Ani 15ti stupňový mráz a zákaz moskevských úřadů o konání protestů neodradil obyvatele Moskvy vyjít do ulic a přidat se k plánované anti-putinovské demonstraci. Protest byl zorganizován v souvislosti s prvním výročím protivládních demonstrací, kdy strana Jednotné Rusko (UR) vyhrála parlamentní volby. Protest na 2000 lidí na moskevském náměstí nakonec policie rozpustila a zatkla 40 lidí, mezi nimiž byli i přední vůdci ruské opozice. Podle agentury Interfax se protesty konaly i v jiných částech Ruska. V Petrohradě bylo například zatčeno 25 účastníků demonstrace, další velká shromáždění se konala i v Tomsku a v Jekatěrinbrugu.
Archiv rubriky: Rusko
Moskevská radnice zakázala plánovaný protest
Sobotní plánovaná demonstrace, která má být namířena proti politice prezidenta Vladimira Putina, se pravděpodobně konat nebude. Moskevská radnice ve čtvrtek odmítla demonstraci zaregistrovat. Podle levicového lídra Sergeje Udaltsova moskevské úřady záměrně protest zakázaly, neboť demonstrací si lidé chtějí připomenout první výročí demonstrací proti politice prezidenta Putina. Ruská vláda obviňuje opozici ze získávání finanční podpory ze zahraničí, naopak opozice se brání tím, že tato nepodložená tvrzení jsou pouze součástí tvrdého zásahu, který je namířen proti kritikům politiky Vladimira Putina.
Rusko připustilo možnost porážky syrského režimu
Podle náměstek ruského ministra zahraničí Mikhaila Bogdanova jednotky prezidenta Bashara Assada „ztrácí kontrolu nad stále větším územím“. Rusko, které spolu s Čínou již dříve vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující použití násilí ze strany režimu prezidenta Assada, poprvé připustilo možnost porážky syrského režimu prezidenta Assada. Náměstek Bogdanov zopakoval výzvu k dialogu mezi oběma bojujícími stranami. Konflikt podle něj bude stále nabývat na intenzitě a v Sýrii můžou zahynout další desetitisíce až statisíce lidí. „Takovou cenu za odstoupení prezidenta Assada považuje Rusko za nepřijatelnou,“ uvedl náměstek ministr Bogdanov. Rusko podle BBC nicméně stále trvá na tom, že odstoupení prezidenta Assada by situaci v Sýrii dále vyhrotilo.
Gruzie a Rusko by mohly zahájit přímé rozhovory
K obnovení gruzínsko-ruských vztahů by mohlo dojít po čtyřleté odmlce způsobené válkou v Jižní Osetii v roce 2008. Podle BBC jsou obě strany ochotny znovu navázat obchodní a ekonomické vztahy, aby se předešlo nepříjemným politickým problémům. Setkání gruzínských a ruských politických představitelů by se mělo uskutečnit již tento týden. Gruzínská ministryně zahraničí Maia Panjikidze uvedla, že od plánované schůze nelze očekávat konkrétní výsledky, úspěchem bude samotné jednání. Spory mezi Gruzií a Ruskem se týkají především otázky odtržených území Abcházie a Jižní Osetie. Gruzie jejich nezávislost neuznává a považuje je za součást gruzínského území, Rusko naopak samostatnost oblastí uznalo.
USA schválily zákon o lidských právech, Rusko hrozí odvetou
Americký senát schválil tzv. Magnitsky zákon podle ruského právníka Sergeje Magnitsky, který byl vězněn v Rusku poté, co měl odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské správy. Za nevyjasněných okolností v ruském vězení zemřel v roce 2009. USA na základě zákona bude moci zakázat vstup ruským činitelům, kteří porušují lidská práva, a zmrazit jejich účty v amerických bankách. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat stejnými opatřeními vůči americkým občanům.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Norský tanker jako první proplul Severní mořskou cestou
Tanker najatý ruským koncernem Gazprom použil k přepravě zkapalněného zemního plynu Severní mořskou cestu jako vůbec první na světě. Na trase mezi norským Hammerfestem a japonským přístavem Tobata byl na části své přelomové cesty doprovázen ruským jaderným tankerem. Pokud by se splavnost Severní mořské cesty, která se v důsledku oteplování stala pro námořní dopravce potenciálně lákavou alternativou, prokázala a náklady na její používání by byly rentabilní, jednalo by se o zcela zásadní průlom ve světové námořní dopravě. Severní mořská cesta zkracuje cestu mezi severní Evropou a Pacifikem až o 20 dní.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
Putin: Vstup Ruska do Světové obchodní organizace negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku
Podle prezidenta Vladimira Putina některá pravidla Světové obchodní organizace (WTO), do níž vstoupilo Rusko v srpnu letošního roku, negativně dopadají na ruskou ekonomiku a to sebou přináší vyšší nezaměstnanost a škrty ve státním rozpočtu. V ohrožení podle ruského prezidenta je domácí chov zvířat, sektor výroby zemědělských strojů a lékařského vybavení, automobilový, farmaceutický, textilní a potravinářský průmysl. Podle agentury Reuters je navíc Rusko připraveno napadnout pravidla EU v tzv. třetím energetickém balíčku, který omezuje společnost Gazprom s nakládáním evropského plynového potrubí.
Německá kancléřka Merkelová navštívila Moskvu, kde se setkala s prezidentem Putinem
Ruský prezident Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se sešli v Moskvě, tématem návštěvy byly především obchodní vztahy, které se ročně pohybují kolem 80 miliard USD. Podle kancléřky Merkelové potřebuje Německo ropu a zemní plyn, jimiž disponuje Rusko, na oplátku může Německo Rusku pomoci s modernizací, infrastrukturou a zlepšením zdravotní péče. Necelých 40 % z celkového exportu zemního plynu a 30 % ropy Německa pochází právě z Ruska. Německá kancléřka neopomněla zmínit nedodržování lidských práv v Rusku, prezident Putin odvětil, že „vždy je ochoten naslouchat svým zahraničním partnerům, ovšem ti znají události z Ruska jen ze vzdáleného doslechu“.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.
V Rusku byl odvolán ministr obrany
Ruský prezident Vladimír Putin v úterý odvolal ministra obrany Anatoly Serdyukova, kterého nahradil současný guvernér moskevské oblasti Sergei Shoigu, který byl exministrem pro mimořádné záležitosti od roku 1994. Analytici spekulují o úzkém vztahu ruského prezidenta Putina a Sergei Shoigu. Dnes již bývalý ministr obrany Serdyukov, jenž měl na starosti reformu armády, je vyšetřován pro korupci a podvod, kterého se měl dopustit prodáváním ministerského majetku pod komerční cenou a způsobit škodu až 100 milionů USD.
USA obvinilo 11 lidí z pašování amerických technologií do Ruska
11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
Moskva přinutila USA uzavřít svoji humanitární misi v Rusku
Ruská federace přikázala americké agentuře pro mezinárodní rozvoj uzavřít svoji misi v Rusku. Organizace zde pomáhala chudým a budovala občanskou společnost. Fungovala v Ruské federaci dvě desetiletí a utratila zde 2,6 mld USD. Ruská federace prohlásila, že americká agentura se pokusila ovlivnit ruské volby a zasahovala do vnitřní ruské politiky. Podle amerického ministerstva zahraničí se jedná o snahu Ruska minimalizovat vliv nezávislých a nevládních organizací v zemi.
Rusko odepsalo 90% dluhu Severní Korey
Ruské ministerstvo financí toto pondělí odsouhlasilo restrukturalizaci severokorejského dluhu. 90% z dlužných 11 miliard USD bylo ruskou stranou odepsáno, zbylá miliarda pak bude po restrukturalizaci použita ve formě investic do společných rusko-severokorejských energetických projektů a humanitární pomoci. Základ severokorejského dluhu pochází ještě z 50. let minulého století. Rusko se považuje za legálního nástupce Sovětského svazu, který od 50. let vystavěl na území KLDR více než 70 továren a zásoboval Severní Koreu levnou energií a dodávkami těžké strojní techniky. Dohoda o odpuštění dluhu je ukončením vyjednávacího procesu, který trval více než 4 roky.
USA oznámily zrušení zákona, který blokuje obchodní vztahy s Ruskem
Americká ministryně zahraničí na své návštěvě v Rusku hovořila s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. Tématy hovoru byla Sýrie, Írán a vzájemné obchodní vztahy. Americká ministryně zahraničí hovořila o tom, že Kongres Spojených států amerických plánuje zrušit dodatek zákon, tzv. Jackson-Vanik amendment – obchodní blokace, které v roce 1974 uvalily USA na státy východního bloku, především SSSR. Tento dodatek je stále v platnosti a poškozuje obchodní vztahy USA a Ruské federace. Americký ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že se domnívá, že je načase, aby byl dodatek zákona zrušen.
Ruská Sberbank likviduje značku „Troika Dialog“
Největší ruská banka Sberbank v současné době dokončuje proces rebrandingu soukromé investiční banky „Troika Dialog“, která byla ke státní bance připojena fúzí v minulém roce. Oznámil to člen představenstva a ředitel oddělení spolupráce s největšími zákazníky Sberbank Alexander Bazarov. Na konci července letošního roku Sberbank informovala o vytvoření nové divize určené k realizaci strategických investic do velkých podniků v různých hospodářských odvětvích. Vytvářená instituce sjednotí týmy řídící strategické projekty investičního bankovnictví společností „Troika Dialog“ a „Sberbank investice“, která je dceřinou společností Sberbank.