Rusko před USA údajně zatajilo důležité informace o pravděpodobném bombovém útočníkovi Tamerlanu Carnajevovi. Jedná se o SMS zprávy, které si vyměnila matka Carnajeva se svým příbuzným v Rusku. Ve zprávách jde především o záměr Tamerlana Carnajeva vstoupit do militantní skupiny operující na Kavkaze. Podle zdroje se alespoň v jedné zprávě hovoří o džihádu, ale zmínka o jakémkoli teroristickém útoku přímo nezazněla. Předseda parlamentního výboru pro zpravodajské služby Mike Rogers uvedl, že kdyby USA měly takové informace, FBI by začala sledovat komunikaci Tamerlana Carnajeva. Američané nevědí, proč jim Rusko texty SMS zpráv neposkytlo dříve. Je možné, že Rusové chtěli ochránit své zdroje nebo informace nepovažovali za důvěryhodné. Kreml uvedl, že ruské bezpečnostní služby nashromáždily o Tamerlanu Carnajevovi jen omezený počet informací.
Archiv rubriky: Politika
Bombové útoky zacílily na dvě policejní stanice v Benghází
Neznámí útočníci zaútočili s výbušninami na policejní stanice v Ras Obeida a Al-Madina, které leží ve východní Libyi v Benghází. Útoky rozsáhle poškodily policejní stanice a auta stojící před nimi, ale nejsou žádné oběti. Benghází bylo centrem povstání v roce 2011, které svrhlo vůdce Muammara Kaddafiho. V zemi vzrůstá násilí. Americké úřady varují před cestami do země a Velká Británie dočasně stahuje lidi ze svého velvyslanectví v Tripolisu.
Parlament Kambodže ratifikoval smlouvu o námořní dopravě mezi ASEAN a Čínou
Národní shromáždění Kambodže ratifikovalo smlouvu upravující námořní dopravu mezi členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Čínou. Příslušné orgány v prohlášení uvádějí, že se jedná o klíčový prvek pro rozvoj multilaterální ekonomických a obchodních vazeb. Pro ratifikaci se vyjádřilo 75 ze 76 zákonodárců přítomných hlasování. Dohoda ošetřuje především podmínky pro transport osob a zboží. Smlouva byla podepsána v roce 2007 na summitu ASEAN v Singapuru a na jejím vytvoření se podíleli především ministři dopravy členských zemí. Kambodža si od ratifikace slibuje upevnění mezinárodní spolupráce a zlepšení a nárůst námořního rozvoje v zájmu kambodžské ekonomické prosperity. Definitivně platnou se smlouva stane v okamžiku, kdy ji ratifikují všechny členské státy, v současnosti tak chybí již jen schválení parlamentem Indonésie.
Turecko tvrdí, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan řekl americkým novinářům, že má důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii. Tvrdí, že je použil režim proti rebelům. Premiér Erdogan odmítl možnost, že by je použili povstalci. Řekl, že mají pozůstatky raket a informace od syrských pacientů, kteří přišli do Turecka. Turecká zpravodajská služba má údajně informace, že prezident Bashar al-Assad použil nejméně 200 raket. Premiér Erdogan je v USA, aby se setkal s americkým prezidentem Barackem Obamou. Chce vyzvat USA, aby zaujaly větší opatření vzhled k situaci v Sýrii. „Chceme, aby USA přijaly více odpovědnosti a udělaly další kroky.“
OSN upozorňuje na možný významný posun v demokratizaci Malediv
Nadcházející prezidentské volby na Maledivách by mohly přinést významný posun v demokratické tranzici, kterou země prochází, informaci zveřejnil pracovník kanceláře generálního tajemníka pro politické záležitosti OSN. Zároveň vyzval všechny relevantní aktéry, aby se zasadili o dodržení spravedlivosti, svobodnosti, důvěryhodnosti, transparentnosti a všeobecnosti voleb, jejichž termín byl předběžně stanoven na září tohoto roku. Jejich klíčový význam spočívá v tom, že jde o vícestranické soutěživé volby. První podobné volby se konaly po více než 30 letech vlády jedné strany v roce 2008 a nastavily tak nový směr vývoje maledivské demokratizace. Tehdy zvolený prezident Mohamed Nasheed rezignoval na svůj post za sporných okolností na začátku loňského roku, funkci poté dočasně převzal viceprezident Mohammed Waheed Hassan.
Největší politické strany Gruzie vybírají své kandidáty na prezidenta
Příslušníci Sjednocené národní strany, která je momentálně v opozici a jejímž členem je aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili, často v souvislosti s možnou kandidaturou uvádějí jméno Davida Bakradzeho. Ten v minulosti působil jako předseda parlamentu, ministr zahraničí a velvyslanec při NATO a EU. Mezi jeho nejvlivnější podporovatele patří Gigi Ugulava, starosta gruzínského hlavního města Tbilisi. Konkrétního uchazeče Sjednocená národní strana vybere hlasováním v rámci primárních voleb. Premiér Gruzie a předseda vládního politického uskupení Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili prohlásil, že jeho strana jmenuje vlastního kandidáta s nejvyšší pravděpodobností příští pondělí. Prezidentské volby jsou plánovány na říjen 2013. Budou v pořadí šesté od vyhlášení samostatnosti země v roce 1991. Předchozí dvě pětiletá funkční období úřadoval na tomto postu Michail Saakašvili, který vzhledem k místnímu právnímu řádu nemůže kandidovat potřetí v řadě.
V Mexiku jednají poslanci o finanční reformě, cílem je zlevnění půjček pro rodiny a malé podniky
Mexická vláda začala ve středu projednávat body navrhované finanční reformy. Jedním z nich je zlevnění půjček pro rodiny a malé a střední firmy. Reforma má zvýšit konkurenceschopnost ve finančním sektoru a zrcychlit ekonomický růst. Půjčky soukromému sektoru v Mexiku dosahují ročně zhruba 26 % HDP, zatímco ve většině států Latinské Ameriky překonávají 50 % HDP. Reforma poputuje na schválení do Kongresu. Jednání o reformě několik týdnů blokovala vládní krize. Na podzim mexický prezident Enrique Peña Nieto plánuje představit reformu energetiky a fiskální reformu.
Britský premiér jedná s ruským prezidentem o konfliktu v Sýrii, Rusko se obává vzestupu extrémistů
Britský premiér David Cameron jedná s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v ruském Soči ohledně konfliktu v Sýrii, který již stál 70 000 lidských životů. Schůzka byla sjednána v návaznosti na to, že USA a Rusko navrhly svolat mezinárodní konferenci zaměřenou na politické řešení syrského konfliktu za účasti představitelů znepřátelených stran. Rusko jako klíčový spojenec Sýrie se od začátku staví proti jakékoli formě ozbrojené intervence v zemi. Obě země doufají, že naleznou společnou řeč o ukončení dvouletého konfliktu před setkáním vedoucích představitelů skupiny G8 v Severním Irsku příští měsíc. Rusko kritizuje perspektivu politického vakua v případě pádu vlády prezidenta Assada a vzestup islamistických extremistických skupin. Velká Británie uznává některé extremistické prvky, ale dodává, že pouze politická transformace může přinést dlouhodobou stabilitu Sýrie.
Princ Harry zahájil návštěvu USA
Britský princ Harry dorazil do Spojených států amerických, kde stráví 7 dní. Na programu má setkání s válečnými invalidy, uctění památky padlých vojáků a řadu dalších především charitativních akcí. Již ve čtvrtek se princ Harry setkal v Bílém domě s americkou první dámou Michelle Obamovou a zúčastnil se výstavy zaměřené na problematiku nášlapných min, za jejichž zakázání bojovala jeho matka princezna Diana.
Litevská prezidenta byla oceněna za své zásluhy v evropské politice
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaite byla oceněna Mezinárodní cenou Karla Velikého za své zásluhy v evropské politice. Udílení cen se účastnili i nejvyšší představitelé EU, předseda Rady Evropy Herman Van Rompuy, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který získal cenu v loňském roce. Prezidentka Grybauskaite je bývalou eurokomisařkou, litevskou exministryní financí a rozpočtu a v roce 2009 se stala první ženou zvolenou na prezidentský post. V zemi se jí přezdívá „železná lady“ kvůli jejímu tvrdému vyjednávacímu stylu a neoblomnému ukládání úsporných opatření, díky nimž se Litva dostala z hospodářské krize bez vnější pomoci. Litva se v současné době připravuje na své předsednictví v EU od 1. července 2013. Předseda Schulz o prezidentce řekl, že je vynikající političkou, která vede odvážnou a přímočarou politiku a kdyby bylo ve vedoucích pozicích více takových politiků, měla by EU méně problémů.
Jihokorejská prezidentka navrhuje pozvolné budování mírových vztahů s KLDR
Jihokorejská prezidentka Park Geun Hye ve středu navrhoval sérii malých mírových kroků směrem ke KLDR a to včetně postupných pomalých řešení komplikovaných otázek, týkajících se sporných hranic obou států. Návrh prezidentky však předpokládá, že se komunistická Severní Korea vzdá svého jaderného programu. Jihokorejská prezidentka se také vyjádřil k problematice neutrálních demilitarizovaných zón. Podle něj je potřeba jejich existenci přehodnotit a to tak, aby nešlo pouze o označení, ale aby zóny skutečně plnily svůj účel, tedy byly neutrálním územím na rozděleném korejském poloostrově. Prezidentka Park také připomněl, že tyto zóny jsou především poselstvím míru a humanity.
Venezuela bude dovážet více potravin z Argentiny
Venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal při návštěvě Argentiny několik dohod s prezidentkou země Cristinou Fernández de Kirchner. Mezi tématy, o kterých představitelé obou státu jednali, byl obchod. Argentina zvýší vývoz potravin do Venezuely. „Měli jsme dříve problémy se zásobováním, máme je i nyní. Podílí se na nich různé faktory, jedním z nich je ekonomická sabotáž,“ řekl Nicolás Maduro. kterých Podle některých ekonomických analytiků hospodářské problémy ve Venezuele v čele s vysokou inflací, nedostatkem surovin a všeobecnou nejistotou posilují politickou opozici.
Americká vláda požaduje odstranění návodu k tisku zbraně z internetu
Americká vláda požaduje, aby byly z internetu staženy soubory potřebné k vytištění střelné zbraně na 3D tiskárně. Vláda napsala společnosti Defense Distributed dopis, ve kterém upozorňuje na možnost, že zveřejnění takových dokumentů může porušovat předpisy na kontrolu zbraní. Rozhodnutí přišlo od vlády poté, co počet stažených souborů přesáhl 100 000. Přestože společnost ze svých internetových stránek soubory již odstranila, je možné, že lidé po celém světě budou mít k plánům nadále přístup. Kopie byly totiž zveřejněny i na jiných portálech, jako je například Pirate Bay, která slouží právě pro sdílení dokumentů.
Keňa žádá zastavení soudního procesu proti prezidentovi Kenyattu, OSN to odmítá
Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřuje roli současného prezidenta Uhuru Kenyatta v povolebním násilí po prezidentských volbách v roce 2007. Keňská vláda nyní žádá Radu bezpečnosti OSN, aby proces pozastavila. V dopise vyzývá, aby mezinárodní společenství k respektování suverenity země. Rada bezpečnosti může pozastavit případ až na 12 měsíců, odložení případů může být prodlužováno, nicméně Rada bezpečnosti nemá pravomoci k definitivnímu zrušení procesu. Rada následně ve čtvrtek žádost Keni odmítla a označila za „bizardní“. Soudní proces prezidentem Kenyattou by měl začít v červenci, čelit má především obvinění ze zločinů proti lidskosti. Při volbách v roce 2007 zemřelo na 1 200 lidí a dalších 600 000 lidí přišlo o své domovy.
Únosci v Jemenu propustili Finy a Rakušana
Ve středu v noci byli po 4 měsících propuštěni dva Finové a jeden Rakušan. Byli předáni na hranicích mezi Jemenem a Ománem, který dle bezpečnostního zdroje agentury Reuters zaplatil vysokou částku za jejich propuštění. Všichni 3 byli letecky přepraveni ve čtvrtek do Rakouska, kde se dostali do lékařské a psychologické péče. Rakouský vicekancléř Michael Spindelegger poděkoval ománskému sultánovi Qaboos za jeho podporu. Finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja řekl, že jeho země nezaplatila výkupné a neví, zda tak učinil Omán.
Ministr Mlsna v Soudním dvoru EU nezasedne
Ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna nebude soudcem Soudního dvoru EU, jehož výbor tak podle deníku Hospodářské noviny rozhodl. Nominace ministra Mlsny, jenž měl ve funkci nahradit soudkyni Irenu Pelikánovou, přišla v únoru poté, co vláda neschválila opětovnou nominaci soudkyně Pelikánové. Běžnou praxi je, že se následně vypíše výběrové řízení, to se ale nestalo a vláda nominovala ministra Mlsnu. Je pravděpodobné, že vláda nyní vyhlásí nové výběrové řízení. Mandát soudkyně Pelikánové, jež je ve funkci od roku 2004, vyprší na konci srpna.
Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území
Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“
Japonsko protestuje proti čínskému článku, zpochybňuje vlastnictví ostrova Okinawy
Japonská vláda ve čtvrtek podala oficiální diplomatický protest proti článku, zveřejněném v čínském prorežimním deníku The People´s Daily, ve kterém se zpochybňují japonské nároky na ostrov Okinawa. Podle japonské vlády se Čína zpochybňováním japonských nároků na ostrov Okinawa snaží zajistit si právo na toto území. Okinawa je největším japonským ostrovem souostroví Rjúkjú s počtem obyvatel 1,3 miliónů, z nichž velký počet tvoří cizinci, především americký vojenský personál zdejších základen. Tajemník šéfa kabinetu Yoshihide Suga ve čtvrtek uvedl, že informace, které zde prezentuje, jsou neuvážené a vlastnictví ostrova je zkrátka historickým faktem všeobecně uznávaným nejenom historiky, ale také mezinárodní veřejností.
Čínská vláda chce zdvojnásobit počet vzdušných hlídek nad svým územím
Čína chce do roku 2015 zdvojnásobit počet pobřežních vzdušných hlídek, monitorujících čínské území, vyplývá to z oficiálního prohlášení, které ve čtvrtek zveřejnila čínská vláda. Čínské úřady zvýšení počtu vzdušných hlídek vítají i s ohledem na jejich význam pro prosazování námořního práva v příhraničních pobřežních oblastech. V roce 2015 by se tak k námořním silám, kontrolující čínské výsostné vody, přidaly i vzdušné síly, které jsou schopny sledovat území o rozloze až 4 500 km. Do Čínou sledovaných oblastí patří i ostrovy ve Východočínském moři, o které země vede spor s Japonskem.
Energetická společnost Energo-Pro dostala v Bulharsku pokutu
Česká energetická společnost Energo-Pro porušila podle bulharských úřadů legislativu, když v minulém roce přerušila dodávky elektřiny vodárenskému podniku. Bulharský antimonopolní úřad tak vyměřil společnosti Energo-Pro pokutu téměř 1,2 milionů USD za zneužívání dominantní pozice na trhu. Podobným problémům v Bulharsku čelí také česká energetická společnost ČEZ po masových protestech obyvatel Bulharska proti vysokým účtům za elektřinu, lidé dále požadují znárodnění energetických distribučních firem v zemi. Protesty vyústily v pád bulharské pravicové vlády Bojka Borisova.
Rusko by mělo zesílit obranná opatření vůči afghánským extremistům
Jako jednu z priorit nadcházejících let to označil ruský prezident Vladimir Putin. V rámci zajišťování stability regionu by podle něj měla Ruská federace těsně spolupracovat se středoasijskými republikami a Čínou. Kolektivní posilování spolupráce v této oblasti je důležité především z toho důvodu, že nelze s jistotou předpovědět důsledky stažení spojeneckých vojsk z Afghánistánu, které je plánováno na rok 2014. Kromě hrozby opětovného zesílení náboženského extremismu v této zemi poukázal ruský prezident na možnost významného nárůstu produkce tvrdých drog. Kroky Ruska a jednotlivých středoasijských států by měly být koordinovány v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB). Pro tu ruská armáda vyčlenila 12 000 výsadkářů, kteří by měli utvořit základ útvaru, jenž by měl být schopen flexibilně reagovat na případné krizové situace v oblasti. Ostatní partneři z OSKB se však prozatím angažují pouze v omezené míře. Ruský prezident Vladimir Putin také zmínil důležitost Šanghajské organizace pro spolupráci. Ta zahrnuje kromě Ruska, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu také Čínu a další asijské státy.
Rwanda přislíbila boj proti sexuálnímu násilí na školách
Podle vládní zprávy na 43 % žáků zažilo ve Rwandě sexuální obtěžování až násilí, ministr školství Vincent Biruta se po zveřejnění dat zavázal k boji proti sexuálnímu násilí na žácích. Ve zprávě se uvádí, že na 1 600 dívek, které opustily základní školu v minulém roce, zažilo určitou formu sexuálního násilí nebo zneužití, z toho 500 dívek následně otěhotnělo. Podle předsedkyně úřadu pro rovnoprávnost Aquiline Niwemfury je hlavní příčinou chudoba a patriarchální společnost Rwandy. Lidsko-právní organizace upozorňují, že počet zneužitých žáků může být dokonce vyšší a vládní zpráva je tak pouze „pomyslnou špičkou ledovce“.
Slovinsko představilo nové reformy, mají zabránit prohlubující se ekonomické krizi
Slovinsko se potýká s hospodářskými problémy, aby se vyhnulo finanční pomoci od EU, představila vláda úsporný balíček. Škrty zahrnují i zvýšení daní, zásadní restrukturalizaci bankovního sektoru a rozsáhlou privatizaci. Slovinsko je v recesi od roku 2011 a podle analytiků je další zemí, která pravděpodobně bude muset požádat EU o finanční výpomoc. Ekonomické situaci země nepomohlo ani snížení ratingu Slovinska od agentury Moody’s. Podle plánu slovinské premiérky Alenky Bratusek a ministra financí Urose Cufera by mělo být zprivatizováno až 15 státních podniků, veřejně druhé největší banky Nova KBM nebo aerolinií Adria Airways. Státní deficit by měl podle premiérky vystoupat letos k 7,8 % vHDP, důsledkem škrtů by se v příštím roce měl snížit na 3,3 %.