Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.
Archiv rubriky: Zdroje
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Zahraniční televize bude vysílat na Kubě legálně
Poprvé po více než půlstoletí budou moct obyvatelé Kuby legálně sledovat vysílání zahraniční televize ve svých domácnostech. V krajině začne vysílat kanál financován venezuelskou vládou Telesur. Dosud vysílalo na Kubě jenom malé množství stanic specializujících se na zprávy z Latinské Ameriky, tedy na zprávy, na něž byla kubánská vláda pyšná. Navzdory striktní kontrole vlády se na ostrově nacházejí tisíce nelegálních přijímačů a právě kvůli tomu, aby kubánská vláda omezila jejich výskyt a získala tak opětovně kontrolu nad televizním vysíláním, rozhodla se rozšířit nabídku programů.
Velká Británie a Austrálie posílí obranné vztahy
Velká Británie a Austrálie posílí vztahy v otázkách obrany, včetně kybernetické bezpečnosti a vybavením programy jako BAE systems, což je největší evropský zbrojní koncern a zároveň třetí největší zbrojní firma na světě. Britský ministr obrany Philip Hammond očekává, že smlouvu podepíše s australským ministrem obrany Stephen Smith v pátek ve městě Perth, v níž obě země odsouhlasí spolupráci v programech BAE systems, konkrétně na nákupu několika válečných lodích. Velká Británie omezila výdaje na obranu v rámci snahy o snížení velkého rozpočtového deficitu a doufá, že spolupráce s australskými spojenci na zařízeních a jiných obranných projektech pomůže snížit náklady a maximalizovat úspory.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
V Mexiku bylo zatčeno 158 policistů kvůli podezření z obchodu s drogami
Údajné spojení s organizovaným zločinem bylo důvodem, proč v mexické oblasti Durango na severu krajiny bylo zatčeno 158 policistů. Příslušníci policejního sboru jsou obviňováni z poskytování ochrany, informací a bezpečnosti drogovým kartelům v tomto regionu. Policisté byli zadrženi během operace mexické armády, která bude zajišťovat bezpečnost a nahradí policejní složky v oblasti do příchodu nových policistů. Právě region Durango a s ním sousedící Coahuila je nejrozšířenější organizovaný zločin a obchod s drogami, jelikož se nacházejí v těsné blízkosti hranic se Spojenými státy americkými.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Bosna žádá chorvatské válečné uprchlíky, aby se vrátili do země
Chorvatský prezident Ivo Josipovic a bosenský ministr pro lidská práva a uprchlíky Damir Ljubic vyzvali po jednání ve čtvrtek válečné uprchlíky, aby se vrátili zpět do svých rodných zemí a integrovali se do společnosti. Převážně 200 000 etnických Chorvatů uteklo z Bosny do Chorvatska během války v 90. letech, zatím jen 5 % se vrátilo zpět. Bosenské úřady na začátku ledna vyzvaly uprchlíky, aby se navrátili, v současné době by jejich integraci měla také pomoci částka asi 346 miliónů USD, sesbíraná v dubnu 2012.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
V Kolumbii bylo uneseno 5 lidí povstaleckou organizací ELN
Velitel Ozbrojených sil Kolumbie informoval o únosu 5 lidí povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Oběti byli zaměstnanci společnosti, která se na severu krajiny zabývá těžbou zlata. Do areálu společnosti vtrhlo 20 až 25 příslušníku organizace ELN a uneslo jednoho Kanaďana, dva Peruánce a dva Kolumbijce. V oblasti probíhá pátrání armády Kolumbie po obětích, jejichž totožnost nebyla zveřejněna. Povstalecká organizace je druhou největší v Kolumbii, přičemž jejich hlavním způsobem získávání finančních prostředků jsou únosy a následní vydírání.
Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ
V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.
V Tunisku se našly podezřelé zbraně
Neupřesněný počet zbraní a dalšího vojenského materiálu zabavila ve čtvrtek tuniská policie na jihovýchodě země v provincii Medenine. Současně byly zatčeny 3 osoby hlásící se k salafistům. Odkud zadržené věci pocházejí, je v šetření, vzhledem k blízkosti libyjským hranic se policie domnívá, že původ může být odtud. Spekuluje se také o Mali, jako o koncové zemi pašovaného kontrabandu. Od pádu bývalého režimu před 2 lety, přibývá „černý obchod“ a pašování zbraní na území Tuniska.
Bosna pravděpodobně odloží sčítání lidu na říjen
Na základě doporučení Mezinárodní monitorovací mise (IMO) by se mělo sčítání lidu v Bosně uskutečnit na místo května v říjnu 2013. Podle IMO je Bosna nedostatečně připravena, aby mohla správně uskutečnit sčítání. Poslední sčítání lidu se v Bosně konalo v roce 1991 před válkou za nezávislost v letech 1992 až 1995, nadcházející sčítání by mělo především odhalit demografické změny, které se odehrály v důsledku války. V roce 1991 v Bosně žilo 4,4 miliónů osob, z toho muslimští Bosňané tvořili 1,92 miliónů populace, v zemi dále žilo 1,37 miliónů Srbů a 765 600 Chorvatů, asi 242 000 se označilo za Jugoslávce. OSN předpokládá, že dnešní populace v Bosně čítá asi 3,8 miliónů lidí.
V Praze se protestovalo proti zastoupení komunistů v krajích
Kolem 200 lidí v sobotu protestovalo na Václavském náměstí v Praze proti komunistům v krajských radách. Demonstrace byla vyvrcholením akce Palachův týden, kdy se od pondělí konaly další protesty v několika krajských městech, konkrétně v Olomouci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Někteří z pražských účastníků, například historik a spisovatel Petr Placák přišel podpořit studenty, kteří nesouhlasí s krajskými radními z KSČM. Organizátoři plánují ve svých aktivitách pokračovat a další protesty se budou konat 24. února, tedy v předvečer 65. výročí komunistického převratu.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Z amerických letišť budou staženy bezpečnostní skenery zobrazující nahá těla cestujících
Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) rozhodla, že letištní skenery společnosti Rapiscan, které vyobrazují odhalená těla cestujících, budou z letišť odstraněna. Společnost Rapicsan měla do června letošního roku zprovoznit nový software skenerů, které by nezobrazovaly nahá těla, ale Rapiscan není schopen smluvní požadavek do termínu splnit a tak musí stáhnout všech 174 svých skenerů z amerických letišť na vlastní náklady. TSA se o nutné změně letištních skenerů rozhodla na základě četných stížností veřejnosti na porušování soukromí.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.
USA vyslaly výcvikovou misi do Afriky
Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že Spojené státy americké vyslaly do 6 afrických zemí více než 100 vojenských trenérů. Americká mise v Nigeru, Nigérii, Burkině Faso, Senegalu, Togu a Ghaně pomůže ve výcviku a dostatečném vojenském vybavení africkým vojenským jednotkám vedenými Hospodářským společenstvím západoafrických zemí (ECOWAS). Jednotky ECOWAS se chystají na zásah v Mali proti islamistickým rebelům, kteří ovládli severní část africké země.
Webová stránka argentinské vlády se stala terčem hackerů
Hackeři patřící k aktivistické skupině Anonymous se prostřednictvím sociálních sítí přiznali k útoku na jednu z webových stránek argentinské vlády. Podle vyhlášení hackerů byla stránka Národního institutu pro statistiku a cenzus ve čtvrtek mimo provoz kvůli pochybným metodám výzkumu inflace a ceny spotřebního koše. Statistiky týkající se výšky cen jsou v Argentině polemickou otázkou, jelikož nezávislé organizace obviňují vládu a statistický úřad ze zveřejňování příliš optimistických čísel. Zatímco ekonomové ze soukromého sektoru odhadují inflaci kolem 24 %, oficiální zdroje uvádějí jenom 10 %.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.