Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.
Archiv rubriky: Politika
Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání
Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.
Kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko ke vstupu do EU
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Turecko k přistoupení do Evropské unie. Kancléřka je nyní na 2 denní návštěvě Ankary, kde se setká s tureckým prezidentem Abdullahem Gülem a premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle svých slov se vztahy mezi Berlínem a Ankarou oživily a není tedy důvod se vstupem „otálet“. Přesto má Německo z případného nového člena obavy, zdali zvládne hospodářskou a měnovou politiku EU. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle vyzval k opatrnosti, neboť stále není vyřešena kyperská otázka a turecká politika lidských práv. „Také si nejsem jist vhodnou dobou pro jejich vstup, teď je Evropa v recesi a oslabena. Může nastat doba, kdy Evropa bude Turecko potřebovat víc než Turci Evropu,“ dodal. Kancléřka Merkelová ještě plánuje návštěvu německých vojáků rozmístěných u turecko-syrské hranice.
Nový kyperský prezident chce utužit vztahy s EU
Nově zvolený kyperský konzervativní prezident Nicos Anastasiades slíbil, že bude snažit docílit pevnějšího partnerství země a Evropské unie. Prioritou by mělo být především dokončení dohody a finanční pomoci a stabilizaci země. Uvedl, že ozdravování se bude snažit strukturovat tak, aby se zajistily zranitelné skupiny, sociální soudržnost a sociální mír. Země eurozóny mají pochybnosti, že země bude schopna splácet úvěr, což brzdí jednání.
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín
Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.
Výročí komunistického převratu 1948 doprovázely protesty i uctění památky Klementa Gottwalda
Při příležitosti 65. výročí komunistického převratu 1948 se v pondělí uskutečnilo hned několik akcí. Na Staroměstském náměstí se sešlo asi 500 lidí, kteří protestovali proti komunistům v krajských radách. Demonstrace odpůrců komunismu byla svolána iniciativou Bez komunistů, která organizovala protesty i během Palachova týdne. Na Olšanských hřbitovech v Praze se zase sešli lidé k uctění památky Klementa Gottwalda. Jednalo se především o příznivce komunismu. Na místě byla přítomna i policie, neboť na místě se sešli i odpůrci komunistů a docházelo ke slovním potyčkám a hlasitým projevům mezi oběma názorovými tábory.
Prezidentem by neměl být politik, ozývá se na Slovensku
Předseda občanské společnosti OĽaNO Igor Matovič uvedl, že by politici neměli kandidovat na post prezidenta a post by měl připadnout občanskému kandidátovi. Tím odmítl i případnou nominaci Radoslava Procházky, kterého ostatní politici považují za dobrého kandidáta, naopak doporučil zakladatele nadace Dobrý Anjel Andreje Kisku. Prezidentské volby se budou konat na jaře 2014. Svou kandidaturu zvažuje bývalý předseda KDH Ján Čarnogurský nebo europoslanec SDKÚ Peter Šťastný. Často se ozývá i jméno ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka či expremiérky Ivety Radičová, oba prozatím kandidaturu odmítli.
Americké speciální jednotky musí opustit afghánskou provincii Wardak
Afghánský prezident Hamid Karzai rozhodl, že se americké speciální síly musí do 2 týdnů stáhnout z provincie Wardak. Důvodem je podezření, že se američtí vojáci podíleli na zmizení a mučení Afghánců. „Jde o závažnou záležitost, kterou musíme prodiskutovat s našimi afghánskými protějšky,“ uvedl mluvčí amerických speciálních jednotek. Podle afghánských představitelů zmizelo 9 lidí během operace amerických speciálních sil, ale USA odmítají, že by ke zmíněné operaci vůbec došlo.
EU dojednala podmínky dohody o přidružení Ukrajiny
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč dal předsedovi Evropské komise Josému Manuel Barrosovi jednoznačný závazek, že do května provede reformy požadované EU, aby mohla být dojednána dohoda o připojení. EU požaduje hlavně provést soubor reforem v oblastech volebního zákona a soudnictví, aby nedocházelo k případům selektivní spravedlnosti. Opožděný summit mezi EU a Ukrajinou byl zaměřen hlavně na úsilí uzavřít dohodu o přidružení, včetně obsáhlé a komplexní smlouvy o volném obchodu. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že EU, že pokud Ukrajina splní požadavky nejpozději do května letošního roku, pak by dohoda o přidružení mohla být podepsána v listopadu. Dále uvedl, že EU je připravena poskytnout Ukrajině finanční podporu v hodnotě 812 milionů USD.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Tendr na nové trolejbusy v Bratislavě se bude možná opakovat
Do soutěže o tendr v hodnotě 93 milionů USD na dodávku trolejbusů v Bratislavě se přihlásil jen jeden zájemce. Primátor Milan Ftačnik proto chce soutěž zopakovat, neboť má údajně pochybnosti o její transparentnosti. Kdyby se soutěž znovu vyhlásila do několika týdnů, bylo by možné vše stihnout do srpna 2015, není zatím zřejmé, zdali by se podmínky tendru změnily. Ředitel dopravního podniku Ľubomír Belfi nicméně námitky k tendru odmítá. Jediný výrobce, který potvrdil, že se do soutěže přihlásil, je česká Škoda s karosérií od SOR Libchavy. Ostatní zájemce měly odradit podmínky tendru. Škoda spolu se SOR již dodaly trolejbusy do Žiliny, Bánské Bystrici či Prešova.
Izrael úspěšně otestoval nový protiraketový systém
Izraelské ministerstvo obrany uvedlo, že úspěšně otestovalo nový protiraketový systém Arrow 3. První test nového systému byl proveden společně s jednotkami americké armády nad Středozemním mořem. Otestován zatím byl pouze start a let raket nového systému, zneškodnění střel bude testováno později. Izraelské ministerstvo obrany však nechtělo termíny dalších testů uveřejnit, stejně jako datum, kdy by měl nový systém být uveden do provozu. Nový systém Arrow 3 má být schopen zneškodnit rakety i v kosmu, což by umožňovalo bezpečně zlikvidovat jak jaderné, tak chemické hlavice. Izraelská obrana disponuje již protiraketovým systémem Iron Dome, který je určen pro ochranu před střelami krátkého doletu, nejčastěji odpalované z Pásma Gazy. Nový systém má být určen především proti potenciálním iránským střelám.
Cílem zahraniční cesty barmského prezidenta bude Evropská unie
Norsko, Finsko, Belgie, Itálie a Rakousko se stanou zeměmi pro první letošní zahraniční cestu barmského prezidenta Thein Sein. Během ní by rád navázal vztahy i s dalšími evropskými státy, diplomatické styky a ekonomické vazby jsou pro současnou Barmu velmi důležité. Po vlně zásadních ekonomických a politických reforem se země postupně otevírá. První z evropských zemí, která vyšla Barmě naproti, bylo právě Norsko, když v roce 2012 snížilo sankce. Jeho příkladu následovaly i ostatní výše zmíněné státy. Během roku 2012 navštívil Barmu předseda Evropské Komise Jose Manuel Barroso a EU se stala „patronem“ barmského mírového procesu a rozvoje.
Oběti vlády bývalého filipínského prezidenta Marcose dostanou odškodné
Filipínský prezident Noynoy Aquino podepsal zákon o kompenzacích pro oběti vlády Ferdinanda Marcose. V letech 1965–1985, kdy byl Marcos prezidentem, docházelo k významnému porušování lidských práv, které vyvrcholilo vyhlášením výjimečného stavu. Během něj byli Filipínci neoprávněně zadržováni, mučeni nebo beze stopy mizeli. Filipínská vláda se nyní rozhodla obětem vyplatit odškodné ve výši 224 milionů USD, peníze by měly pocházet z exprezidentova tajného účtu. Podle jedné z obětí, současné ředitelky Filipínské právní komise Loretty Ann Rosales, se jedná o zásadní krok v oblasti nápravy zneužívání moci. Přestože odškodné bude po rozdělení mezi oběti spíše symbolické, fakt, že k němu došlo, má podle ní pro společnost obrovský význam.
Prezident Kuby Raúl Castro plánuje rezignovat k roku 2018
Přestože byl včera současný prezident Kuby Raúl Castro znovuzvolen Národním shromážděním do své funkce na další období 5 let, oznámil, že se rozhodl po jeho skončení rezignovat na post prezidenta Kuby. Prezident Castro taky prohlásil, že si je vědom diskuze, kterou jeho rozhodnutí vyvolá v následujících dnech. Za svého viceprezidenta si vybral Miguela Díaza Canela, který má 52 let. Jmenováním do funkce získal viceprezident Díaz Canel šanci na nástupnictví po prezidentu Castrovi. Stal by se tak prvním kubánským lídrem, který se přímo nezúčastnil revoluce v roku 1959. Bývalý prezident Fidel Castro se na začátku zasedání Shromáždění objevil, nicméně nepronesl žádný projev.
Španělé se bouří poti královské rodině
Zeť španělského krále Juana Carlose byl obviněn z toho, že zpronevěřil v přepočtu skoro 8 milionů USD. Podnikatel a zeť krále Iňaki Urdangarín měl získat díky své nadaci Noos nemalé množství veřejných zakázek na pořádání nejrůznějších konferencí a sportovních akcí. Velká čast z nich se ale vůbec nekonala a peníze od regionálních vlád údajně putovaly na Urdangaríovo soukromé konto v cizině. V sobotu vypovídal před soudem na Mallorce, kde jakékoli své provinění odmítl. Zároveň uvedl, že královská rodina o jeho aktivitách nic nevěděla. S tím ale nesouhlasí Španělé, kteří demonstrovali před soudní budovou s hesly typu „pryč s monarchií„.
Syrská opozice se nezúčastní jednání
Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Expremiér Prodi: Největším problémem Itálie je mafie a byrokracie
Po téměř 5 letech začaly v neděli v Itálii parlamentní volby. Ekonom a expremiér Romano Prodi poskytl rozhovor EUobserver, ve kterém zdůraznil důvody ekonomické krize v Itálii. Hlavním důvodem je problém s kriminalitou, korupcí a mafií, což poškozuje možné investovaní ze strany zahraničním investorů. Dále expremiér kritizuje pomalé tempo byrokracie a veřejnou správu, jíž trvá roky vydat povolení ke stavbě například továrny. Bývalý premiér Prodi má také obavy z apatie mladých Italů, kteří nijak nechtějí reagovat na krizi. Podle Prodiho krize vznikla kvůli abnormalitě na italském pracovním trhu a kvůli fenoménu levné nevzdělané přistěhovalecké pracovní síly, což nutí mladé Italy odcházet pracovat do zahraničí. Nutné je tedy více stimulů ze strany EU a méně úsporných opatření, aby se „zachránila budoucí generace„.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Maledivskému exprezidentovi již nehrozí zatčení, opustil dočasný azyl
Bývalý prezident Malediv Mohamed Nasheed opustil indické velvyslanectví v hlavním městě Male. Svůj pobyt ukončil po 10 dnech, kdy se snažil vyhnout svému zatčení. Exprezident Nasheed je obviněn ze zneužití moci, během výkonu prezidentské funkce měl nařídit neoprávněné zadržování vrchního trestního soudce. Podle Maledivské demokratické strany (MDP), jíž je exprezident Nasheed členem, je celá kauza motivována politicky a jde o snahu zabránit jeho kandidatuře v zářijových volbách. Platnost zatykače však již vypršela a vzhledem k nejasnostem případu nebyl vydán žádný nový zatykač. Bývalý prezident Nasheed je prvním demokraticky zvoleným prezidentem Malediv, do úřadu nastoupil v roce 2008 a setrval v něm do února 2012.
Na jihu Evropy se zvyšuje nezaměstnanost, mladí ji hledají i v České republice
Počet Řeků, Španělů, Portugalců a Italů v ČR stoupl za posledních několik let téměř o třetinu. Jihoevropané zde hledají práci, kterou ve své domovině, zasažené ekonomickou krizí nemohou najít. V některých zemích jižní Evropy přesahuje nezaměstnanost mezi mladými lidmi až 50 %. Uplatňují se především ve službách, nadnárodních společnostech a call centrech.