Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy

Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.

OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi

Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN.  Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.

Hlavní město Rumunska řeší problém enormního počtu toulavých psů

Podle údajů Úřadu na kontrolu a dohled zvířat (ASPA) ze září 2012 se nachází v Bukurešti, které obývá 1,6 miliónů obyvatel, na 65 000 toulavých psů. Každý rok je v Bukurešti pokousáno asi 10 000 osob, z toho 2 000 jsou děti. Úřady v Bukurešti přijaly dosud některá opatření, jako například povinnou kastraci psů, nicméně na vykastrování všech toulavých psů chybí finanční prostředky. Obyvatelé Bukurešti začínají proti neuspokojivým opatřením proti toulavým psům protestovat. V roce 2011 prošel zákon, který umožňoval toulavé psy zabít, po 2 měsících byl avšak Ústavním soudem zrušen.

Argentinská prezidentka Cristina Fernández se setká s novým papežem Františkem I.

Již na pondělí je naplánováno setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández a papeže Františka I. ve Vatikánu. V minulosti byly vztahy mezi bývalým kardinálem Jorge Mario Bergogliem a prezidentkou Fernández spíše napjaté. Toto setkání bude vůbec první, kdy nový papež František I. přijme na audienci vrchního představitele státu. Prezidentka Fernández kromě návštěvy papeže plánuje zúčastnit se na inaugurační mši papeže Františka I., která se uskuteční 19. března. Podle prohlášení tiskového mluvčího Vatikánu Federica Lombardiho bude setkání papeže a prezidentky Fernández spíše neformální.

Stranu Spravedlivé Rusko opustily tři výrazné postavy, možná založí vlastní stranu

Poslanci Gennady Gudkov a jeho syn Dmitry Gudkov byli z provládní strany Spravedlivého Ruska vyloučení kvůli účasti na demonstraci proti zákazu adopcí ruských dětí občany USA. Ze solidarity členství ve straně přerušil i Ilya V. Ponomarev. Dmitry Gudkov se prozatím nevzdal svého poslaneckého mandátu, v nejbližší době o něj ale možná přijde. Někteří zákonodárci totiž požadují přezkoumání jeho nedávné cesty do Washingtonu, kde se měl údajně dopustit zrady nabádáním zástupců USA k ovlivňování blíže nespecifikovaných vnitřních záležitostí Ruska. Poslanec Gudkov v reakci na aktuální události zvažuje založení vlastní sociálně demokratické strany.

EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga

Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.

Malawský ministr rezignoval důsledkem obvinění z velezrady

V polovině týdne byl ministr pro ekonomické plánování Goodall Gondwe spolu s 11 vysoce postavenými politiky obviněn z velezrady a plánování vojenského převratu. Politici měli po smrti exprezidenta Bingu wa Mutharika žádat armádu o převrat, který by zabránit v nástupu do čela země viceprezidentce Joyce Banda. Exministr Gondwe, který působil i jako viceprezident Mezinárodního měnového fondu (MMF), byl v pondělí zatčen a BBC následně svou rezignaci potvrdil.

Zmocněnec pro romské komunity Pollak na Slovensku chce zefektivnit využívání eurofondů

Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.

Sever Albánie zasáhly povodně

Regiony na severu Albánie Skadar, Drač, Valona, Lezha a Fürer zaplavila ve čtvrtek a v pátek částečně voda. Voda zasáhla na 2 000 hektarů oblast Skadaru včetně samotného města, na 950 hektarů půdy se ocitlo pod vodou v oblasti Lezha.  Na desítky osob musely být evakuovány. Záplavy zasahují severní oblasti v Albánii téměř každý rok již posledních 5 let, mnoho rodin čeká dosud na odškodnění, které jim přislíbila albánská vláda.

Nezaměstnanost v Peru klesá již 38 měsíců

Oficiální statistiky nezaměstnanosti v Peru ukazují, že počet legálně pracujících roste nepřetržitě již 38 měsíců. V prosinci minulého roku se nezaměstnanost snížila o 4 % hlavně díky novým pracovním místem ve finančních institucích a obchodech. Klesající tendence nezaměstnanosti se týkala především městských zón Limy, Sullany a Chachapoyase. V oblasti služeb nejvíce nejvíc posílila poptávka po zaměstnancích ze sektoru služeb, komerčních bank a reklamních agentur. Na konci roku 2012 činila nezaměstnanost Peru jenom 5,6 % celkové práce schopné populace.

Dvoudenní sjezd ČSSD skončil

Sjezd nejsilnější opoziční strany v sobotu skončil. Strana na něm rozhodla o šéfovi strany, kterým bude i nadále Bohuslav Sobotka. Druhý den konání sjezdu si delegáti ČSSD zvolili také další členy svého vedení. Post statutárního místopředsedy obhájil Michal Hašek, stejně tak jako na místech řadových ministrů zůstává Zdeněk Škromach, Lubomír Zaorálek a Martin Starec. Nově byl místopředsedou zvolen hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. Naopak z kola vypadl neúspěšný kandidát na prezidenta Jiří Dientsbier. Post místopředsedkyně obsadila Alena Gajdůšková, jež je místopředsedkyní Senátu. Staronový předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v závěru sjezdu poděkoval za důvěru v něj vloženou a také prohlásil, že nyní je ve vedení ČSSD tým, který je schopný stranu dovést k vítězství v příštím „supervolebním“ roku.

Egyptská policie je údajně odpovědná za smrt demonstrantů

Tvrdí to zpráva vyšetřovací komise, kterou sestavil egyptský prezident Mohammed Mursí. Komise se zabývala smrtí téměř 900 demonstrantů během revoluce v roce 2011, která svrhla egyptského exprezidenta Mubaraka. Výsledky vyšetřování odhalily, že egyptská policie, která směla použít smrtící sílu jen na pokyn ministra vnitra s plným vědomím prezidenta, stojí téměř za všemi úmrtími ze zkoumaných 900 případů. Výsledek vyšetřování tak může velmi přitížit exprezidentu Mubarakovi, jeho exministru vnitra Habib el-Aldymu a šesti vrchním policejním důstojníkům, kteří budou po předchozím odvolání znovu souzeni za vinnu na smrti demonstrantů během revoluce 2011.

Egyptský prezident Mursi v pondělí navštíví Pákistán

Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí odjede na jednodenní návštěvu Pákistánu. Zprávu oznámil pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. V Islamabádu se egyptský prezident setká se svým protějškem Asifem Alím Zardárím. „Tato návštěva je považována za přelomový mezník v tradičně přátelských vztazích mezi oběma zeměmi,“ sdělil prezidentův tiskový mluvčí Yasser Ali. Program obou státníků bude ve znamení stvrzení několika národních i mezinárodních smluv. Posledním egyptským prezidentem, jež navštívil  Pákistán kvůli podpisu bilaterálních smluv, byl Gamal Abdel Násir v roce 1960.

Návrh na revizi barmské ústavy prošel parlamentem

Barmská ústava bude revidována, s definitivní platností o tom rozhodla dolní komora parlamentu, když schválila návrh poslanců vládnoucího Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. V nejbližší době tak dojde k ustavení všestranické komise, která v ústavě z roku 2008 provede patřičné změny. Ústava, které je vyčítána nedemokratičnost, vešla v platnost poté, co ji schválilo celonárodní referendum. To však vyvolalo rozsáhlé spekulace, údajně totiž bylo zmanipulováno tehdejší vládou. Od roku 2010 dochází v Barmě k uvolňování poměrů, vojenská vláda se změnila v polocivilní a v neposlední řadě byly povoleny další strany, z nichž nejdominantnější je nyní opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aung San Suu Kyi. Změna ústavy je výrazným posunem v barmském vývoji, tím spíše, že návrh na revizi základního dokumentu byl podán členy vládnoucí strany.

Vývozci žádají Guatemalu, Kostariku, Panamu a Salvádor, aby ratifikovali smlouvu s EU

Federace vývozců pro Střední Ameriku naléhá na Guatemalu, Kostariku, Panamu a Salvádor, aby urychleně ratifikovaly dohodu s Evropskou unií (EU). Smlouva zahrnuje 3 pilíře:  ekonomický, politický a pilíř o vzájemné spolupráci. Dohodu podepsali prezidenti zemí Střední Ameriky loni v červnu a jedná se o první smlouvu tohoto rozsahu mezi regionem Střední Ameriky a EU. V případě, že by země smlouvu neratifikovaly, by se od 1. 1.2014 pro některé z nich zhoršily podmínky exportu zejména pro ovoce, zeleninu a ořechy.

Strana Sloboda a Solidarita volí nového předsedu

Tvář pravicové opozice se od voleb moc nezměnila, přestože prochází krizí důvěry. Ze čtyř někdejších vládních stran vyměnila svého předsedu jen SDKÚ a o víkendu se rozhodne, jestli svého šéfa změní i Sloboda a Solidarita (SaS). Výsledek tajného hlasování o předsedovi SaS se odhaduje jako velmi těsný. Mezi přední kandidáty patří současný předseda Richard Sulík a Jozef Kollár. Politolog Michal Horský předvídá, že pravice musí provést jednak rekonstrukci svých programů, jednak personální změny, aby získala opět větší voličskou podporu.

Saúdská Arábie popravila 7 mužů obviněných z loupeže

OSN a lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) jsou znepokojeni trestem smrti, který byl vykonán na 7 Saúdech za loupežné přepadení klenotnictví, jež se mělo odehrát v roce 2009. Mezinárodní humanitární organizace hovoří o často nespravedlivých soudních řízeních a doznáním se k vině pomocí fyzického a duševního teroru. Saúdské ministerstvo vnitra zveřejnilo informaci, že poprava byla provedena ve městě Abha v provinicii Asír na jihozápadě země a je výstrahou pro další „výtržníky“.

V Zimbabwe probíhá referendum o ústavě

O nové podobě ústavy, která například omezuje vládu prezidenta pouze na dvě funkční období, hlasují občané v Zimbabwe. Podle BBC si mnozí obyvatelé neuvědomí možné změny ústavy, proto je prozatím účast nízká. V čele země stojí prezident Robert Mugabe již od roku 1980. Nová ústavy by měla zajistit i svobodu projevu, decentralizaci na lokální vlády, zrušení prezidentského veta na přijaté zákony a zastavení procesu přerozdělení půdy. Ústava naopak zachovává zákaz manželství stejnopohlavních párů a trest smrti, který byl nicméně omezen na muže v rozmezí věku 21 až 70 za vraždy spáchané za přitěžujících okolností.  Pokud by byla nová ústava schválena, volby se by se měly konat v druhé polovině letošního roku.

V Indii byli dopadeni údajní pachatelé útoku na bezpečnostní tábor

Koncem tohoto týdne dopadla indická policie v oblasti Kašmíru pravděpodobné organizátory a pachatele útoku na bezpečnostní tábor ve Srinagaru provozovaný Centrálními záložními policejními silami (CRPF). Podle prohlášení indické vlády se jedná o osoby pákistánské národnosti. Pákistán se však tomuto nařčení brání, vláda navíc dodává, že se Indie dlouhodobě snaží podobnými obviněními znemožnit jakékoli zlepšení vzájemných vztahů mezi sousedícími zeměmi. Obě strany volají po důkladném prošetření incidentu, během kterého bylo zabito 5 indických vojáků. K útoku se přihlásila jedna z nejsilnějších militantních skupin regionu, Hizbul Mujahideen. Zatčený muž, který je významným členem této organizace, je podle nepotvrzených policejních zdrojů pákistánským občanem.

Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách

Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.

Slovenský post NKÚ je i nadále prázdný

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) na Slovensku nemá ani po 5 volbách nového ředitele. Kandidát Vladimír Klimeš, kterého podporují i KDH, SDKÚ a Most-Híd, dostal od poslanců jen 39 ze 126 odevzdaných hlasů. Za zvolení Klimeše nehlasovali kromě Smeru ani poslanci OľaNO, jejichž lídr Igor Matovič před hlasováním přišel do jednacího sálu s cedulí s nápisem „stranické nominace = korupce“. Strana SaS ale hodlá navrhnout Klimeše i potřetí po sobě. Předseda Matovič žádá, aby nového kandidáta vybrali ve veřejném výběrovém řízení za přítomnosti médií.

Bývalá prezidentka Chile se vzdává funkce v OSN a vrací se do své země

Michelle Bachelet, bývalá prezidentka Chile v letech 2006 až 2010, v pátek oznámila rezignaci na pozici ředitelky organizace Ženy, která spadá pod OSN. Exprezidentka Michelle Bachelet byla ředitelkou organizace Ženy od jejího vzniku v září 2010. Bývalá prezidenta Bachelet uvedla, že k odstoupení ji vedly osobní důvody a že se chce vrátit do Chile. K případné kandidatuře v prezidentských volbách v Chile, které se uskuteční příští rok v listopadu, se zatím oficiálně nevyjádřila.

Při autobusové nehodě v jihozápadním Jordánsku zemřelo 14 Palestinců

V sobotu došlo v jordánském regionu Adsiyeh k vážné nehodě autobusu s nákladním vozem, při které přišlo o život 14 Palestinců vracejících se domů na Západní břeh Jordánu ze Saúdské Arábie. Dalších 32 poutníků je zraněných. „Nevylučujeme možný nárůst obětí, neboť mnoho lidí je raněných vážně,“ řekl mluvčí jordánské civilní obrany plukovník Farid al-Shareh. Palestinci se v Saúdské Arábii účastnili oslav náboženského svátku, muslimské malé pouti zvané Umrah.