Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Strasbourgu v pondělí rozhodl, že bude možná revidovat svoje rozhodnutí v roce 2009, že válečným veteránům musí být vyplaceno jako náhrada za ušlé mzdy celkem na 22,9 miliónů USD. Skupina válečných veteránu z jižního Srbska žalovala zemi u ESLP za porušení práv a diskriminaci, Srbsko nyní uvedlo, že předložilo ESLP nové důkazy, které by měly právě zajistit revizi dřívějšího rozhodnutí. Přesný počet válečných veteránů v Srbsku není známý, uvádí se počet 500 000 až 700 000 osob.
Archiv rubriky: EU
Sněmovna schválila novelu zákona rušící doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců
Ve středu se v dolní komoře Parlamentu ČR vyslovilo 148 poslanců z 216 přítomných pro zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců. Imunita by tak měla trvat jen po dobu mandátu. Nadále bude ale platit, že poslance bude možné vydat k trestnímu stíhání pouze se souhlasem komory, jejímž je členem. Přísnější verzi novely předkládal ministr financí Miroslav Kalousek, který požadoval omezit imunitu pouze na parlamentní projevy. Nehlasoval pro ni však dostatek poslanců. Předloha ústavní novely se nyní bude projednávat v Senátu.
OSN by mohla do Mali vyslat mírové jednotky během několika týdnů
Rada bezpečnosti OSN by mohla dosáhnout dohody v rozmezí 2 až 3 týdnů ohledně vyslání peacekeepingových jednotek, tzv. modrých přileb, které by pomohly stabilizovat zemi. Mírové jednotky by měly čítat až 6 000 mužů. V lednu vyslala Francie do země jednotky, které pomohly znovu získat kontrolu nad částí severu, jenž byl od březnového převratu pod vedením islamistických skupin. V Mali by se 31. července měly konat volby, v nichž by měl být dokončen přechod k civilní vládě. Podle velitele mírových jednotek Herve Ladsouse by jednotky OSN v zemi na poklidný průběh voleb měly dohlížet. Malijská vláda přítomnost mírových jednotek nevítá, bojí se rozdělení zemi.
Ústavní soud zamítl návrh pražského Městského soudu na zrušení amnestie
V úterý rozhodlo plénům ústavních soudců, že zamítne návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie, která byla vyhlášena na Nový rok prezidentem Václavem Klausem. Podle ÚS neměl Městský soud právo podat takový návrh. Další důvod zamítnutí se týkal skutečnosti, že jako první napadli sporný článek, který zastavuje některá trestná stíhání, senátoři. O této stížnosti budou ústavní soudci teprve rozhodovat.
EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou
Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.
V britské předvolební kampani znějí protimigrační slova
Kandidátka Diane James kandiduje na úrovní britské samosprávy za distrikt Eastleigh za Britskou stranu za nezávislost (UKIP) upozornila na údajnou trestnou činnost rumunských obyvatel, a proto žádá moratorium na imigraci. Na shromáždění strany řekla, že ostatní strany nechtějí imigraci řešit, protože z přistěhovalectví těží. Diane James dále zmiňovala údajnou kriminalitu Rumunů, která měla být jedním z problémů olympijských her v loňském roce, když se policie měla vypořádávat se zločineckými rumunskými gangy. V případě výhry by se stala historicky poslankyní UKIP. Předseda UKIP Farage se k dočasnému zastavení imigrace nevyjádřil, ale řekl, že přistěhovalci by měli mít pouze výhody z pobytu ve Velké Británii, pokud v zemi žijí nejméně 5 let, platí daně a dodržují zákony.
Francie se obává guerillové války v Mali, ve městě Gao proběhlo zatýkání islamistů
Ve městě Gao na severu Mali armáda provedla zátah na islamisty, kteří se měli účastnit víkendového útoku, při němž zemřeli nejméně 3 civilisté. Podle malijského ministra obrany Yamoussa Camara byli 3 islamisté zabiti a 11 dalších zajato. Navzdory dobytí severu Mali, který od březnového vojenského převratu ovládaly islamistické skupiny, vzrůstá počet sebevražedných útoků, země se obává guerillové války. Francie přitom prohlásila, že se plánuje ze země stáhnout již během března, její jednotky má nahradit mise Africká unie (AU) a Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) o síle 8 000 mužů.
Ve Španělsku byl zatčen podezřelý islámský terorista
Španělské ministerstvo vnitra oznámilo, že v pátek byl podezřelý islámský terorista s marockou příslušností Mohamed Echaabi zatčen policií ve Valencii. Echaabi měl plánovat teroristické akce a cílené zabíjení příslušných osobností a další útoky ve Španělsku i jinde v Evropě, a to v souladu s doktrínou globálního džihádu. Ministerstvo vnitra v prohlášení uvedlo, že Echaabi byl pod dohledem policie již delší dobu. Echaabi měl být rekrutován teroristickými sítěmi a vzděláván přes internet, kde se také snažil získat zbraně a výbušniny. V roce 2011 měl vycestovat do Gazy s cílem provést sebevražednou akci proti izraelským zájmům.
Pokud Skotsko v referendu odhlasuje nezávislost, bude muset znovu požádat o členství v EU
Podle právního poradenství britské vlády bude muset Skotsko znovu projednat členství v Evropské unii a v dalších mezinárodních organizacích, pokud příští rok v referendu odhlasuje svoji nezávislost. Rozhodnutí zveřejnit oficiální právní stanovisko by mohlo zintenzívnit debatu o podmínkách, za kterých by Skotsko mohlo dosáhnout nezávislost na Velké Británii. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že nezávislé Skotsko bude muset požádat o členství v EU, což by pro Skotsko znamenalo, stejně jako ostatní nově přijaté země, povinné přijetí eura. Mnozí britští analytici tvrdí, že nezávislé Skotsko by se stalo novým státem, zatímco zbytek Velké Británie by byl považován za „pokračující stát s automatickým pokračováním všech členství, smluvních vztahů a pravomocí„.
Čeští představitelé církve považují rezignaci papeže za překvapivou
Překvapivé reakce i projevy úcty vyvolalo u českých představitelů církve oznámení, že papež Benedikt XVI. hodlá 28. února opustit svůj úřad. Shodují se na tom, že se nejedná o časté řešení, což dokládají i někteří odborníci. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se domnívá, že papežovo odstoupení je velkým gestem úcty k samotnému úřadu. Papež Benedikt XVI. Odstupuje kvůli zdravotnímu stavu, které mu nedovoluje řádně vykonávat úřad.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
Francie vyjádří své obavy o síle jednotné měny na zasedání ministrů financí eurozóny
Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se obává, že rostoucí síla jednotné měny ohrozí export země a zboží učiní méně konkurenceschopné. Své stanovisko hodlá vyjádřit na zasedání ministrů financů eurozóny. Euro posílilo o 6 % oproti ostatním měnám/a za posledních 6 měsíců. Ostatní členské země hodlají oslabit své směnné kurzy kvůli obavám z měnových válek. Japonsko také přistupuje ke stlačování hodnoty jenu. Ministr financí Moscovici vyzval Evropskou centrální bankou (ECB), aby se pokusila řízeně snížit hodnotu eura. Německo a ECB jsou proti takovému kroku, protože podle nich centrální banka má mandát k zajištění cenové stability, ale nemá k řízení měnových trhů. Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci zdůraznil, že měnový kurz si klade za cíl pomoci hospodářskému růstu a cenové stabilitě.
Argentina si dělá nárok na Falklandy/Malvíny
Argentina pokračuje v dlouhodobém sporu s Velkou Británií o nadvládu nad skupinou ostrovů Falklandy, nazývané též Malvíny. Spor vyostřil v úterý argentinský kancléř, Hector Timerman, když prohlásil při své návštěvě v Londýně: „Argentina bude nejpozději do dvaceti let kontrolovat Falklandy.“ Situaci přiostřil i slovy o tom, že „země chce zlepšit životní úroveň obyvatel ostrovů“. Na Falklandských ostrovech žije 2800 obyvatel a proběhne zde 10. a 11. března referendum, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda nadále chtějí mít status zámořského území Velké Británie. Argentina si činí na ostrovy nárok, považuje nadvládu Velké Británie nad Falklandy za pozůstatek kolonialismu. OSN vydala v roce 1965 rezoluci, že situace na Falklandech je případem kolonialismu a vyzvala obě země k jednání o ostrovech. V roce 1982 Argentina zkusila ostrovy ovládnout vojenskou silou, ale Velká Británie v krátké válce zvítězila. Nyní se o to snaží diplomaticky. Britský ministr zahraničí William Hague považuje názor obyvatel Falklandů za klíčový, tvrdí, že mají právo rozhodnout o své budoucnosti.
Německá ministryně školství podala demisi kvůli obvinění z plagiátorství
Německá ministryně školství Annette Schavan odstoupila z funkce poté, co jí düsseldorfská Univerzita Heinrich Heine zbavila doktorského titulu za plagiátorství. Fakultní výbor zjistil, že exministryně Schavan „systematicky a záměrně“ kopírovat části své diplomové práce a po přezkum vedení univerzity odhlasovalo odejmutí jejího doktorátu. Bývalá ministryně Schavan nadále tvrdí, že rozhodnutí nehodlá akceptovat a bude nadále právně bojovat. V roce 2011 ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg také podal demisi po obvinění, že opsal svou diplomovou práci. Následně byla jmenována nová ministryně školství Johanna Wanka.
Pakistánský premiér zamířil do Velké Británie, bude jednat s britským premiérem
Premiér Raja Pervez Ashraf odletěl v sobotu na oficiální návštěvu Velké Británie. Na programu má mimo jiné jednání s britským premiérem Davidem Cameronem. Obě země chtějí rozvíjet bilaterální vztahy a diskutovat o společných zájmech. Premiér Ashraf by se rovněž rád setkal se zástupci pákistánské komunity. Rozvoj britsko-pakistánských vztahů je pro Pákistán důležitý, Velká Británie je jeho druhým největším obchodním partnerem mezi zeměmi EU a zároveň od ní pochází nejrozsáhlejší rozvojová pomoc. Minulý měsíc navštívil Velkou Británii prezident Asif Ali Zardari.
Žádné sjednocování levice se nechystá
Místopředseda strany ČSSD Lubomír Zaorálek v nedělních Otázkách Václava Moravce oznámil, že sjednocování levicových stran není reálné. Spíše by uvítal, kdyby se malé levicové strany, jako NS-LEV 21 a SPOZ, rozpustily a jejich členové vstoupili do ČSSD. Myšlenka o sjednocování české levice přišla poté, co se nastupující prezident Miloš Zeman setkal s místopředsedkyní ČSSD Marií Benešovou, která poté sdělila, že prezident Zeman je k myšlence integraci levice nakloněn. Pro deník Právo pak oznámil, že by levice měla spolupracovat, ale ve volbách by každá strana měla kandidovat sama za sebe. S integrací však nesouhlasí jak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, tak předseda KSČM Vojtěch Filip.
V Bulharsku probíhají protesty lidí kvůli účtům za elektřinu
V nejchudší zemi EU Bulharsku vyšli o víkendu lidé ve více než 10 městech do ulic na protest proti svým účtům za elektřinu, protestovali i proti loňské červencové 13% sazbě po studené zimě, která zvýšila jejich spotřebu elektřiny. Tisíce frustrovaných občanů pálily své účty za energie a požadovaly opětovné znárodnění energetických společností. Bulharská distribuce elektrické energie je rozdělena do tří oblastí, které ovládají české firmy ČEZ, Energo-Pro a rakouská firma EVN. Ceny elektřiny jsou v Bulharsku politicky citlivé téma, účty za energii jsou především v zimním měsících vzhledem k příjmům občanům podle agentury Reuters vysoké. Protesty přicházejí před volbami v červenci, kdy podpora vládnoucí středopravé vlády Boiko Borisova v poslední doba utrpěla důsledkem úsporným škrtům, nízkým příjmům a vysoké nezaměstnanosti.
Podnikatelé budou jednat o investicích v Guatemale, Nikaragui a Panamě
V Guatemale proběhne v období od 22. února do 2. března proběhne Britský týden, který pořádá velvyslanectví Velké Británie. Zástupci velkých firem z odvětví energetiky, těžby a telekomunikace a rozvíjení infrastruktur budou jednat o možných investicích v zemích Střední Ameriky. Jednání začne v Guatemale a poté se vydají i do Panamy a Nikaragui. Na setkání se podílí britská organizace Central American Business Council, ministerstvo zahraničních vztahů Velké Británie a telekomunikační skupina Cable and Wireless Communications.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii
Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.
Letecké spojení mezi Ruskem a ČR se posílí
Ministerstvo dopravy dalo souhlas Českým aeroliniím k posílení spojení mezi ČR a Ruskem. ČSA zprovozní 5 nových destinací v Rusku a linky z ČR budou létat z letiště v Karlových Varech. Všechno je však zatím v začátcích, neboť ještě není mezi ruskými dopravci a ČSA žádná dohoda. Důvodem posílení spojů je především slabší konkurence oproti jiný, evropským destinacím.
Francouzský soud vyšetřuje muže podezřelé z terorismu
Francouzský soudce zahájil trestní řízení proti 4 mužům podezřelých z vazeb na islamistickou militantní síť v západní Africe. Jedná se o 3 Francouze a 1 muž je z Mali. Muži byli zatčeni v Nigeru, když se snažili napojit na džihádistickou skupinu v sousedním Mali minulý rok. Francouzská vláda varovala před možnými útoky militantních skupin v návaznosti na operaci v Mali.
EU zahájí rozhovory s USA ohledně dohody o zóně volného obchodu
Vedoucí představitelé členských států EU souhlasí se zahájením jednání o obchodní dohodě s USA s tím, aby se vytvořila zóna volného obchodu s USA dohodou, která by byla největší na světě. Lídři států EU využili konání summitu ohledně dlouhodobého rozpočtu, aby vyjádřili svoji podporu pro komplexní obchodní dohodu s USA a zdůraznili, že vyjednávači by měli věnovat zvláštní pozornost dosažení větší transatlantické regulační konvergence. Po summitu prezident Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že je třeba se posunout kupředu a dodat, že otevřené obchodní styky s USA by měly silný vliv na modernizaci našich ekonomik. V úterý proběhne formální rozhovor na toto téma s americkým prezidentem Barrackem Obamou.
Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu
Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.