Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
Archiv rubriky: Politika
Kolumbijská vláda zvýšila podporu pěstitelů kávy, stávky ale pokračují
Všichni pěstitelé kávy dostanou od kolumbijské vlády zvýšenou finanční podporu. Nicméně představitelé Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy na toto rozhodnutí reagovali odmítavě a nařídili pokračování stávek. Podle dohody prezidenta Juana Manuela Santose s oficiálními zástupci Národní rady pěstitelů kávy vlastníci s méně než 20 hektarů půdy dostanou 33 USD navíc za sklizeň, zatímco ti s půdou nad 20 hektarů si přilepší o 20 USD. Hnutí pro důstojnost pěstitelů kávy považuje tuto dohodu za neplatnou, protože se neztotožňuje s názory Národní rady. Stávky pěstitelů kávy již zapříčinily mnohé problémy se zásobováním některých měst, jelikož protestující blokovaly přístupové cesty.
Stát zahájí dostavbu D11 i bez všech potřebných pozemků
Přestože stát nezískal pozemek pro dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové, nehodlá už dále čekat a stavbu zahájí. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) David Čermák, uvedl, že stavební práce se začne z druhé strany na křižovatce v Kuklenech, která je podle něj nejsložitější. Napojení na stávající dálnici s chybějícím pozemkem údajně problematické nebude. Chybějící pozemek paří Jaroslavě Štrosové, s níž stát o prodeji jedná již 17 let. Dálnice D11 se staví od roku 1978, měla vést z Prahy přes Poděbrady do Hradce Králové a dále k Polsku. Nyní je postaveno 85 kilometrů k Hradci Králové, 70 kilometrový úsek do Polska se má dostavět v budoucnu. Podle odhadů bude stát dálnice na 34 miliard korun. Problematický úsek před Hradcem Králové by měl vyjít na 1,5 miliardy korun.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Nepokoje v Bangladéši pokračují
Protesty a násilné střety, které v Bangladéši vyvolal trest smrti pro lídra Islámské strany, pokračují již čtvrtým dnem. V sobotu se demonstranti střetli s bezpečnostními složkami země, incident si vyžádal další zraněné a mrtvé. Protesty se rozšířily po celé zemi, dochází k útokům na domovy vládních příznivců i úřady. Islámská strana (Jamaat-e-Islami) a Bangladéšská nacionalistická strana vedená bývalou premiérkou Khaled Ziaovou se otevřeně postavily za protestující část obyvatelstva a rovněž se vyslovily pro třídenní celostátní generální stávku, která by měla začít v neděli. Trvají na tom, že rozsudky jsou nespravedlivé a politicky motivované. Obvinění se i nadále týká 7 dalších předních politiků strany Jamaat-e-Islami.
Výstavba ropovodu z Kanady do USA neohrožuje životní prostředí
Americká vláda vydala zprávu hodnotící projekt výstavby ropovodu Keystone XL, který by přiváděl kanadskou ropu až do amerického Texasu. Podle zprávy, která měla 2000 stránek, by nový ropovod měřící přes 2700 kilometrů nijak neohrozil životní prostředí. Projekt výstavby nejvíce kritizují environmentalisté, kteří proti projektu protestovali před Bílým domem. Ropovod Keystone XL by naopak přivítal americký průmysl. Výstavbu musí schválit státní oddělení, jelikož ropovod by protínal americkou hranici.
Indická opozice má svého kandidáta na post premiéra
Pokud v parlamentních volbách v roce 2014 zvítězí Indická lidová strana (BJP), na post premiéra bude jmenován současný předseda vlády státu Gudžarát Narendra Modi. Strana se na tom dohodla na jednání výkonného výboru. Podle Arun Jaitleye, lídra opozice v horní komoře indického parlamentu, existuje pro nominaci předsedy Modiho mnoho důvodů, například jeho zásluhy na ekonomickém rozvoji západoindického státu Gudžarát. Předseda Modi je nicméně kontroverzní osobností indického politického života, jeho podpora však v poslední době, kdy vládu oslabují korupční skandály a zhoršující se ekonomická situace země, narůstá, především mezi střední třídou a podnikateli. Opoziční IBJP se ve volbách střetne s vládnoucím Indickým národním kongresem, jehož kandidátem na post premiéra bude pravděpodobně Rahul Gándhí.
Odcházející prezident Klaus se stane spolupracovníkem v Cato Institute
Prezident Václav Klaus, jenž 7. března definitivně opouští Hrad, se ve stejný den stane spolupracovníkem významného amerického think tanku Cato Institute. Od 11. března pak povede akci s názvem „Evropská krize pokračuje: žádné řešení v dohledu„. Cato Institute byl založen v roce 1974 a sídlí ve Washingtonu. Svým zaměřením sleduje a zabývá se otázkami svobody, trhu a hospodářské politiky. Prezident Václav Klaus se již několikrát zúčastnil nejrůznějších akcí a konferencí tohoto think tanku.
Pákistánský soud odmítl vrátit exprezidentovi Musharrafovi zabavený majetek
Pákistánský protiteroristický soud zamítl v reakci na ohlášení návratu exprezidenta Perveze Musharrafa do země žádost na zrušení dřívějšího nařízení zabavení exprezidentova majetku a zmrazení jeho konta. Bývalý prezident Musharraf totiž v roce 2007 při vyšetřování vraždy někdejší premiérky Benazir Bhuttové neuposlechl výzvy soudu, aby objasnil okolnosti, které ho spojovaly s případem. Tehdejší vláda i prezident Musharraf byli viněni z neschopnosti zajistit političce bezpečnost. Expremiérka Bhuttová vedla výraznou předvolební kampaň, v jejímž rámci ostře kritizovala prezidenta Musharrafa, objevilo se proto podezření, že sebevražedný atentátník, který útok spáchal, byl najat pákistánskou vládou. Když parlament v roce 2008 zvažoval exprezidentovo odvolání, Musharraf abdikoval a uprchl ze země. Tento týden avšak oznámil svůj návrat a zároveň záměr kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Spolupráce Pákistánu s Tureckem se neustále rozvíjí
Strategické partnerství Pákistánu s Tureckem nabízí možnost rozvoje průmyslu v oblasti bezpečnosti, shodli se pákistánský federální ministr obrany Syed Naveed Qamar a turecký prezident Abdullah Gul, kteří se setkali během návštěvy pákistánské delegace. Země dlouhodobě spolupracují v oblasti výroby obranných zařízení, rozvoje technologií či společné ekonomické aktivity. Pákistánský ministr obrany Qamar se na zahraniční cestě setkal i se svým tureckým protějškem Ismet Yilmazem. Hovořili spolu především o vylepšení úrovně jednání nejvyšších představitelů ozbrojených sil. Pákistánský ministr obrany pak vyzdvihl jako skvělý příklad fungující spolupráce tureckou účast na výstavbě cisternových lodí pro pákistánské válečné námořnictvo.
Chorvatský prezident vyhlásil datum voleb do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu (EP) by se měly uskutečnit 14. dubna, Chorvatsko může po svém vstupu do EU 1. července poslat 12 poslanců do EP. Poslanci, kteří budou zvoleni v chorvatských volbách do EP, by měli do regulérních voleb EP, které se mají uskutečnit na jaře 2014, setrvat ve svých dosavadních funkcích. Ze strany vrcholných politiků nicméně panují obavy, zda Chorvatsko plánovanými volbami do EP nepoškodí svoji pověst vzhledem k tomu, že není jisté, jak velká účast chorvatských obyvatel může být.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Bojkot makedonské opoziční strany ohrozil vstup země do EU
Opoziční Sociálně demokratická unie Makedonie (SDSM) skočila s bojkotem parlamentu a místních voleb 24. března, který vedl k politické krizi a patové situaci mezi politickými stranami, díky které hrozilo zrušení nabídky členství v EU. Evropské unii se podařilo situaci prolomit dohodou, zprostředkovanou evropským komisařem pro rozšíření Štefanem Fülem, britským členem Evropského parlamentu Richardem Howittem a polským europoslancem a bývalým prezidentem Evropského parlamentu Jerzy Buzkem. Pokud se podaří spory uklidnit, na květnovém summitu by se mohl projednávat vstup Makedonie do EU a do prosince by na doporučení komisaře Füleho mohly započít přístupové rozhovory. Makedonie je kandidátskou zemí od roku 2005, ale nabídku komplikují špatné vztahy s Bulharskem a nesnášenlivost albánských separatistů kvůli občanské válce z roku 2001, přičemž 25 % obyvatel Makedonie tvoří Albánci.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Americký ministr zahraničí Kerry je na návštěvě Egypta
Americký ministr zahraničí John Kerry na své návštěvě Egypta prohlásil, že „je prvořadé a nezbytné, aby egyptská ekonomika zesílila a postavila se zpátky na nohy.“ Vyzdvihl také důležitost půjčky od Mezinárodního měnového fondu (IMF), o kterou se Egypt uchází. Během své dvoudenní návštěvy Egypta má ministr Kerry vést rozhovory z předními představiteli egyptské vlády, stejně jako s lídry opozice. Někteří opoziční činitelé však již schůzku s ministrem Kerrym odmítli, neboť je pobouřila jeho výzva, aby přehodnotili plánovaný bojkot egyptských parlamentních voleb. Podle BBC však od pádu egyptského exprezidenta vliv USA v zemi velmi zeslábl, není proto jasné, jak velký bude mít návštěva ministra Kerryho dopad.
Bývalá chorvatská premiérka byla vyloučena ze strany za kritiku současného lídra
Expremiérka Jadranka Kosor byla vyloučena za poškození dobré pověsti Chorvatské demokratické unie (HDZ) poté, co kritizovala způsob vedení HDZ současného lídra Tomislava Karamarka. Podle vyjádření expremiérky Kosor se dopustila HDZ jejím vyloučením protiprávního jednání. Bývalá premiérka působila jako předsedkyně HDZ do května 2012, kdy byla nahrazena pravicovějším a méně proevropským Karamarkem.
Indický prezident Mukherjee navštíví Bangladéš
Prezident Indie Pranab Mukherjee odletěl v neděli na dlouho plánovanou státní návštěvu Bangladéše, neodradily ho ani nepokoje zmítající celou zemí. Nepokoje propukly po vydání rozsudku zvláštního soudního tribunálu nad vysoce postaveným bangladéšským politikem Sayedeem. Během následujících 3 dnů, které hodlá prezident Mukherjee v zemi strávit, se sejde s bangladéšským prezidentem Mohammed Zillur Rahmanem, jednání se zúčastní i premiér Sheikh Hasina a lídr opozice Khalid Ziaová. Diskutovat budou především nevyřešené aspekty vztahů mezi oběma zeměmi. Minulý měsíc spolu Indie a Bangladéš podepsaly dohodu o částečném uvolnění vízové politiky, chtějí tak pokračovat v postupném sbližování.
V USA dojde na velké škrty
Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
Pokuta by mohla být odečtena ze sociálních dávek, navrhuje se na Slovensku
Zmocněnec vlády pro romské komunity Peter Pollák představil návrh zákona, který má řešit tzv. přestupkovou imunitu lidí odkázaných na sociální dávky. Hodlá jím změnit současný stav, kdy člověk, který nemá na zaplacení pokut, může páchat libovolný počet přestupků. Podle nového zákona by se výše pokuty, kterou má dotyčný zaplatit, odečetla z jakékoliv sociální dávky, kterou má dostat. Tím by odpadly i výdaje za vymáhání a hlavně odměna exekutorům, která je často mnohonásobně větší než vymáhaná částka. Zákon se zmocněnec Pollák rozhodl připravit jako vládní, aby se k němu mohl vyjádřit každý, kdo k tomu má co říci.
Ministerstvo zemědělství má nového náměstka, stal se jím Miroslav Hladík
Post náměstka pro ekonomický úsek na ministerstvu zemědělství, který byl volný od poloviny prosince, obsadí bývalý auditor a ekonom Miroslav Hladík. Do této funkce ho jmenoval ministr zemědělství Petr Bendl. Post převezme v pondělí 4. března. Náměstkem byl do poloviny prosince Tomáš Šimčík, který na svůj post rezignoval