Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
Archiv rubriky: BS
EU posílá delegaci do Makedonie, aby iniciovala dialog mezi opozicí a vládou
Ve středu navštíví delegace EU hlavní město Makedonie Skopje, aby se pokusila zmírnit napětí mezi makedonskou vládou a opozicí. V březnu se mají v zemi odehrát komunální volby, které opozice chce bojkotovat, lhůta pro podávání kandidátních listin již uběhne 16. února. Bojkotem komunálních voleb od opozice může dojít k znehodnocení legitimity voleb. Přitom na jaře by měla Rada EU rozhodnout na základě zprávy od Evropské komise o zahájení přístupových hovorů Makedonie do EU, nadále napjatá politická situace v zemi by mohla způsobit, že přístupová jednání budou opět odložena. V průběhu posledních 3 let Evropská komise doporučila zahájit s Makedonií přístupová jednání, kvůli blokaci Řecka ohledně sporu názvu států však byla tato jednání odložena.
Bosenští vězňové chtějí žalovat ve Štrasburku Republiku srbskou za týrání během občanské války
Zástupci táborových vězňů v bosenském městě Tuzla pravděpodobně budou žalovat entitu Republiku srbskou u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí vezňové se chtějí domáhat tisíce oškodnění za fyzické a duševní týrání během jejich uvěznění v době občanské války v letech 1992 až 1995. Republika srbská odmítá odškodnit postižené na základě tvrzení, že již právní lhůta na uplatnění náhrady za poškození byla promlčena.
Vztahy mezi Maďarskem a Rumunskem jsou napjaté, důvodem je maďarská menšina v rumunské Transylvánii
Minulý týden rumunští úředníci v transylvánských oblastech Covasna a Harghita zakázali, aby rumunští Maďaři vyvěšovali na úřední budovy vlastní vlajku. Maďarský velvyslanec v Rumunsku Ozskar Fuzes ve středu veřejně podpořil právo rumunských Maďarů na vyvěšení vlastní vlajky, ale také na vytvoření samostatné maďarské Transylvánie, kde žije v současné době na 600 000 rumunských Maďarů. Přes tento spor jsou vztahy mezi oběma zeměmi dobré, maďarská otázka v Rumunsku je problematická především pro nacionalistické strany v Maďarsku.
Bosna musí splnit poslední krok před podepsáním Akčního plánu členství do NATO
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rassmusen při své návštěvě v hlavním městě Bosny Sarajevu uvedl, že pokud chce Bosna pokročit v jednáních o členství do NATO, musí registrovat výši bosenského vojenského majetku. Přitom dohoda o registraci majetku byla sjednání již v roce 2012, dosud však nebyla implementována. Registrace majetku je poslední podmínka, která brání podepsání Akčního plánu členství (MAP) a následného vstupu Bosny do NATO. Pokud se Bosna stane členem NATO a EU, zajistí si podle odborníků zároveň ekonomický růst, příliv zahraničních investic a snížení pracovní nezaměstnanosti.
Chorvatská ministryně zahraničí bude kandidovat na post lídra Chorvatské lidové strany
Chorvatská lidová strana (HNS), která je členem vládní koalice, ve svém prohlášení ve čtvrtek uvedla, že přijala rezignaci dosavadního lídra strany Radimira Cacice. Zároveň potvrdila, že přijala kandidaturu současné místopředsedkyně a chorvatské ministryně zahraničí Vesny Pucic na post předsedy HNS. Bývalý předseda HNS Cacic byl odsouzen v listopadu 2012 k 22 měsícům odnětí svobody za způsobení dopravní nehody v Maďarsku v roce 2010, při níž zemřeli 2 lidé. Cacic si bude moci trest pravděpodobně odpykat v chorvatském vězení.
Rumunská vláda oznámila záměr změnit Ústavu
Vládní koalice Sociální liberální unie (USL) oznámila v prohlášení záměr zřídit komisi, která by se zabývala změnou Ústavy. Vedoucím komise by se měl stát lídr Národní liberální strany (PNL) Crin Antonescu, která je součástí vládní koalice. Vzhledem k tomu, že vládní koalice disponuje dvěma třetinami hlasů v parlamentu, mohla by bez problémů vyhrát referendum o změně Ústavy, jehož uskutečnění je naplánované do konce října. Změna Ústavy se týká především omezení role prezidenta, včetně jmenování předsedy vlády prezidentem. Dále by mohlo v případě změny Ústavy nahradit 41 krajů 8 regionů, nicméně tento návrh naráží na odpor početné maďarské menšiny, která požaduje přerozdělení země na 15 autonomních regionů, a to na základě etnického rozdělení. V současné době asi 1,37 miliónu z celkového počtu 19,5 miliónů jsou etničtí Maďaři.
Jediný Makedonec odsouzený haagským tribunálem za válečné zločiny žádá o předčasné propuštění
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil bývalého makedonského velitele Johana Tarculovskeho za válečné zločiny k 12 letům vězení, Tarculovski nyní po 8 letech strávených ve vězení žádá o předčasné propuštění. Podle práva může vězněný požádat o předčasné propuštění po odpykání dvou třetin trestu. Tarculovski byl odsouzen v červenci 2008 za etnické čistky na albánském obyvatelstvu v Makedonii v roce 2001.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
Kosovská vládní koalice se odmítla spojit se stranou Ramushe Haradinaje
Kosovský premiér a lídr Demokratické strany Kosova (PDK) Hashim Thaci se setkal v pondělí se šéfem Aliance pro budoucnost Kosova (AAK) Ramushem Haradinajem, aby jednali o připojení AAK do vládní koalice. Po jednání mezi představiteli PDK poskytla prohlášení, v kterém zdůraznila, že za současných okolností nemůže být AAK přijata do vládní koalice. Ramush Haradinaj byl žalován u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávie (ICTY) za to, že se měl dopustit válečných zločinů během občanské války v Kosovu, v roce 2012 byl avšak osvobozen. Lokální volby jsou naplánovány na podzim roku 2013, parlamentní volby by se měly uskutečnit na přelomu let 2014 až 2015.
Rumunský prezident odmítl posílit imunitu poslancům
Nový návrh zákona by posílil ochranu poslanců před trestním stíháním. Rumunský prezident Traian Basescu v pondělí odmítl podepsat návrh zákona vzhledem tomu, že Rumunsko se dlouhodobě potýká s vysokou korupcí, která zasahuje do řad politiků. V současné době pracují parlamentní výbory na schválení či zamítnutí žádosti státní prokuratury o vydání politika. Parlament poté již pravomocně hlasuje o vydání. V případě nového zákona by platilo zamítnutí o vydání politika již v parlamentních výborech a Parlament by již nemusel hlasovat. Další změna se měla týkat Národní agentury pro integritu (ANI), který měla na základě návrhu zákona omezit pravomoci. Přitom od jejího vzniku v roce 2007 obvinila 47 politiků ze střetu zájmu či nezákonného získání bohatství.
Eurokomisař pro rozšíření navštíví Albánii před parlametními volbami
Současná situace ohledně nadcházejících červnových parlamentních voleb je napjatá, vládní Demokratická strana (DP) premiéra Saliho Berishy a opoziční Socialistická strana (SPA), jejímž předsedou je Edi Rama, se nedokážou shodnout na průběhu voleb. Evropský komisař pro rozšíření Štefan Füle chce svojí návštěvou docílit navázání dialogu mezi politickými stranami a přijetí dalších reforem. Samotná ústřední volební komise (CEC) je politicky rozdělena, podle některých názorů je otázkou, zda bude moci dohlížet na průběh svobodných a spravedlivých voleb. Poslední parlamentní volby v roce 2009 zapříčinily politickou krizi, která trvá dosud.
Chorvaté protestují kvůli zrovnoprávnění srbské menšiny v zemi
Na 20 000 chorvatských válečných veteránů protestovalo proti vládnímu rozhodnotí, aby se v městě Vukovar stala úředním jazykem srbština a písmem srbská cyrilice. Rozhodnutí bylo scháleno na základě sčítání lidu v roce 2011, kdy na 34,87 % Srbů bydlelo ve Vukovaru. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města.Chorvatský premiér Zoran Milanovic odmítl možnost, že by rozhodnutí bylo zrušeno. Vukovar byl vrácen Chorvatsku v roce 1998.
Černohorská vládní koalice je nejednotná ohledně kandidatury Vujanovice na prezidenta
Sociální demokratická strana (SDP) se distancovala od podpory současného prezidenta Filipa Vujanovice na jeho možné znovuzvolení. Podle oficiální zprávy SDP nesouhlasí s podporou prezidenta Vujanovice, protože podle Ústavy z roku 2007 může prezident vykonávat prezidentský úřad pouze dvakrát, pro Vujanovice by to bylo již třetí prezidentské období. Protože Černá Hora vyhlásila samostatnost až v roce 2006, výklad Ústavy je pro mnohé sporný. SDP je součástí každé vládní koalice s Demokratickou stranou socialistů (DPS) ministerského předsedy Mila Djukanovice od roku 1998.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.
Chorvatsko vede se Slovinskem dialog ohledně sporu Ljubljanske banky
Na základě jednání, které se odehrálo ve středu v Bruselu, mezi chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusic a jejím slovinským protějškem Karlem Erjavcem by mělo být nalezeno přijatelné řešení pro 20letý spor ohledně bývalé Ljubljanske banky (LB). 6. února by se mělo za dohledu finančních expertů odehrát mezi ministry zahraničí další jednání. V současné době Slovinsko zadržuje kvůli sporu ratifikaci přístupové smlouvy Chorvatska do EU, což může pozdržet či zcela zabránit vstup Chorvatska do EU.
Albánie bojuje se špatným stavem ekonomiky snížením úrokové sazby
Albánská centrální banka ve středu snížila úrokovou sazbu o 0,25 % na 3,75 %, aby se pokusila oživit ekonomiku v zemi. Snížení úrokové sazby by mělo pomoci snížit náklady na financování, zvýšit úroveň ekonomiky a přilákat investory. Podle zprávy Světové banky (SB), uveřejněné v prosinci 2012, Albánie čelí riziku dvojité recese, která by mohla mít vážný dopad na celkovou hospodářskou situaci v zemi včetně zvýšení již tak vysoké nezaměstnanosti.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Bosna a Srbsko podepsaly dohodu o stíhání válečných zločinců
Protokol o spolupráci při stíhání pachatelů podezřelých z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy byl dnes podepsán v Bruselu hlavními prokurátory obou států. Nová dohoda usnadní především řešení problému, když v obou zemích probíhají paralelní vyšetřování případu a usnadní vzájemný přenos důkazů. Protokol měl být podepsán původně již v listopadu 2011, ale dohodu blokovala Bosna kvůli sporu, zda se bude jednat o mezinárodní dohodu. V současné době srbská prokuratura řeší na 100 případů, v Bosně se státní zástupci zabývají na 648 případů. Dosud si země bez smlouvy vzájemně vyměnily na 9 případů.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Bosna se obává, že ztratí přístup na chorvatský trh po vstupu Chorvatska do EU
Podle bosenského ministra zahraničního obchodu Mirka Sarovice se obchodní vztahy mezi Chorvatskem a Bosnou změní, protože Chorvatsko jako člen EU bude povinen dodržovat normy EU a zároveň opustí Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která zajišťovala mezi členy CEFTY vzájemné otevření trhů. V roce 2012 Chorvatsko dovezlo zboží z Bosny v celkové hodnotě za 1,5 miliardy USD. V roce 2013 je Bosna předsedající zemí CEFTA, její priority jsou podpora obchodu mezi členskými zeměmi a odstranění administrativních překážek.
Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku
V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době multietničtější než centrální Srbsko.