Proces integrace v Pacifické alianci, do které patří v současnosti Kolumbie, Chile, Mexiko a Peru, považuje kolumbijský prezident Juan Manuel Santos za nejdůležitější projekt současné a budoucí kooperace regionu. V prohlášení pro média prezident Santos uvedl, že nový projekt integrace se odlišuje od předcházejících právě tím, že se snaží se jenom o dosáhnutí svých cílů. Navíc podle jeho slov sdružuje společenství 4 nejrychleji se rozvíjející ekonomiky Latinské Ameriky a jejich spolupráce se čím dál tím víc prohlubuje. Prohlášením o tom, že Aliance nejde proti nikomu, se prezident Santos snažil rozptýlit spekulace o tom, že se této země spojily kvůli tomu, že nepatří do skupiny Bolivijské aliance pro Američany (ALBA) pod vedením Venezuely a socialistických myšlenek.
Archiv rubriky: Témata
Tendr na dostavbu Temelína pokračuje podle plánů
Spekulace o tom, že by se měl tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zrušit, vzešly z nedorozumění ohledně informací o průběhu projektu. Veřejnou soutěž neohrožují ani nízké burzovní ceny za elektřinu a energetická společnost ČEZ neuvažuje o jejím zrušení. ČTK o tom informoval místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Po skončení tendru bude mít vybraná firma 4 roky na přípravu detailního designu elektrárny a zároveň budou probíhat povolovací řízení s úřady. ČEZ plánuje vyhlásit vítěze tendru v letošním roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny má být dokončena v roce 2025.
V Íránu byl odsouzen americký pastor k 8 letům vězení
Americký křesťanský pastor Saeed Abedini byl v Íránu, kde se narodil, odsouzen za šíření křesťanské víry na 8 let. Pastor Abedini je obviněn z ohrožení národní bezpečnosti a ze snahy odradit mladé lidi od islámu, jenž má v teokratickém Íránu výsadní postavení. Pastor Abedini obvinění z šíření křesťanství odmítl a uvedl, že se do Íránu vydal, aby zde pomohl vybudovat sirotčinec. Propuštění na kauci bylo několikrát zamítnuto a americký pastor, který byl zadržen už v září, byl umístěn do věznice Evin Prison, která je proslulá svým velmi tvrdým režimem.
Mexiko a Brazílie uvažují o naftové unii
Prezident Mexika Enrique Peña Nieto a Brazílie Dilma Rousseff by uvítali možnost strategické aliance mezi ropnými společnostmi Pemex a Petrobas v technologických, informačních a projektových otázkách. V rámci summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) se zástupci obou států shodli na potřebě spolupracovat s cílem zlepšit ekonomický výkon a konkurenceschopnost zemí. Pro tento účel si již brazilská prezidentka Rousseff naplánoval speciální cestu do Mexika hned po skončení summitu Evropské unie a CELACu.
Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.
V egyptském městě Port Said pokračují nepokoje
Nejméně 3 lidé byli zabiti a dalších 400 zraněno při střetech mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v egyptském přístavu Port Said. Střety propukly během pohřbu 30 obětí, které si vyžádaly sobotní protesty. Ty byly vyvolány vynesením rozsudky smrti nad 21 účastníky nepokojů, které propukly v únoru 2011 po fotbalovém zápase mezi mužstvy Káhiry a Port Saidu. Tehdy během střetů zahynulo 74 osob. Po sobotním vynesení rozsudků smrti zaútočil nespokojený dav na vězení, ve kterém jsou odsouzení vězněni, při útoku byli zabiti také dva policisté. Ve snaze o zklidnění situace byly v Port Saidu rozmístěny armádní jednotky, které zabezpečily klíčové budovy. V pátek se v Káhiře konala navíc ještě velká protivládní demonstrace k příležitosti 2 let od začátku revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka. Současný prezident Mursí je opozicí obviňován z autokratických praktik a jeho vláda z prohlubování ekonomické krize.
Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách
Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Aktivisté z Anonymous napadli web americké vlády
Hackeři hlásící se ke skupině Anonymous napadli internetové stránky americké vlády. Na stránky vládního výboru umístili video, které odkazuje na smrt internetového aktivisty Aarona Swartze, jenž v lednu pravděpodobně spáchal sebevraždu. Aaron Swartz čelil obvinění z hackerských útoků, za které mu hrozilo odnětí svobody až na 35 let. Soud měl proběhnout letos v únoru. Rodina Swartze vydala po jeho smrti prohlášení, že Aaron Swartz byl ze strany justičního systému zastrašován.
Bulharsko vyhlásí referendum o dostavbě jaderné elektrárny
Referendum vzešlo z iniciativy opoziční Socialistické strany (SP), která by ráda zvrátila vládní rozhodnutí a dostavěla jadernou elektrárnu v oblasti Belene. Referendum, první v postkomunistickém Bulharsku, by se mělo konat před parlamentními volbami v letošním roce. Platné avšak bude tehdy, jestliže bude volební účast vyšší než 60 %. Vláda uvedla, že podporuje jadernou energii, nicméně pro modernizaci a rozšíření stávající jaderné elektrárny v Kozloduji chybí ve státním rozpočtu na 13,4 miliard USD. V roce 2007 musela země zavřít 4 staré reaktory v Kozloduji, aby získala členství v EU. Naopak opozice tvrdí, že dostavba elektrárny vyjde na 5,3 až 8 miliard USD, avšak spotřebitelé by za cenu energie platili méně. Podle analytiků je Socialistická strana s projektem Belene úzce spojena, byla to ona, která udělala zakázce stavební povolení.
Ve Washingtonu se shromáždily tisíce lidí na podporu přísnější kontroly zbraní
V sobotu se v hlavním městě USA Washingtonu DC sešly tisíce lidí, aby podpořily větší regulaci a přísnější kontrolu střelných zbraní. Shromáždění se zúčastnili i obyvatelé connecticutského Newtownu, kde na základní škole Sandy Hook Adam Lanza zastřelil 26 lidí. Lidé v průvodu nesli bannery se jmény obětí ozbrojených útoků a volali po přijetí reformy zákona o střelných zbraních. Průvod protestujících se sešel před budovou Kapitolu, sídla amerického Kongresu, odkud se vydal k Washingtonovu monumentu.
V Mexiku byla odstraněna kontroverzní socha vůdce z Ázerbájdžánu
Zástupci hlavního města Mexika brzy ráno v sobotu odstranili sochu představitele z Ázerbájdžánu vyvolávající kontroverzní reakce. Kam bude socha přemístěna, není zatím zcela jasné. Na přesunu se dohodla mexická vláda a velvyslanectví Ázerbájdžánu. Socha vůdce byla umístěna v parku poté, co vláda asijské země přispěla na jeho rekonstrukci. Nicméně občané městské části proti soše začali protestovat, když se dozvěděli, že politik Aliye byl v mezinárodních kruzích označen za bývalého generála tajné ruské policie, který více než 30 let vládl tvrdou rukou v Ázerbájdžánu.
Aktivisté v Rusku protestovali proti zákonu o „homosexuální propagandě“
Na 20 aktivistů bylo zadrženo policií v Moskvě za tzv. „líbajícím protest“, který se konal důsledkem předběžnému souhlasu s kontroverzním návrhem zákona. Duma schválila návrh zákona v prvním ze tří čtení. Zástupce strany Jednotné Rusko Dmitrij Sablin řekl před hlasováním, že „Rusko je tisíce let stará země založená na svých vlastních tradičních hodnotách a jejich ochrana je mi milejší než ropa a zemní plyn“. Podle premiéra je zákon zaměřen proti lidem, kteří podporují homosexualitu u dětí a naopak zákon je navržen tak, aby podporoval tradiční rodinné hodnoty. Zákon předpokládá pokuty až 166 USD pro jednotlivce, 1 665 USD pro úředníky veřejné správy a 16 650 USD pro organizace, které by se zapojily do homosexuální propagandy. Zákon se vztahuje i na zákaz vysílání zpráv s homosexuální tématikou v době, kdy by je mohly sledovat děti.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.
Evropská centrální banka odmítla irskou nabídku směnky
Evropská centrální banka (ECB) odmítla Irskem preferované řešení sporu o úvěru, který Irsku schválil a poskytl výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu (MMF) jako příspěvek na podporu hroutícího se bankovního systému. Irsku se nepodařilo zachránit Anglo Irish Bank, nyní by se rádo vyhnulo nutnosti platby 4,1 miliardy USD ročně až do roku 2023. Irský ministr financí Michael Noonan navrhl převést částku do dlouhodobých státních dluhopisů, které by Irská centrální banka (ICB) držela ve svém portfoliu. Rada guvernérů ECB projednala návrh ve čtvrtek a rozhodla, že nabízené financování irské vlády je zakázáno článkem 123 Smlouvy o založení EU. Irská vláda se snaží vyhnout úrokovým nákladům z platby, což by pomohlo snížit rozpočtový deficit Irska, který patří mezi nejvyšší v EU.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Češi by se mohli podílet na velké zakázce v Thajsku
Kvůli pravděpodobnému zpomalení ekonomiky EU se tuzemské firmy snaží orientovat na nová odbytiště mimo země EU. Nyní se rýsuje spolupráce s Thajskem. Češi byli neformálně pozváni do tendru na stavbu rychlovlakové trati a jedná se o zakázku ve výši několik miliard korun. Konkurence v asijské zemi je značná a prosadit se není lehké. Pokud jde o velké zakázky, vyjednávají je vysocí vládní představitelé. Na obchodní cestu, konkrétně do Thajska, Barmy a Vietnamu, pojede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a zástupci tuzemských podnikatelů.
Jordánsko je zasaženo přílivem syrských uprchlíků
Jordánsko požádalo o okamžitou pomoc od zahraničních dárců, aby se mohlo lépe vyrovnat s novou vlnou uprchlíků ze Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí přišlo za poslední týden do země okolo 20 000 nových syrských uprchlíků. Jediný jordánský uprchlický tábor výrazně překračuje svou kapacitu, neboť je schopen pojmou celkově pouze 60 000 osob. Již dříve tento měsíc jordánské úřady uvedly, že v zemi je okolo 285 000 syrských uprchlíků, tedy téměř polovina všech osob, které před občanskou válkou ze Sýrie uprchly. V posledních týdnech zvažovalo Jordánsko dokonce uzavření hranic se Sýrií, nyní to však mluvčí vlády označil až za „poslední východisko“.
Ochromení dopravy a desetidenní stávka v Athénách skončily
Desetidenní řecká stávka pracovníků metra v hlavním městě Athénách skončila poté, co vláda pohrozila zatčením zaměstnanců, pokud se nevrátí do práce. I přesto, že někteří pracovníci pokračovali v protestech, metro se znovu rozjelo kolem třetí hodiny odpolední místního času. Stávka a protesty se konaly kvůli novým nepopulárním úsporným opatřením, jež se nejvíce týká odborů. Bouřlivá reakce na snižování platů vedla k úplnému ochromení podzemního systému i příměstské železnice v Athénách, které slouží v přepravě 1,1 milionu cestujících denně. Celých 10 dní nejezdilo metro, tramvaje a ani autobusy, jejichž řidiči se podíleli na stávce v solidaritě se svými odborovými kolegy. Konzervativní koalice vydala nouzové opatření tzv. občanský mobilizační příkaz, díky němuž hrozí dopravním pracovníkům propuštění, zatčení a dokonce i uvěznění.
Během druhého kola prezidentské volby přišlo k urnám v USA a Kanadě více Čechů
Druhé kolo voleb o novém prezidentovi ČR proběhlo ve Spojených státech amerických a Kanadě už během čtvrtka. Svůj hlas přišlo na české konzuláty odevzdat kolem 660 Čechů, tedy více voličů než v kole prvním. Vůbec nejvíce voličů odevzdalo svůj hlas na českém konzulátu v New Yorku, kde se zúčastnilo více než 250 lidí oproti 158 v prvním kole volby. I v dalších velkých amerických a kanadských městech přišlo ve druhém kole více lidí. Výjimku představuje pouze kanadské hlavní město Ottawa, kde pravděpodobně kvůli silným mrazům dorazilo na ambasádu méně lidí než před 14 dny.
Vítězem prezidentských voleb je Miloš Zeman
Lidé si ve druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavu státu. Dalším prezidentem České republiky bude bývalý premiér Miloš Zeman. Pro jeho zvolení hlasovalo 54,8 % lidí, 45,19% pak obdržel poražený kandidát a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Volební účast byla jen o několik málo procent nižší než v kole předchozím. K volbám přišlo 59,11 % oprávněných voličů. Lidé, kteří nepřišli k volbám, zdůvodňují nejčastěji své rozhodnutí tím, že pro ně nebyl vyhovující ani jeden z kandidátů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněný pro Českou televizi byly hlavními faktory ovlivňujícími volbu občanů informace zprostředkované médii, televizní či rozhlasové debaty. Největší podporu prostřednictvím sociálních sítí získal Karel Schwarzenberg, voliče Miloše Zemana naopak nejvíce ovlivnila doporučení politických stran a doporučení současného prezidenta Václava Klause. Většina odborníků se shoduje na značně vyostřené volební kampani, zejména v posledních několika dnech před samotnou volbou.
Bývalý agent CIA byl odsouzen k 30 měsícům vězení za prozrazení postupů a krycího jména
Bývalý představitel CIA John Kiriakou byl odsouzen ke 2,5 roku vězení za porušení práva zpravodajské služby, k čemuž podle BBC nedošlo za posledních 27 let. Soud shledal Johna Kiriakoua vinným z vyzrazení krycího jména funkcionáře CIA, který se aktivně podílel na výsleších zadržených osob a současně s tím Kiriakou odhalil i používané vyšetřovací metody zpravodajské služby, mezi které patří i waterboarding. John Kiriakou působil u CIA mezi lety 1990 a 2004.
Kubánský prezident Raúl Castro přijel do Chile na summit EU a CELAC
Na očekávaný summit Evropské unie (EU) a Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) přijel do hlavního města Chile i prezident Kuby Raúl Castro. Jeho návštěva se zapsala do historie jako první návštěva představitele Kuby této latinskoamerické země od roku 1971. Prezident Castro obdrží v Santiagu funkci dočasného předsedy CELAC. Navíc chilská vláda požádá o spolupráci prezidenta Castra při ještě stále neuzavřeném vyšetřování smrti senátora z roku 1991. Údajně se vrazi senátora Jaimeho Guzmána nacházejí na území Kuby.