Yusup Ajiev, příslušník třetího nejpočetnějšího etnika Dagestánu, podlehl následkům útoku neznámého pachatele, který se odehrál během dne ve městě Chasavjurt. Na místě činu bylo nalezeno 17 nábojnic. V souvislosti s vraždou se spekuluje ohledně možné role dagestánských policejních sil. Bodyguard Yusupa Ajieva byl totiž krátce před útokem zadržen kvůli blíže neurčenému provinění. Dagestán v současnosti obývá přes 30 etnických skupin. Vztahy mezi některými z nich sou velmi napjaté. Obecně panuje nevraživost především vůči nejpočetnějším Avarům, kteří se snaží obsazovat mocenské pozice ve státním aparátu. Kumykové jsou terčem zášti kvůli tomu, že v zemi vlastní rozsáhlé množství obdělávatelné půdy. O tu mají dlouhodobě zájem členové ostatních národnostních skupin, kteří se kvůli nezaměstnanosti stěhují z hornatých částí Dagestánu do nížin. Kumykové jí však odmítají prodávat.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Japonsko s Ruskem otevírají novou dimenzi svých bilaterálních vztahů
Japonsko s Ruskem znovu otevírají rozhovory o vzájemné teritoriální podpoře, které vyústily v podepsání mírové smlouvy, k němuž došlo v sobotu. Japonský premiér Shinzo Abe při této příležitosti navštívil Moskvu. Japonsko také od Ruska očekává podporu svého návrhu výstavby potrubí propojující bohatá ložiska plynu ve východní Sibiři a plány na výstavbu vladivostockého plynového střediska v hodnotě investice 38 miliard USD s pomocí Gazpromu, jak potvrdil agentuře Reuters Hiroshige Seko, zástupce tajemníka japonského premiéra. Japonsko je v současnosti největším vývozcem zkapalněného přírodního plynu a může Rusku poskytnout nejenom finanční prostředky, ale také nové technologie.
Podle ruské rozvědky se Carnajev chystal do svaté války
Americké úřady získaly od ruské rozvědky tajné odposlechy telefonátů. V jednom z nich se Tamerlan Carnajev baví se svou matkou Zubejdou o zapojení sedo islámské svaté války. Rusko tajné informace předalo USA před několika dny. Kdyby tak učinilo dříve, mohl by údajně americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) začít důkladnější vyšetřování celé rodiny. V záznamech rozhovorů se ale o plánování bostonského bombového útoku nehovoří. Rusko matku bratrů Carnajevových podezíralo z napojení na islámské radikály, ale USA, které na podnět ruských činitelů Zubejdu Carnajevovou sledovali, o tom nezískaly žádné důkazy a případ před 2 lety uzavřely.
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá poskytnout vlastní akcie k prodeji
Cílem je získat kapitál, který by následně mohla začít půjčovat domácím podnikům. Zájemcům má být nabídnut podíl v hodnotě 3,3 miliardy USD. Konkrétní datum zveřejnění nabídky aktuálně není známo, v zákulisí se ale hovoří o polovině května. Podle analytika ruské Alfa Bank Jasona Hurwitze by část akcií mohl koupit ruský stát, který jich v současnosti vlastní 75 %. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož se během aktuálního funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina státní podniky spíše privatizují. Akcie banky VTB ztratily od svého uvedení na burzu v roce 2007 polovinu hodnoty.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Rusko plánuje umístit stíhací letouny v Bělorusku
V zemi by se měly objevit ještě letos. Následovat by poté mohla výstavba ruské letecké základny. Rusko a Bělorusko zahájily rozhovory o společném vzdušném defenzivním štítu v roce 2009. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu se domnívá, že by měl být plně akceschopný do roku 2015. Podle Ruslana Pukhova, ředitele moskevské analytické organizace CAST, bude mít tento krok jen nepatrný vliv na obranyschopnost Ruské federace a ze strany četných evropských států bude vnímán velmi negativně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím situaci veřejně nekomentoval.
Rusko varuje EU, aby nezrušilo embargo na dovoz zbraní do Sýrie
Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby nerušila zbrojní embargo, které zakazuje dodávat zbraně syrským povstalcům. Velká Británie a Francie požadují, aby EU zrušila omezení, ale zatím jejich lobbying nebyl úspěšný. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea by se měli ministři zahraničí zemí EU, které britsko-francouzský návrh zamítly, setkat v následujících týdnech, aby ho znovu projednaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že embargo bylo zbytečné hlavně proto, že dodávky nestátním aktérům jsou zakázány mezinárodním právem. Rusko má stále platný kontrakt na zbraně se Sýrií, ale nedodává jí zbraně, které by mohly být použity v civilním konfliktu. Rusko využívá svého práva veto v Radě bezpečnosti OSN, aby před rozsáhlejšími sankcemi.
Napětí mezi Čečenskem a Ingušskem se zvyšuje kvůli sporným pohraničním územím
Minulý týden vpochodovalo do příhraniční ingušské vesnice Aršty 300 čečenských policistů a začalo zde prohledávat domy a okolní pozemky. Oficiálním důvodem bylo pátrání po kavkazském vůdci islámských povstalců Doku Umarovi. Do cesty se jim však postavila ingušská policejní hlídka a v následné potyčce utrpělo několik osob lehká zranění. Ingušové událost považují za provokaci, neboť policejní síly jednotlivých republik Ruské federace mohou operovat pouze na vlastním území. Ingušský prezident nařídil zesílení hlídek v okresech, které s Čečenskem sousedí. Pohraniční spory mezi těmito zeměmi trvají od počátku 90. let, kdy se spolu se Sovětským svazem rozpadla také sjednocená Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika.
3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu
Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Rosněft odsouhlasil koupi podílu v italské rafinérské společnosti Saras
Pod kontrolu může ruská energetická firma získat až 21 % akcií. Majoritním akcionářem zůstane italská rodina Moratti, která vlastní například i fotbalový klub Inter Milán. Rosněft bude moci díky spolupráci s technologicky vyspělou společností rozšířit spektrum nabízených ropných produktů. Italský Saras věří, že se mu tímto krokem podaří zastavit propad ceny svých akcií, který je důsledkem rostoucí konkurence ze strany efektivních asijských a blízkovýchodních rafinerií. Roli hraje také rozvoj těžby břidlicové ropy v USA, která nasytila tamní trh. Někteří analytici odhadují, že Rosněft bude s postupem času svůj vlastnický podíl v Sarasu navyšovat. Investice do evropských rafinerií nejsou pro tuto organizaci novou zkušeností, v roce 2010 koupila 50% podíl v německé rafinérské firmě Ruhr Oel.
Ruský premiér Medveděv hodlá investicemi pozvednout východní část země
Do roku 2018 je údajně ochoten vynaložit za tímto účelem přes 3 miliardy USD ročně, celková výše investic by mohla dosáhnout až 16 miliard USD. Finance by měly mířit hlavně na Sibiř a do Dálněvýchodního federálního okruhu, kde žije přibližně 6 z celkových 142 milionů obyvatel země. Prioritou je zlepšit stav místních letišť, dálnic, přístavů, železnic a také elektráren. Vynaložené peníze by měly pocházet ze státní pokladny, ruského penzijního fondu a vkladů soukromých investorů. Obecný plán byl ruské vládě poprvé představen 21. března, nyní bylo nařízeno vypracování jeho konkrétní podoby.
Podle čínského premiéra je čas na prohloubení čínsko-ruské spolupráce
Čínský premiér Li Kequiang v úterý řekl, že uzrál čas pro vytváření lepšího, rychlejšího a hlubšího ekonomického vztahu s Ruskem. Obě země mají podle premiéra unikátní příležitost vytvořit otevřenější, oboustranně výhodné a řízené prostředí pro investice, jejichž objem by se v budoucnosti mohl až čtyřnásobit. Čínský premiér to uvedl během návštěvy Igora Shuvalova, prvního náměstka ruského premiéra. Oficiální zdroje a experti se shodují v tom, že další posílení čínsko-ruských vztahů je odpovědí na současnou evropskou krizi. Rusko je podle vyjádření náměstka Shuvalova připraveno prohloubit spolupráci s Čínou v oblasti energetiky, financí a budování průmyslové modernizace a infrastruktury. Energetika bude podle analytiků hrát důležitou roli v ruské ekonomice.
Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG
Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.
LNG z ruského poloostrova Yamal by mohl být v zimě exportován do Evropy
Cílovými destinacemi by měla být především Velká Británie a severozápadní státy kontinentu. Tato varianta by však připadala v úvahu jen tehdy, pokud by kvůli příliš silnému ledu nebylo možné zkapalněný zemní plyn ze Sibiře vyvážet do asijských zemí, které jsou v současnosti ochotny platit za dodávky vyšší cenu. Přepravu by mělo zajišťovat 14 ledoborců, jejichž výrobní cena se odhaduje na 185 – 205 milionů USD. V evropských terminálech by svůj náklad mohly buď poskytnout k místní spotřebě, nebo přesunout na lehčí a úspornější tankery, které by jej transportovaly na vzdálenější trhy. V současnosti je však tento plán stále ve fázi vyjednávání. Zařízení, produkující na Yamalu kapalný metan, má být plně funkční nejdříve v roce 2016.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země
Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti, je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Ruská vláda zvažuje prodej části akcií energetické firmy Rosněft
Na 19% podíl by podle vyjádření ruského ministra hospodářství Andreje Belusova mohla odkoupit společnost British Petroleum (BP), která v současnosti vlastní 19,75 % akcií Rosněftu, jehož aktuální tržní hodnota přesahuje 77 miliard USD. Postupný odprodej veškerých akcií polostátní těžařské firmy má být dokončen v roce 2016 a je součástí rozsáhlého privatizačního schématu, v rámci kterého by Rusko mělo poskytnout soukromým podnikům možnost ucházet se o vlastnictví několika významných státních a polostátních subjektů. Patří mezi ně i letecká společnost Aeroflot, telekomunikační poskytovatel Rostelecom a mezinárodní letiště Moskva-Šeremetěvo.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.