Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Archiv rubriky: Zdroje
Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie
Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.
Základní škola Sandy Hook má po útoku nejistou budoucnost
Měsíc po ozbrojeném útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu, během kterého Adam Lanza zastřelil 20 dětí a 6 zaměstnanců školy, se rozbíhá debata o budoucnosti školy. Mezi místními obyvateli převažují 2 názory. Jeden říká, že budova školy by měla být zbourána a na jejím místě by měl být vybudován pomník k poctě zabitým obětem. Druhý názor, jenž rezonuje mezi místními, je, že by budova školy měla projít rekonstrukcí a znovu sloužit svému účelu. O budoucnosti školy proběhne příští neděli veřejná diskuze.
OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví
Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.
Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel
Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.
V Athénách proběhl útok na kancelář strany předsedy vlády Antonise Samarase
V pondělí ráno bylo vypáleno několik střel na athénskou kancelář řecké konzervativní strany Nová demokracie (ND), která stojí v čele koaliční vlády. Útoky si nevyžádaly žádná zranění, nicméně se zvýšila intenzita politického násilí v zemi. Policie potvrdila, že útoky jsou spojeny se sérií bombových útoků zaměřených na média a politické cíle v posledních dnech. Podle opoziční strany Syriza vládní strana přispívá k vytvoření v zemi „klimatu občanské války“, podle posledních průzkumů veřejného mínění se zvyšují sympatie občanů k levici. Řecko musí snížit své výdaje a zavést reformy, pokud chce získat další financí pomoc od mezinárodního společenství.
Americké vzdušné letectvo přistupuje ke škrtům
Jako obrana před rozsáhlými výdajovými škrty, které Spojeným státům americkým hrozí začátkem března, přistoupilo americké letectvo Air Force k úsporným opatřením. Americké vzdušné síly ruší veškeré méně důležité konference, cesty i výzkumné projekty a výdaje na běžný provoz redukují o celou polovinu. Okamžité škrty omezují podle listu Washington post práci Air Force, ale nijak neohrozí efektivitu a připravenost amerických vzdušných sil kdykoli zasáhnout.
Rebelové na severu Mali obsadili další město navzdory přítomnosti francouzských jednotek
V pátek vstoupila Francie do Mali, kde má po boku malijské armády bojovat proti islamistickým rebelům, kteří po vojenském převratu v březnu minulého roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. V neděli se rozhořely boje o město Diabaly, které bylo doposud klíčovou základnou malijské armády. Po deseti hodinách boje převzali rebelové nad městem kontrolu. Situací v Mali se v pondělí má zabývat i Rada bezpečnosti OSN, organizace již v prosinci schválila mandát pro vojenskou intervenci, nicméně rozmístění jednotek se předpokládalo až na podzim letošního roku. Rebelové již pohrozili Francii odplatou za vojenskou účast v konfliktu. „Francie zaútočila na islám a my zaútočíme přímo na srdce Francie,“ řekl mluvčí rebelské skupiny Mujao Abou Dardar. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nicméně uvedl, že účast země je pouze „otázkou týdnů“.
Haiti si připomenulo výročí zemětřesení z roku 2010
Již třetí výročí ničivého zemětřesení z roku 2010, které úplně zničilo hlavní město a které zabilo více než 250 000 lidí, si připomenuli obyvatelé Haiti. Při této příležitosti na ostrov přijel bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton. Jednoduchá vzpomínková ceremonie se konala na masovém hřbitově nedaleko haitského hlavního města Port-au-Prince. Haitský prezident Michel Martelly ohlásil nové pravidla pro stavění budov, které by měly zabránit podobné katastrofě, jakou bylo zemětřesení 2010. Haiti se ani po 3 letech ze zemětřesení nevzpamatovalo, rekonstrukce pokračují velmi pomalým tempem a stále více než 350 000 lidí žije v dočasných kempech.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Albánie možná nestihne připravit červnové parlamentní volby
Albánská nevládní organizace Koalice místních pozorovatelů upozornila, že zákonný termín pro zveřejnění voličských seznamů pro červnové parlamentní volby vypršel 3. ledna. Mnoho albánských místních úřadů si nejsou vědomy, že by nezveřejněním voličských seznamů porušily zákon, místní úřady si často stěžují, že nejsou dostatečně vybaveny, aby vůbec mohly voličské seznamy připravit. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
V Bosně a Hercegovině bude postaven památník věnovaný srbským obětem války
Památník bude věnován především asi 30 Srbům, kteří byli zavražděni v hlavním městě Bosny a Hercegony Sarajevu v letech 1992 až 1993 bosenskými vojáky. Památník bude postaven v oblasti Kazani, na místě nalezení hrobů zabitých srbských vojáků. Za vraždy spáchané v Kazani bylo souzeno 14 osob, případ nakonec nebyl označen za válečný zločin. Vraždy byly spáchány vojáky, kterým velel Musan Topalovic, známý jako CaCo, který je pohřben mezi vojenskými veliteli a 1. prezidentem Bosny Alijou Izetbegovicem. Na 6 vojáků z Topalovicovy jednotky bylo však za vraždy odsouzeno od 10 měsíců až do 6 let vězení.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
Obchodní deficit USA se zvýšil
Oproti očekávání se zvýšil schodek obchodní bilance Spojených států amerických na 48,7 miliard USD, především v důsledku zvýšení dovozu spotřebního zboží. V listopadu loňského roku, kdy byl nárůst schodku zaznamenán, dosáhl americký obchodní deficit rekordní výše. Import zboží do USA se zvýšil o 3,8 % na 231,3 miliard USD, nejvíce za posledních 8 měsíců. Export se zvýšil pouze o 1 %, tedy na 182,6 miliard USD. Podle analytiků zvýšení dovozu spotřebitelského zboží značí, že posiluje americký maloobchod a současně roste konzumní spotřeba.
Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea
Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA