V reakci na vyhoštění 2 zástupců z americké ambasády v Caracasu, ke kterému došlo minulý týden, přistoupila administrativa prezidenta Obamy ke stejnému kroku a z území USA vyhostila 2 venezuelské diplomaty. To, že venezuelští představitelé opustili USA, potvrdila vláda latinskoamerické země. Vyhoštění se týká konzulárního úředníka Camacara Maty a druhého tajemníka venezuelské ambasády Orlanda Olivarese. Podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích se z obou stala persona non grata, tedy nevítaná osoba, a museli území USA opustit.
Archiv rubriky: Politika
Příští týden by měl být znán nový prezident NKÚ, mluví se o Miloslavu Kalovi
Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pravděpodobně stane kandidát ČSSD a nynější viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Podle dohod mezi poslaneckými kluby ho podpoří občanští demokraté i další politické strany. Vládní TOP 09 nominovala do čela NKÚ šéfa Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslava Vaňka, člena ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že dosadit do čela NKÚ je tajná dohoda mezi ODS, ČSSD a KSČM. Kandidáta na prezidenta NKÚ zvolí Poslanecká sněmovna příští týden, do funkce ho následně jmenuje prezident republiky.
Podle afghánského prezidenta chtějí USA opět s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v pondělí uvedl, že Spojené státy americké obnovily jednání s hnutím Taliban. Zástupci USA a Talibanu se údajně schází v Kataru. Prezident Karzai také sdělil, že USA již nepovažují tuto radikální skupinu za nepřítele. Zástupci americké armády i Talibanu výroky prezidenta Karzaiho důrazně odmítli. V Kábulu dnes s prezidentem Karzaim jednal americký ministr obrany Chuck Hagel. Obě země vedou složitá jednání o další roli USA v Afghánistánu.
Vyšetřování zločinů khmerského režimu se potýká s problémy
Kambodžský tribunál vyšetřující zločiny Rudých Khmerů čelí kritice OSN i Evropské unie. Důvodem je mimo jiné pozastavení vyšetřování kvůli stávce zaměstnanců, kteří požadují vyplacení mezd za více než 2 měsíce. Tribunál byl ustaven za mezinárodní spolupráce, jeho provoz je avšak kambodžskou záležitostí. Další komplikace působí kambodžská vláda, někteří z obviněných jsou v současnosti vysoce postavenými politiky či na ně mají vazby. Nový soudce tribunálu Mark Harmon požaduje otevření případů bývalého khmerského námořního velitele Meas Muta a bývalého velitele letectva Sou Meta. Oba jmenovaní jsou však poradci kambodžského ministerstva obrany, vláda se tak bude pravděpodobně snažit vyhnout jejich stíhání. Současným kambodžským premiérem je Hun Sen, jehož minulost je spjata s khmerským režimem. Prodlužování a komplikace ve vyšetřování vyvolávají obavy o jeho výsledky.
Prezident Miloš Zeman si vybral své spolupracovníky
V nedělní televizní debatě oznámil prezident Miloš Zeman jména osob, které si vybral jako své spolupracovníky. Kancléřem prezidenta bude nynější předseda Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ) Vratislav Mlynář. Prezident Miloš Zeman dodal, že se předseda SPOZ Mlynář vzdá svého postu šéfa strany. Mluvčí prezidenta zůstane Hana Burianová, která jí byla i během předvolební kampaně. Ředitelem zahraničního obchodu se stane diplomat a současný velvyslanec v Austrálii Hynek Kmoníček. Někteří lidé působící v prezidentské kanceláři v době úřadování Václava Klause však zůstávají. Jsou jimi například šéf hradního protokolu Jiří Forejt nebo ředitel Správy Pražského hradu Ivo Velíšek.
Kambodžský princ dementoval zprávy o svém návratu do politiky
Syn bývalého kambodžského krále Norodom Sihanouka princ Norodom Ranariddh popřel zprávy o svém údajném návratu do politiky. Podle nich se měl stát čestným předsedou nově zformované opoziční strany Kambodžská národní strana osvobození a kandidovat za ni v parlamentních volbách, jež jsou plánovány na 28. července 2013. Princ Norodom Ranariddh je v současnosti prezidentem Nejvyššího státního poradního sboru krále Norodom Sihamoni, jakékoli informace o svém návratu k aktivní politice jsou podle něj nepravdivé. Princ Ranariddh je bývalým předsedou Národního shromáždění Kambodže, vrcholnou politiku opustil již dvakrát – v roce 2008, kdy mu byla udělena královská milost po obvinění z daňových podvodů, a podruhé v roce 2012, kdy se rozštěpila jeho Strana Norodom Ranariddha.
Bývalá eurokomisařka představila plán pro řešení krize v Bulharsku
Strana Bulharsko pro občany bývalé komisařky EU Megleny Kunevy představila v rámci předvolebního boje 31bodový protikrizový plán na řešení špatné politické a ekonomické situace v Bulharsku. Plán obsahuje požadavek na změnu Ústavy, zvýšení příspěvků do vzdělání a zdravotnictví a větší dotace malým a středním podnikům. V protikrizovém plánu zaznívají i běžné předvolební sliby, jako jsou snížení dotací politickým stranám a omezení moci poslanců. Strana Bulharsko pro občany byla založena v roce 2012.
Pákistánský prezident se vyjádřil k náboženskému incidentu v Lahore
Ve svém prohlášení pákistánský prezident Asif Alí Zardárí vyjádřil rozčarování a nesouhlas s incidentem, který se koncem tohoto týdne odehrál v Lahore na východě země a zároveň požaduje jeho prošetření. Mluvčí prezidenta a senátor Farhatullah Babar uvedl, že prezident je znepokojen situací a nařídil příslušným autoritám zajištění bezpečnosti lahorských občanů a ochranu jejich majetku. Ochrana muslimského i nemuslimského obyvatelstva země je jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která musí podle prezidenta zajistit všem občanům Pákistánu jejich práva bez rozdílu, přesně jak si žádá pákistánská ústava. Prezident Zardárí rovněž poznamenal, že podobné incidenty poškozují pověst země a že nikdo není oprávněn brát spravedlnost do svých rukou.
Před čínskou ambasádou v Praze v neděli protestovalo 400 lidí
Při příležitosti pořádání mezinárodní akce Vlajka pro Tibet se v neděli před čínskou ambasádou v Praze – Dejvicích shromáždilo na 400 lidí, aby upozornili na porušování lidských práv v Tibetu. Akci uskutečnila české pobočka neziskové organizace Amnesty International (AI). Po několika projevech byly dobrovolníkům rozdány plakáty se siluety a jmény lidí, kteří se na protest proti čínské okupaci upálili. Následovala asi minutová pieta. Třicítka přítomných policistů nemusela nijak zasahovat. Mezinárodní akce Vlajka pro Tibet, během níž radnice v ČR vyvěšují vlajku Tibetu, se koná jako vzpomínka tibetské povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.
Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí
Za den zmizí půda o rozloze 13 Staroměstských náměstí, tedy 13 hektarů. Rozloha polí a volné krajiny se snižuje důsledkem výstavby domů, továren, skladů nebo jiných objektů. Staví se dál, přestože i rozlehlé sklady zůstávají podle ČT24 mnohdy nevyužité. V roce 2011 se zvýšily poplatky za povolení ke stavbě, nyní ale senátoři navrhují, aby se za rozšiřování průmyslových zón opět platilo méně. Vláda se zatím k návrhu nevyjádřila. Často stavby vznikají na hodnotné zemědělské půdě, která v době klimatických změn bude v budoucnosti možná opět potřebovat.
Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje
Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.
Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer čelí podezření, že svou kampaň nezákonně financoval
Podle informací týdeníku Respekt čelí neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer podezření, že peníze na prezidentskou kampaň získával nezákonný způsobem. Fischer měl údajně na svém transparentním účtu zobrazovat pouze jeho příjmy a výdaje. Podle zákona, který upravuje prezidentskou volbu, měli prezidentští kandidáti detailně informovat všech svých finančních krocích. Podle anonymního zdroje z okolí kanceláře Jana Fischera, který poskytl informace týdeníku Respekt, však mělo existovat další konto, na které bylo veřejnosti skryto a ze kterého se financovaly další Fischerovo výdaje. Tento účet měl spravovat Jan Novák, šéf kanceláře Jana Fischera, který takové podezření odmítá. Stejně se vyjádřil i expremiér Jan Fischer, který dodal, že financování kampaně probíhalo legálně skrz transparentní účet.
Nový občanský zákoník ruší tabulky určující ceny za zranění nebo smrt
S novým občanským zákoníkem, který začne platit od příštího roku, přestanou platit ceníky, které určují výši náhrady za ublížení na zdraví či smrt. Podle nového zákoníku musí soudy zohlednit všechny okolnosti případu, jednotné ceníky tak přestanou platit. Zohlednit bude nutné například to, zda bylo poškozenému nehodou znemožněno dále se věnovat své kariéře nebo to, jak blízký vztah k usmrcené osobě měli pozůstalí, kteří mají dostat náhradu.
Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit
Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.
Rumunsko jedná o novém zákonu týkajícího se zabavení majetku komunisty po 2. světové válce
Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.
Z ŘSD bude akciová společnost, zdražit by se mohly dálniční známky
Plánovaný převod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na akciovou společnost by podle ČT24 mohl znamenat zdražení dálniční známky až o 300 korun. Tím by ŘSD získala finance na placení DPH, které by jako akciová společnost musela platit. Cena dálničních známek je stanovena zákonem, takže by se musel změnit i zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Za dálniční známku by se na místo 1 800 korun mohlo platit až 2 034 korun, což odpovídá ceně za známku v Rakousku. Ministr dopravy Zbyňek Stanjura si myslí, že změna se u správce silnic vyplatí, po přechodu na akciovou společnost si totiž bude moci na výstavbu dálnic půjčit u bank a nebude odkázáno pouze na peníze od státu nebo z Bruselu. Podle opozice ale mohou jít peníze mimo rozpočet a tím budou skoro nekontrolovatelné. Vedení ŘSD ubezpečuje, že dálnice bankám do zástavy nedá a bude zastavovat oproti třeba zisku z mýta a z dálničních známek. Převod ŘSD na akciovou společnost by měl být definitivně dokončen do poloviny roku 2014.
Barma a Evropská unie uzavřou trvalé rozvojové partnerství
S ohledem na politické a společenské proměny, jimiž v současnosti země prochází, se Barma a EU zavázaly uzavřít spolu trvalé rozvojové partnerství. K této dohodě došli barmský prezident Thein Sein s předsedou Evropské komise José Manuel Barrosem a předsedou Evropské rady Herman van Rompuyem na jednání v Bruselu. Jednání bylo součástí série oficiálních návštěv, jež podnikl barmský prezident s úmyslem navázat s evropskými zeměmi přátelské vztahy a spolupráci. Jedním pilířem partnerství bude podpora EU v barmských snahách o vytvoření silného a nezávislého soudnictví a posílení postavení lidských práv v Barmě, dále půjde například o obchodní a investiční spolupráci. Nabídka EU podpořit Barmu v jejím rozvoji přišla na konci loňského roku, kdy spolu obě strany podepsaly dohodu o evropské podpoře barmského mírového procesu.
Srbsko udělilo zesnulému venezuelskému prezidentovi Chávezovi nejvyšší státní vyznamenání
Pro zlepšení vztahů mezi Srbskem a Venezuelou udělil srbský prezident Tomislav Nikolic ve středu posmrtně státní srbské vyznamenání venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Řád srbské republiky je považován za nejvyšší vyznamenání, které může být uděleno pouze nejvyšším státníkům, jako jsou prezident, premiér nebo monarcha. Poradce prezidenta Nikolice Oliver Antic se měl jako prezidentův zplnomocněnec zúčastnit pohřbu bývalého prezidenta Cháveze ve čtvrtek.
Šéf Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák končí
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba oznámil, že nepodpoří prodloužení mandátu šéfa Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) Pavla Dvořáka, kterému končí mandát 30. dubna. Ministr své rozhodnutí zdůvodnil nepovedenou aukcí kmitočtů pro vysokorychlostní internet. Aukce mobilních kmitočtů měla na trh přivést nového operátora, což by vedlo ke snížení cen pro zákazníky. Ministr Martin Kuba také vytýká šéfovi ČTU Pavlu Dvořákovi chyby ve vedení úřadu. ČTU avšak zastává názor, že zastavení aukce bylo na místě, neboť operátoři nabízeli částky přesahující 20 miliard korun, což by bylo pro úřad neúnosné a následně by se to projevilo i v cenách služeb.
Vůdkyně kubánských disidentek navštíví Španělsko, Polsko a Německo
Berta Soler, která reprezentuje skupinu kubánských disidentek Dámy v bílém, navštíví během své zahraniční cesty jako první Španělsko. Pokračovat bude do Polska, Německa a Panamy s cílem informovat tamější veřejnost o útlaku vlády a potřebách její země. Soler, které je 49, bude moct vycestovat díky migrační reformě Kuby. Organizace vznikla v roku 2003, když vláda zadržela odpůrce režimu, kteří byli později známi jako Skupina 75. Jejich ženy se rozhodly sdružit a vytvořily tak Dámy v bílém s cílem mírumilovně bojovat za politické vězně.
Slovenské Harakovce jou již dva roky bez řádně zvoleného starosty, o post není zájem
Víkendové volby na post starosty v Harakovce v okrese Levoča nebudou. Řádné komunální volby se konaly v listopadu 2010, nové volby se měly konat 12. března 2011, další by měly proběhnout loni v únoru. Nikdo se ale nepřihlásil a letos se situace opakuje znovu. V nejmenší obci okresu tak nadále tuto funkci vykonává Božena Melíšková (HZDS), protože podle zákona o obecním zřízení vede obec původní starosta až do dob, dokud nový nesloží slib. Melíšková je starostkou a obecní úřednicí zároveň, neboť na úřadě nemají ani jednoho zaměstnance. Starostka, jíž ke konci roku skončil pracovní poměr a momentálně je nezaměstnaná, pracuje nyní pro obec zdarma. Budoucnost v obci vidí pouze ve spojení se sousední větší obcí Dúbrava, jak to bylo do roku 1989. O přičlenění obou obcí však musí rozhodnout obyvatelé obou z nich ve dvou referendech. Potřebná je i legislativní změna, která by přičlenění umožnila.
Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem
Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.
Šéfka zahraniční politiky EU se setká s představiteli Kosova a Srbska před dalším oficiálním jednáním
Baronka Catherine Ashton by měla jednat během přístího týdne s představiteli Kosova a Srbska před 7. jednáním o normalizaci vztahů mezi zeměmi v Bruselu, které se má uskutečnit 20. března. Na čtvrtek je naplánováno setkání mezi baronkou Ashton a kosovským premiérem Hashimem Thacim a představiteli politických stran. V pátek by mělo následovat setkání v Bruselu se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem, premiérem Ivicou Dacicem a místopředsedou vlády Aleksanderem Vucicem. Tématem jednání bude pravděpodobně otázka severního Kosova.