Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
Archiv rubriky: Rusko
USA, Rusko a Brazílie by podle EU měly zavést finanční právo Basel III
Evropský komisař pro finance Michel Barnier řekl, že by USA, Rusko a Brazílie měly do svých legislativ implementovat i finanční zákon, tzv. Basell III, který schválily země G20 v reakci na finanční krizi. EU by měla zákon zavést na začátku roku 2014. Zákon, který má posílit bankovní systém a zvýšit disciplinovanost bank, zatím schválilo 11 zemí z G20. V USA bylo projednání zákonu, jenž vzešel z Basilejských dohod, odloženo „pro rozdílné politické názory“.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
Prezident Dagestánu Magomedsalam Magomedov byl odvolán z funkce
Prezident Ruské federace Vladimir Putin podle agentury Reuters inicioval změnu na vedoucím postu severokavkazského Dagestánu a odvolal prezidenta Magomedsalam Magomed. Dnes již bývalý prezident byl jmenován v roce 2010 a jeho cílem bylo konsolidovat a modernizovat Dagestánskou republiku, země se dlouhodobě potýká s ozbrojenými aktivitami islámských radikálů. V čele Dagestánu prozatím stane Ramazan Abdulatipov, příslušník vládní politické strany Jednotné Rusko (EP). Za hlavní priority svého působení označil nastupující prezident boj proti náboženskému extremismu, vysoké nezaměstnanosti a nedůvěře veřejnosti vůči státnímu aparátu. Důvod odvolání není znám, podle analytiků je dnes již bývalý prezident Mogamedov pevně svázán s lokálními politickými a podnikatelskými skupinami, které vedou boj o nadvládu nad přírodním bohatstvím a přerozdělováním státních dotací.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.
Aktivisté v Rusku protestovali proti zákonu o „homosexuální propagandě“
Na 20 aktivistů bylo zadrženo policií v Moskvě za tzv. „líbajícím protest“, který se konal důsledkem předběžnému souhlasu s kontroverzním návrhem zákona. Duma schválila návrh zákona v prvním ze tří čtení. Zástupce strany Jednotné Rusko Dmitrij Sablin řekl před hlasováním, že „Rusko je tisíce let stará země založená na svých vlastních tradičních hodnotách a jejich ochrana je mi milejší než ropa a zemní plyn“. Podle premiéra je zákon zaměřen proti lidem, kteří podporují homosexualitu u dětí a naopak zákon je navržen tak, aby podporoval tradiční rodinné hodnoty. Zákon předpokládá pokuty až 166 USD pro jednotlivce, 1 665 USD pro úředníky veřejné správy a 16 650 USD pro organizace, které by se zapojily do homosexuální propagandy. Zákon se vztahuje i na zákaz vysílání zpráv s homosexuální tématikou v době, kdy by je mohly sledovat děti.
Davos: ropné státy musí posílit svoji bezpečnost
Na jednání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu se hovořilo o aktuální situaci v zemích ropného průmyslu. Po útoku, ke kterému došlo minulý týden v Alžírsku, se účastníci meetingu usnesli na nutnosti posílení bezpečnosti ve státech těžících ropu a zemní plyn. „Náš průmysl je tradičně spojen s politickými riziky, ale událost z minulé středy nás nutí zvýšit finanční náklady určené k zajištění ochrany zaměstnanců a majetku těžařského sektoru,“ řekl Andrei Kuzayev z ruské společnosti Lukoil. O tom, že útoky nemusí být automaticky spojovány s použitím zbraní se loni v prosinci přesvědčil ropný průmysl v Saúdské Arábii, kde došlo ke kybernetickému útoku. Jako důvod útočníci uvedli zastavení produkce a vývozu ropy a plynu do světa.
Ukrajina a společnost Shell se dohodly na dodávce plynu
Dohodou s Royal Dutch Shell by Ukrajina ráda snížila závislost na ruském plynu. Smlouva v údajné hodnotě 10 miliard USD byla podepsána na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Dohodu mezi státní společností Nadra Yuzivska a Shell podepsali ředitel společnosti Peter Voser a ukrajinský ministr pro energetiku Eduardo Stavytsky. Odpůrci dohody varují před vysokým rizikem možného znečištění země. V roce 2006 a 2009 Rusko odstavilo důsledkem platební neschopnosti v zimě Ukrajině plyn, dohoda se společností Shell má podle Ukrajiny podobným případům předejít.
Rusko evakuovalo své občany ze Sýrie
Dvě letadla převážející 77 ruských občanů, zejména žen a dětí, přistála ve středu v Moskvě. Jedná se o první takovou evakuaci od začátku syrského konfliktu. Podle ruských úřadů žijí v Sýrii desetitisíce ruských občanů. Podle stanice Al-Jazeery je evakuace ruských občanů zatím nejjasnější signál toho, že Moskva by se mohla připravovat na možnost porážky režimu prezidenta Assada. Rusko však nijak nenaznačilo, že ustupuje ze své podmínky, aby odchod prezidenta Assada nebyl předpokladem pro mírová jednání. Moskva zároveň provádí jedno z největších námořních cvičení ve Středozemním a Černém moři od rozpadu SSSR. Podle analytiků tím chce Rusko zdůraznit svůj zájem v tomto regionu, zvláště v syrském přístavu Tartous, který má od syrské vlády pronajatý.
Rusko deklaruje svou sílu armády ve východním Středomoří
Skupina ruských bitevních lodí zahájila ve východním Středomoří hlavní fázi vojenských manévrů, které mají zvýraznit roli Moskvy jako významného hráče v syrské krizi. Do oblasti bylo převeleno víc než deset velkých plavidel ruské armády, včetně nové jaderné ponorky generace Jurij Dolgorukije, která má obnovit slávu ruského vojenského námořnictva. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je rozvoj silné námořní flotily jednou z nejdůležitějších priorit Ruska. Flotila má být během několika let doplněna o více než sto plavidel, která vyjdou přibližně na 125 miliard USD. O síle Ruska a jeho postavení mezi světovými velmocemi hovoří Putin v Kremlu často a právě vizitkou moderního Ruska by měla stát jeho armáda
S příchodem afrických jednotek do Mali by se měla Francie začít stahovat
Francouzský ministr zahraničních věcí Laurent Fabius naléhá na africké vůdce, aby co nejdříve stanuli v čele multilaterální armády intervenující v Mali. Ministr zahraničí na summitu v Abidjanu vyzval k urychlení zapojení západoafrických jednotek v Mali, nicméně připustil, že samotné nasazení jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) může trvat i několik týdnu. Rusko, které stálo zpočátku na okraji konfliktu, nyní podle ministra pomáhá dopravit vojáky a vybavení do Mali. Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby poté, co bude situace v zemi stabilizována, se Francie z Mali stáhla a v boji pokračovali jen afričtí vojáci.
Rumunsko získalo významnou investici do větrné energie
Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.
Rusko poskytlo Srbsku půjčku na výstavbu železnic
Srbský ministr financí Mladjan Dinkic a jeho ruský protějšek Anton Siluanov podepsali minulý týden dohodu o půjčce na výstavbu železnic v celkové hodnotě 800 miliónů USD. Půjčka by měla sloužit především k výstavbě a elektrifikaci dvoukolejné 16 km dlouhé trasy Bělehrad – Pancevo a jednokolejné trati o 68 km na trase Valjevo – Loznica v západním Srbsku. Půjčka by měla také pomoci zmodernizovat srbské části železničního Panevropského koridoru X, který se táhne od rakouského Salzburgu do řecké Soluně. Podle srbského ministra financí Dinkice by se srbská železnice znovu mohla stát významnou mezinárodní dopravní tepnou.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
OSN vyzývá ke „skutečné změně“ v Sýrii, žádá vznik přechodné vlády
Velvyslanec OSN a arabských států Lakhdar Brahimi volá po utvoření přechodné vlády, která by Sýrii řídila do doby, než by proběhly předčasné volby. „Změny nesmějí být pouze kosmetické. Je potřeba seskupit vládu se všemi pravomocemi,“ uvedl na své mírové misy v Damašku. Velvyslanec Brahimi jednal ve čtvrtek se syrským prezidentem Basharem Al-Assadem, jemuž termín funkce vyprší v roce 2014, i s opozicí. V sobotu by se měl vyslanec setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Rusko schválilo zákon, který zakazuje adopci ruských dětí do USA
Dětský fond (UNICEF) v reakci na schválený zákon vyzývá Rusko, aby v rámci své politiky jednalo v nejlepším zájmu dětí. Zákon je údajně odezvou na americké obvinění Ruska z porušování lidských práv a schválení tzv. Magnitsky zákona v USA. Zástupce UNICEF Anthony Lake apeluje na ruskou vládu, aby vytvořila lepší sociální systém pro děti a nezakazovala možné alternativy osvojení dítěte v cizích zemích, podle něj tímto zákonem ztratí řada sirotků možnost získat svůj vlastní domov. Rusko kritiku odmítá a tvrdí, že americké úřady zneužívání ruských adoptivních dětí nedostatečně vyšetřují. Na 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti zákonu a na 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA.
Rusko, Bělorusko a Ukrajina se znovu nemohou domluvit na dodávkách energie
Rusko v pátek popřelo prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukšenka, který uvedl, že se obě země dohodly na zvýšení dodávky ropy do Běloruska. Rusko je největší světový výrobce energie, který dodává více než čtvrtinu dodávek plynu a ropy v Evropě. Neshody mezi zeměmi vedly v posledních letech k přerušení dodávky plynu, především na začátku ledna. Evropská unie obvinila Rusko z využívání energie jako politického nástroje. Moskva obvinění odmítá a tvrdí, že požaduje po sousedních zemích jen zaplacení spravedlivých cen.
Indie a Rusko podepsaly novou dohodu o obraně
Během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Indii obě země podepsaly novou dohodu o obraně v hodnotě 2,9 miliard USD, na základě níž Indii koupí 42 stíhaček a 71 helikoptér. Ročně Indie s Ruskem uskuteční obchodní dohody za 10 miliard USD, na pondělním setkání s indickým premiérem Manmohan Singh prezident Putin uvedl, že do roku 2015 by se celkový objem transakcí měl zvýšit na 20 miliard USD. Nedávno přitom Indie podepsala kontrakty o obraně s USA, Francií či Izraelem, podle BBC se Rusko obává své dominantní postavení v dodávání zbraní do Indie.
Prezident Putin: Rusko zajímá jen stabilita v Sýrii, ne režim prezidenta Assada
Ruský prezident Vladimír Putin naznačil, že Rusko zajímá pouze stabilita Sýrie, nikoli režim prezidenta Assada. „Bezpochyby je třeba změna, ale obáváme se o to, co by mohlo přijít po ní,“ uvedl prezident Putin. Prezident Putin nicméně nenaznačil žádnou změnu ruské politiky vůči Sýrii. Rusko v současnosti zůstává hlavním spojencem Sýrie a odmítá uložení sankcí Radou bezpečnosti OSN. Podle OSN se konflikt v zemi zhoršuje, jednotky syrské armády se mají stále více uchylovat k bombardování a mučení zajatců, rovněž se objevují zprávy o popravách zajatých vládních vojáků rebely.