Po nedělním oznámení složil premiérský mandát Petr Nečas do rukou prezidenta Miloše Zemana, důvodem je policejní razie spojená s šéfkou kabinetu premiéra. Prezident Zeman prozatím pověřil Petra Nečase v pokračování ve funkci, dokud nebude sestavena vláda nová. Během následujících dní se prezident Zeman setká s představiteli vládních politických stran, aby o vzniklé situaci diskutovali. Rezignující premiér odstoupil i ze svého postu ve straně a oznámil, že příštích voleb se již neúčastní. Opozice i nadále vyzývá k předčasným volbám.
Archiv rubriky: Politika
V Severní Irsku začal summit G8, jednat se bude o Sýrii
Hlavním tématem předních politiků světa bude na dvoudenním jednání G8 konflikt v Sýrii, podle britského premiéra Camerona je nutné najít „společnou půdu pro přinesení míru v Sýrii“. Rusko naopak kritizuje rozhodnutí USA poskytnout přímou vojenskou pomoc syrským rebelům, zároveň ruský ministr zahraničí uvedl, že Rusko nebude souhlasit s vyhlášením bezletové zóny nad Sýrii. Summitu se zúčastní Velká Británie, USA, Rusko, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. V rámci summitu by se mělo uskutečnit i jednání mezi ruským prezidentem Putinem a jeho americkým protějškem Obamou, který navštíví zemi vůbec poprvé. Vedle konfliktu v Sýrii bude na pořadu jednání i obnova světové ekonomiky a terorismus.
Nově zvolený íránský prezident Rouhani chce zlepšit vztahy se světem
Na první tiskové konferenci po pátečním zvolení prezidentem Íránu poděkoval Hassan Rouhani Íráncům, že si zvolili umírněnou cestu. Slíbil, že Írán bude více transparentní ohledně svého jaderného programu. Chce zlepšit vztahy se světem a zmírnit sankce, aby mohla posílit ekonomická situace v zemi. Prohlásil, že jeho vláda nezapomene na předvolební sliby. „Potřebujeme být upřímní, mít čistá srdce a měli bychom se poučit z chyb z minulosti, abychom zachránili zemi.“
Turecké nepokoje pokračují, na pondělí je svolána celonárodní stávka
Konfederace pracovníků veřejného sektoru (KESK) a Konfederace odborových svazů (DISK) svolaly na pondělí generální stávku po střetech demonstrantů s policií v ulicích Istanbulu a Ankary. Připojit by se mohly i odborové svazy lékařů, zubařů a technických pracovníků. „Naším požadavkem je okamžité ukončení policejního násilí,“ uvedl mluvčí KESK Baki Cinar. Premiér Recep Tayyip Erdogan navzdory kritice stojí za zásahem policie. Demonstranti obsadili na 18 dní náměstí Taksim a Gezi park, proti jehož přestavbě protestují. V sobotu policie demonstranty rozehnala slzným plynem a vodními děly, střety pokračovaly v ulicích i v neděli.
Premiér Nečas v souvislosti s policejní razií rezignuje
Petr Nečas v pondělí rezignuje na post premiéra i předsedy strany ODS, rozhodl o tom na jednání grémia strany v neděli večer. Důvodem odstoupení je policejní razie a zatčení šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Premiér doufá, že koalice bude pokračovat i nadále, jen s novým premiérem, jestliže koalice sežene 101 hlasů. Opozice to odmítá a požaduje předčasné volby. V úterý se mělo jednat o nedůvěře vlády. Pokud se koalici podaří najít 101 hlasů k udržení vlády, měl by to podle premiéra Nečase prezident Miloš Zeman respektovat. O další budoucnosti koalice jednali představitelé vládních stran na zasedání tzv. K9 ještě v neděli večer.
Blíží se válka s FARC konečně ke konci?
FARC – Revoluční ozbrojené síly Kolumbie nahání strach obyvatelům Kolumbie již od roku 1964. V některých zemích je dokonce FARC označována jako teroristická skupina. Dlouholetá válka, kterou s povstaleckou organizací vede vláda Kolumbie, je možná u konce. Již od listopadu 2012 se zástupci FARC jedná prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Otázkou ale zůstává, zdali budou jednání úspěšná.
Zrod FARC jako malé marxistické skupiny
Počátky povstalecké organizace FARC jsou spojeny s Kolumbijskou komunistickou stranou, která původně tuto organizaci využívala jako své militantní křídlo. Zakládání jednotek „sebeobrany“ bylo v komunistické straně běžné, jelikož chtěli využít všech možností pro získání vlivu ve společnosti. Navíc vytváření ozbrojených jednotek bylo komunisty ospravedlňováno útoky armády na nejchudší skupiny rolníků, kteří se nacházeli v centru pozornosti Komunistické strany. Čtěte dále ->
Kuvajtský nejvyšší soud rozpustil parlament
Poslední volby do parlamentu, které se konaly v prosinci, bojkotovala opozice kvůli volebním pravidlům. V zemi poté protestovaly masy lidí. Soud udělal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu poté, co emír nařídil změnu volebního systému. Analytici říkají, že je to ukazuje na změny v Perském zálivu. Nové datum voleb ještě nebylo stanoveno. Před rokem také rozpustil nejvyšší soud parlament, který ovládala současná opozice.
Italská vláda schválila další reformy ve snaze oživit ekonomiku země
Italská vláda schválila opatření na podporu ekonomiky, která je třetí největší ekonomikou v eurozóně, ovšem potýká se již s dlouhodobou recesí. Italská vláda v čele s premiérem Enricem Lettou chce tak podpořit ekonomický růst, aniž by zvýšila schodek státního rozpočtu. Nová opatření vypracovala podle doporučení a návrhů Evropské komise. V rámci reforem budou uvolněny téměř 4 miliardy USD na projekty v infrastruktuře, které by měly podle odhadů vytvořit až 30 000 pracovních míst. Na projekty pro zlepšení celostátní železniční sítě bude určeno 800 milionů USD, další stovky milionů USD budou použity na opravy školních budov, tunelů a mostů. Přes více jak půl miliardy USD by rovněž měly snížit účty za elektřinu, univerzitám by reformy umožnily zaměstnávat více výzkumníků, také by mělo dojít v určitých oblastech k úpravě daňového systému. Dalšími tématy vládních jednání je zjednodušení byrokracie a nezaměstnanost mládeže, která v současné době přesahuje 40 %. Celková míra nezaměstnanosti v zemi činí rekordních 12 %.
Představitelé států jižní Afriky žádají odložení voleb v Zimbabwe
Na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které se konalo v sobotu, žádali představitelé států odložení voleb v Zimbabwe. V zemi narůstá napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe a opozičním premiérem Morganem Tsvangirai, který odmítl termín konání voleb. Volby by se měly konat po rozhodnutí ústavního soudu na konci července, nicméně opozice tvrdí, že jde o příliš brzké konání voleb, které zastaví reformy médií a bezpečnostních sil. Zároveň se očekávalo, že na summitu bude diskutována možná pomoc s přípravou voleb v Zimbabwe a finanční pomocí ve výši 132 milionů USD, což se nestalo.
Egypt přerušil diplomatické vztahy se Sýrií
Prezident Mohammed Mursi nařídil uzavření egyptské ambasády v Damašku a stejně tak syrské v Káhiře. Prohlásil to před tisíci svých podporovatelů v sobotu. Vyzval libanonský Hizballah, aby se stáhl ze Sýrii. Prezident prohlásil: „Stojíme proti Hizballahu v jeho agresi proti syrskému lidu.“ A vyzval mezinárodní společenství, aby zavedlo bezletovou zónu nad Sýrií.
Turecká policie zasáhla proti demonstrantům slzným plynem a vodními děly
Turecká policie v sobotu večer použila k zásahu proti protestujícím v parku Gezi u Taksimského náměstí v Istanbulu vodní děla a slzný plyn. Protestující táboří ve stanech v parku Gezi již přes dva týdny. Policisté při zásahu zničili transparenty a nastříkali do stanů slzný plyn. Podporu protestujícím projevili obyvatelé okolních čtvrtí boucháním na hrnce a pánve, projíždějící řidiči troubili na klaksony. Krátce před zásahem turecký premiér Recep Tayyip Erdogan varoval protestující a vyzval je k opuštění prostoru. Další podobný zásah uskutečnila turecká policie v sobotu dopoledne v Ankaře, kde vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstranty, kteří v hlavním městě u sídla parlamentu vybudovali barikády.
Spojené státy americké poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc
Poté co Bílý dům došel k závěru, že oficiální syrské složky používají chemické zbraně, USA poprvé poskytnou syrské opozici přímou vojenskou pomoc. Podle syrské vlády je americké prohlášení „plné lží„. Ministr zahraničí Sýrie uvedl, že USA použily chemické zbraně jako záminku pro vyzbrojení opozice. Syrská opozice o přímou americkou pomoc usilovala několik měsíců. Rozhodnutí Bílého domu přivítala Velká Británie, Francie i NATO. Naopak generální tajemník OSN Ban Ki-moon uvedl, že je proti jakékoli další militarizaci konfliktu v Sýrii.
Írán zvolil prezidentem reformního Hassana Rouhaniho
Umírněný duchovní Rouhani získal v prvním kole prezidentské volby, které se konalo v pátek 14. června, něco málo přes 50 %, proto není potřeba druhého kola a Rouhani by se měl ujmout prezidentského úřadu v srpnu, kdy vystřídá prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Nejprve musí volbu ratifikovat Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který by to měl udělat 3. srpna, poté Rouhani složí přísahu v parlamentu. Volební účast byla 72,2 %. Ministr vnitra Najjar oznámil, že Rouhani vyhrál s více než 18,5 miliony hlasy. Další kandidáti měli vysoký odstup od vítěze, druhý byl Mohammad Baqer Qalibaf s 6 miliony hlasů. Poražení kandidáti mají 3 dny na odvolání, pokud s výsledky voleb nesouhlasí. Jeden z hlavních slibů Rouhaniho byl, že se pokusí zmírnit mezinárodní sankce na Írán kvůli jadernému programu.
Etiopský premiér je na návštěvě Číny
Etiopský premiér Haleirmariam Desaleg ve čtvrtek navštívil Peking, aby zde s čínským premiérem Li Keqiangem podepsal celou řadu dohod o vzájemné ekonomické a obchodní spolupráci. Čína chce i nadále podle premiéra pomáhat africkým zemím. Premiér Haleirman tak zahájil svou pětidenní oficiální návštěvu Číny a jde také o jeho vůbec první zahraniční návštěvu od doby svého jmenování. Oba premiéři se shodli, že ekonomiky obou zemí se vzájemně dobře doplňují a je potřeba povýšit bilaterální vztahy na vyšší úroveň.
Syrská vláda odmítá obvinění z použití chemických zbraní
Spojené státy americké se na základě informací rozvědky o použití chemických zbraní syrskými vládními jednotkami rozhodly podpořit syrské rebely dodávkami „přímé vojenské pomoci.“ Syrské ministerstvo zahraničí však se závěry americké rozvědky zásadně nesouhlasí a uvedlo, že záležitost s chemickými zbraněmi je „uměle vytvořená informace“, která má pouze ospravedlnit dodávky zbraní rebelům. Podle syrského ministerstva zahraničí se Washington uchýlil k „levné taktice“. Obdobně se vyjádřila i Moskva, která uvedla, že americké důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii „nevypadají přesvědčivě“. Proti „další militarizaci konfliktu“ se vyslovil i generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
Diplomatické aktivity japonského premiéra oslabují spory s Čínou, informuje Xinhua
Od převzetí svého úřadu se japonský premiér Shinzo Abe snažil vybudovat časté diplomatické kontakty s Čínou. Ačkoli prozatím japonský premiér a členové jeho vlády navštívili 30 států, v čínském sousedství a více než 10 států, mezi kterými převažuje Indie a Barma, dostalo naopak pozvání k návštěvě Japonska. Jak v týdnu od 10. do 14. června informovala čínská zpravodajská agentura Xinhua, spor o ostrovy ve Východočínském moři eskaluje a premiérovi diplomatické aktivity jsou zahraničními médii interpretovány jako snahu Japonska o dominantní postavení v Asii. Ostrovy ve Východočínském moři nejsou jediným bodem sváru mezi Japonskem a Čínou. Dalším územím, o které Čína projevuje zájem, je teritorium v Jihočínském moři.
USA poskytnou syrským rebelům vojenskou pomoc
Prezident Barack Obama učinil toto rozhodnutí poté, co jeho administrativa došla k závěrům, že syrské vládní jednotky použily opakovaně chemické zbraně. Jeden z poradců prezidenta Obamy pro národní bezpečnost Ben Rhodes neoznámil detaily o zamýšlené pomoci, nicméně prohlásil, že se bude lišit „množstvím i rozsahem od toho, co jsme poskytovali dosud“. Podle Rhodese si je rozvědka svými závěry ohledně chemických zbraní jista a podle jejích údajů bylo těmito látkami v Sýrii již usmrcena 100 – 150 osob. Podle zpráv deníku New York Times by mohly USA syrským rebelům poskytnout ruční a protitankové zbraně a munici. Pomoc by měla směřovat Syrské opoziční koalici a Vrcholné vojenské radě (SMC), což by podle poradce pro národní bezpečnost Rhodese mělo posílit efektivitu a legitimitu těchto subjektů. Předseda ruské dolní komory parlamentu Alexei Pushkov označil závěry ohledně použití chemických zbraní za „uměle vytvořené“ a s odkazem na záminku invaze do Iráku v roce 2003 prohlásil, že „Obama se vydal stejnou cestou, jako George Bush“.
V Iránu proběhlo první kolo prezidentských voleb
Iránci vybírali z 6 kandidátů, kteří byli schválení nejvyšším ústavním orgánem Radou dohlížitelů, jako vhodní kandidáti na post prezidenta, na kterém po 8 letech končí Mahmúd Ahmadínežád. Kvůli velkým frontám před volebními místnostmi byla prodloužena jejich otevírací doba a volby tak skončily až ve 23:00 místního času. Sčítání hlasů začne kolem půlnoci a výsledky by volební komise měla oznámit do 24 hodin, pokud žádný kandidát nezíská 50% hlasů, buden následovat druhé kolo. 50 milionů oprávněných iránských voličů vybíralo mezi 5 konzervativními kandidáty a Hassanem Rouhanim, který se v posledních dnech snažil oslovit proreformně laděné voliče. Kandidát Rouhani poutal pozornost voličů sliby osvobození politických vězňů, reformu médií a výzvami k znovunavázání spolupráce se západem. Jediný umírněně reformní kandidát Rouhani však čelí silným konzervativcům jako jsou teheránský starosta Mohammad Baqer Qalibaf nebo hlavní iránský jaderný vyjednávač Saeed Jalili.
Vietnamsko-čínské obchodní vztahy posilují
Prezident Vietnamu Truong Tan Sang podnikne ve dnech 19. až 21. června oficiální státní návštěvu Čínské lidové republiky, učiní tak na základě pozvání čínského prezidenta Xi Jinpinga. Informaci o plánované zahraniční cestě zveřejnil na tiskové konferenci mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Luong Thanh Nghi. Spolupráce obou zemí konstantně posiluje navzdory změnám v jejich ekonomikách v prvním čtvrtletí roku 2013, bilaterální obchod nadále roste a momentálně se pohybuje okolo hodnoty 14,3 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 20,6 %. Cílem obou zemí je navýšit do roku 2015 vzájemný roční obchodní obrat až na 60 mld. USD.
Volby do nepálského ústavodárného shromáždění proběhnou v listopadu
Nepálská prozatímní vláda se usnesla na snad již definitivním termínu voleb do ústavodárného shromáždění, proběhnou 19. listopadu 2013. Úspěšná realizace těchto voleb je nutná ke stabilizaci nepálského politického systému a politiky samotné, vláda proto vyzvala všechny relevantní aktéry k maximálnímu úsilí. Kromě stanovení volebního data kabinet řešil i související otázku volebních zákonů, v níž rovněž došel shody a nabídl opozičním stranám účast ve volbách. I přes snahu vlády dosáhnout co nejširšího konsenzu se proti jejímu usnesení vymezilo 42 politických stran, ve svých prohlášeních k tomuto kroku však odrazují své voliče od bojkotu voleb či agitaci proti nim. Je tak více než jasné, že otázka ústavodárného shromáždění a především pak vytvoření řádné ústavy je prioritou všech. Nepál již jedno ústavodárné shromáždění svolal, po jeho neúspěchu bylo ale v květnu 2008 rozpuštěno. Původní datum voleb do toho druhého byl stanoven na 5. května 2013.
Reforma japonského premiéra Abeho byla oficiálně schválena
„Velký plán“, ekonomická reforma japonského premiéra Shinzo Abeho, byl v pátek oficiálně schválen celým kabinetem. Reforma by měla především pomoci domácímu hospodářskému růstu a k oživení domácí ekonomiky, která tak pomalu roste po dlouhém období stagnace. Podle Kazhushi Nomury, majitele velké japonské firmy Nambu, celý sektor obchodu reformu přijal s nadějí v zotavení japonské ekonomiky do budoucna. Abeho reforma by měla především podpořit export a zároveň navrátit důvěru domácích spotřebitelů. Schválení reformy, podle Kazhushiho Nomury, by mělo Japonsko učinit konkurenceschopné na poli mezinárodního obchodu.
Libanon varoval Sýrii
Libanonská armáda bude příště okamžitě reagovat na přeshraniční útok ze Sýrie. Ve středu zaútočil syrský vrtulník na východní město Arsal, které je převážně sunnitské a většina obyvatel stojí v syrském konfliktu na straně povstalců. Dle odborníků toto město slouží jako prostředník pro zbraně a bojovníky pro opozici proti prezidentovi al-Assadovi. „Armádní jednotky v tomto prostoru přijala nezbytná obranná opatření, aby okamžitě reagovala na jakékoliv podobné porušení,“ stojí v prohlášení armády. Prezident Michel Suleiman dodal, že dochází k porušování suverenity Libanonu a oni mají právo reagovat včetně stížnosti k Lize arabských států a OSN.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.