Úterního jednání Evropském parlamentu (EP) v Bruselu se zúčastníl izraelský prezident Šimon Perés. Znova žádal o přiřazení libanonského hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Není to poprvé, kdy prezident Perés přišel se žádostí, nicméně starý kontinent zatím vyčkává. „Neexistuje žádná neutralita vůči Hizballáhu,“ řekl prezident Izraele s tím, že šiítské hnutí představuje riziko pro celý svět, nejen pro samotný Izrael. O svých obavách z terorismu hovořil minulý týden v Paříži s francouzským prezidentem Francois Hollandem.
Archiv rubriky: Asie
Rusko varovalo Velkou Británii před vyzbrojováním syrských rebelů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednal na své návštěvě v Londýně s britským protějškem Williamem Haguem. Ministr Lavrov jasně prohlásil, že Rusko bude proti jakékoli snaze dodávat zbraně syrským rebelům. „Z našeho pohledu by se jednalo o porušení mezinárodního práva,“ uvedl ministr Lavrov k záležitosti dodávek zbraní syrské opozici. Britský ministr Hague reagoval slovy, že není jasné jak vážnou se situace v Sýrii může stát, a proto „jsme pro budoucnost nevyloučili žádnou možnost“. Ministr Hague také připustil, že Velká Británie a Rusko mají rozdílné postoje k syrské krizi, nicméně ocenil ochotu Ruska vést komplexní dialog se syrskou opozicí.
Člen delegace EU v Sýrii byl zabit na předměstí Damašku
Politický úředník EU Ahmad Shihadeh byl zabit při raketovém útoku v Darayya na jihozápadě od hlavního města Damašku. Zprávu potvrdil koordinační výbor opoziční aktivistické sítě (LCC). Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton v prohlášení uvedla, že Shihadeh žil dlouhodobě v Sýrii a byl zabit při poskytovaní humanitární pomoci. Během zhoršujícího se násilí v prosinci EU stáhla mezinárodní personál v Damašku a uzavřela i Shihadehovu kancelář, ale on přesto v Sýrii zůstal. Další syrská opoziční aktivistická skupina pro lidská práva, oznámila, že vládní síly bombardovaly město. V posledních měsících se boje mezi povstaleckými skupinami a vládními silami posouvají blíže k hlavní městu Damašku.
Kurdové vydali Turky vězněné v severním Iráku
Po loňských mírových rozhovorech v Ankaře propustila ve středu Strana kurdských pracujících (PKK) 8 tureckých vězňů na severu Iráku. Osvobození úředníci a vojáci byli předání turecké straně v horách Kurdistánu, 30 kilometrů od hranic s Tureckem. K této události došlo po zvolení šéfa strany PKK Abdullaha Öcelana. Turecký prezident Abdullah Gül, který je nyní na zahraniční návštěvě Švédska, ocenil snahu kurdské strany. Na druhé straně turecký parlament rozhodl o změně zákona, který by vedl k propuštění některých kurdských aktivistů, jež jsou drženi kvůli podezření z kolaborace s PKK.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Indie nedokončila test řízené střely Nirbhay
Kvůli komplikacím bylo ukončeno testování podzvukové řízené střely dlouhého doletu, nečekaně se odklonila ze své dráhy. Raketa byla vypuštěna na východním pobřeží Indie ve státě Odisha. Řízená střela s dlouhým doletem pojmenovaná Nirbhay (Nebojácná) byla vyvinuta indickou státní Organizací vývoje obranných systémů, k vypuštění došlo na základně Chandipur. Po splnění základních předpokladů a cílů testu se však nečekaně odklonila ze své dráhy a z důvodu ohrožení pobřeží byla zneškodněna. Střela má dosah zhruba 1500 km, může být vypuštěna jak z pozemní základny, tak z hladinové lodi, ponorky či letounu, má plochou dráhu letu a je nedetekovatelná.
Barma jedná s Armádou kačjinské nezávislosti o posunu frontové linie
V rámci obnovených mírových rozhovorů mezi barmskou vládou a Armádou kačjinské nezávislosti došlo k posunu – zástupci obou stran spolu jednají o posunutí frontové linie. Pokud by došlo ke shodě, pravděpodobně bude následovat podepsání dočasného příměří. Je to poprvé, kdy se v jednání objevily armádní záležitosti, před podepsáním příměří je však třeba diskutovat i mnohá další témata. Rozhovory mezi zástupci obou stran i nadále provázejí občasné střety, jak barmská vláda, tak i Armáda kačjinské nezávislosti však uvedly, že doufají v jejich brzké ukončení. Možné příměří Kačjinové vítají s úlevou, mnozí z nich byli v důsledku bojů donuceni opustit své domovy a v současnosti žijí v uprchlických táborech na čínské straně hranic.
Na Srí Lance vzniká nová politická strana, povede ji bývalý armádní velitel
S úmyslem vytvořit skutečně relevantní a silnou opozici na Srí Lance založil bývalý armádní velitel Sarath Fonseka novou politickou stranu a vyzval aktéry na politické scéně, aby se k němu připojili. Generálním tajemníkem nově vzniklé strany se podle prohlášení Fonseky stane poslanec Demokratické národní aliance Jayantha Kettagoda. Za stranu Sarath Fonseka v roce 2010 kandidoval na post prezidenta země, byl však poražen současným prezidentem Mahinda Rajapaksou. Generál Fonseka sehrál významnou roli při ukončení občanské války, která Srí Lanku sužovala v letech 1983 až 2009, kdy vládní vojska pod jeho vedením porazila organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu. Po nevydařené kandidatuře na prezidenta byl obviněn z korupce při dojednávání vojenského zásobování a odsouzen ke 3 letům vězení. Po 2 letech byl následně propuštěn. Program nově založené strany zatím není znám.
Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu
Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.
Činnost indického parlamentu narušila opozice
Opoziční protesty a nekázeň dočasně znemožnily indickému parlamentu jeho práci. Důvodem byly údajné pozemkové obchody člena rodiny Gandhiů. Šéfkou vládnoucího Národního kongresu je totiž další člen této rodiny, Sonia Gandhi. Opozice, jíž dominuje Indická lidová strana (BJP), požaduje prošetření celé záležitosti. Konfliktními tématy mezi vládnoucí stranou a opozicí jsou ale i situace etnických Tamilů na Srí Lance nebo zamítnutí Itálie vydat dva její námořníky, jimž by v Indii hrozil soudní proces. Jsou obviněni ze zabití indických rybářů, které si však údajně spletli s piráty. Podle opozice, a především pak její levicové části, je italský krok vinou vlády. Situace v indickém parlamentu se v poslední době zkomplikovala již po několikáté.
V Pákistánu byl zastřelen úředník Státní volební komise
K incidentu došlo v balúčistánské metropoli Kvétě, mrtvým je místní úředník Státní volební komise. Útočníky se zatím nepodařilo identifikovat, pravděpodobně uprchli z města ještě před jeho policejní uzávěrou. Podle místního policejního důstojníka nešlo o spontánní čin, ale připravenou akci, zranění navíc utrpěla i ochranka úředníka komise. Balúčistánská volební komise během minulého týdne informovala Státní volební komisi o možných hrozbách spojených s nadcházejícími volbami, je tedy možné, že jde o reakci místních extremistů. Právě extremistické skupiny spolu s Talibanem představují v souvislosti s parlamentními volbami největší hrozbu. Pákistánský premiér Raja Pervez Ashraff proto požaduje urychlené vyšetření případu.
Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků
V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.
Al-Kaida se přihlásila k útoku na syrské vojáky v Egyptě
Zastřešující organizace Irácký islámský stát, jejíž součástí je i teroristická organizace Al-Kaida, se ve svém online prohlášení přihlásila k přepadení a zabití několika desítek syrských vojáků na iráckém území. Podle Iráckého islámského státu, který vyznává sunnitský islám, dokazovala přítomnost syrských jednotek v Iráku „pevnou spolupráci irácké šíitské vlády se syrským prezidentem“. Povstání proti syrskému prezidentu Assadovi vede na území Sýrie převážně sunnitská většina syrského obyvatelstva.
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Ruské námořnictvo dostane nové ponorky a lodě
Oznámil to ministr obrany Ruské federace Sergei Shoigu. 24 ponorek a 54 lodí obohatí ruskou flotilu v rámci rozsáhlé modernizace armády, která by měla být dokončena v roce 2020. Celkové náklady reformy by se měly pohybovat okolo částky 662 miliard USD. O spolupráci v oblasti rozvoje ponorkového loďstva nedávno projevili zájem představitelé Vietnamu. Ruský ministr obrany jim údajně minulý týden přislíbil blíže neurčený počet podmořských plavidel i s trénovanou posádkou. Protislužbou by ze strany jihoasijské země mohl být pronájem základny Cam Rahn, která byla ruskou armádou využívána od dob studené války do roku 2002. Vietnam by posílení vztahů s Ruskem i symbolickou přítomnost jeho vojáků v regionu uvítal. Důvodem jsou jeho spory s Čínou o ropná a plynová naleziště v Jihočínském moři.
V Bangladéši proti demonstrantům zasahovaly bezpečnostní jednotky
Stovky protivládních demonstrantů se začátkem týdne v bangladéšské metropoli Dháce střetly s bezpečnostními složkami. Policie zasáhla v okamžiku, kdy dav kromě kamení začal házet i podomácku vyrobené výbušniny. Bangladéš zažil v poslední době řadu protestů, vyvolaly je procesy s bangladéšskými politiky, kteří jsou stíháni kvůli zločinům, jež měli spáchat během války o nezávislost v roce 1971. Policie zadržela více než 30 demonstrantů, mezi nimi i členy opozice včetně lídra hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany. Protestní akci zorganizovala aliance 18 politických stran, iniciovala rovněž celonárodní generální stávku jako projev nesouhlasu s policejní akcí. Protesty a násilné střety propukají v zemi od 28. února, kdy byl nad lídrem Islámské strany (Jamaat-e-Islami) Delwar Hossain Sayedeem vynesen rozsudek smrti za zločiny proti lidskosti.
Podle afghánského prezidenta chtějí USA opět s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v pondělí uvedl, že Spojené státy americké obnovily jednání s hnutím Taliban. Zástupci USA a Talibanu se údajně schází v Kataru. Prezident Karzai také sdělil, že USA již nepovažují tuto radikální skupinu za nepřítele. Zástupci americké armády i Talibanu výroky prezidenta Karzaiho důrazně odmítli. V Kábulu dnes s prezidentem Karzaim jednal americký ministr obrany Chuck Hagel. Obě země vedou složitá jednání o další roli USA v Afghánistánu.
Vyšetřování zločinů khmerského režimu se potýká s problémy
Kambodžský tribunál vyšetřující zločiny Rudých Khmerů čelí kritice OSN i Evropské unie. Důvodem je mimo jiné pozastavení vyšetřování kvůli stávce zaměstnanců, kteří požadují vyplacení mezd za více než 2 měsíce. Tribunál byl ustaven za mezinárodní spolupráce, jeho provoz je avšak kambodžskou záležitostí. Další komplikace působí kambodžská vláda, někteří z obviněných jsou v současnosti vysoce postavenými politiky či na ně mají vazby. Nový soudce tribunálu Mark Harmon požaduje otevření případů bývalého khmerského námořního velitele Meas Muta a bývalého velitele letectva Sou Meta. Oba jmenovaní jsou však poradci kambodžského ministerstva obrany, vláda se tak bude pravděpodobně snažit vyhnout jejich stíhání. Současným kambodžským premiérem je Hun Sen, jehož minulost je spjata s khmerským režimem. Prodlužování a komplikace ve vyšetřování vyvolávají obavy o jeho výsledky.
Kambodžský princ dementoval zprávy o svém návratu do politiky
Syn bývalého kambodžského krále Norodom Sihanouka princ Norodom Ranariddh popřel zprávy o svém údajném návratu do politiky. Podle nich se měl stát čestným předsedou nově zformované opoziční strany Kambodžská národní strana osvobození a kandidovat za ni v parlamentních volbách, jež jsou plánovány na 28. července 2013. Princ Norodom Ranariddh je v současnosti prezidentem Nejvyššího státního poradního sboru krále Norodom Sihamoni, jakékoli informace o svém návratu k aktivní politice jsou podle něj nepravdivé. Princ Ranariddh je bývalým předsedou Národního shromáždění Kambodže, vrcholnou politiku opustil již dvakrát – v roce 2008, kdy mu byla udělena královská milost po obvinění z daňových podvodů, a podruhé v roce 2012, kdy se rozštěpila jeho Strana Norodom Ranariddha.
Pákistánský prezident se vyjádřil k náboženskému incidentu v Lahore
Ve svém prohlášení pákistánský prezident Asif Alí Zardárí vyjádřil rozčarování a nesouhlas s incidentem, který se koncem tohoto týdne odehrál v Lahore na východě země a zároveň požaduje jeho prošetření. Mluvčí prezidenta a senátor Farhatullah Babar uvedl, že prezident je znepokojen situací a nařídil příslušným autoritám zajištění bezpečnosti lahorských občanů a ochranu jejich majetku. Ochrana muslimského i nemuslimského obyvatelstva země je jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která musí podle prezidenta zajistit všem občanům Pákistánu jejich práva bez rozdílu, přesně jak si žádá pákistánská ústava. Prezident Zardárí rovněž poznamenal, že podobné incidenty poškozují pověst země a že nikdo není oprávněn brát spravedlnost do svých rukou.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Pákistán hostil mezinárodní námořní cvičení
Během uplynulého týdne se v Pákistánu konalo pětidenní námořní cvičení zaměřené na boj proti terorismu a pirátství. Zúčastnilo se jej na 30 zemí z celého světa, včetně Austrálie, Číny, Velké Británie či USA. Cvičení proběhlo pod názvem Aman 13, zakončení poslední fáze se jako divák zúčastnil i generál Khalid Shameem Wynne, nejvyšší představitel Pákistánských ozbrojených sil. Do cvičení byly včetně lodí zapojeny i vrtulníky, ponorky a zařízení speciálních jednotek. Speciální jednotky následně předvedly protipirátské operace, střídání personálu a doplnění materiálu z lodi na loď, přistání komand nebo protiponorkové manévry. V neposlední řadě byly simulovány i pátrací a záchranné akce, na závěr cvičení pak byla uspořádána letecká přehlídka.
Saudská Arábie zvažuje zrušení veřejných poprav stětím
Saudskoarabská ministerská komise se zabývá změnou způsobu veřejných poprav v Saudské Arábii. Ty jsou dosud prováděny stětím hlavy na veřejnosti, proti tomuto způsobu se však objevují protesty, které požadují provádění poprav pomocí smrtelných injekcí aplikovaných ve vězení, jak je tomu např. v určitých státech USA. Ministerská komise však jako alternativu navrhuje popravu zastřelením. V Saudské Arábii je možno udělit rozsudek smrti za vraždu, ozbrojenou loupež, znásilnění a pašování drog. Letos už bylo v zemi popraveno 15 osob, za rok 2012 jich bylo celkově 76.