Sýrii. Izrael je znepokojen ruskými dodávkami zbraní Damašku a Rusko se vyjádřilo proti izraelským náletům na území Sýrie. V posledních dnech je Rusko v centru dění diplomatického snažení o ukončení konfliktu v Sýrii. Na konci minulého týdne jednal prezident Putin s britským premiérem Davidem Cameronem a předtím s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Vrcholní světoví politici nyní jednají o uspořádání mezinárodní konference, která by přinesla politické řešení pro ukončení konfliktu.
Ruská státní energetická firma Rosatom nabízí spolupráci rozvojovým zemím
Francouzskému listu Le Figaro to sdělil zástupce výkonného ředitele Rosatomu Nikolaj Spasskij. Kooperace by měla spočívat v poskytování komplexního balíčku služeb, jehož součástí by byla finančně zvýhodněná výstavba jaderné elektrárny, její následný provoz, údržba a také zásobování jaderným palivem. „Kromě toho jsme plně zodpovědní za její bezpečnost,“ zdůraznil během rozhovoru Nikolaj Spasskij. Takto vybudované zařízení by poté zůstalo ve vlastnictví Rosatomu maximálně po dobu 60 let. Podle uvedeného modelu bude provozována například elektrárna, která se nyní buduje v Turecku. Provoz by měla zahájit v roce 2019. Rosatom mimo teritorium Ruské federace aktuálně staví, popřípadě chystá výstavbu dalších 18 jaderných elektráren.
Do 3 až 5 let by měla být zmodernizována výzbroj ruských výsadkářů
Prohlásil to velitel vzdušných sil Ruské federace generálplukovník Vladimir Šamanov. Mezi nové vybavení by mělo patřit moderní bojové vozidlo BMD – 4M, které může být na místo operace shozeno z nákladního letadla. Bezpečný dopad zajišťuje systém padáků a rozměrný vzduchový polštář na podvozku. Prvních pět kusů BMD – 4M by mělo letectvo obdržet do konce roku 2013. Postoj armádních špiček k tomuto obrněnému vozu ale není jednotný. Náměstek ruského ministra obrany Alexander Suchorukov minulý rok tvrdil, že nesplňuje stanovené požadavky, a ozbrojené složky by ho v tomto stavu neměly využívat. „Je samozřejmé, že má určité nedostatky, ale zároveň v sobě třímá obrovský potenciál do budoucna,“ reagoval na kritiku generálplukovník Vladimir Šamanov. Zároveň dodal, že jeho rezort momentálně zvažuje nákup opancéřovaných terénních vozidel Tigr, které svým vzhledem a vlastnostmi vzdáleně připomínají americký Hummer. Nejdříve však musí proběhnout komplexní testy, které prokážou schopnost tohoto vozidla přečkat bez poškození shoz na padáku.
Podle amerických úřadů Rusko zatajilo důležité informace o Tamerlanu Carnajevovi
Rusko před USA údajně zatajilo důležité informace o pravděpodobném bombovém útočníkovi Tamerlanu Carnajevovi. Jedná se o SMS zprávy, které si vyměnila matka Carnajeva se svým příbuzným v Rusku. Ve zprávách jde především o záměr Tamerlana Carnajeva vstoupit do militantní skupiny operující na Kavkaze. Podle zdroje se alespoň v jedné zprávě hovoří o džihádu, ale zmínka o jakémkoli teroristickém útoku přímo nezazněla. Předseda parlamentního výboru pro zpravodajské služby Mike Rogers uvedl, že kdyby USA měly takové informace, FBI by začala sledovat komunikaci Tamerlana Carnajeva. Američané nevědí, proč jim Rusko texty SMS zpráv neposkytlo dříve. Je možné, že Rusové chtěli ochránit své zdroje nebo informace nepovažovali za důvěryhodné. Kreml uvedl, že ruské bezpečnostní služby nashromáždily o Tamerlanu Carnajevovi jen omezený počet informací.
Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů
Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Čína uvítala jmenování Brazilce ředitelem WTO
Čína poblahopřála Brazilci Robertu Azavedo, který se stal ředitelem Světové obchodní organizace (WTO), a slíbila svou angažovanost ve WTO. „Čína bude podporovat práci nového ředitele WTO,“ řekla tisková mluvčí čínského ministra zahraničí Hua Chunying. Čína v posledních letech usilovala o posílení pozic rozvojových zemí v mezinárodních hospodářských organizacích. Brazílie je spolu s Čínou, Indií, Jihoafrickou republikou a Ruskem členem hospodářského uskupení BRICS, které sdružuje rychle rozvíjející se ekonomiky zemí s velkou populací a velkým územím. Podle investiční banky Goldman Sachs se tyto země mohou v roce 2050 stát dominantními ekonomikami světa.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
USA a Rusko se shodly na konferenci ohledně syrského konfliktu
Po návštěvě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho v Moskvě vyšla zpráva, že obě země se shodly na konání mezinárodní konference, která by měla najít řešení na konec konfliktu v Sýrii. Setkání by mělo navázat na jednání Akční skupiny pro Sýrii v Ženevě v červnu loňského roku. Ministr Kerry varoval, že by výsledkem neměl být „mír na papíru“, ale „cesta k míru“. Ruský ministr zahraničí Sergei Lavrov pochválil syrskou vládu, že chce diskutovat o politickém přechodu, zatímco opozice ne.
Ministr zahraničí USA jednal s představiteli ruských neziskových organizací
Podle dlouholeté lidskoprávní aktivistky Ljudmily Alexejevové hovořili především o snahách ruské vlády omezovat činnost těchto uskupení. Zmiňován byl například zákon, který přikazuje neziskovým organizacím registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že dostávají finanční dotace z cizích zemí. V rámci setkání prý nebylo diskutováno o kontroverzním americkém zákonu Magnitsky act, který zakazuje vybraným Rusům cestovat do USA kvůli jejich údajnému spojení s případem úmrtí podnikatele Sergeje Magnitského v ruském vězení. Ljudmila Alexejevová po skončení setkání novinářům sdělila, že na amerického ministra zahraničí USA Johna Kerryho udělaly příběhy jednotlivých zástupců nevládních organizací hluboký dojem.
Ruský mediální magnát Alexandr Lebeděv stanul před soudem
Důvodem je účast v potyčce, která se odehrála během televizní debaty v roce 2011. Sergej Polonsky, kterého Lebeděv před zraky kamer a diváků ve studiu napadl, se ale k přelíčení nedostavil. Jednání proto bylo odloženo na 20. května. „Újmu na zdraví jsem nikomu nezpůsobil, pouze jsem reagoval na vyřčené nadávky a výhrůžky,“ hájí své jednání obžalovaný, který doufá, že bude prohlášen za nevinného. Pokud soud vysloví opačný verdikt, bude Lebeděvovi hrozit až pětiletý trest odnětí svobody. Podnikatel, jehož majetek byl v roce 2012 odhadován na 1 miliardu USD, označuje celé trestní řízení za politicky motivované. Poukazuje na fakt, že v posledních letech několikrát otevřeně kritizoval současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Vadilo mu například uvěznění Michaila Chodorkovského, tehdejšího vlastníka energetické firmy Jukos.
Ministr Kerry jednal s prezidentem Putinem ohledně Sýrie
Americký ministr zahraničí John Kerry přijel do Moskvy na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, aby překlenul propast mezi dvěma stranami v konfliktu v Sýrii. Předtím ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo západ, aby přestalo politizovat problematiku chemických zbraní v Sýrii. Zatímco USA vyjádřily podporu povstalcům, Rusko podporuje režim prezidenta al-Assada. Moskva se obává, že špatná situace v Sýrii by byla ještě horší při pádu prezidenta Bashara al-Assada. Analytici nepředpokládali, že by ministr Kerry dokázal změnit názor prezidenta Putina ohledně Sýrie. Ministr Kerry řekl, že USA a Rusko mají společný zájem v Sýrii a to regionální stabilitu a prevenci před rozšíření extremismu. Po jednání v Moskvě se ministr Kerry přesune do Říma, aby se setkal s italskými, izraelskými a jordánskými představiteli a řešili blízkovýchodní problémy.
V Moskvě proběhla výroční demonstrace proti vládě prezidenta Putina
Ruský prezident Vladimír Putin 7. května oslavil první rok v nejvyšším úřadě ve svém třetím prezidentském funkčním období. Opozice se sešla na výroční demonstraci na Bolotném náměstí v hlavním městě Moskvě, aby dala najevo protesty proti jeho způsobu vládnutí. Několik desítek tisíc lidí skandovalo hesla, že „Putin je zloděj“, a že „země by měla vybřednout ze sovětské epochy“. Lidé požadují „opravdovou demokracii a liberalizaci“. Podle průzkumů veřejného mínění popularita prezidenta Putina a jeho strany Jednotné Rusko stále klesá a mnohem více lidí důvěřuje opozici. Ruská opozice na výroční demonstraci chtěla připomenout události z loňska, kdy se odpůrci Putinova návratu do prezidentské funkce ostře střetli s policií a někteří jsou nadále ve vězení. Letošní vzpomínkový protest se obešel bez větších incidentů.
Na výročí demonstrace 6. května 2012 se v Moskvě chystá vlna manifestací
Loni skončila protivládní demonstrace ostrými střety s policejními jednotkami, po kterých bylo zatčeno na 400 lidí. Na 30 z nich je stále vazbě a čekají na soudní přelíčení, v rámci kterého mohou být odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody. Mezi obžalované patří i Sergej Udaltsov, významná opoziční postava a vůdce hnutí Levá fronta. Cílem chystaných protestů je vyvinout tlak na současnou ruskou vládu a dát najevo nesouhlas s vězněním ruských lidskoprávních aktivistů. Organizátoři také chtějí, aby byl do ústavy zakomponován článek, který by jedné osobě povolil vykonávat funkci prezidenta maximálně dvakrát. Současná praxe pouze zakazuje kandidovat na nejvyšší post v zemi třikrát po sobě. Dalším z požadavků demonstrantů je vyšetření podezřelých státních zakázek, které byly přiděleny v souvislosti s chystanými zimními olympijskými hrami v Soči.
Litva vyjednává s Gazpromem o nových cenách zemního plynu
Rozhovory v pátek zahájil litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič a zástupce výkonného ředitele Gazpromu Alexander Medveděv. Ministr ve své řeči uvedl, že je znepokojen současnou výší ceny importovaného zemního plynu, která je údajně příliš vzdálená jeho aktuální tržní hodnotě. Vyjednávání o možném snížení ceny je však pro Litvu obtížné, jelikož je na dovozu suroviny z Ruska zcela závislá. Změnu možná v budoucnosti přinese LNG, tedy zkapalněný zemní plyn. O možnou spolupráci v oblasti dodávek tohoto produktu nedávno projevil zájem Katar. Podle některých zdrojů již probíhají jednání mezi zástupci firmy Klaipėda Oil a Qatargas, který je v současnosti největším dodavatelem LNG na světě. Transport kapalného zemního plynu z Perského zálivu by částečně mohl zajišťovat nový litevský tanker, který byl dnes spuštěn na moře v jihokorejské loděnici patřící firmě Hyundai Heavy Industries. Nese příznačné jméno – Nezávislost.
Gruzie jedná o zmírnění trestů za ilegální vstup do odštěpeneckých regionů
Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.
Ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo 90 000 lidí
Takový byl počet účastníků průvodu, který organizovala politická strana Jednotné Rusko a Všeruské lidové hnutí v centru Moskvy u příležitosti oslavy prvního května, svátku jara a práce. Minulý rok se na podobnou akci dostavil přibližně dvojnásobný počet podporovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se, na rozdíl od loňského roku, průvodu nezúčastnil. Nedorazil ani premiér Ruska Dimitrij Medveděv, který loni prezidenta doprovázel. Nejvýše postaveným veřejným činitelem, který na akci přednesl projev, byl moskevský starosta Sergei Sobyanin. Ve své řeči zmínil, že nezaměstnanost v hlavním městě Ruské federace údajně dosahuje hodnoty 0,4 %, což představuje světový unikát. V Moskvě bylo na 1. květen ohlášeno dalších 14 průvodů a veřejných shromáždění. Své setkání ve městě pořádali například komunisté, jejichž počet policie odhadla na 5000. S nacionalistickými transparenty, které nesly hesla jako „Rusko Rusům“, pochodovalo přibližně 1000 lidí. Na bezpečnost během dne dohlíželo na 10 000 policistů. Zadrželi celkem 15 osob pro rušení veřejného pořádku.
Japonsko a Rusko chtějí hledat řešení svých územních sporů
Ruský prezident Vladimír Putin a japonský premiér Shinzo Abe v pondělí přislíbili pokračování úsilí o hledání řešení několik desetiletí trvajících teritoriálních sporů, jejichž kořeny sahají k rozdělení území po skončení druhé světové války. Po více než dvouhodinovém rozhovoru obou státníků došlo k vzájemné dohodě. Návštěva premiéra Abeho je po dlouhé době první návštěvou vysokého japonského představitele v Rusku. Zahraniční experti se však domnívají, že předmětem rozhovorů mezi ruským prezidentem a japonským premiérem by mohl být i odlišný pohled na situaci kolem ostrovů v jihočínském moři, i když toto téma nebylo výslovně zmíněno. Územní spory mezi Japonskem a Ruskem se především týkají severního japonského teritoria, které mělo po druhé světové válce oficiálně připadnout Rusku.
Podle ECB je pro země střední a východní Evropy stále výhodné členství v eurozóně
Člen výkonné rady ECB Joerg Asmussen na výročním zasedání středoevropský a východoevropských bank v Berlíně uvedl, že je stále výhodné pro země střední a východní Evropy, aby usilovaly o členství v eurozóně, a že jejich rozvíjející se ekonomiky jsou potenciální kandidáty k připojení k jednotné měně. Členstvím by se eurozóna stala jejich největším a hlavním obchodním partnerem a země by měly prospěch z nižších transakčních nákladů a odstranila by se kurzovní rizika. Dále si eurozóna uvědomuje, že v současné době nemá dobrou vizitku vzhledem k obtížím, kterým čelí mnoho jejich členů. Ekonomika eurozóny prochází od přelomu roku 2007 a 2008 svou druhou recesí, kdy byla zasažena finanční krizi. Minulý měsíc se Kypr stal pátým členem jednotné měny, který je závislý na finanční pomoci od mezinárodních věřitelů, což vyvolalo pochyby o budoucnosti unijní měny.
Zákrok proti ruským demonstrantům prověří mezinárodní komise
Zkoumanou událostí bude policejní operace z 6. května minulého roku, kdy byly na předem ohlášené demonstraci proti ruské vládě policií zadrženy desítky lidí. Více než 25 z nich poté bylo obviněno z organizování protizákonných nepokojů. Někteří, jako například člen organizačního týmu Maxim Luzyanin, již byli odsouzeni k trestu odnětí svobody. Další na své rozsudky teprve čekají. Komise, do které patří také zástupci mezinárodních lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch, nyní budou analyzovat materiály pořízené na demonstraci, reakci policejních sil a jednotlivé soudní procesy. Podnět k ustavení tohoto orgánu vzešel z iniciativy novinářů a občanských aktivistů, kteří požadují nezávislé posouzení celého soudního řízení.