Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v rozhovoru pro německé noviny Bild řekl, že spořící účty v eurozóně jsou bezpečné bez ohledu na dění na Kypru. Dále dodal, že situace na Kypru je zvláštní případ, ale rozhodně ne šablona pro budoucí záchrany a řešení krizí v eurozóně. Podle Schaeubleho problémem je, že dvě největší kyperské banky nebyly ve skutečnosti již solventní a kyperská vláda neměla dostatek finančních prostředků k záruce úspor. Ministr Schaeuble je přesvědčen, že Kypr je schopný splatit úvěr, jelikož jeho ekonomika stojí na pevných základech, i když v současné době prochází náročným obdobím úsporných opatření. Na závěr dodal, že jednoho dne budou žáci číst v učebnicích dějepisu o tomto období krize, které více sblížilo Evropu, kterou podle ministra Schaeubleho čeká velmi šťastná éra.
Archiv rubriky: TR
Americký ministr financí se chystá na mezinárodní cestu do Evropy
Americký ministr financí Jack Lew se chystá začátkem dubna do Evropy na druhý ročník mezinárodní cesty, aby společně s evropskými úředníky prodiskutoval nedávné zhoršení situace v eurozóně a vyhlídky na posílení globálního hospodářského růstu. Krize v eurozóně se prohloubila po finanční výpomoci kyperských bankám. Ministr Lew přijede do Bruselu, Frankfurtu a Berlína, kde se setká mimo jiné s vedoucími představiteli Evropské Rady, Evropské komise a hlavně s předsedou Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghi. Americký ministr financí Lew v prohlášení uvedl, že proběhne jednání s jeho protějšky o ekonomickém vývoji v Evropě a politice na podporu globálního růstu a finanční stability.
Objevuje se další kritika záchranného programu pro Kypr
Předseda nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a člen Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu (MMF) Klaas Knot uvedl, že EuroGroup udělala chybu při tvorbě záchranného programu jako šablony pro budoucí řešení bankovních krizí v eurozóně. Podle něj připomínky předsedy EuroGroup Jeroena Dijsselbloema potřebují delší dobu na projednávání v Evropě, protože nyní je „jeho přístup součástí likvidace evropské politiky“. Podle předsedy Knota je nejdůležitější transparentnost ztrát v bankovním sektoru. Druhou stranu názoru představuje například člen výkonného představenstva Evropské centrální banky Benoit Coeure, který tvrdí, že řešení na Kypru nemůže být šablonou pro další země eurozóny kvůli jedinečnosti případu.
Společnost ČEZ podala stížnost u EU na Bulharsko
Český výrobce elektrické energie ČEZ podal u Evropské komise stížnost proti Bulharsku kvůli vládnímu rozhodnutí odebrat společnosti licenci v balkánských zemích. Vysoké ceny za elektřinu společnosti ČEZ zapříčinily v Bulharsku veřejné protesty a nakonec pád vlády premiéra Boiko Borisova. Bulharští energetičtí regulátoři obviňují ČEZ z porušení zákonů o zadávání veřejných zakázek. Společnost ČEZ se obhajuje, že nezjistila žádné podstatné chyby v rámci její činnosti a že obvinění by nemělo vést ke ztrátě licence. Ředitel distribuce a zahraničních aktivit ČEZu Tomáš Pleskač uvedl, že společnost ČEZ požádala Evropskou komisi o nezávislé posouzení situace s cílem zjistit objektivní a spravedlivé zacházení. Společnosti ČEZ byla kvůli konfliktům odebrána licence v Albánii a firma musela odejít ze země a uhradit odpisy v hodnotě 289 miliónů USD.
Portugalsko čelí politické krizi a eurozóna dalším komplikacím
Portugalsko čelí potenciální politické krizi, pokud ústavní soud zamítne vládní úsporná opatření. Dále by se jednalo o komplikace v eurozóně ke kyperské situaci. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho pro noviny Publico uvedl, že svým nejbližším spolupracovníkům oznámil, že jeho vláda může padnout, pokud ústavní soud zamítne úsporná opatření v hodnotě více než 1,3 miliardy USD z letošního rozpočtu. Zamítnutím by došlo k neplnění rozpočtových cílů, což by zkomplikovalo záchranný program, který Portugalsku poskytuje EU a MMF od roku 2011. Opoziční strany uvedly, že škrty v důchodech, platech úředníků a sociálních dávkách porušují základní práva zaměstnanců. Úsporné opatření obsahuje i největší zvýšení daní, které v zemi kdy proběhlo. Premiér Coelho novinářům řekl, že nebude spekulovat ohledně rozhodnutí soudu a přispívat tím k nestabilitě.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vojenské cvičení v Černém moři
Manévrů by se mělo zúčastnit 36 válečných lodí a blíže nespecifikovaný počet letadel. Silná armáda je častým tématem projevů ruského prezidenta. Představitelé armády dostali minulý měsíc za úkol maximalizovat snahy o modernizaci ozbrojených složek, aby mohly čelit „pokusům západního světa o vychylování rovnováhy moci na svou stranu“. Prezident Ruské federace Vladimir Putin také řekl, že by vojenská cvičení měla být avizována s minimálním předstihem, aby se zvýšila flexibilita a připravenost mužů ve zbrani. Černomořské loďstvo hrálo klíčovou úlohu během války proti Gruzii v roce 2008. „Demonstrace síly ale může mít spojitost spíše s událostmi v Sýrii než se situací v okolí Černého moře“, domnívá se Fyodor Lukyanov, analytik serveru Russia in global affairs. V tamním přístavu Tartús má Rusko jedinou námořní základnu mimo teritorium bývalého Sovětského svazu.
Portugalská vláda odmítá řešení Kypru považovat za šablonu pro další země eurozóny
Portugalská vláda vyloučila, že by daň z bankovních vkladů v rámci záchrany Kypru mohla být používána jako šablona řešení pro další členské státy eurozóny. Portugalský státní tajemník Rady ministrů Luis Marques Guedes řekl, že kyperský případ je jedinečný a již více evropských úředníků potvrdilo, že řešení nemůže být generalizované. Zadluženému Portugalsku je poskytován výpomoc od EU a MMF od poloviny roku 2011, v rámci níž se v zemi provádí přísná úsporná opatření, v současnosti je ekonomika Portugalska v hluboké recese. Portugalský premiér a předseda Sociálně demokratické strany (PSD) Pedro Passos Coelho prohlásil, že portugalský finanční systém byl dobře kapitalizován, tudíž nehrozí žádné riziko jeho narušení a ani opakování situace na Kypru. Premiér Coelho doufá, že přirovnání situace na Kypru k Portugalsku není záměrem vyprovokovat nestabilitu u portugalských vkladatelů, kteří jsou stále věrní portugalským bankám.
Podle lucemburského ministra usiluje Německo o nadvládu v eurozóně
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn obvinil Německo, že usiluje v eurozóně o hegemonii tím, že z řešení na Kypru udělal modelovou obchodní situaci. Lucembursko, stejně jako Kypr, má velký finanční sektor, kterého se poměrně snadno dotkne daňový a regulační systém. Německo tvrdí, že krize zničila obchodní model založený na nízkých daních a přivádění velkých zahraničních vkladů. Ministr Asselborn uvedl pro agenturu Reuters, že Německo nemá právo rozhodovat o obchodním modelu pro ostatní členské země EU. Podle ministra Asselborna je jednání neevropské, staví se proti vnitřnímu trhu a proti evropské solidaritě. Krize na Kypru oživila kritiku Německa v eurozóně, zejména jižních zemí, které sužují úsporná opatření, v zemích si voliči dlouho stěžují „na despotický postoj Německa a berlínskou necitlivost„.
Ruské podniky a banky zvažují podat žalobu na Kypr nebo jeho banky
Ruské podniky a banky, které čelí ztrátám až 40 % ze svých vkladů kvůli finanční pomoci zemi od EU a snaze stabilizovat kyperský bankovní systém, zvažují právní kroky, aby vykompenzovaly své ztráty. Partner advokátní kanceláře Goltsblat BLP Andrey Goltsblat řekl, že proces nebude snadný, neboť se jedná o komplikovaný soudní případ, který klasifikuje jako vyvlastnění. Toto tvrzení by se mohlo stát základem pro žalobu na Kypr nebo na jednotlivé kyperské banky. Pokud Kypr podle Goltsblata nechá 2 největší banky zlikvidovat bez přijetí zákona o zdanění vkladů, nebude pak možné podniknout jakékoliv právní kroky. Spoluzakladatel kyperské advokátní kanceláře Keane Vgenopoulou & Associates LLC Thomas Keane řekl, že žalobce by mohl argumentovat u kyperského soudu nebo Evropského soudu omezením volného pohybu kapitálu, čímž došlo k porušení práva EU.
Polsko by mohlo čekat referendum o přijetí eura a ústavní změny
Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že se nebrání uskutečnění referenda ohledně přijetí eura, kterému se dříve snažil vyhnout. S referendem o jednotné měně premiér Tusk souhlasí výměnou za potřebné ústavní změny. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel bude pravděpodobně hlasovat proti přijetí. Vláda premiéra Tuska má nepatrnou většinu v parlamentu, a tudíž bude potřebovat podporu pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), aby dosáhl dvou třetinové většiny v dolní komoře a mohlo dojít k nutným ústavním změnám včetně jednotné měny. Strana PiS již dříve oznámila, že je proti přijetí eura a referendu. Analytici pro agenturu Reuters uvedli, že EU očekává, že největší východní ekonomika přijme euro v roce 2019.
USA vyzývá EU k uvalení sankcí na severokorejskou banku
USA vyzývají EU, aby uvalila sankce na severokorejskou Zahraniční obchodní banku (FTB) a vložila jí na sankční seznam. Poradce pro národní bezpečnost USA Tom Donilon uvedl pro agenturu Reuters, že banka spolufinancuje severokorejský program výroby balistických raket. Podle USA Severní Korea testuje jaderné hlavice, které budou schopně zasáhnout cíle i v USA. Ministerstvo pro zahraniční věci EU uvedlo, že uvalení sankcí na severokorejskou FTB není zcela jednoduché, protože některé evropské země s velvyslanectvím v Pchjongjangu a nevládní a humanitární organizace banku využívají. Členské země EU minulý měsíc zpřísnily sankce vůči Severní Koreji. Opatření zabraňují obchodování se severokorejskými státními dluhopisy a otevírání poboček severokorejských bank v EU a poboček evropských bank v Severní Korei.
Austrálie stáhne většinu svých jednotek z Afghánistánu do konce roku
Podle australského ministra obrany Stephena Smitha stáhne země většinu svých jednotek z jihu Afghánistánu do konce letošního roku a uzavře hlavní základnu v Tarin Kowt, kde působily i mezinárodní jednotky NATO. Postupně by se měla uzavřít i letecká základna NATO v Uruzganu. Většina mezinárodních jednotek pod vedením NATO by měla být stažena do konce roku 2014 a bezpečnost země by tak měla plně přejít pod odpovědnost afghánské armády. V současnosti má Austrálie v asijské zemi na 1 650 jednotek, o další přítomnosti speciálních jednotek po roce 2013 se podle ministra Smitha zatím s afghánskou vládou vyjednává.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Ve Středoafrické republice rebelové obsadili hlavní město, na 13 jihoafrických vojáků bylo zabito
Stovky rebelů v tzv. Selekově koalici vstoupily o víkendu do hlavního města Bangui, během bojů bylo podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy zabilo na 13 vojáků. Jihoafrická republika má ve Středoafrické republice na 200 jednotek, které měly pomoci armádě zabránit převzetí moci rebelů. Rebelové obviňují středoafrického prezidenta Francois Bozize z porušování mírové dohody, podle BBC měl prezident odcestovat před boji do sousedního Kamerunu. Do čela země se měl postavit představitel rebelů Michel Djotodia, který slíbil obnovení pořádku v zemi. Africká unie (AU) pozastavila Středoafrické republice členství a uvalila sankce na vedoucí představitelé tzv. Selekově koalice.
Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu
Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
OSN: Rebelové v Demokratické republice Kongo se vzdávají, nebo pouštějí zemi
Stovky rebelů, kteří byli seskupeni v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, podle OSN uprchly do sousední Rwandy, další desítky se vzdaly mírovým jednotkám OSN. Na konci února podepsali rebelové mírovou dohodu s vládou, čímž tak byly ukončeny rok trvající boje na východě Demokratické republiky Kongo. Mírová dohoda byla důsledkem vnitřních rozporů rebelů, kteří se rozdělili na dvě skupiny – právě rebelové spolu s generálem Bosco Ntagandou uprchli do sousední Rwandy poté, co za M23 podepsal dohodu Sultani Makenga. Generál Ntagandou čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za válečné zločiny. OSN dlouhodobě obviňuje Rwandu z podpory M23, africká země to odmítá.
EU odmítá francouzsko-britský tlak ukončení zbrojního embarga
Francie a Velká Británie na summitu vyjádřily požadavek ke zrušení zbrojního embarga EU na pomoc syrským povstalcům proti Basharovi al-Assadovi, ostatní vlády EU ale návrh nepodpořily. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová vyzvala k opatrnosti a zpochybnila, že by se tímto krokem mohlo dosáhnout politického urovnání v Sýrii. Baronka Ashtonová také požaduje, aby se celá záležitost konzultovala s mediátorem OSN Lakhdarem Brahimi a šéfem Syrské národní koalice Moazem al-Khatib. Německo se postavilo do opozice k francouzsko-britským krokům. Odpůrci argumentují, že by se zbraně mohly dostat do rukou militantních islamistů. USA se zase obává použití chemických zbraní syrskou vládou a americký prezident Barack Obama varoval prezidenta Assada, že pokud by tak učinil, byl by hnán k odpovědnosti.
Rakousko žádá od OSN záruky, že ochrání jejich vojenské jednotky v Golanských výšinách
Rakouský ministr obrany Gerald Klug ze strachu o bezpečí rakouských mírových jednotek na Izraelci okupovaném území Golanských výšin požaduje, aby OSN zaručilo, že vojenské střídání a dodávky zásob bude možné provádět přes Sýrii. Francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron naléhají na ukončení zbrojního embarga Sýrie a na zvýšení podpory rebelům, kteří bojují proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Ostatní vlády EU se brání zrušení embarga, protože by to mohlo podnítit násilí, zvláště pokud by se dodávek zbraní zmocnili militantní islamisti. Diplomaté agentuře Reuters potvrdili, že OSN omezila počet jednotek na území Sýrie a Golanských výšin.
Italský parlament se snaží sestavit novou vládu
Italský parlament se sešel tři týdny po volbách, které skočily patovou situací, ve snaze sestavit novou vládu. Jednání budou pokračovat 19. března, kdy italský prezident Giorgio Napolitano zahájí konzultace se všemi vůdci stran. První důležitým úkolem je zvolit předsedy obou komor dvoukomorového parlamentu. V dolní komoře Poslanecké sněmovně sice zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, ale v horní komoře Senátu žádná strana většinu nezískala. Pokud by třetí nejúspěšnější strana, Hnutí Pěti hvězd (M5S) s lídrem Beppe Grillo, souhlasila se širší dohodou s Bersaniho středolevou DP, mohlo by dojít k vytvoření vlády. Ale od voleb předseda M5S Grillo odmítá opakované návrhy předsedy DP Bersaniho ke spojení svých sil. DP i M5S odmítly jakoukoliv spolupráci s expremiérem Silviem Belusconim.
Evropská kosmická agentura bude na výzkumu Marsu spolupracovat s Ruskem
Původním partnerem měla být americká NASA, která však účast odvolala kvůli rozpočtovým škrtům. Výzkumný projekt nese název ExoMars a jeho cílem bude umístit na povrch naší sousední planety dvě výzkumná zařízení. Prvním z nich bude mobilní stroj podobný vozítku Curiosity, které na Marsu operuje nyní. Bude mít k dispozici výrazně modernější vybavení, které mu umožní získávat vzorky pomocí vrtů hlubokých až dva metry. Společně s ním bude na planetě operovat statický Geofyzikální a environmentální modul, který by měl minimálně 6 let detailně monitorovat změny počasí a seizmickou aktivitu planety. Rusové souhlasili s poskytnutím raket, které oba přístroje dopraví na místo určení. První z nich by měla odstartovat v roce 2016, druhá v roce 2018. Celkové náklady projektu se odhadují na 1,6 miliardy USD.
Transport ropy z Jižního Súdánu by se mohl během tří týdnů obnovit
Jižní Súdán a Súdán uzavřely dohodu ohledně hranic, které byly dlouhodobým sporem mezi oběma východoafrickými státy. Transport jihosúdánské ropy přes území Súdánu by podle agentury Reuters mohl být obnoven do tří týdnů. Produkce ropy se zastavila v lednu minulého roku kvůli sporu obou zemí nad výši transportních poplatků. Zastavení produkce mělo výrazně negativní dopad na obě ekonomiky. Súdán a Jižní Súdán se rovněž dohodly na stažení jednotek z hranic do 5. dubna. Další jednání ministrů vnitra by se mělo uskutečnit 17. března.
Vyšetřování zločinů khmerského režimu se potýká s problémy
Kambodžský tribunál vyšetřující zločiny Rudých Khmerů čelí kritice OSN i Evropské unie. Důvodem je mimo jiné pozastavení vyšetřování kvůli stávce zaměstnanců, kteří požadují vyplacení mezd za více než 2 měsíce. Tribunál byl ustaven za mezinárodní spolupráce, jeho provoz je avšak kambodžskou záležitostí. Další komplikace působí kambodžská vláda, někteří z obviněných jsou v současnosti vysoce postavenými politiky či na ně mají vazby. Nový soudce tribunálu Mark Harmon požaduje otevření případů bývalého khmerského námořního velitele Meas Muta a bývalého velitele letectva Sou Meta. Oba jmenovaní jsou však poradci kambodžského ministerstva obrany, vláda se tak bude pravděpodobně snažit vyhnout jejich stíhání. Současným kambodžským premiérem je Hun Sen, jehož minulost je spjata s khmerským režimem. Prodlužování a komplikace ve vyšetřování vyvolávají obavy o jeho výsledky.