Ve Westu sčítají škody, přesáhnou 100 milionů USD

V texaském městě West, které bylo z velké části zasaženo výbuchem továrny na hnojiva, sčítají škody. Místní pojišťovny odhadují, že přesáhnou 100 milionů USD. Podle pojišťoven bylo zničeno nebo poškozeno až 140 domů. Na místě několika explozí, které usmrtily 14 lidí a dalších 200 zranilo, zůstal kráter široký 30 metrů. Jelikož ve městě West žije významná komunita Čechů, Česká republika věnuje 200 000 USD na opravu místní sokolovny.

USA věří, že v Sýrii byly použity chemické zbraně

Bílý dům oznámil, že americké zpravodajské služby věří „s různou mírou důvěry“, že Sýrie použila chemické zbraně proti rebelům. Jednalo se o nervovou látku sarin v malém měřítku. USA nespecifikovaly, kdy a kde k tomu mělo dojít. Již dříve Bílý dům varoval, že použití chemických zbraní by bylo „červenou linií“ pro případný zásah, ale tato zpráva nepředstavuje důkaz. Republikáni v Kongresu ve čtvrtek volali po silné reakci USA. Fráze  „s různou mírou důvěry“ obvykle znamená, že existují rozdílové názory uvnitř zpravodajské služby. Již dříve Velká Británie a Izrael informovaly o použití chemických zbraní v Sýrii. USA chtějí konzultovat situaci se spojenci a vyhledat další důkazy.

Občan Spojených států amerických byl zatčen ve Venezuele za špionáž

Venezuelské autority oznámily zatčení amerického občana, kterého následně obvinily ze špionáže. Ministr vnitra Miguel Rodríguez Torres prohlásil, že Timothy Hallet Tracy financoval studentské protesty organizované po prezidentských volbách. Navíc ho obvinil z toho, že jeho cílem bylo destabilizovat zemi až do bodu, kdy by se začala občanská válka. Podle nejnovější zprávy policie zemřelo při protestech 9 lidí. Současný prezident Nicolás Maduro vyhrál volby o méně než 2 % a opoziční kandidát Henrique Capriles požadoval přepočítání hlasů. Nicméně prezident Maduro byl ve funkci potvrzen.

Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády

Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se  nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.

Zisky Hyundai rapidně klesají, na vině je především silná domácí měna

Zisky jihokorejské automobilky Hyundai Motor se v prvním čtvrtletí tohoto roku snížily až o 15 %.  Za první tři měsíce letošního roku, tak automobilka přišla o výnos v hodnotě 1,9 miliard USD v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Za ztrátu jihokorejské automobilky může především silná domácí měna a časté pracovní stávky. Podle analytiků tyto faktory významně ovlivňují schopnost automobilky navyšovat svoji kapacitu. Čtvrtletní výsledky Hyundai také odhalily nízkou poptávku na trhu v eurozoně, která poklesla o 11%.

Útok v Bostonu: Džochar Carnajev se přiznal

Zadržený Džochar Carnajev, který leží v bostonské nemocnici, se údajně přiznal k bombovému útoku na maratonu v Bostonu, při kterém zahynuli 3 lidé a desítky jich bylo zraněno. Informace ale není oficiální, jelikož vyšetřovatelé zatím nesmí informovat média. Jelikož zástupci soudu Džochara Carnajeva v době přiznání ještě neponaučili o jeho právu nevypovídat a o právu na advokáta, není jasné, zda soud vezme přiznání na vědomí. Policie přesto disponuje dostatečně usvědčujícími důkazy.

Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu

V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.

Dakar protestoval kvůli zatčení syna senegalského ex-prezidenta Abdoulaye Wady

V úterý se senegalským Dakarem nesly hlasy 2500 protestujících proti zatčení Karima Wada, syna někdejšího prezidenta země Abdoulaye Wady.  Ten byl zatčen letos v březnu pro podezření z obohacování se ze státních peněz. „Karim je v rukou současného prezidenta Macky Sallyho, který má zájem zničit Senegalskou demokratickou stranu, což nemůžeme akceptovat, upozornil rozhořčený demonstrant zpravodajství FRANCE24. Prezident Sally již v minulosti slíbil, že za jeho vlády bude prioritním cílem boj s korupcí, do něhož patří i vypořádání se s představiteli minulého režimu. V čele průvodu pochodovalo i několik zástupců strany PDS, mezi nimi například Ousmane Ngom, tehdejší ministr vnitra a šéf strany.

Boje v Sýrii zničily památku UNESCO

Minaret nejslavnější syrské mešity Umayyad byl zničen během střetů mezi syrskými rebely a vládními jednotkami ve městě Aleppo. Podle vládní agentury Sana byla památka z 11. století zapsaná na seznamu Unesco zničena rebely, konkrétně radikálními islamisty ze skupiny al-Nusra napojené na al-Kaidu. Podle zástupců opozice byl minaret zničen palbou vládních tanků. Měsíce bojů vážně poškodily i zbytek mešity, který pochází z 12. století. Podle BBC je možné, že mešita byla také vypleněna a byly odneseny některé vzácné artefakty, syrští rebelové avšak prohlašují, že zachránili starodávné ručně psané exempláře Koránu.

Během židovské pouti zvýší Tunisko bezpečnost letoviska Djerba

Organizátoři židovské pouti Ghriba, která se bude konat 26.-28. dubna v nejstarší synagoze Afriky na tuniském ostrově Djerba, oznámili, že slavnost proběhne za zvýšených bezpečnostních opatření. Lidé mají stále v paměti teroristický útok Al-Kaidy na synagogu v roce 2002, při kterém zemřelo 21 lidí místního i zahraničního původu. Během Jasmínové revoluce v roce 2011 byla akce zrušena úplně z obav před negativní reakcí extremistických skupin. Odhaduje se, že náboženské cesty se zúčastní na 450 cizinců. Bližší informace o národností nejsou zveřejněny. Podle pověsti byla synagoga postavena v roce 585 před naším letopočtem Židy, jenž uprchli z chrámu krále Šalamouna v Jeruzalémě.

Libanon nesmí dovolit přepravu zbraní do Sýrie přes jeho území

Libanonský prezident Michel Sleiman řekl, že libanonské orgány nesmí dovolit, aby zbraně a ozbrojenci proudili do Sýrie přes hranice Libanonu. Vyzval politické strany, aby přijaly opatření i proti budování tréninkových center ozbrojenců na území Libanonu. Prezident Sleiman opakovaně vyjadřuje nesouhlas s mezinárodní intervencí do Sýrie. Prosazuje dialog, který by měl vést k ukončení konfliktu. Libanon se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí svého souseda. V poslední době dva radikální duchovní v zemi vyzvali lidi, aby se připojili k povstalcům v Sýrii, kteří chtějí svrhnout režim prezidenta al-Assada. Během posledních měsíců se opakovaně militantní skupiny snažily dostat do Sýrie přes Libanon.

Katar plánuje chartu na ochranu dělníků

Výbor zodpovědný za přípravu Kataru na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 oznámil, že bude vydána „dělnická charta,“ která má zajistit ochranu dělníků pracujících na budování potřebné infrastruktury. Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) je však katarským plán „velmi zklamaná“. Podle zástupkyně MEOK Sharan Burrowové nebyl žádný z dokumentů představen veřejnosti, ani konzultován s odbory a dělníci tak stále nemají jasno o svých právech. Zástupkyně MEOK Burrowová dále označila mezery v katarském pracovním právu za „podmínky pro otroctví v 21. století“. Zástupce katarského výboru pro pořádání šampionátu Dario Cadavid však prohlásil, že plánovaná charta je pouze prvním krokem ve zlepšování podmínek dělníků v zemi. Katar, stejně jako ostatní státy Perského zálivu, čelí kritice lidsko-právních organizací za nedostatečnou péči zejména o zahraniční dělníky z Asie, kteří často pracují v nevyhovujících podmínkách.

Kolumbijský senát odmítl schválení homosexuálních manželství

Po 2 týdnech demonstrací ve prospěch i proti zákonu na stejnopohlavní manželství zamítl Kongres Kolumbie zákon, který by je umožňoval. Hlasování bylo zcela jednoznačné – proti přijetí zákona hlasovala většina (51 hlasů), zatímco za zákon se vyslovilo jen 17 poslanců. Polemická otázka se teď přesunu k soudcům a notářům, kteří podle Ústavního soudu musí nabídnout od 21. června homosexuálům možnost legislativní registrace svého vztahu. Podle vyjádření aktivistů nemůže tahle forma nahradit manželský svazek. Odpůrci stejnopohlavní manželství trvají na tom, že „manželský posvátný akt“ se může odehrát jenom mezi mužem a ženou.

Ministr obrany USA Hagel je na návštěvě Egypta

Americký ministr Chuck Hagel se po jednání v Saudské Arábii přesunul do Egypta. V Rijádu dojednával prodej zbraní do země. V Egyptě jedná s ministrem obrany Abdul Fattah al-Sisi a prezidentem Mohammedem Mursí. Egypt byl dlouhá léta ve strategickém zájmu USA, což podle amerických úředníků nenarušila ani revoluce z roku 2011. I po pádu režimu prezidenta Mubaraka USA poskytují Egyptu více než miliardu USD vojenské pomoci. Očekává se, že ministr Hagel bude s egyptskými představiteli hovořit o vztazích s Izraelem, zhoršující se bezpečnosti na Sinajském poloostrově a domácí politice. Po jednání v Egyptě zamíří ministr Hagel do Spojených arabských emirátů.

Čína zvažuje legislativu online obchodování

Čínský internetový obchod expanduje velkou rychlostí, a s tím souvisí problematika nedostatečné domácí, legislativní úpravy, která by ochraňovala zákazníky. Li Shi, ředitel Komise pro legislativní záležitosti Národního lidového kongresu, tvrdí, že internet není jediným médiem, skrze nějž obchody probíhají. Velký nárůst v Číně zaznamenávají teleshopping a nakupování po telefonu. „Zákazníci si bohužel výrobky vybírají podle obrázku nebo textových popisků,“ říká Li Shi z Komise pro legislativní záležitosti. Zatím poslední úprava správního práva, které v Číně platí od roku 1993, neobsahuje žádné podmínky ochrany zákazníků online obchodů. Takový stav je nevyhovující, tvrdí i sami prodejci, kteří by novou legislativu upravující online obchodování přivítali už z důvodu lepšího zákaznického servisu.

Benešovy dekrety nepředstavují problém pro rakouské investice, ujišťoval prezident Zeman

Podle tiskového prohlášení rakouské Národní rady odsoudil prezident ČR Miloš Zeman při setkání s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou Benešovy dekrety a odsun Němců z oblasti československých Sudet po druhé světové válce označil za neadekvátní. Prezident Zeman odmítl názor, že by Benešovy dekrety mohly jakkoliv ohrozit rakouské investice v České republice, ovšem uvedl, že tyto dekrety jsou součástí platného ústavního pořádku ČR a musí být respektovány.

Bolívie žaluje Chile kvůli přístupu k moři

Bolívijská vláda ve středu odevzdala na Mezinárodním soudním dvoře, který sídlí v Haagu v Nizozemsku, žalobu na Chile. Cílem iniciativy je získat přímý přístup k moři. Po Pacifické válce (1879-1883) totiž celé přímořské teritorium Bolívie přešlo pod kontrolu Chile. Kvůli konfliktu před 130 let tak Bolívie ztratila 120 000 km2 a 400 kilometrů pobřeží. Bolívijský ministr zahraničních věcí David Choquehuanca ve svém prohlášení hájil zákon, který podle něj nemá vyznít jako nepřátelský akt. Na Mezinárodní soudní dvůr se země obrátila jako na nezávislou instituci, která dokáže dlouhotrvající konflikt mezi Bolívii a Chile vyřešit. Ministr zahraničních věcí Chile Alfredo Moreno soudní žalobu, kterou považuje za nepodloženou a protiprávní, odmítá.

Nový paraguayský prezident: Nikdy jsem nebyl volit

Prezident Paraguaye zvolený v nedělních volbách Horacio Cartes na tiskové konferenci v pondělí přiznal, že až do neděle nikdy předtím ve volbách nehlasoval. Svůj postoj zdůvodnil tím, že v politiku neměl důvěru. „Patřil jsem k lidem, kteří si kladli otázku, k čemu je chodit k volbám, když politici sledují jen své vlastní zájmy?“ řekl. Zdůraznil, že je třeba snažit se stavět důvěru mezi občany a vládou a to nejlépe tím, pokud vláda promění své sliby v činy.

Americká policie stáhla obvinění podezřelého muže ze zaslání dopisů s ricinem

Zadržený muž z Mississippi Paul Curtis byl v úterý propuštěn a bylo staženo obvinění, že zaslal dopis s ricinem prezidentovi Baracku Obamovi a senátorovi Rogeru Wickerovi. Podle žalobce byly v případu zjištěny nové skutečnosti. V pondělí proběhla prohlídka domu zadrženého Curtise, ale nebyly nalezeny žádné látky pro výrobu ricinu a ani v počítači nebyl nalezen žádný návod na jeho výrobu. Policie v současné době prohledává dům jiného podezřelého muže.

Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU

Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.

Japonsko bude muset restartovat některé jaderné reaktory

Japonský ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Toshimitsu Motegi v úterý prohlásil, že bude potřeba restartovat několik jaderných reaktorů. Podle ministra jsou některé z reaktorů provozuschopné do podzimu, potom bude třeba je překontrolovat, aby jejich stav odpovídal novým směrnicím příslušných úřadů, majících na starost jadernou bezpečnost. Ty už avizovaly vydání nových směrnic, upravující a zpřísňující bezpečnostní pravidla jaderných reaktorů.

Frans van Anraat musí obětem plynového útoku proti Kurdům vyplatit odškodné

Nizozemský obchodník s chemikáliemi Frans van Anraat, který si za mřížemi odpykává  17tiletý trest za prodej chemikálií Saddámu Husajnovi, musí podle rozhodnutí soudu vyplatit obětem plynových útoků proti Kurdům v Iráku a v Íránu 520 000 USD.  Frans van Anraat byl pro Saddáma Husajna hlavním dodavatelem chemikálií používaných pro výrobu bojového plynu Yperit. Frans van Anraat byl poprvé zatčen na zatykač USA v roce 1989 v Itálii, podařilo se mu ovšem utéct do Iráku, kde přetrvával až do roku 2003 pod falešným jménem. V roce 2004 se z důvodu americké invaze do Iráku vrátil do Nizozemska, kde byl zadržen a později vydán haagskému soudu, jenž ho shledal vinným.

Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN

Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.