Na celostranickém sjezdu bylo zvoleno nové vedení strany, v jejím čele bude i nadále stát Aung San Suu Kyi. Spolu s ní bylo zvoleno 120 členů Centrálního výboru. Celonárodní sjezd Národní ligy pro demokracii (NLD) je pro barmskou opozici významnou událostí. To dokazuje i skutečnost, že se sjezdu konaného poprvé během 25 let existence strany zúčastnilo 894 členů. Jejich cílem je revitalizovat stranu a připravit ji na příští parlamentní volby, které by by se měly konat v roce 2015. Opoziční Národní liga pro demokracii byla založena v roce 1988 po vojenském převratu v zemi, svou stranickou registraci však získala zpět až v roce 2012. Tehdy se jí v doplňovacích volbách rovněž podařilo získat 43 z 45 poslaneckých mandátů, o které se mohla ucházet.
Archiv rubriky: Politika
Soud v Saudské Arábii odsoudil lidsko-právní aktivisty
Saúdskoarabští lidsko-právní aktivisté Mohammed al-Qahtani a Mohammed al-Hamid byli odsouzeni k 10, respektive 11 letům vězení, za založení nelegální organizace a za rebelování vůči autoritě krále. Odsouzení byli také obviněni ze šíření falešných informací prostřednictvím sociální sítě. Soud rovněž zakázal jejich Saudskou asociaci pro občanská a politická práva (ACPRA), která bojovala za demokratizaci země a snažila se dokumentovat údajné porušování lidských práv v Saudské Arábii. Oba aktivisté se proti rozsudku odvolali. Podle BBC probíhal soud na Saudskou Arábii nezvykle transparentně.
Peruánský ministr zahraničních věcí se zúčastní jednání signatářů Paktu ze San José
V pondělí 11. března se uskuteční konference Americké konvence lidských prav, které se zúčastní zástupci všech latinskoamerických signatářů Paktu ze San José z roku 1969. Na schůzku přijede i ministr zahraničních věcí Peru Rafael Roncagliolo. Konference byla původně naplánována na 8. března, kvůli smrti venezuelského prezidenta Huga Cháveze musela být ale přesunuta. Setkání zástupců států Patku ze San José zvolala Unie jihoamerických národů, aby umožnila 24 zemím debatovat o lidských právech a o reformě Jihoamerického systému lidských prav a Meziamerické komise lidských prav.
Ministerstvo dopravy odložilo spuštění nového registru řidičů
Namísto nového registru řidičů poběží od pondělí opět jeho stará verze. Podle informací ministerstva dopravy nedopadly testy napojení řidičů na základní registry podle plánovaných představ. Uskutečněné testy měly být zátěžovou zkouškou, která měla ukázat zda bude nový systém schopen předejít situaci, která nastala minulý rok v prosinci, kdy systém zkolaboval a byl mimo provoz několik hodin. Nyní budou na novém systému registru pracovat technici a pokud půjde vše podle plánu, nová verze by mohla být spuštěna příští čtvrtek.
Rusko nebude naléhat na odchod prezidenta Assada
V rozhovoru pro BBC to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Neúčastníme se hry o změnu režimu. Jsme proti zásahům do domácího konfliktu. Není na nás, abychom rozhodovali, kdo povede Sýrii, toto rozhodnutí musí učinit Syřané,“ prohlásil ministr Lavrov. Ministr se má příští týden setkat se svým britským protějškem Williamem Haguem, téma Sýrie bude při jednání hlavním bodem agendy. Ministr Lavrov uvedl, že Rusko a Velká Británie se podle něj docela shodují na tom, jak má syrský konflikt dopadnout, tedy že má vzniknout „jednotná a demokratická Sýrie,“ o které budou rozhodovat její obyvatelé. Ministr Lavrov rovněž uvítal „konstruktivní prvky“, jenž ve svých nejnovějších postojích ukázala Syrská národní koalice (SNC), hlavní syrská opoziční strana.
Bývalý šéf srbské policie byl znovu jmenován do funkce
Do funkce policejního prezidenta jmenovala srbská vláda ve čtvrtek na příštích 5 let bývalého šéfa policie Milorada Veljovice, který vykonával funkci během let 2006 až 2011. Kvůli jmenování nového policejního prezidenta probíhaly ve vládní koalici od listopadu 2012 dohady, situace byla vyřešena až v únoru, kdy unikly informace o napojení srbského premiéra a lídra Socialistické strany (SPS) Ivici Dacice na zločinecký gang Darka Sarice, SPS poté kandidaturu Veljovice podpořila.
Slovenské justici nedůvěřují občané ani investoři
Podle průzkumu Eurobarometru slovenské justici nedůvěřuje 67 % občanů. Nezávislý poslanec Radoslav Procházka si myslí, že vláda spoléhá na to, že lidé dnes mají jiné starosti, než trápit se tím, že ve státě nefunguje základní spravedlnost a rovnost před zákonem. Problém slovenské justice podle poslance spočívá v nepředvídatelnosti a nespolehlivosti: „Investoři se nebojí daňové sazby, obávají se, že je někdo povede a místní právní systém s tím nedokáže nic udělat.“ Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra z roku 2012 je Slovensko v oblasti vynutitelnosti práva na 140. místě ze 144 hodnocených zemí.
Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu
Před možným íránským konfliktem varuje bývalý šéf inspektorů OSN v Iráku Hans Blix. Po válce v Iráku, která skončila právě před 10 lety, vyzývá mezinárodní společenství k rozvážnosti a opatrnosti v případě nové válečné intervence. „Svět má krátkou paměť, tragické chyby se neberou dostatečně vážně,“ sdělil někdejší švédský diplomat a ministr zahraničních věcí agentuře AFP. Inspektoři OSN, kteří tehdy v Iráku pracovali pod Blixovým vedením, nenašli žádné zbraně hromadného ničení, jak se svět domníval. Bývalý švédský diplomat varuje před unáhlenou akcí proti Íránu.
Singapur posiluje obchod s Latinskou Amerikou a Evropskou unií
Nejen obchodní kontakty rozvíjí Singapur se svým významným obchodním partnerem, jímž je Latinská Amerika, v regionu posiluje i své další zájmy a aktivity. Od roku 2005 obchod Singapuru se zeměmi Latinské Ameriky vzrostl více než dvojnásobně, v roce 2011 jeho odhadovaný roční objem činil zhruba 30 miliard USD. Singapur se však snaží prorazit i na evropský trh, v roce 2012 po téměř tříletém jednání uzavřel s EU dohodu o volném obchodu. Dohody jsou významné ekonomicky a strategicky, poskytují totiž institucionální vazby na globální a regionální mocnosti a zároveň dávají další impuls k jednání o liberalizaci globálního obchodu. Dohoda s EU by měla být realizována do 5 let.
Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou
Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.
Mluvčí Usamy bin Ladina Sulaiman Abu Ghaith odmítá vinu
Sulaiman Abu Ghaithm mluvčí Usamy bin Ladina, který čelí obvinění z plánování teroristických útoků z 11. září, v pátek v New Yorku prohlásil, že je nevinný. Soudní řízení začne 8. dubna. Rozhodnutí administrativy prezidenta Obamy soudit Abu Ghaitha před civilním soudem je kritizováno některými zákonodárci, především republikány. Ti tvrdí, že Abu Ghaith by měl být poslán do detenčního centra Guantanamo na Kubě, kde by čelil vojenskému soudu. Abu Ghaith byl zatčen minulý týden v Jordánsku, ale USA o jeho zadržení nezveřejnily příliš informací.
Bývalý francouzský prezident Sarkozy zvažuje návrat do politiky a kritizuje současné politiky
Podle bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je Francie uvržena do hluboké finanční a sociální krize a nakonec bude potřebovat národního spasitele. Sám podle CNN tvrdí, že to není jeho přání vrátit se do politiky, ale je nucen znovu bojovat o úřad francouzského prezidenta v roce 2017 kvůli závažným událostem, které se v zemi dějí a z vlastenecké povinnosti. V článku pravicového obchodního časopisu Valeurs Actuelles Sarkozy kritizuje vůdce socialistické strany a francouzského prezidenta Francoise Hollande, že rozbil všechno, co se jemu povedlo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou vybudovat. Dále zpochybňuje jeho zásah v Mali i vládní účel podpory a pokus řídit zemi, která třikrát větší než Francie pouhými 4000 muži.
Pákistánský premiér odjel na návštěvu Indie
Premiér Pákistánu Raja Pervez Ashraf odcestoval do Indie, ve státě Radžastán na severu země se setká s indickým ministrem pro vnější záležitosti Salman Khurshidem a poté navštíví svatyni súfího Moinuddin Chishti. Ministr Kurshid se s pákistánským premiérem Ashrafem sejde i přes protesty indických opozičních stran, které tak vyjádřily svůj nesouhlas s popravou dvou indických vojáků působících ve sporné hraniční oblasti Kašmíru. Indie z toho důvodu oficiálně odmítla jakákoli diplomatická jednání během Ashrafovy návštěvy a to i přesto, že jej doprovází diplomatická delegace. Setkání premiéra Ashrafa a indického ministra vnějších záležitostí Khurshida bude neformální, obě země však mají vzhledem k situaci zájem na udržování vzájemných vztahů.
Sebevražedný útok před ministerstvem v Afghánistánu ministra Hagela nazasáhl
V sobotu došlo před afghánským ministerstvem obrany k sebevražednému útoku, který si vyžádal nejméně 9 mrtvých a 14 raněných Afghánců. Nově zvolený americký ministr obrany Chuck Hagel, který je v současné době na zahraniční návštěvě v Afghánistánu, nebyl zraněn. Podle mluvčího amerického ministerstva obrany byl v době výbuchu ministr Hagel v objektu koaličních sil a tedy mimo místo útoku. Hlavním tématem návštěvy ministra Hagela, který se setká s americkými veliteli a prezidentem Karzaim, je odchod jednotek USA ze země.
Na Maltě právě probíhají parlamentní volby
Na středomořském ostrově Malta probíhají parlamentní volby poté, co se v prosinci byla rozpouštěna vláda. Vládní Národní strana (PN) v průzkumech veřejného mínění zaostává, pravděpodobně tak nastane změna vlády více než po 15 letech. PN je ve vládě od roku 1987, kromě let 1996 a 1998, kdy byla u moci Labouristická strana (PL). Malta je jednou z nejúspěšnějších ekonomik eurozóny s nízkou nezaměstnaností a malých veřejným zadlužením. Premiér Lawrence Gonzi ztratil ve volbách podporu kvůli tomu, že nepodpořil návrh státního rozpočtu na rok 2013. Podle průzkumů by se novým premiérem měl stát předseda Labouristické strany (PL) Joseph Muscat. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Muscat vyzývá ke změně směru, další vývoj země sice nenaznačil, ale jeho hlavním volebním slibem je snížení ceny elektřiny.
Singapur hodlá rozvíjet strategicky významné vztahy s USA a Čínou
Jednou z priorit Singapuru je posilování vztahů s jeho strategicky významnými partnery Čínou a USA. Partnerství se týká nejen obchodu, ale i úzké spolupráce a společných zájmů v celé řadě záležitostí. Spolupráce Singapuru s USA má již více než 30letou tradici, obě země doufají v její pokračování. Partnerství s Čínou a USA jsou vzájemně závislá a jejich součástí je i jistá míra ostražitosti. Případné problémy ve vztazích s jedním z aktérů se mohou promítnout do situace v regionu a zásadně ji ovlivnit. Silné vazby na Čínu i USA tak musejí zůstat zachovány a dále se rozvíjet. Otázka posilování vztahů se objevila v souvislosti s případnou návštěvou amerického ministra zahraničí Johna Kerryho a aktivním angažmá USA v regionu.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
Jižní Dakota bude mít ozbrojené učitele
Jižní Dakota schválila zákon, který umožní školám vyzbrojit své učitele a jiné zaměstnance školy. Přijetí zákona přichází v době, kdy se administrativa prezidenta Obamy snaží zpřísnit zákon o střelných zbraních. Zastánci zákona jsou přesvědčeni o tom, že vyzbrojení zaměstnanců škol zabrání masivním ozbrojeným útokům, jako byl masakr na základní škole v Connecticutu, kde v prosinci zemřelo 26 lidí. Ustanovení nenutí školní okrsky vyzbrojit zaměstnance školy, ale umožňuje každému okrsku si vybrat. Zákon začne platit v červenci.
Amnestie je nezrušitelná, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud (ÚS) uvedl v pátek ve svém odůvodněném usnesení, že novoroční amnestie je nezrušitelná, a to z toho důvodu, že nepodléhá soudní moci. ÚS zdůvodnil své úterní zamítnutí návrhu senátorů na zrušení sporného druhého článku amnestie, který měl zastavovat kauzy trvající více jak 8 let, u nichž hrozí sazba až 10 let odnětí svobody. ÚS také zdůraznil skutečnost, že případný přezkum amnestie nevyplývá ani z ústavy.
Švédsko obnoví diplomatické postavení Palestiny v zemi
Švédský parlament odhlasoval status palestinského velvyslanectví na svém území. Švédsko se tak stalo 9. evropskou zemí, která Palestinu uznala. Loni v listopadu země jakožto člen OSN podpořila usnesení o vzniku samostatného státu Palestina. Ratifikace smlouvy mezi Stockholmem a Ramalláhem je domluvena na červen letošního roku. Velvyslanectví bude sloužit jako kterékoli jiné, tedy vydávat cestovní doklady a zastupovat palestinské zájmy v severské zemi. Mezi zeměmi, které chtějí zřídit zastoupení Palestiny na svém území, jsou Česká republika, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Malta a Kypr.
Ekonomický růst Indie by měl dosáhnout ideálního tempa do 3 let
Indický premiér Manmohan Singh je pevně přesvědčen, že schválené vládní reformy nastartují ekonomický růst země. Ve svých odhadech je velmi optimistický. Aby země zvládla současnou nepříznivou situaci, je zapotřebí, aby se tempo růstu její ekonomiky pohybovalo okolo 8 % či 9 %. Podle premiéra Singha je reálné tohoto výsledku dosáhnout během následujících 2 až 3 let. Daný vývoj je nutný pro řešení nezaměstnanosti a chudoby, které jsou dlouhodobým problémem Indie, která je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, v posledních 5 letech však výrazně zpomalila. Vláda podle premiéra Singha využije všechny příležitosti, aby nastartovala ekonomiku země, navrhované ekonomické reformy jsou slibným prvním krokem.
Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů
Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.
Poslanec David Rath se může dostat na svobodu
V pátek rozhodl Okresní soud pro Prahu východ o kauci 2 milionů korun, která by mohla dostat obviněného poslance Davida Ratha na svobodu. Advokát Davida Ratha Petr Jirát okamžitě podal stížnost s odůvodněním, že státní žalobce nepředložil žádné důkazy o tom, že by měl obviněný v zahraničí nějaký majetek, a proto obavy o jeho možném útěku do zahraničí nejsou na místě. Obviněného poslance Davida Ratha, který stále vykonává poslanecký mandát, drží ve vazbě právě možnost jeho útěku do zahraničí a dále kvůli možnému pokračování v trestné činnost.