Během přetrvávajícího napětí na Korejském poloostrově Severní Korea obvinila USA a jejich spojence z internetového útoku na své servery. Severokorejská zpravodajská stanice KCNA uvedla, že k „intenzivním a vytrvalým“ útokům dochází po dobu společného cvičení Jižní Koreje a USA. Hackerský útok označila KLDR za „zbabělý a ohavný čin„. Podle KCNA se USA a Jižní Korea snaží prostřednictvím internetových útoků narušit a rozvrátit severokorejský režim. Internetové pokrytí je v KLDR velmi limitované. Ti, kteří internet mohou používat, mají přístup jen na omezený počet vládních stránek. Širší internet je otevřen jen vládním a vojenským představitelům.
V potravinách dovážených z Rumunska se našly stopy po lécích
Německo oznámilo, že stáhlo krůtí maso, které obsahovalo stopy po antibiotikách a bylo dovezeno z Rumunska. Rumunský zdravotní a veterinární úřad (ANSVSA) již celou záležitost prošetřuje, všechna jatka, která vyváží krůtí maso, budou podřízena kontrole. Výsledky kontroly by měly být podle ANSVSA v průběhu příštího týdne. Krůtí maso, v němž se v Německu našly stopy po enrofloxacinu, což je druh antibiotika, který léčí salmonelu či hepatitidu, bylo posláno i do Rakouska a Velké Británie. Pokud se prokáže přítomnost antibiotik v krůtím mase i jinde, může to citelně zasáhnout rumunskou ekonomiku, která již byla ohrožena prodejem koňského masa za hovězí do celé Evropy.
Kanadský premiér zvažuje zapojení Kanady do operace v Mali
Premiér Kanady Stephen Harper zvažuje možnosti, jak by se Kanada mohla zapojit do Francií vedené operace v Mali proti islamistům. Premiér Harper zdůraznil, že Kanada nemá zájem přímé účasti v bojích. Na tiskové konferenci premiér Stephen Harper uvedl, že Kanada se chce zaměřit na poskytování rozvojové a humanitární pomoci. Zároveň i nadále bude pokračovat francouzské vypůjčení kanadských vojenských nákladních letadel C-17, které byly do operace zapojeny v lednu.
Předseda Senátu Milan Štěch chce, aby byl prověřen podpis amnestie premiéra Petra Nečase
Předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl a předseda Senátu Milan Štěch požádali nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, aby prověřil podpis premiéra Petra Nečase u rozhodnutí o amnestii. Podle nich může být premiér Petr Nečas podezřelý za zneužití pravomoci úřední osoby, a to z toho důvodu, že rozhodnutí o amnestii podepsal, aniž by ji nejprve předložil vládě k projednání. Mluvčí premiéra Petra Nečase sdělil, že podle premiérova názoru „je to pouze součást předsjezdových hrátek ČSSD„.
Holandská organizace navrhuje, aby Nobelovu cenu míru získal prezident Uruguaye
Nevládní nezisková organizace Drug Peace Institute působící v Holandsku chce navrhnout jako kandidáta pro Nobelovu cenu za mír prezidenta Uruguaye Josého Mujicu. Ocenění si podle organizace uruguayský prezident José Mujica zaslouží za plán státního dozoru nad výrobou, rozšiřováním a prodejem marihuany. “Plán Josého Mujicy navrhuje drogový mír místo války proti drogám”, řekl prezident organizace Drug Peace Institute, Frans Bronkhorst. Cílem zákona je zabránit, aby si lidé kupovali marihuanu u drogových dealerů, kteří jim nabízejí i tvrdé drogy. Návrh, který by v podstatě legalizoval marihuanu, je zatím zablokován v parlamentu na základě požadavku prezidenta Josého Mujicy. Prezident země usiluje o to, aby byl přijat teprve tehdy, až získá podporu většiny Uruguayců, podle průzkumů veřejného mínění avšak většina z nich plán odmítá.
Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem
Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.
V Kašmíru došlo k útoku na indické jednotky
Členové militantní skupiny zaútočili ve sporné oblasti Kašmíru, kterou kontroluje indická armáda, na jednotku indických bezpečnostních složek. V důsledku toho zemřelo nejméně 5 indických vojáků, spekuluje se i o civilních obětech. K útoku byly kromě střelných zbraní použity i granáty. Jedná se o nejvážnější incident za poslední 3 roky, oblast Kašmíru si nárokují obě strany a je tak dlouhodobým zdrojem napětí. Podle místních zdrojů se k útoku přihlásila kašmírská militantní skupina Hizb-ul Mujahideen, Indií a EU řazená mezi teroristické organizace. Přestože k občasným střetům v Kašmíru dochází již od roku 1989, v posledních letech se situace výrazně zlepšila. Útok byl veden proti místnímu bezpečnostnímu táboru, který provozují Centrální záložní policejní síly (CRPF).
Obchodní řetězec Tesco vstupuje na trh s virtuálním mobilním operátorem
Maloobchodní řetězec Tesco ve své čtvrteční tiskové zprávě uvedl informace o spuštění nového virtuálního mobilního operátora. Zahájení projektu, na kterém spolupracuje se společností Telefónica, je naplánováno na letošní léto. Cílem je zvýšit konkurenci mezi současnými mobilními operátory a rozšířit nabídku mobilních služeb na českém trhu. Nový mobilní operátor chce přilákat nové zákazníky na jednoduché a srozumitelné mobilní služby za výhodnou cenu. SIM karty bude prodávat ve 232 obchodech Tesco.
Evropská kosmická agentura bude na výzkumu Marsu spolupracovat s Ruskem
Původním partnerem měla být americká NASA, která však účast odvolala kvůli rozpočtovým škrtům. Výzkumný projekt nese název ExoMars a jeho cílem bude umístit na povrch naší sousední planety dvě výzkumná zařízení. Prvním z nich bude mobilní stroj podobný vozítku Curiosity, které na Marsu operuje nyní. Bude mít k dispozici výrazně modernější vybavení, které mu umožní získávat vzorky pomocí vrtů hlubokých až dva metry. Společně s ním bude na planetě operovat statický Geofyzikální a environmentální modul, který by měl minimálně 6 let detailně monitorovat změny počasí a seizmickou aktivitu planety. Rusové souhlasili s poskytnutím raket, které oba přístroje dopraví na místo určení. První z nich by měla odstartovat v roce 2016, druhá v roce 2018. Celkové náklady projektu se odhadují na 1,6 miliardy USD.
Kolumbie se potýká s vysokou mírou korupce
Celkem 94 % kolumbijských podnikatelů se domnívá, že ve státní sféře existují úplatky, ale pouze 42 % z nich se jim snaží zabránit. Průměrná částka, kterou firmy platí navíc kvůli úplatkům, představuje zhruba 15 % z ceny zakázky. Průzkumu zabývajícího se korupcí, který vytvořila Transparentní společnost (CT) ve spolupráci s národohospodářskou fakultou jedné z kolumbijských univerzit, se zúčastnilo 858 podniků různých velikostí a z rozdílných sektorů. Loni 55 % podnikatelů označilo jako hlavní motiv pro zaplacení úplatku snahu urychlit zdlouhavé formality při uzavírání smluv. „Vláda přijala protikorupční zákony, ale výsledky se neprojevují tak rychle, protože korupce v zemi je velmi zakořeněná,“ tvrdí ředitelka Transparentní společnosti Elizabeth Ungar. A dodává: „Společnost si stále ještě neuvědomuje úzké pouto mezi korupcí a násilím, šířením drog či organizovaným zločinem. Lidé zapomínají, že korupce způsobuje chudobu a nerovnosti.“
Američtí katolíci vidí v novém papeži velkou naději
Americkým katolíkům a arcidiecézím od Los Angeles po Miami až k Bostonu se zamlouvá výsledek volby papeže a chválí zvolení již bývalého kardinála z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglia. Podle katolických věřících v USA papež František znamená velkou naději pro modernizaci církve a zaujatí tvrdšího postoje ke skandálům se sexuálním zneužíváním dětí, které pověst církve haní. Thomas Wenski, arcibiskup Miami uvedl, že latinskoamerický původ nového papeže je velmi významný i pro USA. Únorový průzkum veřejného mínění ukázal, že Američané očekávají určité změny v církvi. Na 58 % amerických katolíků vyslovilo názor, že papež by měl umožnit kněžím se oženit a 60 % se domnívalo, že nový papež by měl pocházet z rozvojového regionu, například z Jižní Ameriky.
Izraelští politici se dohodli na nové koalici
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.
Podle velitele ISAF projev prezidenta Karzaiho může podněcovat Afghánce k násilí
Podle velitele mise ISAF v Afghánistánu generála Josepha Dunforda nedělní projev afghánského prezidenta Hamida Karzaiho ohrozil spojenecká vojska Severoatlantické aliance (NATO). Generál Dunford prohlásil, že poznámky prezidenta Karzaiho by mohly podnítit afghánské bezpečnostní složky k útoku proti zahraničním vojákům. Prezident Karzai o víkendu uvedl, že USA a Taliban se tajně domlouvají na prodloužení konfliktu. Zároveň prohlásil, že se obě strany snaží přesvědčovat Afghánce o zhoršení situace, které nastane po odchodu USA ze země.
Užívání drog v Pákistánu je alarmující, varuje vláda a OSN
Ze zprávy OSN a pákistánské vlády vyplývá, že vzrůstající počet uživatelů drog je v Pákistánu závažným problémem. Téměř 6 % pákistánské populace mezi 15 a 64 lety věku, což odpovídá zhruba 6,4 miliónu obyvatel, užilo v posledních 12 měsících drogu. Nejčastěji je to marihuana, kterou podle zprávy užívají téměř 4 miliony obyvatel, na druhém místě jsou opiáty. Roste ale i spotřeba volně dostupných medikamentů, nejvíce mezi ženami, jde hlavně o opioidní prostředky tišící bolest a sedativa. Počet závislých se v Pákistánu pohybuje okolo 4 miliónů, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a pákistánská vláda zjistily, že na každých 27 obyvatel země připadá jeden závislý. Poskytnout potřebnou léčbu může Pákistán ročně pouze 30 tisícům osob, o jedno místo tak soupeří asi 137 drogově závislých. Pro většinu z nich je však přístup k léčbě nemožný, téměř čtvrtina Pákistánců žije z 1,25 USD na den a nákladnou léčbu si nemůže dovolit.
Bahrajnští policisté byli odsouzeni za smrt aktivisty ve vazbě
Bahrajnský soud odsoudil dva policejní důstojníky k deseti letům odnětí svobody za způsobení smrti vězněného šíitského aktivisty. Aktivista Issa Ibrahim Saqer byl policií zadržen 3. dubna 2011, od té doby o něm jeho rodina neměla žádné zprávy až do 9. dubna, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že zemřel ve vazbě. Jeho tělo bylo prozkoumány členy lidsko-právní organizace Human Rights Watch, kteří na něm našli stopy po fyzickém násilí, včetně spoutání a bičování. Stejní policisté však byli zproštěni vinny za způsobení smrti jiného zadrženého, bývalého poslance šíitské opoziční strany a kritika vlády Zakaraya Hassana, který rovněž zemřel 9. dubna 2011 ve vazbě. Bahrajský prokurátor oznámil, že zprošťující rozsudek nad smrtí exposlance ještě přezkoumá.
Nepál: Zástupci politických stran podepsali dohodu o prozatímní vládě
Mezi zástupci parlamentních stran byla podepsána oficiální dohoda o ustavení prozatímní vlády. Na základě této dohody bude prozatímní vláda fungovat do doby konání voleb do Ústavodárného shromáždění, předběžný termín voleb byl stanoven na 21. června 2013. Pokud by došlo ke komplikacím a odkladu, je však předseda prozatímní vlády Khil Raj Regmi oprávněn zůstat ve své funkci do poloviny prosince 2013. Po zvolení řádné vlády předá úřad jejímu předsedovi. Prozatímní vládu bude tvořit nanejvýš 11 členů, půjde primárně o vládní tajemníky či jiné vysoké úředníky. Součástí dohody je rovněž návrh 25 dodatků ke stávající ústavě, které umožní prozatímní vládě bezproblémové fungování. Jak dohoda o zformování, tak návrh dodatků byly přijaty parlamentem, proti byli 3 poslanci. Khil Raj Regmi bude do funkce předsedy vlády jmenován ve čtvrtek.
Prezident Peru Humala prosadil „zákon návratu“ Peruánců v zahraničí
V rámci zákona nazývaného „zákon návratu“, který prosadil prezident Ollanta Humala, budou Peruáncům žijícím více než 4 roky za hranicemi jejich vlasti nabídnuté motivační programy a zjednodušený postup při návratu do Peru. Potřebu takového zákona prezident Humala zdůvodnil tím, že Peruánci vracející se ze zahraničí se mnohokrát potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Nový zákon jim má ulehčit návrat odložením splatnosti daní nebo poskytnutím podpory pro začátek podnikání. Zákon taky představuje nové programy, jako například Stipendium 18, Penze 65 nebo Pracuj v Peru.
Rebelové ve Středoafrické republice obsadili klíčové město na jihovýchodě
Rebelové seskupení do tzv. Seleka skupiny převzali nad městem Bangassou kontrolu navzdory mírové dohodě, kterou podepsali v lednu s vládou. Rebelové dlouhodobě obviňují prezidenta Francois Bozize z porušování míru a upevňování moci. Na základě lednové dohody dva představitelé rebelů zasedli ve vládě – Michel Djotodia stal ministrem obrany a Cristoph Gazam-Mbeti byl jmenován ministrem pro komunikaci. Rebelové požadují propuštění politických vězňů a odchod jednotek Africké unie ze země. Středoafrická republika patří navzdory svým nerostným zásobám k nejchudším státům na světě.
V Bulharsku byla jmenována nová prozatimní vláda
Bulharský prezident Rosen Plevneliev v úterý uvedl, že do předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 12. května, se postaví do čela úřednické vlády diplomat Marin Raykov. Politicky neutrální Raykov bude vykonávat funkci i jako ministr zahraničí. V čele ministerstva vnitra zasedne poprvé v historii žena Petya Purnavova. Podle prezidenta Plevnelieva se bude prozatimní vláda řídit heslem: „Pro Evropu, pro demokracii, pro hospodářský rozvoj„.
Venezuela prodloužila státní smutek
Vláda Venezuely ohlásila prodloužení státního smutku, který byl vyhlášen na poctu zesnulému prezidentu Hugovi Chávezovi, do 8 hodin večer příštího pátku. 7-denní státní smutek začal 5. března. Prodloužení smutku prakticky znamená, že státní vlajka bude nadále vyset na půl žerdi a všechny oslavné aktivity budou odloženy. V pátek bude tělo prezidenta Cháveze přesunuto z Vojenské akademie, kde bylo vystavováno již od 6. března, do hlavního muzea. Kromě toho bývalý prezident Nicolás Maduro prohlásil, že tělo prezidenta Cháveze pravděpodobně nebude zabalzamováno, protože nebylo správně včas připraveno.
Na 11 vysoce postavených Malawijců bylo obviněno z vlastizrady
Bratr bývalého prezidenta Bingu wa Mutharika a dalších 11 lidí se mělo dopustit vlastizrady, když měli chtít po smrti exprezidenta Mutharika požadovat vojenský převrat. Exministr financí Peter Mutharika je obviněn z toho, že požádal armádu o vojenský převrat, aby zabránil nástupu viceprezidenty Joyce Banda na post prezidentky Malawi. Generál Henry Odillo měl podle BBC žádost o převrat odmítnout. Proti zatření protestovaly v pondělí stovky lidí, kteří se střetli s policií. Mezi obviněné patří i bývalý prezidentův právní poradce Allan Ntata nebo současný ministr pro nerostné zdroje Goodall Gondwe.
ČSA bude skoro z poloviny patřit korejské společnosti
Společnost Korean Air za více než 8 milionů USD koupí na 44% podíl Českých aerolinií. Firma má v plánu vybudovat přepravní uzel, který garantuje rozvoj mezikontinentální přepravy, což by mělo přinést nová pracovní místa. Na druhou stranu prodejem přijde stát o možnost rozhodovat v zásadních věcech spojených s ČSA. Vláda ve středu, na doporučení ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), prodej schválila. Jedním z důvodů byl argument, aby aerolinie nepřišly o status národního přepravce. Stát zatím vlastní 95,7 % akcií, zbytek je ve vlastnictví města Bratislavy a České pošty. K prodeji by mělo dojít 9. dubna.
Albánci na jihu Srbska požadují stejná privilegia, jako mají Srbové na severu Kosova
Zástupci albánských obcí Presevo, Bujanovac a Medvedja na jihu Srbska uvedli, že by chtěli vytvořit sdružení albánských obcí v Srbsku podle vzoru sdružení srbských obcí v severním Kosovu, na čemž se dohodlo dříve Kosovo se Srbskem na společném jednání. Jih Srbska v současné době obývá na 50 000 Albánců, pravděpodobně však srbské orgány na požadavek srbských Albánců nepřistoupí, především z důvodu, že jih Srbska je považován za nedílnou součást země.