Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Archiv rubriky: Evropa
V oblasti lidských práv se bude udílet Cena Václava Havla
Cena Václava Havla za lidská práva bude nově udílena každoročně Radou Evropy (RE). Nahradí tak dosud udílenou cenu lidských práv Parlamentního shromáždění RE. V pondělí byla zástupci Knihovny Václava Havla, Nadace Charty 77 a Parlamentního shromáždění RE podepsána dohoda o udílení nově vzniklé ceny. Každý rok ji bude moci obdržet jednotlivec či nevládní organizace za mimořádný přínos v oblasti ochrany lidských práv. Laureáti k trofeji a diplomu dostanou také odměnu 60 tisíc eur. Jméno prvního držitele Ceny Václava Halva za lidská práva bude známo již na podzim.
V neděli se v Makedonii uskutečnily komunální volby
Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana VMRO-DMNE premiéra Nikoly Gruevského v 54 volebních okrscích, včetně hlavního města Skopje, po sečtení 97 % hlasů. Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) měl vyhrát v 7 okrscích, albánská vládní Demokratická unie pro integraci (DUI) ve 12 okrscích a a Demokratická strana Albánců (DPA) v 1 okrsku. Makedonci volili celkově v 80 okrscích nové starosty a členy městských rad. Podle státní volební komise mohla mít účast ve volbách až 68 %. Pozorovatelé z nevládních organizací již konstatovali, že volby provázely nesrovnalosti, jako například nedostatek hlasovacích lístků, porušování anonymity voličů a neplatná volební razítka.
Hlavní opoziční strana v Rumunsku si zvolila nového lídra
Staronovým lídrem Demokratické liberální strany (PDL) se stal dosavadní předseda Vasil Blaga, který v sobotu obdržel 51 % hlasů od delegátů na sjezdu PDL v hlavním rumunském městě Bukurešti. Po svém zvolení předseda Blaga vyzval v projevu stranu k jednotnosti a soudržnosti. Největší konkurentka předsedy Blagy Elena Udrea označila volby za zfalšované. Ke zvolení Blagy za lídra PDL se vyjádřil čestný předseda a současný rumunský prezident Traian Basescu tvrzením, že nechce být dále spojován s PDL a že bude respektovat jiný směr PDL, prezident Basescu podporoval ve volbách na lídra PDL Elenu Udreu.
EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe
EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce.
Hradní kancléř Mlynář zváží odstoupení z postu šéfa Strany práv občanů ZEMANOVCI
Vratislav Mlynář, hradní kancléř prezidenta republiky a současně šéf zlínské organizace Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), v neděli oznámil, že bude uvažovat o tom, že by se vzdal místa šéfa právě zlínské organizace. Rozhodl by se tak v případě, kdyby mělo jeho působení ve SPOZ mělo vliv na funkci hradního kancléře. Prezident Miloš Zeman před několika dní uvedl, že úřad kancléře nesmí být používán k politické propagaci, nicméně nebude vadit, pokud v jeho týmu budou řadoví členové jakékoliv politické strany. SPOZ si v sobotu zvolila do čela nového předsedu, je jím Zdeněk Štengl.
Vedení karlovarské ČSSD navrhlo odchod svého předsedy
Krajský výkonný výbor ČSSD v Karlových Varech se dohodlo na možném odstupu svého předsedy Jakuba Pánika. Důvody, které k tomu karlovarské vedení strany vedly, jsou především ztráta důvěry a také skutečnost, že jméno Jakuba Pánik je na seznamu nálezu evropského úřadu OLAF, který zkoumal pochybení u několika zakázek, jež byly dotované z Regionálního operačního programu Severozápad v Karlovarském kraji. Vedené doporučilo Pánikovi, aby na svůj post rezignoval, anebo aby svou pozici obhájil. Krajská konference, na které se o možném setrvání Jakuba Pánika ve funkci či o jeho odstoupení rozhodne, se uskuteční 18. května.
Dolní komora ruského parlamentu schválila novelu volebního zákona
Novela umožňuje zrušit v republikách, krajích, oblastech, autonomních okruzích a federálních městech Ruské federace přímou volbu hlavy těchto správních jednotek. Vedoucí osoby by poté namísto voličů vybírali regionální zastupitelé ze tří kandidátů, které by jim navrhl ruský prezident. Podobně systém fungoval v letech 2004 – 2012, kdy se jej na sklonku svého funkčního období rozhodl liberalizovat tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Oficiálním důvodem navrhované změny je strach z nepokojů, které by svobodné volby mohly vyvolat v neklidných oblastech, jakými jsou například Dagestán nebo Čečensko. „Na severním Kavkaze se volby mění ve střet etnických, náboženských a zájmových skupin. Nerozhodují argumenty, ale finanční zdroje a administrativní základna,“ říká Jana Amelina, analytička státem sponzorovaného výzkumného institutu. Návrh vyvolává četné negativní reakce kvůli obavě z omezování demokracie. Proti novele legislativy hlasovalo 93 poslanců, což je v tradičně loajální Státní dumě nadprůměrný počet. Zákon nyní putuje do horní komory parlamentu. Pokud bude schválen i tam, začne se jeho platnost datovat od okamžiku podpisu ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánuje zrušit regulační poplatky za děti
Regulační poplatky za děti by se v brzké době mohly přestat platit. Ministerstvo zdravotnictví změnu chce totiž prosadit v rámci svého balíčku zákonů o veřejném zdravotním pojištění. Ministr zdravotnictví Leoš Heger uvedl, že u některých praktických lékařů se poplatky za děti již nyní neplatí, a proto chce jejich snížení nebo úplné zrušení v oblasti hospitalizační péče a tím by se tak ulevilo rodinám s nízkými příjmy. Ministerstvo chce naopak prosadit poplatky za amalgámové plomby, které dosud hradí pojišťovna.
Konec března stráví čínský prezident v zahraničí
O víkendu proběhla státní návštěva čínského prezidenta Xi Jinping Ruska. Poté se prezident přesune na dvoudenní návštěvu Tanzanie, a zároveň v pondělí by měl navštívit i Jižní Afriku, kde se zúčastní summitu ekonomického uskupení BRICS, které proběhne od úterý do pátku v jihoafrickém Durbanu. Na konci března pak prezident Xi Jinping navštíví Republiku Kongo. V rámci jednotlivých cest by mělo dojít k podepsání různých strategických smluv upevňující spolupráci s jednotlivými státy především v ekonomické a hospodářské oblasti.
Evropský parlament doporučil vytvořit společnou komisi pro balkánské státy
Na vznik komise RECOM apeloval Evropský parlament (EP) po jednání mezi zástupci EP a delegáty srbského parlamentu v Bruselu tento týden. Komise RECOM by měla balkánským státům především pomoci vyřešit válečné zločiny a vyšetřit porušování lidských práv, ke kterým mělo docházet v letech 1991 až 2001. Dosud není znám přesný počet nezvěstných a zabitých osob během válel v bývalé Jugoslávii, komise RECOM by měla, po případném ustavení, seznamy zmizelých a mrtvých osob vytvořit. Přes vytvoření komise RECOM by měly balkánské státy nadále spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Hlavní opoziční straně v Rumunsku hrozí rozpad
Uvnitř bývalé vládní Demokratická liberální strana (PDL) jsou naplánovány volby na 23. března, ve kterých by měl být zvolen nový lídr strany. Především boj mezi 3 kandidáty, současným předsedou PDL Vasilem Blagou, bývalou ministryní cestovního ruchu Elenou Udreou a bývalou ministryní spravedlnosti Monicou Macovei, na post lídra PDL stranu degraduje zvenčí i zevnitř. Pokud PDL nepřijme vnitřní reformy může se, podle analytiků, rozpadnout. Středopravicová PDL získala v parlamentních volbách v prosinci 2012 jen 18 % hlasů. Dřívější lídr PDL a současný prezident Traian Basescu se částečně distancoval od PDL, která během své vlády přijala velké ekonomické škrty, které měly odstartovat krizi ve straně, podle analytiků ekonomické škrty pomohly dostat Rumunsko z krize.
Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a MMF
Kyperský ministr financí Michael Sarris oznámil, že Kypr učinil významný pokrok v jednání s EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně dluhové krize s cílem zajistit finanční pomoc. Ministr Sarris uvedl, že Kypr zvažuje 25% daň z vkladů nad 130 000 USD v jejich největší bance. Tím by Kypr získal 7,5 miliardy USD a mohl si zajistit 13 miliardový úvěr. Parlament schválil restrukturalizaci bankovního systému, ale zamítl jednorázovou daň z vkladů. Evropská centrální banka (ECB) je připravena Kypr pozastavit všechny prostředky bankám, pokud nedojde k dohodě, což by znamenalo bankrot země a pravděpodobně nucený odchod z eurozóny. Ministr Sarris cestoval do Moskvy a usiloval o ruskou podporu alternativního způsobu financování, ale Rusko uvedlo, že by Kypr měl nejdříve dosáhnout dohody EU.
Více než půl milionu Paraguayců žije v Argentině
Největší počet přistěhovalců v Argentině představují Paraguayci, žije jich tam zhruba 551 000. Pouze v roce 2012 žádalo o argentinské státní občanství 123 000 obyvatel Paraguaye. Ti většinou chtějí žít v Argentině kvůli lepším pracovním podmínkám. V Paraguayi žije 49 % lidí v chudobě. Další země, kam se Paraguayci často vydávají žít jsou Brazílie, Spojení státy americké a Španělsko. Celkově žije víc než milion Paraguayců v zahraničí, tedy téměř každý šestý obyvatel země.
Podle Demokratické strany v Srbsku by měla hrát kultura hlavní roli v rozvoji země
V novém 17bodovém plánu pro hospodářský rozvoj Srbska, který přijala opoziční Demokratická strana (DS) 17. března, je uvedena kultura a vzdělávání jako hlavní priority ekonomického rozvoje. Čestný předseda DS a bývalý srbský prezident Boris Tadic považuje rozvoj kultury, vzdělání a vědy za zásadní pro zlepšení ekonomické situace v Srbsku. Podle plánu by se měly příspěvky do oblasti kultury zvýšit z 0,62 na 1,5 % z celkového státního rozpočtu. Dále má být kladen v plánu důraz na modernizaci a restrukturalizaci kulturních institucí a řízení, přiblížení kultury srbské mládeži a rozvoj kultury národnostních menšin v Srbsku.
Obchodní a investiční vztahy Singapuru s Běloruskem jsou na vzestupu
Na Singapursko-běloruském obchodním fóru, které se koná v těchto dnech v Singapuru, spolu oba státy podepsaly řadu dohod, na jejichž základě se prohlubuje vzájemná singapursko-běloruská kooperace v oblasti obchodu a investic. Za singapurskou stranu se jednání účastnily Singapurská obchodní federace a Mezinárodní obchodní komora v Singapuru, za stranu běloruskou pak Obchodní a průmyslová komora Běloruska. Podle běloruského prvního vicepremiéra Vladimira Semashko skýtá běloruský trh pro singapurské obchodní společnosti mnoho příležitostí, především v oblasti petrochemického a farmaceutického průmyslu. Obchodní činnost mezi oběma zeměmi za loňský rok se pohybuje ve výši zhruba 50 milionů USD. Singapursko-běloruské obchodní fórum je zároveň spojeno se státní návštěvou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Vedle obchodních dohod byla mezi oběma zeměmi podepsána i dohoda o vzájemném zřeknutí se vízové povinnosti pro držitele diplomatických a úředních pasů.
Německá automobilka stahuje část svých vozů z Číny
Firma Volkswagen v pátek oznámila, že z čínského trhu stahuje přes 300 000 automobilů a to z důvodů vadné převodovky. Německá automobilka byla nucena stáhnout své produkty z čínského trhu a reagovala tak na kritiku, která minulý týden zazněla z čínské státní televize, týkající se vozidel právě této německé značky. „V jednotlivých případech elektrické selhání v ovládací jednotce nebo nedostatek oleje vháněného dovnitř mechaniky převodovky mohou mít za následek přerušení její funkce,“ uvádí se v oficiální zprávě automobilky. Volkswagen v minulém roce na čínském trhu prodal 2,81 miliónů vozidel a plánuje obrat v následujících pěti letech znásobit až na počet 4 miliónů vozů. Podle deníku The Wall Street Journal se robustní zakázkou v Číně podařilo automobilce uniknout z evropské krize v automobilovém průmyslu.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Nejvyšší kontrolní úřad má oficiálně nového prezidenta
V pátek byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala. Nového prezidenta v úterý zvolili poslanci počtem 108 hlasů. Miloslav Kala informoval, že nechystá žádnou výměnu personálu na NKÚ, ale plánuje změnit strategii, kterou po projednání představí veřejnosti. Nyní zůstává volné místo viceprezidenta NKÚ, na kterém předtím působil právě Kala. Sněmovna pravděpodobně na toto místo zvolí poslankyni Zdeňku Horníkovou.
Kosovo se Srbskem uzavřely dohodu ohledně severu Kosova
Deníku Balkan Insight měl nejmenovaný úředník EU uvést, že Kosovo se Srbskem podepíší dohodu o srbských obcích na severu Kosova 2. dubna, kde by měl kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbských protějškem Ivicou Dacicem dořešit případné nejasnosti po jednání, které se odehrálo ve středu. Celkem 10 srbských obcí na severu Kosova by se mělo sdružit v autonomním uspořádání. Přestože zvláštní zmocněnec EU v Kosovu Samuel Zbogar ve čtvrtek naznačil, že jednání 2. dubna přinese výraznou a pozitivní změnu v jednáních mezi Kosovem a Srbskem, srbský místopředseda vlády Aleksander Vuksic uvedl, že Srbsku bylo nabídnuto nepřijatelné řešení problematické situace severního Kosova.
Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády
Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám.
S opravou dálnice D1 na některých úsecích se může začít
Oprava dálnice mezi Prahou a Brnem může začít. Firmy, které se mohly odvolat proti výsledkům tendru tak neučinily a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) může podepsat smlouvy s vítěznými společnostmi. Jsou jimi sdružení firem Colas CZ a Porr a společenství OHL ŽS s Alpine Bau. Neúspěšnými uchazeči v tendru byly firmy Eurovia CS a Habau. Společnosti se mohly proti výsledkům tendru odvolat také u antimonopolního úřadu poté, co se svými námitkami neuspěly u ŘSD. Nicméně desetidenní lhůta k tomuto kroku nebyla využita. S opravou se může začít zatím pouze na úsecích mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. U zbylých úseků, které taktéž ŘSD nabídlo ve veřejných soutěžích, je zatím situace nejistá.
Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu
Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.