Prezident Chile Sebastián Piñera oznámil v souvislosti se stále probíhající krizí mezi kmeny Mapučů a vlastníky půdy v regionu Araucanía, že podpoří oficiální ústavní uznání původních obyvatel Chile v ústavě. Kmeny by měly podle vyhlášení prezidenta Piñery vytvořit radu, která by skutečně reprezentovala jejich zájmy a kulturní tradice. Představitelé vlády jsou nyní v problematickém regionu s cílem zhodnotit rozsah konfliktu mezi zemědělci a Mapuči, kteří podle historických nároků z dob španělské kolonizace žádají o vrácení milionů hektarů půdy v Araucaníi.
Archiv rubriky: Zdroje
Rusko deklaruje svou sílu armády ve východním Středomoří
Skupina ruských bitevních lodí zahájila ve východním Středomoří hlavní fázi vojenských manévrů, které mají zvýraznit roli Moskvy jako významného hráče v syrské krizi. Do oblasti bylo převeleno víc než deset velkých plavidel ruské armády, včetně nové jaderné ponorky generace Jurij Dolgorukije, která má obnovit slávu ruského vojenského námořnictva. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je rozvoj silné námořní flotily jednou z nejdůležitějších priorit Ruska. Flotila má být během několika let doplněna o více než sto plavidel, která vyjdou přibližně na 125 miliard USD. O síle Ruska a jeho postavení mezi světovými velmocemi hovoří Putin v Kremlu často a právě vizitkou moderního Ruska by měla stát jeho armáda
Šéfka evropské diplomacie navštíví Peru a Chile
Nejvyšší představitelka Evropské unie pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton podnikne zahraniční cestu do Peru a Chile a v rámci několika bilaterálních setkání bude jednat s představiteli latinskoamerického regionu. V Santiago de Chile se zúčastní summitu Evropské unie a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC), který se uskuteční jako první svého druhu od doby, kdy se CALAC stalo partnerem EU. V souvislosti s jednáním s prezidentem Peru Ollantom Humalom šéfka diplomacie Ashton zdůraznila potenciál spolupráce při boji proti organizovanému zločinu a ilegální distribuci drog.
Začal odvolací soud s exprezidentem Libérie
Exprezident Libérie Charles Taylor, který byl Speciálním soudem pro Sierru Leone v Haagu pod záštitou OSN odsouzen k 50letého odnětí svobody za zločinům proti lidskosti a verbování dětských vojáků, se proti rozsudku odvolal. Bývalý prezident byl shledán vinným v 11 bodech, nicméně i nadále své obvinění odmítá. V úterý se bude soud jeho odvoláním zabývat. Exprezident opakovaně žádá liberijskou sněmovnu o vyplacení doživotní renty ve výši 25 000 USD. Bývalý prezident se stal první hlavou státu, která byla odsouzena mezinárodním soudem.
Státy se shodly na právně závazných pravidlech omezení znečišťování rtutí
Na sobotním jednání OSN se 140 zemí shodlo na právně závazných normách, které zavedou opatření ke kontrole užívání vysoce toxickéko kovu, což má vést ke snížení množství rtuti uvolněné do prostředí. Úmluva Manimata je pojmenována podle japonského města, kde došlo k jedné z nejhorších světových otrav rtutí. Úmluva bude regulovat několik oblastí, například obchod s rtutí, užívání rtuti ve výrobních procesech či omezení emisí z elektráren a výrobních zařízeních. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rtuť vysoce toxická pro lidské zdraví, inhalace rtuťových par může vyvolat škodlivé účinky na nervový, trávicí a imunitní systém.
Kraje by mohly od státu dostávat více financí na výkon státní správy
Na pondělním jednání padl mezi ministrem vnitra Janem Kubicem a předsedou asociace krajů a zároveň hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Hašekem návrh o možnosti zvýšení financování krajů. V současné době hradí stát náklady na státní správu krajů z 65 %. V horizontu let 2015 až 2016 by stát mohl pokrývat náklady na státní agendu kompletně. Ministr vnitra Jan Kubice označil tuto možnost za velmi reálnou. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek by uvítal novou právní úpravu, podle níž by byl stát povinen financovat ty činnosti, které nyní musí za stát finančně pokrývat územní samospráva, a tím si brát peníze z krajských rozpočtů a následně doplácet stovky milionů ročně.
Americký prezident Barack Obama oficiálně vstoupil do svého druhého funkčního období
V pondělí proběhla ve Washingtonu slavnostní inaugurace znovuzvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy, který tak započal své druhé čtyřleté období v pozici prezidenta Spojených států amerických. Oficiálně prezident Obama a viceprezident Joe Biden složili přísahu už v neděli na skromné ceremonii v Bílém domě a to proto, aby byla dodržena americká ústava, která udává, že prezident USA musí být uveden do úřadu do 20. ledna. Během svého projevu prezident Obama uvedl, že je potřeba pokračovat v boji proti klimatickým změnám, investovat do vzdělání nebo zajistit rovná práva pro homosexuály.
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.
Pondělí je posledním dnem, kdy agentury mohu zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů
Až půlmilionová pokuta hrozí agentuře, která v době od úterý do konce prezidentských voleb zveřejní výsledky svých předvolebních průzkumů. Poslední možnost jejich zveřejnění v pondělí využila agentura Ppm factum. Výsledky průzkumu uvádí jako vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana, pro kterého by hlasovalo 53,7 % lidí, zatímco druhé místo by obsadil Karel Schwarzenberg s 47,3 %. Jak agentura nicméně dodává, pouze polovina občanů, jež by k volbám šla, byla o své volbě definitivně rozhodnuta. Další předvolební průzkumy prováděly také agentury STEM a CVVM. Své výsledky ale chtějí oznámit až po skončení voleb.
Nedodržený slib prezidenta Obamy se jménem Guantanamo
Dnešním dnem začíná druhé funkční období amerického prezidenta Baracka Obamy, kterému se během posledních 4 let nepodařilo dosáhnout jednoho ze svých zásadních předvolebních slibů z roku 2008. Věznice Guantanamo, oficiálním jménem Camp Delta, na Kubě, která slouží jako zařízení pro osoby podezřelé z terorismu, je stále v provozu a v současné době je zde drženo 166 osob. Prezident Barack Obama několikrát zdůraznil, že má stále v úmyslu Guantanamo zavřít. Podle serveru PolitiFact se prezidentovi Baracku Obamovi zatím podařilo naplnit 45 % svých předvolebních slibů z roku 2008.
Počet mrtvých v Alžírsku se vyšplhal na 48
„Při útoku teroristů bylo v Ajn Amenasu v Alžírsku zabito 37 zahraničních a 11 alžírských zaměstnanců plynárenského komplexu, dalších 7 obětí se zatím nepodařilo indentifikovat, 25 rukojmích je osvobozených,“ oznámil na pondělní tiskové konferenci alžírský premiér Abdelmalek Sellal. Útočníci pocházeli kromě Mali také z Nigeru, Tuniska, Egypta, Mauritánie a Kanady. Premiér Sellal řekl, že aktéři útoku měli nejdříve v plánu unést autobus převážející cizince z nedalekého letiště. Iniciátor útok Mochtar Belmochtar na zveřejněném videu pohrozil odplatou všem zemím, které se zapojí do francouzské operace v Mali. Ve společnosti na zpracování plynu sídlí britská společnosti BP, norský Statoil a alžírský státní gigant Sonatrach.
Brazilské město Campo Grande bojuje s epidemií horečky dengue
Více než 7000 lidí se od začátku nového roka nakazilo horečkou dengue a každý den se objevuje na nejméně 600 nových případů v brazilském městě Campo Grande. Horečku přenáší komáři, jejichž populace se po silných deštích výrazně zvýšila. V pondělí byl v oblasti vyhlášen nouzový stav a stovky pracovníků se pustily do likvidace míst, ze kterých voda neodtéká a která jsou místem reprodukce komárů. Horečka dengue se nazývá taky horečkou „lámající kosti“ důsledkem velkých bolestí. Následky horečky mohou být smrtelné.
OSN vyzývá vládu Haiti k uspořádání voleb
Prezidentské volby se měly uskutečnit již před více než rokem, OSN apeluje na vládu Haiti, aby co nejdříve v tomto roce uskutečnila svobodné a spravedlivé volby. Zvláštní zástupce OSN pro Haiti Mariano Fernandez Amunátegui oceňuje náznaky začínajících volebních připrav, podle jeho názoru je však potřeba dotáhnout volební proces do konce a volby uskutečnit, k tomu má být nápomocná prozatímní zřízená volební rada. Stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH) nabízí Haiti pomoc v uspořádání voleb.
Další útok nezletilého střelce si vyžádal 5 mrtvých
Americký mladík, jehož věk lokální média odhadují na 15 let, byl v neděli zatčen za vraždu 5 lidí v Novém Mexiku. Mladý střelec je obžalován z vraždy 2 dospělých a z týrání 3 dětí s následkem smrti. Motiv střelce není doposud znám. V domě, ve kterém mladý střelec zaútočil, bylo nalezeno velké množství střelných zbraní a zatím se zjišťuje, které si střelec přinesl sám a které patřily majiteli domu. Mezi zbraněmi byla nalezena i automatická puška, jejíž prodej může být zakázán, pokud dojde ke změně zákona o střelných zbraních v podobě, jak ji navrhuje prezident Barack Obama.
Srbsko odstranilo památník na jihu země, Kosovo tento akt kritizuje
Památník byl postaven na památku albánských veteránů Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) v srbském městě Presevo. Srbsko odstranilo památník v neděli za pomoci 200 policistů. Kosovo odsoudilo odstranění památníku jako porušení lidských práv a konstatovalo, že tento čin by mohl vážně ohrozit dialog pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
Kolumbijská povstalecká organizace FARC obnovila po dvou měsících boje
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) ukončily jednostranné příměří vyhlášené v listopadu. Své rozhodnutí představitelé povstalecké organizace oznámili veřejnosti několik hodin po prohlášení kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santosa o připravenosti bezpečnostních složek států reagovat na jakékoliv násilí. Povstalci vyhlásili jednostranné příměří poté, co se obnovila oficiální jednání o míru s kolumbijskou vládou. Nicméně představitelé států odmítli vyhlásit příměří s tím, že tenhle krok mohli povstalci využít na opětovné vyzbrojení se. Mírová dohoda by mohla ukončit již 50 let trvající konflikt mezi vládou a povstaleckou organizací, jejímž cílem má být reprezentace zájmů nejchudší kolumbijské populace.
Rumunský prezident odmítl jmenovat nového šéfa protikorupčního úřadu
Oba kandidáti, dosavadní zástupce hlavního žalobce Tiberiu Nitu, který se měl stát hlavním státním žalobcem, a Ioan Irimie, jenž kandidoval na hlavu Národního protikorupčního ředitelství (DNA), byli odmítnuti rumunským prezidentem Traianem Basescu. Prezident zamítnutí obhajoval nedostatečným výběrovým řízením, které by umožnilo zvolit kvalifikovanější osoby. Rumunsko je dlouhodobě ze strany EU kritizováno za neschopnost řešit rozsáhlou korupci, přestože došlo k určitému zlepšení stavu korupce v zemi.
Americké bezpilotní letouny provedly úder v Jemenu
Podle jemenské armády bylo při tomto sobotním úderu ve středním Jemenu zabito 8 osob. Podle místních obyvatel byly 2 osoby identifikovány jako bojovníci Al-Kaidy saudské národnosti. Jeden z nich byl identifikován jako Ismail bin Jamil. Americká armáda provedla v Jemenu již desítky podobných akcí za pomoci bezpilotních letadel. Údery směřují proti příslušníkům jemenské odnože Al-Kaidy, která je podle USA nejaktivnější pobočkou celé organizace.
Syrský ministr vyzval opozici k jednání
Syrský ministr zahraničí Wallid Muallem vyzval opozici k složení zbraní a jednání o nové vládě. Ministr Muallem uvedl, že k jednání se může připojit jakákoli opoziční skupina, pokud odmítá zahraniční intervenci v Sýrii. Ve svém prohlášení také reagoval na výrok společného vyslance OSN a Arabské Ligy v Sýrii Lakhdar Brahimiho, který minulý týden uvedl, že syrský prezident Assad by neměl být součástí přechodné syrské vlády. „Pozici prezidenta Assada by nikdo neměl zpochybňovat, to je nepřijatelné,“ prohlásil v reakci ministr zahraničí Muallem. Hlavní syrská opoziční síla Národní koalice opozičních sil a syrské revoluce odmítá jednat o jakýchkoli návrzích, které by nezahrnovaly odchod prezidenta Assada a také podporuje možnost zahraniční intervence v Sýrii.
V Chorvatsku je poukazováno na oběti znásilnění během války v 90. letech
Na konferenci ve čtvrtek v hlavním městě Chorvatska prezident chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva Mario Mazic upozornil na nedostatek právních předpisů, které by zajistily odškodnění znásilněným obětem z 90. let a potrestání viníků. Znásilňování žen během války patří stále k tabuizovaným tématům uvnitř chorvatské společnosti. Podle zprávy chorvatského státního zastupitelství bylo znásilněno 67 žen během války, z toho 19 případů lze označit za válečné zločiny.
Mexický soud potvrdil odsouzení vysokých armádních představitelů
Mexický federální soud nevyhověl odvolání 3 generálů a 2 vyšších důstojníků a potvrdil tak rozsudek k vězení. Za spolupráci se skupinami drogových dealerů jsou souzeni 2 generálové a 2 vyšší důstojníci. Poslední generál čelí obviněním ze zločinů proti zdraví občanů. Obhajoba se odvolala proti rozhodnutí z 6. srpna 2012, protože považují svědectví za irelevantní, žádný z chráněných svědků podle obhájců totiž na vlastní oči neviděl obviněné přímo spolupracovat s drogovými dealery. Spolupráce armády a drogovými dealery je v Mexiku rozšířeným problémem, který stal se hlavním bodem politiky současného mexického prezidenta Enrique Peña Nieta.
Srbsko požádá haagský tribunál o přezkoumání osvobození Anteho Gotoviny a Mladena Markace
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac se měli dopustit při akci Bouře v roce 1995 etnického vraždění Srbů, v listopadu 2012 byli generálové Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobozeni a při svém návratu do Chorvatska uvítáni jako hrdinové. Srbský ministr spravedlnosti Nikola Selakovic uvedl ve čtvrtek v nizozemském Haagu, že hlavní prokurátor ICTY Serge Brammertz konstatoval možnost, že za určitých podmínek by mohl být případ ohledně spáchaných činů dvěma generály znovu otevřen.
Jižní Amerika a arabské země plánují spolupráci v energetice
Výsledkem jednání ministrů pro energetiku z Jižní Ameriky a arabských zemí v Abú Dhabí byla dohoda ohledně spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Chilský ministr pro energetiku Jorge Bunster zdůraznil, že v této oblasti existují velké potencionální příležitosti pro oba regiony, proto byla jednání vedena mezi regiony, nikoliv mezi jednotlivými státy. Středeční setkání ministrů se uskutečnilo v rámci Týdne udržitelnosti v Abú Dhabí, jehož cílem je poskytnout platformu pro budoucí spolupráci v oblasti životního prostředí, prezentovat nové nápady na řešení otázek spojených s obnovitelnými zdroji a nedostatkem vody.