Ve 2 nákladních letadlech bude doručen 50 tunový náklad obsahující potraviny, stany a generátory elektřiny. V místě přistání budou moci do letadel nastoupit lidé, kteří si přejí ze země kvůli trvajícím bojům uprchnout. Prioritu budou mít občané Ruska a Společenství nezávislých států (SNS). Podobná operace se odehrála v lednu, tehdy bylo dvěma letouny úspěšně evakuováno 77 lidí. Občanská válka v Sýrii si podle odhadů vyžádala již 70 000 obětí. Žádná z bojujících stran momentálně nemá sílu k rozhodujícímu úderu.
Archiv rubriky: Asie
OSN: Obě strany v syrském konfliktu páchají válečné zločiny
Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Indie je pro Velkou Británii významným partnerem
Na oficiální návštěvě Indie to prohlásil britský premiér David Cameron a nabídl zemi posílení především obchodních vztahů. Hovořil rovněž o zpřísnění britské vízové politiky, která se však podle jeho slov nedotkne indických studentů, jimž bude i nadále umožněn neomezený vstup na britské univerzity. Podobně by chtěl vyjít vstříc i indickým obchodníkům a usnadnit jim přístup na britský trh. Na své druhé oficiální návštěvě Indie se britský premiér Cameron setká s prezidentem země Pranabem Mukherjeem a premiérem Manmohanem Singhem. Zlepšování indicko-britských vztahů může Indii přinést mnoho výhod, Velká Británie obchodní partnerství považuje za „jedno z nejvýznamnějších v 21. století“.
Pákistán: 4 mrtví při přestřelce v kanceláři vládního úředníka
V pákistánském Peshavaru došlo v pondělí k útoku mužů převlečených do policejních uniforem na kancelář vládního úředníka Muttahirzeba Khana. Dva ohlušující výbuchy přišly ve chvíli, kdy probíhalo setkání se zástupci místních kmenů a politických stran. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Měsíc před parlamentními volbami se podobné incidenty v Pákistánu zvyšují. Například v sobotu došlo k bombovému útoku namířenému proti šiítské komunitě v Quettě, při které zemřelo 85 lidí. Vedle Talibanu představuje pro zemi další hrozbu extremistická organizace Laskhar-e-Jhangvi (LeJ), zpravodajskými službami označená za nebezpečnou.
Pákistánsko-iránské vztahy posilují, ministři vnitra jednají v Teheránu
Federální ministr vnitra Pákistánu Rehman Malik v pondělí odjel na oficiální návštěvu Íránu, aby se v hlavním městě Teheránu setkal se svým íránským protějškem Mustafou Mohammad Najjarem. Hlavním programem jejich setkání bude diskuze o zlepšení vzájemných vztahů, bezpečnosti a opatřeních pro kontrolu obchodu s lidmi a pašování zboží, které je velkým problémem íránsko-pákistánských hranic. V zájmu obou zemí je i posílení obchodních vazeb a podpora podnikání. Na své zahraniční cestě Rehman Malik navštíví i íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Mladí Řekové naleznou práci u aerolinek
Arabské aerolinky Emirates nabízí práci mladým Řekům. V Řecku je bez práce každý druhý mladý člověk a jako steward by si mohl vydělat až 2 665 eur. Společnost nepožaduje praxi, takže i lidé, kteří vystudovali jiný obor, mají u společnosti šanci. V současnosti vzhledem k finanční krizi neváhají neváhají Řekové opustit domovy a rodiny kvůli práci. Míra nezaměstnanosti v Řecku stoupla v listopadu na rekordních 26,6 %, což je více než dvojnásobek průměru eurozóny.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
Bahrajn údajně rozbil teroristickou buňku
Bahrajnská policie se střetla s demonstranty, kteří se shromáždili na pohřbu Husseina al-Jaziriho, šestnáctiletého demonstranta zabitého při demonstracích před několika dny. Krátce poté prohlásil bahrajnský ministr vnitra Sheikh Rashid bin Abdullah Al Khalifa, že „zadržely bahrajnské úřady členy teroristické buňky složené z osmi bahrajnských členů“. Podle vyjádření ministerstva vnitra panuje podezření, že údajná skupina dostávala výcvik i finance od Iránu, Iráku a Libanonu. Od čtvrtka, kdy v Bahrajnu uplynuly dva roky od začátku nepokojů, čelí země nové vlně demonstrací požadujících zmenšení vlivu královské rodiny a zvýšení pravomocí parlamentu. Protesty ještě zesílily poté, co při nich zahynul právě demonstant Hussein al-Jaziri.
Maledivané budou volit svobodně, oznámil prezident
Maledivský prezident Mohammed Waheed Hassan Manik ujistil obyvatele země i mezinárodní partnery o svých maximálních snahách podporovat a rozšiřovat maledivskou demokracii. Podle svého mluvčího je prezident Waheed přesvědčen o tom, že je v národním zájmu země uskutečnit svobodné, rovné a všeobecné volby. To by se již mělo týkat i letošní prezidentské volby. Účast je povolena všem maledivským politickým stranám. Nezávislá maledivská volební komise stanovila datum konání na 7. září 2013. Prezident Waheed vyzval vlády spřátelených zemí a mezinárodní organizace, aby se podílely na přípravách a zajistily mezinárodní pozorovatele. Prezident země je od roku 2008 volen přímo, ústava však zakazuje účast nemuslimům, což by se nyní mohlo změnit.
Izrael „výjimečně“ přijal syrské uprchlíky
Izraelské jednotky na okupovaných Golanských výšinách, kde Izrael sousedí se Sýrií, dovolily překročil hranici 7 zraněným Syřanům. Podle izraelské armády jim vojáci poskytli první pomoc a následně je transportovali do nemocnice. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu na schůzce své vlády následně uvedl, že „budeme dále střežit hranici, abychom zabránili komukoli vstoupit na území Izraele. Výjimky budou tvořit pouze izolované a výjimečné případy, které budou posuzovány každý samostatně.“ O osobách, které překročily izraelskou hranici, nejsou známy žádné bližší informace, například ani to, zda náleží k syrské opozici či provládním silám.
Kambodžská princezna povede stranu svého otce do nadcházejících voleb
Do čela kambodžské roajalistické strany byla, prozatím neoficiálně, jmenována dcera nedávno zesnulého krále Norodom Sihanouka princezna Norodom Arun Rasmey. K oficiálnímu zvolení strana Funcinpec přistoupí na svém březnovém sjezdu. Princezna Arun Rasmey povede stranu do červencových parlamentních voleb, v současnosti zastává post kambodžského velvyslance v Malajsii. Funcipec jako roajalistická strana ve svém vedení preferuje člena královské rodiny, mimo to je jejich zájmem i větší zastoupení žen v politice. Princezna Arun Rasmey je tak ideálním kandidátem na post lídra strany. Strana, která se v poslední době potýká s odlivem voličů, očekává, že zvolením královy dcery tento trend zastaví.
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí považuje pád syrského prezident za nevyhnutelný
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.
Ajatolláh Khamenei popřel, že by Irán usiloval o jadernou zbraň
Hlavní iránský duchovní vůdce ajatolláh Khamenei prohlásil, že podporuje snahu o odstranění jaderných zbraní, a zároveň, že Irán se takovou zbraň nesnaží sestrojit. „Věříme, že jaderné zbraně by měly být odstraněny. Nechceme stavět jaderné zbraně. Ale pokud bychom tento postoj nezastávali a rozhodli se si jaderné zbraně zaopatřit, žádná síla by nám v tom nezabránila,“ uvedl ajatolláh Khamenei. USA, Rusko, Francie, Čína, Německo a Velká Británie se chystají na obnovení jednání s Iránem ohledně jeho jaderného programu. Další kolo rozhovorů, které mají řešit situaci kolem iránského jaderného programu, bude zahájeno již 26. února. Jiné rozhovory s Iránem, které vedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), ztroskotaly. Irán navíc oznámil instalaci nových centrifug na obohacování uranu, zároveň ale ohlásil zvýšení výroby jaderného paliva právě z již obohaceného uranu.
Peru jmenovalo nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt
Vláda Peru na základě listin zveřejněných v deníku El Comercio jmenovala nové velvyslance pro Honduras, Řecko, Maroko a Kuvajt. Novým zástupcem Peru v Hondurasu bude Guillermo González Arica, který je známý jako bývalý generální sekretář prezidentské kanceláře během vlády bývalého prezidenta Alejandra Toleda v období od roku 2001 do roku 2006. Velvyslanec González Arica přebere úřad po bývalém velvyslanci Helí Peláez Castro, který nastoupí na velvyslanectví v Kuvajtu. Diplomat Jorge Román Morey se stane novým velvyslancem v Řecku a diplomat Carlos Velasco Mendiola povede velvyslanectví v Maroku.
OSN varovalo jemenského exprezidenta před zasahováním do demokratizace země
Rada bezpečnosti OSN varovala bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullah Saleha a jeho bývalého viceprezidenta Ali Salim al-Beidha před zasahováním do demokratické transformace Jemenu. „Exprezident Saleh by neměl podkopávat přechod k demokracii a národní dialog, který podporuje celé mezinárodní společenství,“ uvedl britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant. Po odchodu prezidenta Saleha zformovali politici novou vládu národní jednoty a připravují se na nové volby na rok 2014. Nový proces národního dialogu, který má začít během března, má do politické diskuze zapojit i dosud marginalizované skupiny obyvatel. OSN však varovalo, že celý proces je zatím velmi křehký a mohl by ztroskotat. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyjádřila znepokojení nad údajným pašováním zbraní do Jemenu, z kterého tamní vláda obviňuje Irán.
Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu
Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.
Italská zbrojovka je obviněna z korupce, výkonný ředitel odstoupil
Výkonný ředitel italské zbrojařské firmy Finmeccanica Giuseppe Orsi odstoupil ze své funkce, neboť čelí totiž obvinění z úplatkářství. Zbrojovka je podezřelá, že poskytla úplatek, aby si Indie objednala 12 vrtulníků pro dopravu VIP osob AgustaWestland AW101. Britskoitalský výrobce vrtulníků zaplatil na 66 miliónů USD, aby získala kontrakt za 75 miliónů USD na 12 vrtulníků, z nich už byly 3 dodány. Indie krátce po zveřejnění kontrakt pozastavila a nyní ho chce celý zrušit, na což má podle protikorupční klauzule právo. Giuseppe Orsi obvinění popírá, stejně jako bývalý vrchní velitel indického letectva SP Tyagi odmítá přijetí úplatku.
Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA
Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.
Premiéři Turecka a Gruzie souhlasí s upevněním vztahů mezi zeměmi
Předseda gruzínské vlády Bidzina Ivanishvili mluvil během své návštěvy Ankary s tureckým premiérem Recepem Erdoğanem. Kromě politických a ekonomických témat byla probírána i specifická problematika historických gruzínských klášterů, které se aktuálně nacházejí na území severního Turecka, a možnosti odškodnění potomků tureckého obyvatelstva, které bylo z Gruzie vyhoštěno během období vlády ruského vládce Josefa Stalina. Turecko je pro Gruzii aktuálně nejdůležitějším obchodním partnerem. V části gruzínské společnosti je však vůči této zemi přítomna určitá animosita. Projevila se například v okamžiku, kdy měla být zrekonstruována mešita poblíž hrobu zabitých Gruzínců, kteří bojovali proti turecké okupaci města Batumi v roce 1921. Negativní postoje jsou ale rozšířeny jen mezi omezeným počtem lidí a nejsou součástí politického diskursu.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Jaderní inspektoři se nedohodli s Iránem
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se nedohodli s iránskou vládou na přístupu do iránských jaderných zařízení, ani na datu dalších rozhovorů. Podle zástupců IAEA nevedl Irán, navzdory četným ujištěním, jednání v dobré víře, je tak prý na čase vyhodnotit, jestli dosavadní přístup IAEA je tím správným. Tento neúspěch je špatným signálem před pokračováním šestistranných rozhovorů o iránském jaderném programu, které mají začít koncem února v Kazachstánu. Podle stanice Al-Jazeera je problém také v blížících se iránských prezidentských volbách, neboť kvůli nim žádný politiky nechce činit ústupky vůči západu, zejména vůči Izraeli nebo USA.
Kuvajt osvobodil obžalované za urážku emíra
Kuvajtské lidsko-právní organizace uvítaly osvobozující rozsudek pro pětici opozičních aktivistů, kteří byli obviněni z urážky emíra, hlavy kuvajtského státu, na Twitteru. Za stejný přečin bylo od října 2012 obviněno nejméně 35 lidí, někteří již byli za tento čin odsouzeni k dvěma letům vězení. Podle opozičních vůdců slouží obvinění z urážky emíra k umlčení politické opozice. Současný osvobozující rozsudek by se však podle lidsko-právní organizace Human Right Watch mohl stát „vítězstvím svobody projevu“. Kuvajt má mezi státy Perského zálivu poměrně velkou svobodu projevu, urážka emíra nebo jeho veřejné kritizování jsou však zločiny proti státní bezpečnosti a mohou být trestány až pěti lety vězení.
Syrští rebelové obsadili důležité ropné město
Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.