Podle údajů americké neziskové organizace Sunlight Foundation vládní i opoziční strany v Albánii mají uzavřené smlouvy s americkými vlivnými lobbistickými firmami, mezi které patří Podesta Group, Blue Star Strategies, Dutko International, BKSH & Associates a Rasky Baerlain Strategic Communications. V letech 2009 až 2010 bylo z Albánie vyplaceno americkým lobbistickým firmám na 1,38 milionu USD. V současné době se chystá albánská vláda podepsat kontrakt s další lobbistickou společností Patton Bogs, která by měla zlepšit obraz Albánie před červnovými parlamentními volbami v USA. Firma Patton Bogs již sloužila jako poradce při privatizaci albánské ropné společnosti ARMO.
Archiv rubriky: BS
V Černé Hoře protestovaly odbory proti mimořádným daním
Před černohorským parlamentem se minulý týden sešli zástupci Svazu svobodných odborů (UFTUM), aby protestovali proti mimořádnému zvýšení daní z příjmu o 3 % z hrubé mzdy přesahující 539 USD. UFTUM již byla zapojena do demonstrací, které probíhaly v Černé Hoře v roce 2012. Podle černohorských médií byl předložen v Parlamentu návrh na zvýšení daně z 9 % na 15 % u čistých mezd vyšších než 646 USD. Černá Hora chce zlepšit hospodářský stav země, který se zhoršil v důsledku ekonomické krize.
Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU
Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.
Kosovo navrhlo financovat sever země z vybraných cel mezi Kosovem a Srbskem, Srbsko protestuje
Kosovský premiér Hashim Thaci navrhl, aby byl vytvořen zvláštní fond jako součást kosovského státního rozpočtu, ze kterého by byl financován sever Kosova. V případě vzniku fondu by na jeho správu měla dohlížet tříčlenná komise složená z Albánce, Srba a mezinárodního zastupitele. Přestože Srbsko návrh ostře odmítlo, sever Kosova je de facto mimo působnost kosovské vlády, neuznává ani kosovskou nezávislost a hlásí se k srbské vládě. Mezi Kosovem a Srbskem proběhlo minulý týden již 4. jednání v rámci normalizace vztahů mezi zeměmi pod dohledem EU ohledně možného vybírání cel, daní a DPH ze společných hraničních přechodů.
EU kritizuje Bosnu za neplnění úkolů v oblasti lidských práv
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle ve čtvrtek uvedl, že pokud Bosna co nejrychleji nerozhodne v případu Sejdic a Finci z roku 2009, nemusí EU uznat příští volby v Bosně za odpovídající evropským normám. Případ Sejdic a Finci se týkal 2 odlišných kauz, kdy rom Dervo Sejdic a žid Jacob Finci úspěšně žalovali Bosnu za diskriminaci u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), dosud však rozhodnutí ESLP nebylo v Bosně implementováno, přestože je klíčové pro přijetí Dohody o stabilizaci a přidružení (SAA), která je předstupněm pro zahájení přístupových jednání do EU.
Současný prezident Černé Hory se bude moci ucházet o prezidentský úřad i po třetí
Vládní Demokratická strana socialistů (DPS) ve čtvrtek jednomyslně schválila kandidaturu dosavadního prezidenta Filipa Vujanovice, přestože černohorská Ústava z roku 2007 uvádí, že prezident do úřadu může být zvolen pouze dvakrát. V případě znovu zvolení Vujanovice prezidentem by se jednalo již o třetí volební období. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Kandidatura prezidenta Vujanovice bude ještě řešena na Ústavním soudě. Prezidentské volby se odehrají již na začátku dubna, přestože původní datum bylo stanoveno na květen.
Evropský parlament ocenil přístup Černé Hory v plnění požadovaných reforem
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu (AFET) ocenil přístup Černé Hory v plnění reforem, které musí země splnit před vstupem do EU. AFET zároveň vybídl Černou Horu, aby se více zabývala mediální svobodou, v současné době jsou zejména kritizovány útoky na černohorské novináře za vyjádření názorů. Problematické je podle AFET i nedodržování práv žen a rovnosti mezi pohlavími. Černá Hora by měla začít přístupová jednání s EU 29. června.
Srbský Protikorupční úřad bude mít nového šéfa
Hlavou srbského Protikorupčního úřadu byla zvolena jeho dosavadní ředitelka Tatjana Babic ze 3 kandidátů, kteří prošli do užšího výběru. Babic nahradila ve funkci ředitelky Zoranu Markovic, které byla donucena podat v listopadu 2012 demisi za to, že se sama měla dopustit korupce. Protikorupční úřad vznikl v Srbsku v roce 2010, nicméně největším úspěchem za dobu jeho existence je zveřejnění majetku politicky činných osob. Ředitelka Babic uvedla, že zažádá v únoru o větší pravomoci pro Protikorupční úřad. Úspěšný boj s korupcí je jednou z hlavních podmínek, aby mohlo Srbsko vést přístupová jednání do EU.
Jednání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska bude pokračovat i mezi prezidenty obou zemí
Podle kanceláře kosovské prezidentky Atifete Jahjagy by mělo dojít k jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem v průběhu února až března. Prezidenti by měli především diskutovat o tématech, která byla již nastolena v jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi za dohledu EU. Setkání mezi prezidentkou Jagjaga a prezidentem Nikolicem bude první mezi hlavami států Kosova a Srbska.
Rumunsko sníží příspěvky poslancům
Návrh rumunského rozpočtu na rok 2013 počítá se snížením dotací na bydlení a na cestovní výdaje až o 50 %. Měsíční příspěvek na bydlení by tak měl klesnout ze současných 2 261 USD na 1 222 USD. Dotace na cestovní výdaje se již v roce 2012 snížily z necelých 791 000 USD na 458 000 USD. Nicméně v prosinci 2012 se zvýšil počet poslanců, v současné době Parlament zastupuje na 588 poslanců na místo 470. V průběhu týdne by mělo Rumunsko přijmout rozpočet na rok 2013.
Srbsko odstranilo památník na jihu země, Kosovo tento akt kritizuje
Památník byl postaven na památku albánských veteránů Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) v srbském městě Presevo. Srbsko odstranilo památník v neděli za pomoci 200 policistů. Kosovo odsoudilo odstranění památníku jako porušení lidských práv a konstatovalo, že tento čin by mohl vážně ohrozit dialog pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
Rumunský prezident odmítl jmenovat nového šéfa protikorupčního úřadu
Oba kandidáti, dosavadní zástupce hlavního žalobce Tiberiu Nitu, který se měl stát hlavním státním žalobcem, a Ioan Irimie, jenž kandidoval na hlavu Národního protikorupčního ředitelství (DNA), byli odmítnuti rumunským prezidentem Traianem Basescu. Prezident zamítnutí obhajoval nedostatečným výběrovým řízením, které by umožnilo zvolit kvalifikovanější osoby. Rumunsko je dlouhodobě ze strany EU kritizováno za neschopnost řešit rozsáhlou korupci, přestože došlo k určitému zlepšení stavu korupce v zemi.
V Chorvatsku je poukazováno na oběti znásilnění během války v 90. letech
Na konferenci ve čtvrtek v hlavním městě Chorvatska prezident chorvatské Iniciativy mládeže pro lidská práva Mario Mazic upozornil na nedostatek právních předpisů, které by zajistily odškodnění znásilněným obětem z 90. let a potrestání viníků. Znásilňování žen během války patří stále k tabuizovaným tématům uvnitř chorvatské společnosti. Podle zprávy chorvatského státního zastupitelství bylo znásilněno 67 žen během války, z toho 19 případů lze označit za válečné zločiny.
Srbsko požádá haagský tribunál o přezkoumání osvobození Anteho Gotoviny a Mladena Markace
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac se měli dopustit při akci Bouře v roce 1995 etnického vraždění Srbů, v listopadu 2012 byli generálové Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobozeni a při svém návratu do Chorvatska uvítáni jako hrdinové. Srbský ministr spravedlnosti Nikola Selakovic uvedl ve čtvrtek v nizozemském Haagu, že hlavní prokurátor ICTY Serge Brammertz konstatoval možnost, že za určitých podmínek by mohl být případ ohledně spáchaných činů dvěma generály znovu otevřen.
Makedonsko-řecká jednání ohledně sporu o název státu by měly pokračovat i na úrovni EU
Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle předložil návrh, podle něhož by Makedonie a Řecko měly dále jednat za dohledu EU o trvajícím sporu mezi zeměmi ohledně názvu státu, který by měl být vyřešen v budoucím horizontu. Podle opatrných reakcí obou zemí se nicméně předpokládá, že na návrh eurokomisaře Makedonie i Řecko přistoupí. Země v současné době jednají ohledně vyřešení sporu o název státu se zprostředkovatelem za OSN Matthewem Nimetzem, další jednání by měla proběhnout 29. a 30. ledna v New Yorku. Název Makedonie podle Řecka naznačuje i nárok na jeho severní provincii, Řecko dosud blokovalo přístupová jednání Makedonie do EU.
Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi
Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.
Bosna žádá chorvatské válečné uprchlíky, aby se vrátili do země
Chorvatský prezident Ivo Josipovic a bosenský ministr pro lidská práva a uprchlíky Damir Ljubic vyzvali po jednání ve čtvrtek válečné uprchlíky, aby se vrátili zpět do svých rodných zemí a integrovali se do společnosti. Převážně 200 000 etnických Chorvatů uteklo z Bosny do Chorvatska během války v 90. letech, zatím jen 5 % se vrátilo zpět. Bosenské úřady na začátku ledna vyzvaly uprchlíky, aby se navrátili, v současné době by jejich integraci měla také pomoci částka asi 346 miliónů USD, sesbíraná v dubnu 2012.
Bosna pravděpodobně odloží sčítání lidu na říjen
Na základě doporučení Mezinárodní monitorovací mise (IMO) by se mělo sčítání lidu v Bosně uskutečnit na místo května v říjnu 2013. Podle IMO je Bosna nedostatečně připravena, aby mohla správně uskutečnit sčítání. Poslední sčítání lidu se v Bosně konalo v roce 1991 před válkou za nezávislost v letech 1992 až 1995, nadcházející sčítání by mělo především odhalit demografické změny, které se odehrály v důsledku války. V roce 1991 v Bosně žilo 4,4 miliónů osob, z toho muslimští Bosňané tvořili 1,92 miliónů populace, v zemi dále žilo 1,37 miliónů Srbů a 765 600 Chorvatů, asi 242 000 se označilo za Jugoslávce. OSN předpokládá, že dnešní populace v Bosně čítá asi 3,8 miliónů lidí.
Chorvatský a srbský premiér se sešli v Bělehradu
Ve středu jednali chorvatský předseda vlády Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem o urovnání napjatých vztahů mezi zeměmi, potřebě vyřešit všechny citlivé záležitosti, které se týkají vysídlení osob a uprchlíků, dalšího stíhání válečných zločinců, hraničních a soudních sporů či o zlepšení hospodářské spolupráce. Státníci se vzájemně podpořili v přistoupení zemí do EU, kdy se Chorvatsko má stát členem 1. července a Srbsko očekává zahájení přístupových jednání. Mezi premiéry se jednalo o 1. oficiální státní schůzku. Srbský prezident Tomislav Nikolic vybídl chorvatského prezidenta Iva Josipovice, aby následovala společným setkáním jednání mezi premiéry a pomohly se tak rychleji urovnat vztahy mezi zeměmi.
Makedonii ohrožují další protesty v zemi
Pokud vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) premiéra Nikoly Gruevskeho neukáže ochotu vést dialog do pátku, opoziční strana Sociálnědemokratický svaz Makedonie (SDSM) uvedla, že zintenzivní protesty a blokády na hlavních dopravních křižovatkách v zemi. VMRO-DPMNE vyzvala opozici, aby ukončila protesty a neohrožovala příští parlamentní volby, zároveň odmítla výzvu SDSM, aby se uskutečnily vedle obecních voleb v březnu také předčasné parlamentní volby. Protesty v Makedonii probíhají od prosince, kdy VMRO-DPMNE odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy kontroverzní rozpočet na rok 2013, odpůrci vlády označují současný stav za nedemokratický a vybízejí k anarchii. Vůdce SDSM Branko Cervenkovski vyzval v úterý představitele EU pro rozšíření Stefana Sannina, aby EU nezavírala oči před současnou krizí v Makedonii.
Soukromé nemocnice v Rumunsku přijdou o příspěvky ze státního rozpočtu
Rumunský ministr zdravotnictví Eugen Nicolaescu uvedl, že dosavadní příspěvky v hodnotě 60 miliónů USD každý rok, které jsou poskytované soukromým nemocnicím za jejich služby začnou být v krátké době přerozdělovány mezi nemocnice zřizované státem. Suma by se měla rozdělit mezi programy týkající se intenzivní péče, traumatů, selhání srdce a mozkové mrtvice. Soukromé nemocnice se stanoviskem ministra zdravotnictví nesouhlasí, zároveň konstatují, že se tak jejich ceny zvýší o 10 %. Výdaje na zdravotní péči v Rumunsku činí asi 6 % HDP, za rok 2010 stála lékařská péče 929 USD na člověka. Rumunsko se potýká se zásadními nedostatky ve zdravotnictví kvůli nedostatečným investicím, chybějícím odborníkům a modernímu vybavení. Až 90 % Rumunů je nespokojeno se zdravotní péčí.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.