Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti, je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.
Evropská komise má obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU
EU, USA a lidsko-právní organizace pro lidská práva obvinily vládu premiéra Viktora Orbána, že vykonané ústavní změny omezily pravomoci maďarského Nejvyššího soudu a podkopávají tak demokracii v zemi. V dopise pro premiéra Orbána předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že na základě analýzy má komise vážné obavy o slučitelnosti maďarských ústavních změn s právními předpisy EU. Podle předsedy Barroso je nejprve nutné dokončit právní analýzu, než se bude moci přistoupit k dalšímu jednání ohledně vstupu Maďarska do EU a vyzval premiéra Orbána, aby problémy vyřešil rozhodným a jednoznačných způsobem. Premiér a konzervativní předseda nacionalistické strany FIDESZ Orbán odpověděl Evropské komisi, že všechny změny byly provedeny v souladu s evropskými normami, slíbil plnou spolupráci s Bruselem a již zahájil nezbytná legislativní opatření.
Více než 100 000 chilských studentů pochodovalo ulicemi za bezplatné vzdělání
Studenti z Chile vyrazili ve čtvrtek na pochod v hlavním městě země Santiago de Chile. Požadují bezplatný přístup ke vzdělání a zkvalitnění školství. Podle Chilské studentské konfederace se demonstrace zúčastnilo více než 100 000 osob, hovoří se až o 150 000. Protestní akce měla mít poklidný průběh, ale skončila násilnými střety s policisty, kteří 129 demonstrantů zatkli. Celkem 12 osob bylo zraněno z toho jedna vážně. Chilští studenti usilují o reformu školství již 2 roky, čtvrteční protest byl v tomto roce zatím největší.
Tunisko získalo zpět peníze údajně ukradené bývalým prezidentem Ben Alim
Tunisko dostalo zpět 29 milionů USD, které byly údajně na účtu manželky exprezidenta Zine Abidine Ben Aliho v Libanonu. Peníze byly objeveny týmem OSN pro Objevení ukradených aktiv. Šek na 29 milionů USD byl předán tuniskému prezidentovi Moncefovi Marzoukimu. OSN se snaží nalézt peníze od svržených vůdců během arabských povstání. Tunisko zažívá těžké ekonomické časy, a proto zesiluje tlak veřejnosti na nalezení ukradených peněz, nicméně je problematické politicky i právně získat přístup k účtům, kde by peníze mohly být. Země požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o půjčku 4,8 miliard USD.
Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci
Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.
V Bangladéši byl zatčen editor listu s opozičním obsahem
Dhácká policie zatkla vydavatele listu Amar Desh Mahmudura Rahmana, který svým obsahem podporu opozici. Hlavním obviněním, které proti němu bylo vznešeno, je údajné pobuřování, čelí avšak řadě dalších. Bangladéš je paralyzován demonstracemi a stávkami, které se nezřídka mění v násilné konflikty a komplikují dopravu po celé zemi, většinu akcí zorganizovaly islamistické skupiny napojené právě na opozici. Tyto skupiny rovněž vytvořily seznam 13 požadavků, z nichž nejradikálnějším je požadavek trestu smrti pro ty, kteří zneváží jméno Prorokovo. Míří tím především na blogery kritizující představitele opozičních islamistických stran, během tohoto týdne byli čtyři z nich zatčeni pro urážku islámu. Situace se zhoršuje, bangladéšští blogeři na oplátku požadují trest smrti pro osoby souzené za údajné zločiny spáchané během bangladéšské války za nezávislost před více než 40 lety. Vývoj v zemi může ohrozit i její ekonomiku, po ukončení stávek volají obchodní organizace z textilního průmyslového odvětví, ze kterého zemi plynou nejvýznamnější zisky.
Brazilská vláda se snaží zbrzdit inflaci
Brazilský ministr financí Guido Mantenga v pátek oznámil, že vláda udělá vše pro to, aby inflace dále nerostla. „Boj s inflací byl naší prioritou v minulém roce a v tomto roce jí bude i nadále. Přijmeme opatření, která nejsou populární, ale jsou potřebná,“ řekl. Nyní se inflace v Brazílii pohybuje okolo 6,6 %. Ekonomický růst v Brazílii v roce 2012 byl 0,9 %, jeden z nejnižších v celé Latinské Americe.
Katar nabídl Egyptu injekci 3 miliard USD
Katar nabídl, že nakoupí egyptské dluhopisy ve výši až 3 miliard dolarů. Katar, který již slíbil investovat v Egyptě do roku 2018 na 18 miliard USD, tak dále rozšířil svou nabídku pomoci. Katarský premiér Hamad bin Jassim al-Thani také dodal, že Katar bude zásobovat Egypt zemním plynem, bude-li to třeba. Egypt je v současnosti sužován nedostatkem pohonných hmot, vysokou inflací a tenčícími se devizovými rezervami. Egyptský ministr plánování Ashraf El-Araby proto připustil, že Egypt „velmi pravděpodobně“ požádá Mezinárodní měnový fond (MMF) o další půjčku. Egypt v současnosti jedná s MMF o půjčce 4,8 miliardy USD.
Barmští muslimové chtějí zablokovat návštěvu barmské političky v Japonsku
Představitel členů barmské muslimské menšiny Zaw Min Htuta, která žije v Japonsku, ve čtvrtek prohlásil, že muslimové zablokují sobotní shromáždění k uvítání barmské opoziční političky Aung San Suu Kyi. Jde o její vůbec první návštěva země téměř po třech desetiletí od její tehdejšího působení na Kyotské univerzitě v letech 1985 a 1986. Očekává se, že během své 6denní návštěvy Japonska se setká s příslušníky barmské komunity, která zde žije, a především ji čeká setkání s premiérem Shinzo Abem a ministrem zahraničí Fumio Kishidou. Podle Zaw Min Htuta se barmští muslimové cítí utlačovaní buddhistickými minoritami, které odmítají jakékoli zapojení muslimů a jejich následnou pomoc dalším občanům Barmy.
V Mexiku zemřelo nejméně 14 lidí kvůli násilí spojenému s obchodem s drogami
Podle lokálních úřadů si nejméně 14 obětí vyžádal organizovaný zločin spojený s ilegálním prodejem drog v západním státě Mexika Michoacán. Mezi oběti patřilo 5 údajných obchodníků s drogami, kteří zemřeli po střetu s policií. Několik hodin následně založila skupina mužů, pravděpodobně jako pomstu, oheň v blízkosti policejních prostorů v městě Apatzingan. Posléze zraněním podlehlo 8 lidí a 1 bandita. Oběti zemřeli jenom jeden den poté, co vláda oznámila, že počet zločinů spojených s obchodem s drogami klesl za poslední 4 měsíce o 14 %.
Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání
Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Bývalý prezident Brazílie je vyšetřován kvůli korupci
Brazilská policie vyšetřuje korupční aféru, kdy politici ze Strany pracujících (PdlT) kupovali hlasy opozičních poslanců. Policie nyní zkoumá, zda byl do případu zapojen i bývalý brazilský prezident z let 2003 až 2011 Luiz Inacio Lula da Silva. Za manipulaci s hlasy bylo již odsouzeno několik jeho blízkých spolupracovníků. Bývalý brazilský prezident avšak tvrdí, že o kupování voličských hlasů nevěděl. Korupční skandál vypukl v roce 2005.
Jemenský prezident posiluje svou kontrolu nad armádou
Jemenský prezident Abed Rabbo Mansour Hadi odvolal generála Ahmeda Ali Saleha, syna bývalého dlouholetého prezidenta Ali Abdullaha Saleha, z funkce velitele elitních Republikánských gard. Spolu s ním byli z vojenských funkcí uvolněni i další rodinní příslušníci exprezidenta Saleha, nově mají bývalí velitelé zastávat diplomatické posty v zahraničí. Podle BBC se současný jemenský prezident Hadi snaží posílit svůj vliv nad armádou, jejíž částí jsou dosud loajální exprezidentovi a jeho rodině. Již v dubnu 2012 odvolal prezident Hadi asi 20 vyšších důstojníků, kteří byli do funkce dosazeni jeho předchůdcem Salehem. Exprezident Saleh vládl v zemi 33 let a odstoupit ho donutily až nepokoje spojené s Arabským jarem. Svůj odchod vyměnil za imunitu a dále působí na jemenské politické scéně.
Turecko schválilo reformu proti-teroristických zákonů
Turecký parlament ve čtvrtek večer hlasoval pro reformu svých proti-teroristických zákonů v souladu s požadavky EU. Reforma zúží definici teroristické propagandy. Turecko často stíhá velké množství politiků, aktivistů a novinářů za svá vyjádření. Reforma má zvýšit svobodu slova v zemi. Ministr spravedlnosti Sadullah Ergin řekl, že reforma nemá usnadnit propouštění vězňů spojovaných s kurdskými povstalci. Ti budou souzeni za členství v Kurdské straně pracujících, která je považována za teroristickou organizaci EU i USA, a ne za šíření propagandy. Přesto je reforma v souladu s úsilím turecké vlády ukončit ozbrojené kurdské povstání, které trvá již 28 let.
Britský premiér Cameron bude jednat s německou kancléřkou Merkelovou o reformaci EU
Britský premiér David Cameron se chystá do Berlína v návaznosti na pozvání německé kancléřky Angely Merkelové, aby předložil své požadavky na rozsáhlou reformu EU. Jednání se bude týkat nadcházejícího summitu zemí skupiny G8 ve Velké Británii a Sýrii. Premiér Cameron uvedl, že se hodlá setkat i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Premiér Cameron argumentuje, že je třeba dosáhnout nové dohody ohledně budoucnosti Velké Británie v EU, než budou britští voliči tázáni v referendu na setrvání země v EU, což je plánováno na konec roku 2017. Novinářům premiér Cameron uvedl, že nejlepším výsledkem pro Velkou Británii je členství v reformované EU. V rozhovoru pro několik evropských novin premiér Cameron řekl, že můžeme dosáhnout flexibilní Evropy, kde nebudeme muset všichni dělat to samé a v tu samou dobu.
Americký Senát zahájil debatu o kontrole palných zbraní
V americkém Senátu začala debata o návrhu zákona, podle kterého by se zpřísnily prověrky lidí pro nákup střelné zbraně. Návrh zákona představuje nejzásadnější změnu legislativy zabývající se palnými zbraněmi za posledních 19 let. Zda se bude Senát otázkou zabývat, bylo schváleno na čtvrtečním procedurálním hlasování 68 ku 31, když se k převažující většině demokratů přidalo i několik republikánů. Debata o návrhu zákona může trvat týdny.
Čínský prezident navštívil základnu námořnictva, ocenil začlenění žen do armády
Čínský prezident Xi Jinping v pátek navštívil základnu lidově osvobozeneckého námořnictva v Sanyu, ležící v jihočínské ostrovní provincii Hainan. Při této příležitosti se prezident seznámil s 11 novými plavidly čínského válečného námořnictva, reprezentující jihočínskou námořní flotilu. Zvláštní postavení mezi novými plavidly má loď jménem Jinggangshan, protože jde o první loď s lidskou posádkou, jejíž větší část tvoří ženy různých etnik. Čínský prezident Xi posádku lodi Jiggangshan ocenil: „Integrace žen do armády napomáhá zlepšovat jejich důležitost a k etnické jednotě celé země.“ Ve svém projevu k námořníkům zdůraznil potřebu posílení námořnictva.
Mimořádné zasedání vlády bylo svolané v Brazílii, důvodem je příliv imigrantů
V Brazílii po přílivu imigrantů bez platných dokumentů se mimořádně sešla vláda, aby společně projednala další kroky řešení této situace. Většina z imigrantů pochází z Haiti a do Brazílie přichází přes sousední Bolívii. Číslo ilegálních přistěhovalců se podle sekretáře bezpečnosti amazonského státu Acre Nilsona Moura vyšplhalo již na 1300 lidí, kteří byli umístnění do centra s kapacitou 200 osob. Vláda státu Acre vyhlásila výjimečný sociální stav, jelikož v centru hrozí nedostatek vody a možnost rychlého šíření nemocí. Od zemětřesení v roce 2010 na Haiti se množství imigrantů do Brazílie rapidně zvýšilo. Přistěhovalci pracují většinou příležitostně na stavbách a teď si hledají práci související s mistrovstvím ve fotbalu a Olympijskými hrami.
Za rozpoutání náboženského násilí padly v Barmě první tresty
Okresní soud v Mekhtile vynesl první rozsudky za náboženské násilí, 14 lety odnětí svobody a nucených prací potrestal 3 obviněné. Jedná se o majitele a zaměstnance zlatnictví, v němž došlo k roztržce, která byla příčinou nábožensky motivovaných výtržností a násilí. Podle oficiálních informací měli obvinění fyzicky napadnout zákazníka, který v potyčce utrpěl vážná zranění. Původně málo významný incident přerostl ve vlnu nepokojů šířících se i za hranice regionu Mandalay. O život během série incidentů přišlo 43 Barmánců, 86 osob utrpělo zranění a rozsáhlé jsou i škody na majetku. Kromě 3 okresů ve správní oblasti Mandalay, kde musel být v Mekhtile vyhlášen stav nouze a zasahovala armáda, vtrhla vlna násilí do 6 dalších okresů v oblasti Pegu. Policie zatkla na 7 desítek podezřelých, jejich obviněními a případnými tresty se soudy budou teprve zabývat.
USA naléhají na Čínu, aby využila svého vlivu na KLDR
Americký ministr zahraničí John Kerry na své první cestě do Asie zamířil do jihokorejského Soulu, kde bude naléhat Čínu, aby využila svého veškerého vlivu na KLDR a snažila se svého souseda přimět k uklidnění vyhrocené situace. Všeobecně se předpokládá, že Čína má na Severní Koreu největší vliv, a proto Washington naléhá, aby svého postavení využila a pokusila se přimět KLDR k rychlému ukončení destabilizujících činů a výhrůžek. Peking již dříve uvedl, že situaci na Korejském poloostrově věnuje pozornost a je odhodlán ochránit mír a stabilitu v regionu.
Súdánský prezident al-Bashir je na návštěvě Jižního Súdánu
Poprvé od nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 budou v pátek spolu jednat súdánský prezident Omar al-Bashir a prezident Jižního Súdánu Salva Kiir. Mají diskutovat o sporech ohledně území, vymezení hranic a i nedávné dohodě, která stanovuje, kolik má Jižní Súdán platit Súdánu za transfer své ropy přes súdánské území. Velvyslanec Jižního Súdánu v Chartúmu Mutrif Siddiq uvedl, že prezident al-Bashir bude vřele přivítán a vztahy mezi oběma zeměmi se mají rozvíjet ku prospěchu obou států.
Irsko a Portugalsko získá odložení termínu splatnosti úvěru
Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem na tiskové konferenci uvedl, že hodlají Irsku a Portugalsku odsouhlasit oddálení termínu splatnosti úvěru od EU o 7 let. Dublin a Lisabon v roce 2010 ztratily přístup k dostupnému financování a v roce 2011 přijaly nouzový úvěr od EU. Díky tvrdým úsporným opatřením bylo možné poskytnout odložení splátkového kalendáře, na čemž se dohodly ECB, MMF a Evropská komise. Průměrná doba splácení úvěru je pro Irsko 12,5 let a pro Portugalsko mezi 12,5 a 14,7 let. Irsko se hodlá ještě tento rok vrátit k plnému tržnímu financování a Portugalsko od příštího roku.