Íránský nejvyšší duchovní Ali Chameneí varuje před nadcházející prezidentskou kampaní. Obává se, že by „vnitřní i vnější nepřátelé mohli volby zdiskreditovat“. Na konci ledna následovalo v Teheránu zatýkání 12 novinářů, kteří byli obviněni z napomáhání k destabilizaci země. Od voleb v roce 1999, kdy zvítězil nynější prezident Mahmúd Ahmadínežád dopadají na Íránce problémy související s uvalenými mezinárodními sankcemi. Ceny potravin a pohonných hmot vzrostly a prezident Ahmadínežád už nemá silnou podporu voličů. Naopak se lidé přiklánějí k opozičním lídrům jako například k proreformním Mirhosseinu Moussavimu a Mehdimu Karroubimu. Přesto se očekává, že nový prezident bude pocházet z nejvyšších politických špiček loajálních k ajatolláhovi.
Archiv rubriky: TR
Bulharský prezident hodlá přejít na produktivnější politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče
Bulharsko v posledních měsících trápí protesty kvůli výši elektřiny, ekonomickým problémům a rozsáhlé korupci. Předčasné volby, pravděpodobně konané v květnu, mají za následek rozdělení parlamentu mezi frakce, které nechtějí spolupracovat, což vyvolává otázky, zda je možné udržet přísnou fiskální politiku potřebnou k udržení měnové fixace na euro. Prezident Rosen Plevneliev novinářům uvedl, že rozpočet je jasně daný, ale hodlá provést přechod na více produktivní politiku ve prospěch zaměstnanosti a sociální péče. Prezident Plevneliev se snaží v zemi získat nějaký význam, protože 13. března bude vybírat a volit prozatímní vládu a bude mít také vliv na formování nové koalice po volbách.
Bulharsko po protestech čelí politické nejistotě
Bulharský odstupující premiér Bojko Borisov kritizuje myšlenku velké koalice, což prohlubuje nejistotu nad tím, kdo bude stát v čele nejchudší ekonomiky EU. Po ukončení masových demonstrací proti vysokým cenám elektřiny a nízké životní úrovni čelí Bulharsko předčasným parlamentním volbám, které se budou konat již v květnu. Socialistický vůdce Sergei Stanišev řekl, že se nehodlá stát prozatímním předsedou vlády. Následně premiér Borisov uveřejnil návrh, že situace nabízí novou formu správy veřejných věcí, ve které straničtí lídři tvoří určitou generální radu. Podle průzkumů není jasné, která strana ve volbách získá většinu, jestli Borisova strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) nebo Staniševova Bulharská socialistická strana (BSP). Potenciálním koaličním partnerem by mohla být etnická strana bulharských Turků Hnutí za práva a svobody (DPS), kterou vede bývalá evropská komisařka Megleva Kunevová.
Indická opozice má svého kandidáta na post premiéra
Pokud v parlamentních volbách v roce 2014 zvítězí Indická lidová strana (BJP), na post premiéra bude jmenován současný předseda vlády státu Gudžarát Narendra Modi. Strana se na tom dohodla na jednání výkonného výboru. Podle Arun Jaitleye, lídra opozice v horní komoře indického parlamentu, existuje pro nominaci předsedy Modiho mnoho důvodů, například jeho zásluhy na ekonomickém rozvoji západoindického státu Gudžarát. Předseda Modi je nicméně kontroverzní osobností indického politického života, jeho podpora však v poslední době, kdy vládu oslabují korupční skandály a zhoršující se ekonomická situace země, narůstá, především mezi střední třídou a podnikateli. Opoziční IBJP se ve volbách střetne s vládnoucím Indickým národním kongresem, jehož kandidátem na post premiéra bude pravděpodobně Rahul Gándhí.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Ukrajinský prezident Janukovyč míří na jednání do Moskvy
S prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem bude diskutovat především o energetice. Jedna z klíčových otázek se týká tranzitu ruského zemního plynu přes ukrajinské území do Evropy. Ruská státní firma Gazprom by si ráda pronajala ukrajinská plynová potrubí, což mnozí analytici nedoporučují vzhledem k souvisejícím bezpečnostním rizikům. Druhým důležitým tématem bude cena, kterou Ukrajina za import ruského zemního plynu platí. V současnosti se pohybuje okolo 430 USD za 1000 metrů krychlových, což je více, než za kolik čerpají okolní státy. Moskva případné snížení cen podmiňuje vstřícnými kroky ze strany ukrajinské vlády, požaduje například vstup země do Rusko – Bělorusko – Kazachstánské celní unie.
Předseda Evropské rady varoval Velkou Británii před vystoupením z EU
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se znovu vyjádřil k možnému vystoupení Velké Británie z EU, o němž se bude hlasovat v referendu na konci roku 2017. Předseda Van Rompuy varoval britského premiéra Davida Camerona, že vystoupení z EU by Velkou Británii vyšlo draze, protože vůdci členských států by s nimi již nemuseli chtít vyjednávat zakladatelské smlouvy. Velká Británie má podle něj velkou šanci hrát vedoucí úlohu v budování evropské ekonomiky, ale musí přijímat všechna pravidla a nikoliv si vybírat, která jsou pro ně příhodná. Předseda Van Rompuy dodává, že britské ambivalentní vztahy s EU jsou zapříčiněny její vyjednávací pozicí. Premiér Cameron slíbil, že pokusí uzavřít s voliči novou dohodu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů vlivem voleb klesá
Důsledkem parlamentních voleb a prognóze o možné povolební patové politické situaci klesá vnitřní hodnota italských akcií a vládních dluhopisů. Akcie v hlavním indexu akciového trhu klesly téměř o 4 % a analytici vyjadřují obavy z nové dluhové krize v eurozóně. Italské volby jsou považovány za rozhodující politickou událost pro eurozónu v letošním roce a možné rozdělení vlády může mít negativní dopad na stabilitu země. Vysoká politická nejistota, která bude přetrvávat v nadcházejícím období, může podle analytiků negativně dopadnout na výši investic v Itálii. Podle předběžných výsledků vyplývá, že většinu v Dolní sněmovně získá středolevá Demokratická strana Pierluigi Bersaniho, výsledek voleb do Senátu je zatím nejistý.
Nový kyperský prezident chce utužit vztahy s EU
Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.
Mnoho případů zločinů proti lidskosti z let 1973 až 1985 v Uruguayi nebude vyšetřeno
Nejvyšší soud v Uruguayi v pátek rozhodl, že články zákona přijaté v říjnu 2011 jsou protiústavní a zrušil tak jejich platnost. Zmíněný zákon umožňoval vyšetřovat zločiny proti lidskosti, které se odehrály v období vojenské vlády v letech 1973 až 1985. Zrušením zákona vypršela promlčecí lhůta trestných činů v listopadu 2011. Členové Nejvyššího soudu odůvodnili své rozhodnutí tím, že nelze aplikovat trestní právo retroaktivně a trestat podle zákonů, které tehdy neplatily. Postoj Nejvyššího soudu je však v rozporu s mezinárodním právem, Interamerická komise pro lidská práva (IACHR), která je orgánem Organizace amerických států (OAS), v dubnu 2011 prohlásila, že by promlčecí lhůta neměla blokovat vyšetřování porušování lidských práv. V letech 1973 až 1985 zmizelo zhruba 200 lidí a tisíce osob byly uvězněny a mučeny. Rozhodnutí Nejvyššího soudu přichází necelé dva týdny poté, co odvolal z případů zabývajícími se zločiny proti lidskosti soudkyni Marianu Moto.
Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla
Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.
Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí
Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.
Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace volá po založení finanční policie
Důvodem je nutnost zefektivnit boj proti rozsáhlým daňovým podvodům a předraženým státním zakázkám. Prohlášení Alexandra Bastrykina bylo reakcí na zprávu šéfa ruské centrální banky Sergeje Ignatěva, ve které byly odhadované důsledky finanční kriminality za minulý rok stanoveny na 49 miliard USD. Návrh patrně narazí na odpor ministerstva vnitra a Federální služby bezpečnosti (FSB), které mají boj s ekonomickými zločiny ve své kompetenci. Spekuluje se, že by případné vytvoření nového úřadu mohlo omezit jejich možnost manipulovat jednotlivá vyšetřování, což se údajně děje ve velkém měřítku.
Kambodžská vláda komplikuje proces s vůdci Rudých Khmerů
Během khmerského režimu v Kambodži v letech 1975–1979 byla vyvražděna téměř čtvrtina obyvatelstva. Tribunál vyšetřující zločiny režimu je zatím neúspěšný, samotný vůdce režimu Pol Pot zemřel v roce 1998 ještě před ustavením tribunálu. Za vraždy a zločiny proti lidskosti jsou i nadále souzeni 3 nejbližší Pol Potovi spolupracovníci. Postoj kambodžské vlády komplikuje činnost tribunálu, podle agentury Reuters se vláda snaží zdržovat procesy a omezit rozsah vyšetřování, zločiny Rudých Khmerů by se totiž mohly týkat některých politiků. Jedním z nich je i současný kambodžský premiér Hun Sen. Intenzivní nátlak ze strany kambodžské vlády měl donutit ukončit práci pro tribunál již 2 mezinárodní soudce.
Ruský premiér Dimitrij Medveděv se sešel s brazilskou prezidentkou
Na středečním setkání s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou nejprve hovořil o spolupráci v oblasti vojenství. Brazílie v rámci příprav na nadcházející světový šampionát ve fotbale a letní olympijské hry usiluje o posílení protivzdušné obrany, aby byla schopná odrazit případný teroristický útok dopravními letadly. Projevila zájem o mobilní raketový systém Pancir-S1, který je uzpůsoben k montáži na nákladní vozidla. Dalším tématem rozhovoru byla ruská participace na výstavbě nové jaderné elektrárny, kterou místní vláda plánuje postavit kvůli stále se zvyšující spotřebě elektrické energie. Na závěr státníci vyjádřili ochotu podpořit zvýšení vzájemné obchodní aktivity ze současných 6,5 miliard USD ročně na 10 miliard USD.
Rusko neodevzdá rozsáhlou sbírku textů, kterou si nárokují američtí židé
Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož by případné odsouhlasení přesunu 12 000 knih a 50 000 písemností z moskevského muzea do USA vyvolalo řetězovou reakci podobných žádostí. Příslušníci newyorkského židovského hnutí Chabad Lubavič poukazují na fakt, že Rusko nemá na sbírku platná vlastnická práva. Rozsáhlá knihovna byla totiž v roce 1918 znárodněna sovětskou vládou běloruskému rabínovi J. I. Schneersohnovi.
Bulharský ministr financí Simeon Djankov odchází z vlády
Po celostátních protestech kvůli cenám elektřiny byl ministr financí Simeon Djankov odvolán, přestože jeho přísná fiskální politika pomohla Bulharsku, aby si udrželo navázání měny na euro. Bývalý ministr financí snížil deficit rozpočtu o 0,5 % HDP v minulém roce a o 2 % v roce 2011, čímž dostal veřejný dluh pod kontrolu a získal si uznání v EU. Podle analytiků je za odvoláním ministra možná snaha premiéra Boiko ke znovuzvolení v červenci. Podpora premiéra Borisova podle průzkumu veřejného mínění poklesla a jeho strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) má jen nepatrný náskok před opoziční Bulharskou socialistickou stranou (BSP). Strana GERB ztratila především po zamítnutí plánu na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji, mnoho Bulharů doufalo, že se tím vytvoří nová pracovní místa a sníží se účty za energii.
Rusko posílá leteckou pomoc do Sýrie
Ve 2 nákladních letadlech bude doručen 50 tunový náklad obsahující potraviny, stany a generátory elektřiny. V místě přistání budou moci do letadel nastoupit lidé, kteří si přejí ze země kvůli trvajícím bojům uprchnout. Prioritu budou mít občané Ruska a Společenství nezávislých států (SNS). Podobná operace se odehrála v lednu, tehdy bylo dvěma letouny úspěšně evakuováno 77 lidí. Občanská válka v Sýrii si podle odhadů vyžádala již 70 000 obětí. Žádná z bojujících stran momentálně nemá sílu k rozhodujícímu úderu.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu
Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.
Řecká vláda přerušila stávku námořníků
Řecká vláda znovu využila mimořádných právních předpisů a pohrozila, že pokud námořníci nepřijdou v úterý do práce, hrozí jim zatčení. Námořníci proto ukončili 6 denní stávku již ve čtvrtek, přestože byla původně plánována ještě na další 2 dny. Námořníci požadují vrácení nevyplacených mezd za několik měsíců a zrušení návrhu zákona, který oslabuje jejich spojení. Stávka výrazně omezila dopravu potravin do obchodů. Řecké právo umožňuje mobilizovat pracovníky v případě občanských nepokojů, přírodních katastrof nebo zdravotního rizika pro veřejnost. V poslední době vláda tuto pravomoc využívá stále častěji. Naposledy ji použila před měsícem k potlačení 9 denní stávky pracovníků metra.
Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci
Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.