Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.
Archiv rubriky: BS
Rusko poskytlo Srbsku půjčku na výstavbu železnic
Srbský ministr financí Mladjan Dinkic a jeho ruský protějšek Anton Siluanov podepsali minulý týden dohodu o půjčce na výstavbu železnic v celkové hodnotě 800 miliónů USD. Půjčka by měla sloužit především k výstavbě a elektrifikaci dvoukolejné 16 km dlouhé trasy Bělehrad – Pancevo a jednokolejné trati o 68 km na trase Valjevo – Loznica v západním Srbsku. Půjčka by měla také pomoci zmodernizovat srbské části železničního Panevropského koridoru X, který se táhne od rakouského Salzburgu do řecké Soluně. Podle srbského ministra financí Dinkice by se srbská železnice znovu mohla stát významnou mezinárodní dopravní tepnou.
V Černé Hoře se jedná o změně Ústavy
Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU. Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.
Chorvatsko se Srbskem se pokusí o prolomení ledů mezi státy
Ve středu se mají sejít chorvatský premiér Zoran Milanovic a srbský předseda vlády Ivica Dacic v hlavním městě Srbska Bělehradu, aby se pokusili zlepšit vzájemné vztahy, které jsou napjaté od května 2012, kdy byla v Srbsku ustanovena nová nacionalistická vláda. Hlavním tématem dialogu mezi premiéry bude zlepšení mezistátní spolupráce a vzájemná podpora v přistoupení zemí do EU, kdy Chorvatsko očekává vstup 1. července, Srbsko by mělo v roce 2013 zahájit přístupová jednání.
Albánie možná nestihne připravit červnové parlamentní volby
Albánská nevládní organizace Koalice místních pozorovatelů upozornila, že zákonný termín pro zveřejnění voličských seznamů pro červnové parlamentní volby vypršel 3. ledna. Mnoho albánských místních úřadů si nejsou vědomy, že by nezveřejněním voličských seznamů porušily zákon, místní úřady si často stěžují, že nejsou dostatečně vybaveny, aby vůbec mohly voličské seznamy připravit. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory.
Svatý Tomáš a Princův Ostrov popřel uznání Kosova
Africký ostrovní stát v Guinejském zálivu Svatý Tomáš a Princův ostrov uznal jako 98. země nezávislost Kosova v březnu 2012, nicméně prezident Manuel Pinto da Costa a nový premiér Gabriel Costa nyní popřeli platnost uznání Kosova, které nebylo dosud ratifikováno Parlamentem. Na základě doručení verbální nóty je podle kosovského ministra zahraničí Envera Hoxhaje uznání nezávislosti Kosova však platné. Podle kritiků neexistuje důkaz o přesném počtu zemí, které dosud uznaly samostatnost Kosova. Mezi další sporné případy patří i uznání Kosova Nigérií a Ugandou.
V Bosně a Hercegovině bude postaven památník věnovaný srbským obětem války
Památník bude věnován především asi 30 Srbům, kteří byli zavražděni v hlavním městě Bosny a Hercegony Sarajevu v letech 1992 až 1993 bosenskými vojáky. Památník bude postaven v oblasti Kazani, na místě nalezení hrobů zabitých srbských vojáků. Za vraždy spáchané v Kazani bylo souzeno 14 osob, případ nakonec nebyl označen za válečný zločin. Vraždy byly spáchány vojáky, kterým velel Musan Topalovic, známý jako CaCo, který je pohřben mezi vojenskými veliteli a 1. prezidentem Bosny Alijou Izetbegovicem. Na 6 vojáků z Topalovicovy jednotky bylo však za vraždy odsouzeno od 10 měsíců až do 6 let vězení.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii definitivně rozhodl o nevině velitelů z Kosovské osvobozenecké armády
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu rozhodl, že bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramush Haradinaj a další 2 kosovští velitelé Idriz Balaj a Lahi Brahimaj byli zproštěni obvinění, že se dopustili válečných zločinů na etnických Srbech a Albáncích, kteří kolaborovali se Srby, během občanské války v Kosovu, oprávněně. ICTY prohlásil, že případy velitelů jsou tak definitivně uzavřeny. V roce 2008 ICTY zprostil obžaloby Haradinaje i Balaje za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, Brahimaj byl odsouzen za mučení a týraní na 6 let do vězení. Poté, co došel Odvolací senát ICTY v roce 2010 k závěru, že svědkové byli zastrašováni, byl soud částečně obnoven, v listopadu 2012 nicméně osvobodil všechny 3 velitele.
Chorvatsko se potýká s bombovými útoky
Ve čtvrtek explodoval autobus na autobusovém nádraží ve Stenjevci v hlavním městě Chorvatska Záhřebu, 1 muž byl zraněn. Jedná se o 2. incident v týdnu, kdy pod projíždějícím nákladním vlakem nedaleko stenjeveckého autobusového nádraží vybuchla připravená nálož. Chorvatští policisté vyloučili teroristický útok, připouštějí však, že oba případy mohou spolu souviset. Výbuchy způsobily paniku mezi chorvatským obyvatelstvem po celé zemi.
Za masakr v Srebrenici padl další rozsudek
Bozidar Kuvelja byl poslán Bosenským státním soudem na 20 let do vězení za zločiny proti lidskosti v bosenském městě Srebrenici v roce 1995, proti rozsudku se Kuvelja může odvolat. Kuvelja byl odsouzen za to, že se spolupodílel na věznění a masových popravách bosenských mužů. Soud dále rozhodl, že Kuvelja plnil pouze příkazy nadřízených a nedopustil se genocidy.
Spojené arabské emiráty chtějí rozsáhle investovat v Srbsku
Delegace v čele s korunním princem Sheikhem Mohammedem bin Zayedem Al Nahyanem z Abu Dhabi ze Spojených arabských emirátů (SAE) při své návštěvě v Srbsku oznámila záměr SAE značně investovat v srbském obranném průmyslu, zemědělství, bankovním sektoru a letectví. Za 133 miliónů USD se zemědělská společnost Al Dahra stane majoritním vlastníkem 8 srbských zemědělských konglomerátů. Korunní princ oznámil také plán na investici asi 200 miliónů USD do vývoje nových vojenských technologií, a to hlavně do obranných raketových systémů, munice a zbraní. Delegace ze SAE projevila zájem i o zakoupení letecké srbské státní společnosti JAT Tehnika, která by měla být privatizována a o otevření emirátské banky First Gulf Bank v Srbsku. Korunní princ se setkal během své návštěvy se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem i premiérem Ivicou Dacicem.
Na Slovinsko je vytvářen nátlak, aby nebrzdilo vstup Chorvatska do EU
Po setkání se slovinským prezidentem Borutem Pahorem v prosinci 2012 předseda Evropské komise Jose Manuel Barosso prohlásil, že očekává od Slovinska dodržení lhůty a ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, aby Chorvatsko mohlo přistoupit 1. července. Mezi Slovinskem a Chorvatskem není dosud vyřešen 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB), kde na 130 000 Chorvatů ztratilo v 90. letech své úspory v celkové hodnotě 226 miliónů USD. Po vstupu Chorvatska do EU by mohla vyplatit úspory nástupnická Nová Ljubljanska banka (NLB), Slovinsko však tuto možnost odmítá. V roce 2007 až 2009 Slovinsko blokovalo přístupová jednání Chorvatska kvůli hraničnímu sporu o Jadranské pobřeží.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
Kosovo pohřešuje od občanské války na 1 700 osob
Rada pro ochranu lidských práv a svobod (CDHRF) v Kosovu vybídla orgány, aby důkladně vyšetřily zmizení celkově asi 1 700 osob, které jsou pohřešovány od občanské války v roce 1999, aniž by CDHRF rozlišovala mezi etnickým původem či společenským postavením. Problém zmizelých osob řešil v prosinci kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem, na jednání se premiéři dohodli, že posílí vzájemnou spolupráci při hledání pohřešovaných osob.
Nizozemsko pravděpodobně opět zablokuje vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Podle úředníků v Evropské komisi se Nizozemsko pravděpodobně znovu pokusí zablokovat vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v březnu. Podle Nizozemska se Bulharsko i Rumunsko stále potýkají s vysokou korupcí a organizovaným zločinem. Oba státy očekávají alespoň částečný přístup do Schengenu v podobě otevření leteckých a námořních hranic. I to však může být problém, protože se v poslední době přidávají k výtkám Nizozemska i Německo a Belgie, rozhodnutí o rozšíření musí být totiž jednomyslné.
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
Srbský velitel byl obviněn z válečných zločinů u města Vukovaru
Radenko Alavanja se měl dopustit válečných zločinů proti chorvatskému civilnímu obyvatelstvu poté, co srbské jednotky obsadily chorvatské město Vukovar v roce 1991. Alavanja byl obviněn v nepřítomnosti za to, že nezabránil svým podřízeným, aby zabili 15 lidí a mučili dalších 31 chorvatských civilistů v srbské obci Borovo Selo, které se nachází u města Vukovar a která v roce 1991 sloužila jako srbská vojenská pevnost a vězení.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
V Makedonii se uvažuje o znovuzavedení branné povinnosti
Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Rumunsko bude čelit kontrole z EU a Mezinárodního měnového fondu
Skupina auditorů z EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) přijede na kontrolu do Rumunska 15. ledna, s rumunskými představiteli bude projednávat především návrh rozpočtu pro rok 2013, měnovou politiku a pokrok země v reformách. Návštěva auditorů z EU a MMF je pro Rumunsko klíčová, země potřebuje dosáhnout hospodářské stability a obnovy, snížení nezaměstnanosti a zlepšení konkurenceschopnosti. MMF již dříve poukázal na nedostatky v rumunském zdravotnictví a školství. V roce 2013 bude muset Rumunsko splatit část záchranného balíčku v hodnotě 6,8 z 26 miliard USD EU, MMF a Světové bance (SB), úvěr Rumunsko získalo výměnou za úsporná opatření.
Bulharská policie pokročila v případu autobusového teroristického útoku
Bulharská policie měla identifikovat 1 osobu z 3 pachatelů, kteří zabili při bombovém útoku na výletní autobus 5 Izraelců a bulharského řidiče autobusu, zbylých asi 30 cestujících bylo zraněno, z toho 3 osoby vážně. Útok se odehrál u přístavního města Burgas v červnu 2012. Na místě činu nalezla bulharská policie falešné americké řidičské průkazy, není vyloučeno, že teroristé měli ještě 1 až 2 spolupachatele. Podle policie se jednalo o cizince, nicméně nepotvrdila to, že se mohlo jednat o členy teroristické protiizraelské skupiny Hizballáh, jak tvrdí Izrael.