Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.
Archiv rubriky: Asie
Návrh na revizi barmské ústavy prošel parlamentem
Barmská ústava bude revidována, s definitivní platností o tom rozhodla dolní komora parlamentu, když schválila návrh poslanců vládnoucího Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. V nejbližší době tak dojde k ustavení všestranické komise, která v ústavě z roku 2008 provede patřičné změny. Ústava, které je vyčítána nedemokratičnost, vešla v platnost poté, co ji schválilo celonárodní referendum. To však vyvolalo rozsáhlé spekulace, údajně totiž bylo zmanipulováno tehdejší vládou. Od roku 2010 dochází v Barmě k uvolňování poměrů, vojenská vláda se změnila v polocivilní a v neposlední řadě byly povoleny další strany, z nichž nejdominantnější je nyní opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aung San Suu Kyi. Změna ústavy je výrazným posunem v barmském vývoji, tím spíše, že návrh na revizi základního dokumentu byl podán členy vládnoucí strany.
Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže
OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.
V Indii byli dopadeni údajní pachatelé útoku na bezpečnostní tábor
Koncem tohoto týdne dopadla indická policie v oblasti Kašmíru pravděpodobné organizátory a pachatele útoku na bezpečnostní tábor ve Srinagaru provozovaný Centrálními záložními policejními silami (CRPF). Podle prohlášení indické vlády se jedná o osoby pákistánské národnosti. Pákistán se však tomuto nařčení brání, vláda navíc dodává, že se Indie dlouhodobě snaží podobnými obviněními znemožnit jakékoli zlepšení vzájemných vztahů mezi sousedícími zeměmi. Obě strany volají po důkladném prošetření incidentu, během kterého bylo zabito 5 indických vojáků. K útoku se přihlásila jedna z nejsilnějších militantních skupin regionu, Hizbul Mujahideen. Zatčený muž, který je významným členem této organizace, je podle nepotvrzených policejních zdrojů pákistánským občanem.
Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách
Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.
Při autobusové nehodě v jihozápadním Jordánsku zemřelo 14 Palestinců
V sobotu došlo v jordánském regionu Adsiyeh k vážné nehodě autobusu s nákladním vozem, při které přišlo o život 14 Palestinců vracejících se domů na Západní břeh Jordánu ze Saúdské Arábie. Dalších 32 poutníků je zraněných. „Nevylučujeme možný nárůst obětí, neboť mnoho lidí je raněných vážně,“ řekl mluvčí jordánské civilní obrany plukovník Farid al-Shareh. Palestinci se v Saúdské Arábii účastnili oslav náboženského svátku, muslimské malé pouti zvané Umrah.
Kambodžská vládnoucí strana plánuje volební strategii
Přes 2 tisíce seniorních členů vládnoucí Kambodžské lidové strany bude na sjezdu v Phnom Penhu plánovat strategii pro nadcházející parlamentní volby. V nich by strana chtěla obhájit své vítězství. Parlamentní volby jsou naplánovány na 28. července 2013, straně tak zbývají zhruba 4 měsíce na plánování a realizaci volební kampaně. Předseda strany Chea Sim vidí ve sjezdu vhodnou příležitost ke zhodnocení fungování strany v předchozích 5 letech, stejně jako možnost určit směr, kterým se bude ubírat v letech následujících. Právě nová politická platforma a nastolení agendy je nyní pro stranu nejdůležitějším úkolem, rozhodne totiž o jejím případném úspěchu či prohře a de facto i celém dalším vývoji.
Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy
Barmský parlament bude jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.
Agrární univerzitě v Gruzii byla odebrána akreditace
Příčinou byly výsledky kontroly Střediska pro zvyšování kvality vzdělávání. Odhalila neoprávněné udělení dvou bakalářských titulů, pochybení v procesu náboru některých pracovníků a určité body školního řádu údajně nepřiměřeně omezovaly práva studentů. Podnět k vyšetřování dala skupina bývalých zaměstnanců poté, co s ní byl v prosinci 2012 rozvázán pracovní poměr. Studenti školy se mobilizují a plánují protestní akci před ministerstvem školství. Vedení univerzity kromě toho vytvořilo tým, který bude se zástupci ministerstva v nejbližších dnech vyjednávat o možnostech nápravy sporných bodů a obnovení akreditace. Pochybnosti o aktuálních krocích komise vyjádřil prezident země Saakašvili, připojila se i pobočka nadnárodní neziskové organizace Transparency International (TI) sídlící v hlavním městě Tbilisi. Proces je podle nich politicky motivovaný, majitelem univerzity je totiž bývalý ministr financí Kakha Bendukidze, který je momentálně příslušníkem opozice. Gruzínský premiér Ivanišvili naopak označuje odebrání akreditace za správné a obviňuje média z politizace kauzy a manipulování veřejností.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
Evropská unie jednala o zbraňovém embargu uvaleném na Sýrii
Státy Evropské unie jednaly na summitu v Bruselu o změně či ukončení zbraňového embarga, které bylo v dubnu 2011 uvaleno na Sýrii. Jeho zrušení, či alespoň oslabení, prosazuje zejména Velká Británie podporovaná Francií. Proti se staví většina členských států, nejvýrazněji zejména Německo, Rakousko či Švédsko, které podle deníku The Telegraph podpořila i šéfka unijní diplomacie baronka Ashtonová. Britský premiér Cameron argumentoval pro zrušení embarga tím, že mezinárodní společenství nemá jinou možnost, jak dosáhnout změny v Sýrii. S odvoláním na ujištění syrské opozice, že zbraně se nedostanou do nepovolaných rukou, podpořil premiéra Camerona i francouzský prezident Francois Hollande. Jelikož rozhodnutí nepadlo, bude EU o zbraňovém embargu jednat znovu 22. a 23. března v Dublinu.
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
Srílanská armáda byla obviněna z páchání zločinů proti lidskosti
Rada OSN pro lidská práva obvinila armádu Srí Lanky z údajného páchání zločinů proti lidskosti během občanské války proti Tamilským tygrům, která byla ukončena po téměř 30 letech bojů teprve v roce 2009. Podle generálporučíka Jagath Jayasuriyae se obvinění a požadavky na nápravu objevují každoročně, vždy v době, kdy zasedá Rada OSN pro lidská práva. Mezinárodní společenství od ukončení války v roce 2009 trvá na vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti, srílanská armáda se avšak veškerým nařčením brání a jejich přičítá je Tamilským tygrům, kteří odmítají uznat prosperující stát za svůj a zapojit se do jeho běžného života. Obvinění, která se neobjevila nikdy během války a ani těsně po jejím skončení, srílanská vláda i nadále odmítá, stejně jako mezinárodní apely na vyšetřování.
V Kambodži zemřel další ze souzených khmerských nejvyšších vůdců
Vojenský tribunál ustavený v Kambodži za účelem vyšetřování zločinů spáchaných khmerským režimem v letech 1975–1979 se potýká s mnoha obtížemi, tou zásadní je ovšem skutečnost, že většina obviněných je ve velmi vysokém věku a mnoho z nich již zemřelo. Rozsudek tak nikdy nepadne například nad nejvyšším vůdcem Rudých Khmerů Pol Potem. Tribunál dále nerozhodne ani o jeho švagrovi, Ieng Saryovi, který zemřel po krátké hospitalizaci v důsledku zdravotních problémů tento týden. Ieng Sary byl khmerským ministrem zahraničí, jeho osoba byla mnohdy jediným kontaktem mezi vůdci režimu a světem. Spolu se 3 dalšími vysoce postavenými muži režimu byl Ieng Sary obviněn z organizování masových vražd, jejichž oběťmi se stalo přes 2 miliony Kambodžanů. Ieng Sary známý též jako „bratr číslo 3“ byl souzen od roku 2011, veškerá obvinění však popíral.
KLDR obvinila USA z internetového útoku
Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
V Kašmíru došlo k útoku na indické jednotky
Členové militantní skupiny zaútočili ve sporné oblasti Kašmíru, kterou kontroluje indická armáda, na jednotku indických bezpečnostních složek. V důsledku toho zemřelo nejméně 5 indických vojáků, spekuluje se i o civilních obětech. K útoku byly kromě střelných zbraní použity i granáty. Jedná se o nejvážnější incident za poslední 3 roky, oblast Kašmíru si nárokují obě strany a je tak dlouhodobým zdrojem napětí. Podle místních zdrojů se k útoku přihlásila kašmírská militantní skupina Hizb-ul Mujahideen, Indií a EU řazená mezi teroristické organizace. Přestože k občasným střetům v Kašmíru dochází již od roku 1989, v posledních letech se situace výrazně zlepšila. Útok byl veden proti místnímu bezpečnostnímu táboru, který provozují Centrální záložní policejní síly (CRPF).
Izraelští politici se dohodli na nové koalici
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.
Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí
Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.
Užívání drog v Pákistánu je alarmující, varuje vláda a OSN
Ze zprávy OSN a pákistánské vlády vyplývá, že vzrůstající počet uživatelů drog je v Pákistánu závažným problémem. Téměř 6 % pákistánské populace mezi 15 a 64 lety věku, což odpovídá zhruba 6,4 miliónu obyvatel, užilo v posledních 12 měsících drogu. Nejčastěji je to marihuana, kterou podle zprávy užívají téměř 4 miliony obyvatel, na druhém místě jsou opiáty. Roste ale i spotřeba volně dostupných medikamentů, nejvíce mezi ženami, jde hlavně o opioidní prostředky tišící bolest a sedativa. Počet závislých se v Pákistánu pohybuje okolo 4 miliónů, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a pákistánská vláda zjistily, že na každých 27 obyvatel země připadá jeden závislý. Poskytnout potřebnou léčbu může Pákistán ročně pouze 30 tisícům osob, o jedno místo tak soupeří asi 137 drogově závislých. Pro většinu z nich je však přístup k léčbě nemožný, téměř čtvrtina Pákistánců žije z 1,25 USD na den a nákladnou léčbu si nemůže dovolit.
Bahrajnští policisté byli odsouzeni za smrt aktivisty ve vazbě
Bahrajnský soud odsoudil dva policejní důstojníky k deseti letům odnětí svobody za způsobení smrti vězněného šíitského aktivisty. Aktivista Issa Ibrahim Saqer byl policií zadržen 3. dubna 2011, od té doby o něm jeho rodina neměla žádné zprávy až do 9. dubna, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že zemřel ve vazbě. Jeho tělo bylo prozkoumány členy lidsko-právní organizace Human Rights Watch, kteří na něm našli stopy po fyzickém násilí, včetně spoutání a bičování. Stejní policisté však byli zproštěni vinny za způsobení smrti jiného zadrženého, bývalého poslance šíitské opoziční strany a kritika vlády Zakaraya Hassana, který rovněž zemřel 9. dubna 2011 ve vazbě. Bahrajský prokurátor oznámil, že zprošťující rozsudek nad smrtí exposlance ještě přezkoumá.
Nepál: Zástupci politických stran podepsali dohodu o prozatímní vládě
Mezi zástupci parlamentních stran byla podepsána oficiální dohoda o ustavení prozatímní vlády. Na základě této dohody bude prozatímní vláda fungovat do doby konání voleb do Ústavodárného shromáždění, předběžný termín voleb byl stanoven na 21. června 2013. Pokud by došlo ke komplikacím a odkladu, je však předseda prozatímní vlády Khil Raj Regmi oprávněn zůstat ve své funkci do poloviny prosince 2013. Po zvolení řádné vlády předá úřad jejímu předsedovi. Prozatímní vládu bude tvořit nanejvýš 11 členů, půjde primárně o vládní tajemníky či jiné vysoké úředníky. Součástí dohody je rovněž návrh 25 dodatků ke stávající ústavě, které umožní prozatímní vládě bezproblémové fungování. Jak dohoda o zformování, tak návrh dodatků byly přijaty parlamentem, proti byli 3 poslanci. Khil Raj Regmi bude do funkce předsedy vlády jmenován ve čtvrtek.
ČSA bude skoro z poloviny patřit korejské společnosti
Společnost Korean Air za více než 8 milionů USD koupí na 44% podíl Českých aerolinií. Firma má v plánu vybudovat přepravní uzel, který garantuje rozvoj mezikontinentální přepravy, což by mělo přinést nová pracovní místa. Na druhou stranu prodejem přijde stát o možnost rozhodovat v zásadních věcech spojených s ČSA. Vláda ve středu, na doporučení ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), prodej schválila. Jedním z důvodů byl argument, aby aerolinie nepřišly o status národního přepravce. Stát zatím vlastní 95,7 % akcií, zbytek je ve vlastnictví města Bratislavy a České pošty. K prodeji by mělo dojít 9. dubna.
Syrská vláda nasazuje ženy do vojenských jednotek
Video ze syrského města Homs, uveřejněné na stránkách deníku Russia Today, zobrazuje tucty žen v bojových uniformách vyzbrojených samopaly, jak provádějí bojová cvičení a provolávají hesla: „Sýrie, buď připravena! Povstaň, Assade!“ a jim podobná. Podle jejich školitele jsou ženy cvičeny v zacházení se samopaly a kulomety a také v taktice obrany a útoku na kontrolní stanoviště. Podle deníku Washington Post se šíří spekulace, že syrská armáda má kvůli ztrátám a dezercím problémy s početními stavy. Ženské jednotky s názvem „Lvice pro národní obranu“ mají pomoci doplnit stavy armády pomocí jednotek složených z dobrovolníků. „Myslím, že je dobré vědět jak nosit zbraň a jak bránit svou zemi,“ uvedla jedna z rekrutek na videonahrávce.