Slovinsko pravděpodobně čekají předčasné volby do parlamentu důsledkem rozpadu vládní koalice. Poslanec Gregorje Viranta (DLGV) vystoupil z koalice a tím zbavil vládu parlamentní většiny. Poslanec Virant uvedl, že jeho důvodem odstoupení je, že premiér Janez Jansa odmítl demisi z funkce po korupčním skandálu. Krize v zemi dopadá na desetitisíce zaměstnanců veřejného sektoru, kteří se připojili k několika tisícové stávce v hlavním městě Lublaň. Učitelé, univerzitní lektoři, lékaři a další státní zaměstnanci protestují proti úsporným opatřením, včetně 5% snížením mezd. Premiér Jansa trvá na tom, že opatření jsou nezbytná, aby se obnovily veřejné finance, které jsou nyní poškozeny krizí eurozóny. Stav ekonomiky a HDP Slovinska se zhoršuje rychleji než v ostatních zemí eurozóny s výjimkou Řecka a Portugalska. Analytici varují, že by Slovinsko v nejbližší době mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc.
Archiv rubriky: Zdroje
Česká republika dostává od Evropské unie více, než kolik sama platí
Čistým příjemcem EU zůstává Česká republika i nadále, uvedlo ministerstvo financí. To znamená, že ze společného rozpočtu EU dostává země více peněz, než do něj sama vkládá. Česká republika získala za rok 2012 o 73,8 miliard korun více, což je v porovnání s rokem předcházejícím o 43 miliard korun více. Jedná se o nejvyšší získanou částku od vstupu ČR do EU. Ministerstvo financí uvádí jako důvody růstu především příjmy ze strukturální fondů, Fondu soudržnosti, nebo příjmy ze Společné zemědělské politiky. Všechny získané prostředky se za loňsky rok podařilo vyčerpat v souladu s pravidly EU, a tak Česká republika o žádné podle ministerstva nepřišla.
Katalánský regionální parlament schválil prohlášení o sebeurčení Katalánců
V debatě o potenciální nezávislosti Katalánska, na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, došlo k novému obratu. Katalánský regionální parlament ve středu schválil prohlášení o svrchovanost práv území. Ačkoliv se nejedná o úplné prohlášení o nezávislosti, regionální parlament trvá na tom, že občané Katalánska mají právo na sebeurčení. Přes ostrou kritiku opozice z konzervativní španělské vlády v Madridu, katalánský parlament hlasoval pro prohlášení, jehož součástí je, že „katalánský lid má z důvodu demokratické legitimity charakter suverénní právnické a politické osoby“. To znamená, že Katalánsko bude jednat samostatně se španělskou vládou, evropskými institucemi a mezinárodním společenstvím ohledně vlastního sebeurčení. Španělská vláda trvá na tom, že ústava neumožňuje žádnému ze 17 regionů Španělska jednostranné odtržení.
V Jordánu skončily parlamentní volby
Počáteční výsledky naznačují úspěch provládních sil. Účast ve volbách byla podle volební komise 56,6 %, volby nicméně bojkotovala opozice, která již upozornila na údajné volební podvody. Hlavní stranou opozice je Islámská akční fronta (IAF), politická odnož Muslimského bratrstva. IAF bojkotovala volby mimo jiné i kvůli údajně diskriminačnímu volebnímu zákonu, který znevýhodňuje velká města, kde má práve opozice hlavní základnu. Zákon naopak zvýhodňuje ženy beduínských kmenů a umožňuje hlasovat členům bezpečnostních složek, čímž získávají na vlivu podporovatelé jordánského krále Abdullaha II. V posledních 2 letech zahájil král Abdullah II. v zemi řadu reforem, které mají předejít nepokojům, jaké zasáhly ostatní arabské země. Opozice bojkotovala volby také proto, že míra dosavadních reforem jí připadá nedostačující.
Mali vyšetřuje obvinění vojáků ze zabíjení na severu země
Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) obvinila malijskou armádu, že vojáci a severu země bez soudu a na základě etnicity zabíjeli Araby a Tuaregy. Malijská armáda zprvu zcela odmítla jakékoliv obvinění z vraždění svých vojáků, nyní oznámila, že zahájila vyšetřování. Na severu země islamistické skupiny vyhlásily po převratu z jara minulého roku nezávislý stát Azawad. Podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) od počátku mezinárodní operace pod vedením Francie od 10. ledna proti islamistickým skupinám uteklo před boji do sousedních zemí na 7100 občanů.
Ukrajina a společnost Shell se dohodly na dodávce plynu
Dohodou s Royal Dutch Shell by Ukrajina ráda snížila závislost na ruském plynu. Smlouva v údajné hodnotě 10 miliard USD byla podepsána na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dohodu mezi státní společností Nadra Yuzivska a Shell podepsali ředitel společnosti Peter Voser a ukrajinský ministr pro energetiku Eduardo Stavytsky. Odpůrci dohody varují před vysokým rizikem možného znečištění země. V roce 2006 a 2009 Rusko odstavilo důsledkem platební neschopnosti v zimě Ukrajině plyn, dohoda se společností Shell má podle Ukrajiny podobným případům předejít.
Pátkem začíná druhé rozhodující kolo prezidentských voleb
Během pátku a soboty budou lidé moci rozhodnout o tom, kdo bude zastávat úřad prezidenta po další 5leté funkční období. V závěrečném duelu se utkají současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Volební účast se očekává nižší než v kole prvním, nicméně nerozhodnuté voliče mohla přesvědčit některá z posledních uskutečněných televizních debat. Volební místnosti budou otevřeny ve stejný čas, jako během konání prvního kola prezidentských voleb, tedy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledek bude podle analytiků velmi těsný.
Malajský premiér navštívil Pásmo Gazy
Malajský premiér Najib Razak vstoupil v úterý do Pásma Gazy, aby vykonal podle svých slov „humanitární návštěvu“. Na společné konferenci s vůdcem Hamasu Ismail Haniyaem v Gaze uvedl, že přijel „vyjádřit solidaritu s palestinským lidem.“ Návštěva se však setkala s kritikou palestinského prezidenta a vůdce hnutí Fatah Mahmouda Abbase. Podle jeho kanceláře návštěva premiéra Razaka „podkopává palestinskou reprezentaci, posiluje rozdělení a celkově neprospívá palestinským zájmům.“ Malajský prezident Razak však naopak vyjádřil přání, aby došlo k opětovnému sjednocení Fatahu i Hamasu, mezi nimiž panuje již 5 let vzájemné napětí.
Senátní komise zahraničních vztahů zvažuje jmenování Johna Kerry ministrem zahraničí
Americký demokratický senátor John Kerry ve čtvrtek podstoupil slyšení před komisí zahraničních vztahů amerického Senátu, který rozhodne o tom, zda se senátor Massachusetts John Kerry stane novým ministrem zahraničních věcí USA. Současná ministryně zahraničí Hillary Clintonová Kerryho nominaci podpořila a Senát vyzvala k jejímu rychlému schválení. Jelikož předsedou komise je právě senátor John Kerry, slyšení vedl senátor New Jersey Robert Menendez. Předpokládá se, že Senát Kerryho nominaci schválí bez větších obtíží.
V Maroku se zvažuje změna části zákona o znásilnění nezletilých
Muž, který znásilní dívku, se na základě jednoho článku trestního zákoníku může v Maroku vyhnout soudu a vyšetřování, jestliže si dívku následně vezme za ženu. Nyní marocká vláda zvažuje vypustit z trestního zákonu kontroverzní článek, aktivisté to vítají. Ministerstvo spravedlnosti v pondělí uvedlo, že zvažuje přijetí přísnějších trestů, jakákoliv změna trestního zákoníku musí být schválena oběma komorami parlamentu. Podnětem pro možnou změnu zákona byla smrt 16leté Aminy Filali, která byla donucena vdát se za muže, jenž ji měl znásilnit, po 10 měsících manželství si sama vzala život. V konzervativních, především venkovských, částech Maroka je ztráta panenství u neprovdané dívky, byť důsledkem znásilnění, považována za hanbu celé rodině.
Islamisté na severu Mali se rozdělují, někteří žádají dialog
Již druhým týdnem probíhá mezinárodní intervence pod vedením Francie proti islamistům, kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad. Nyní se Islamiské hnutí za Azawad (IMA) odtrhlo od islámské Ansar Dine, která bývá spojováno s teroristickou skupinou al-Kaida, a žádá mírové jednání. IMA pod vedením Alghabass Ag Intalla „odmítá všechny formy extremismu a terorismu“, Ag Intalla byl vyjednávačem za Ansar Dine, která prosazuje striktní výklad islámského práva šaría, během jednání v minulém roce v sousední Burkině Faso.
Pentagon zrušil zákaz vojačkám účastnit se přímých bojů
Americký ministr obrany Leon Panetta zrušil zákaz z roku 1994, který nepovoloval ženám u americké armády účastnit se přímých bojů v předních liniích. Rozhodnutí může ženám zpřístupnit více než 230 000 funkcí a postů a to i u elitních jednotek. Krok ministra obrany má své příznivce i odpůrce. Podle některých měl zákaz účasti žen na přímých vojenských střetech své opodstatnění, což dokládají nejrůznější studie, které uvádějí, že ženy mají v přímém boji menší šanci přežít či pomoct přežít svým spolubojovníkům a to nejen kvůli fyzickým dispozicím. Ženy představují 14 % personálu americké armády.
Severní Korea považuje USA za hlavního strůjce sankcí, vyhrožuje nukleárním testem a dalšími zkouškami raket dlouhého doletu
Severní Korea ve čtvrtek pohrozila novým nukleárním testem, který se má stát součástí boje proti Spojeným státům americkým. KLDR považuje USA za hlavního aktéra nedávno uvaleným mezinárodních sankcí a za největšího nepřítele severokorejského lidu. KLDR tvrdí, že politika administrativy prezidenta Obamy, která je vedená proti severokorejskému režimu a jeho zbrojnímu programu, právě vstoupila do nebezpečné fáze. Není jasné, kdy by Severní Korea měla podzemní nukleární test uskutečnit. Severní Korea v rámci svého protiúderu proti Spojeným státům americkým také chystá vypustit sérii raket dlouhého doletu, které naposledy otestovala v prosinci, načež zareagovala Rada bezpečnosti OSN zavedením mezinárodních sankcí.
Národní osvobozenecká armáda se přiznala k únosu lidí v Kolumbii
Kolumbijská informační agentura informovala o prohlášení povstalecké organizace Národní osvobozenecké armády (ELN), která se přiznala k únosu 5 zaměstnanců těžební společnosti z minulého týdne. Svůj krok odůvodnila reakcí na rozhodnutí kolumbijské vlády, která podle ELN odevzdala 99 % báňských akcií v oblasti Serranía de San Lucas do rukou společností ze zahraničí, čímž nezůstalo téměř nic pro obyvatele regionu. Únos ELN označil ministr obrany Juan Carlos Pinzón za nepřijatelný a neodůvodněný. Mezi obětmi byl jeden Kanaďan, dva Peruánci a dva Kolumbijci. Povstalecká organizace ELN se zabývá hlavně únosy a následným vydíráním.
Strana kancléřky Merkelové utrpěla porážku ve volbách v Dolním Sasku
Kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkelová a její Křesťanskodemokratická unie (CDU) utrpěla porážku ve volbách v druhé nejlidnatější spolkové zemi Dolním Sasku. Výsledky hlasování mohou být považovány za výchozí pro spolkové země ve všeobecných volbách na podzim letošního roku. Konzervativci Angely Merkelové a její partneři v koalici liberální Svobodní demokraté v Dolním Sasku byli poraženi aliancí Sociálních demokratů a Zelených, kteří si ve volbách si zajistili jednomyslnou většinu. Kancléřka Merkelová a její CDU si vítězstvím v Dolním Sasku si prohru nepřipouštěli, což na tiskové konferenci kancléřka připustila.
Americký generál John Allen byl zbaven obvinění z nevhodných emailů
Pentagon stáhl obvinění amerického generála a bývalého vrcholného představitele ozbrojených sil v Afghánistánu Johna Allena, který byl podezříván z nepatřičného chování v podobě udržování nevhodné emailové konverzace s Jill Kellyovou, floridskou celebritou. Kellyová byla zapletena do skandálu okolo bývalého šéfa CIA Davida Petraeuse, který po odhalení milostného poměru rezignoval. Po očištění Allenova jména je možné, že se generál, jenž se po vznesení obvinění vzdal loni v únoru své pozice v Afghánistánu, stane vrchním velitelem amerických vojsk v Evropě.
Českému exportu se minulý rok dařilo
Čeští vývozci za necelý loňský rok vyvezli zboží za více než 3 biliony korun. Do zemí EU mířilo 80 % výrobků. Zástupci českých exportérů a Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se však shodují na tom, že je potřeba vymýšlet nové strategie a hledat nová odbytiště, jelikož je pravděpodobné, že se ekonomika zemí EU bude zpomalovat. Klíčem k úspěchu je podle nich hledat nová odbytiště za hranicemi EU. Tuzemské firmy se tak orientují například na Jižní Koreu, Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Nejúspěšnější průmyslovou oblastí u nás je strojírenství, kde mezi exportní špičky patří například Škoda Auto.
V hlavním městě Chile je postupně obnovována dodávka pitné vody
Dodávky pitné vody byly zastavěny v úterý po tom, co se zjistilo, že voda je kontaminována. Přibližně jeden den byli obyvatelé hlavního města Santiago de Chile odkázáni na jiné zdroje tekutin. Představitelé společnosti dodávající pitnou vodu prohlásili, že důvod, který zapříčinil znehodnocení zdrojů vody, bylo znečištění řeky Maipo záplavami v Andách. Voda řeky byla plná bahna, co zapříčinilo poruchy na strojích a vynutilo jejich zastavení. Společnost závady údajně již odstranila. V současnosti se teploty v Chile pohybují kolem 30 °C, nicméně nikomu z téměř 2 milionů zasažených obyvatelů se nic vážného následkem nedostatku vody nestalo.
K odchodu Velké Británie z EU se země staví rozdílně
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius řekl, že podle Francie má Velká Británie mnoho výhod a pozitiv, které může EU nabídnout, ale pokud se rozhodne EU opustit, Francie jí nebude stát v cestě a k vystoupení jí „položí červený koberec“. Ministr zahraničí Fabius jen zopakoval názor Francie, že pokud je země v EU, musí respektovat pravidla a zákony, které jsou stanovena. Německo naopak by uvítalo, aby Velká Británie zůstala plnohodnotným členem EU. Podle německého ministra zahraničních věcí Guido Westerwelle si země nemohou vybírat jenom ty výhody a aspekty členství v EU, které se jim líbí.
Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli zproštěni viny
Obvodní soud pro Prahu 5 ve středu vynesl rozsudek, kterým zprostil viny poslance Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Člen strany Věcí veřejných (VV) Vít Bárta byl loni v dubnu uznán vinným za uplácení stranických kolegů Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. Úplatek, který měl zajistit jejich loajalitu a podporu prosazování zájmů Víta Bárty, údajně poslanec Jaroslav Škárka přijal a část peněz i použil. Soudem byl pak uznán vinným z podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu 3 let vězení. Vít Bárta dostal 18měsíční podmíněný trest. Po středečním vynesení rozsudku soudu se ihned odvolala státní zástupkyně a případ tak bude řešit Městský soud v Praze.
Španělský premiér cestuje do Peru a Chile
Španělský premiér Mariano Rajoy navštíví Jižní Ameriku s cílem zúčastnit se na bilaterálních jednáních s představiteli regionu a summitu mezi Evropskou unii a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). V Peru se premiér Rajoy setká s prezidentem Ollanten Humalem, poté navštíví Santiago de Chile, kde se bude od 26. do 27. ledna konat summit regionů. Jeho hlavním úkolem je prohloubit kooperaci mezi EU a zeměmi CELAC v otázkách udržitelného rozvoje. Tohle bude již třetí cesta premiéra Rajoye do Latinské Ameriky.
EU bude hrát ústřední roli ve snaze vyřešit krizi v Mali
Komisařka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie Catherine Ashton oznámila, že EU chce hrát hlavní úlohu ve snaze vyřešit krizi v Mali. Francouzská intervence, která začala před více než týdnem, má za cíl, aby se zabránilo v severním Mali dalšímu postupu islamistických povstalců. Území v Mali by se podle EU mohlo stát odrazovým můstkem pro mezinárodní útoky al-Kaidy a jejích spojenců. Komisařka Ashton svolala na 5. února schůzi v Bruselu, kde by hlavní představitelé Afriky, Evropy a OSN měli vést diskuzi o bezpečnosti v Mali. Strategie, kterou komisařka Ashton prosazuje, by měla zahrnovat dlouhodobou rozvojovou pomoc v Mali.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová čelí kritice kvůli útoku na americké velvyslanectví v Benghází
Ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová ve středu vypovídala před speciálním senátním výborem, na kterém se probíral útok na americké velvyslanectví v libyjském Benghází z loňského září, při kterém byl zabit americký velvyslanec Christopher Stevens a další tři lidé. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová osobně přijala odpovědnost za útok, přesto čelí silné kritice ze strany republikánů. Ti ministryni Clintonovou viní především z nezajištění dostatečných bezpečnostních podmínek na americké ambasádě. Ovšem podle nezávislé zprávy nikdo z vládních představitelů své povinnosti nezanedbal.