Podle vyjádření mluvčího Národní protiteroristické komise (NAK) jeden z povstalců pocházel z Ingušska. V jeho domě byl nalezen granátomet, podomácku vyrobené bomby a pás s výbušninami užívaný při sebevražedných útocích. Zbylých 5 náboženských extremistů bylo zastřeleno v Dagestánu během útoku na lesní skrýš. Obě republiky se s činností ozbrojenců potýkají dlouhodobě: v Ingušsku si jejich aktivity minulý rok vyžádaly 163 mrtvých a raněných; Dagestán musí kromě radikálního islámu bojovat i s rozsáhlou korupcí a napětím mezi etnickými skupinami, kterých žije v této republice více než 30. V roce 2012 sem bylo kvůli uklidnění situace převeleno 20 000 vojáků z momentálně stabilního Čečenska. Vzhledem k nadcházejícím olympijským hrám v jihoruském Soči je bezpečnostní situace v regionu jednou z aktuálních priorit ruské vlády.
Archiv rubriky: Rusko
Entita Republika srbská chce uspořádat referendum před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO
Prezident entity Republiky srbské Milorad Dodik v pondělí při svém návratu ze zahraniční cesty v Rusku uvedl, že před vstupem Bosny a Hercegoviny do NATO by se nejprve mělo uskutečnit referendum na celostátní úrovni. Většina Srbů v Bosně a Hercegovině je proti vstupu země do NATO především kvůli bombardování Srbska v roce 1999. Rusko je důležitým partnerem Republiky srbské, návštěva prezidenta Dodika v Rusku se týkala především projektu na výstavbu plynovodu South Stream skrz entitu, dohoda o výstavbě by měla být podepsána mezi zeměmi do konce května. Dohoda avšak pravděpodobně bude vyžadovat i souhlas a spolupráci Bosny a Hercegoviny.
Ruské mládežnické hnutí Naši podstoupí reformu
Údajně by se mělo rozčlenit na několik projektů, které se poté stanou součástí nově zformovaného Všeruského spolku mládeže. Vůdce hnutí Vasily Yakemenko od tohoto kroku očekává možnost pozdějšího rozšíření aktivit a členské základny. Hnutí bylo založeno z popudu Kremlu v roce 2007, v současnosti má kolem 120 000 příslušníků. Oficiálními cíli organizace jsou propagace demokracie a antifašismu, kritici však poukazují na údajnou propagaci kultu osobnosti současného ruského prezidenta Vladimira Putina a incidenty spojené s fyzickým napadáním členů jiných politických spolků.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech
Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.
Bývalý zástupce nejvyššího moskevského žalobce Alexander Ignatěnko je ve vazbě
Podle ruských detektivů byl členem rozsáhlé organizované skupiny, která poskytovala ilegálním kasinům v okolí hlavního města Ruské federace ochranu před vyšetřováním. Soudní procesy s jeho údajnými spolupracovníky začaly na počátku roku 2011. Sám Ignatěnko byl podezřelý z přijetí úplatků v celkové výši 1,6 milionu USD. Přestože veškerá obvinění popíral a cítil se nevinný, v lednu 2012 uprchl do Polska, kde byl následně uvězněn. Do rodné země byl vydán až po příslibu spravedlivého procesu z úst ruského vrchního státního zástupce Jurije Čajky. Ve vazbě bude držen minimálně do července 2013, proti čemuž protestuje Ignatěnkův obhájce, který pro svého klienta požaduje vyšetřování na svobodě. Zdůvodňuje to skutečností, že nemůže pokračovat v trestné činnosti, ze které byl obviněn.
Levicový aktivista Sergej Udaltsov musí do domácího vězení
Podle mluvčího vyšetřovací komise je to reakce na Udaltsovovo porušování zákazu cestování, které na něj bylo uvaleno v říjnu minulého roku v souvislosti s vyšetřováním jeho aktivit během květnových demonstrací proti nově zvolenému ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vůdce hnutí Levá fronta nebude moci opustit svůj moskevský byt minimálně do 6. dubna 2013. Po celou dobu mu bude povoleno komunikovat pouze s jeho rodinou, právníky a vyšetřovateli.
Letecké spojení mezi Ruskem a ČR se posílí
Ministerstvo dopravy dalo souhlas Českým aeroliniím k posílení spojení mezi ČR a Ruskem. ČSA zprovozní 5 nových destinací v Rusku a linky z ČR budou létat z letiště v Karlových Varech. Všechno je však zatím v začátcích, neboť ještě není mezi ruskými dopravci a ČSA žádná dohoda. Důvodem posílení spojů je především slabší konkurence oproti jiný, evropským destinacím.
Litevský premiér přezkoumá odmítavé stanovisko k výzkumu zásob břidlicového plynu
Výzkum zamítla parlamentní komise pro ochranu životního prostředí, neboť podle ní ještě nejsou zcela známy veškeré dopady na kvalitu půdy a podzemních vod v místech potenciální těžby. Výzkum se provádí za pomoci tzv. horizontálních vrtů, do kterých je pod vysokým tlakem vháněna směs vody a chemikálií, jež v okolních horninách vytvoří síť prasklin. Z nich se poté začne břidlicový plyn odčerpávat. Litevští vědci odhadují spodní hranici celkových zásob na 30 miliard kubických metrů, což je přibližně desetinásobek roční spotřeby. Jedná se o diskutované téma, jelikož případné započetí těžby by narušilo monopol ruského Gazpromu, na jehož dodávkách zemního plynu je současná Litva plně závislá. Souvislosti se zákulisními tlaky v této záležitosti naznačil lídr opoziční konzervativní strany a bývalý premiér Andrius Kubilius. Litevský předseda vlády Algirdas Butkevicius proto souhlasil s další diskusí k tématu a pečlivým přezkoumáním závěrů parlamentní komise.
Policie v Sankt-Petěrburgu zadržela 271 trhovců
Podle oficiálních zpráv byla většina z nich původem ze střední Asie a Kavkazu. Cílem tohoto plošného zátahu bylo zjistit, zdali se někdo z obchodníků nepodílí na činnostech spojených s podporou islámských teroristických skupin. Součástí akce bylo kromě kontroly pravosti osobních dokladů a povolení k prodeji také pátrání po extremistické literatuře, zbraních a drogách. Podle pátečního vyjádření ministra vnitra Vladimira Kolokotseva bylo v Rusku minulý rok zaznamenáno 637 zločinů souvisejících s terorismem. 90 % z nich bylo spácháno na severním Kavkazu. Federální migrační služba zatím deportovala 10 zadržených osob a u asi 30 úřad zjistil, že jejich pobyt je v rozporu s ruskými migračními zákony. Migranti čelí obvinění za podněcování terorismu a nenávist s maximálním trest 7 let ve vězení.
Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu
Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.
Bývalý kanadský důstojník byl odsouzen za špionáž
Bývalý důstojník kanadského námořnictva Jeffrey Delisle byl odsouzen k 20 letům vězení za špionáž. Delisle přiznal, že po dobu 4 let poskytoval Ruské federaci tajné dokumenty, které Kanada sdílela s USA a dalšími členskými státy NATO. Jeffrey Delisle pracoval v úseku námořnictva, kde měl přístup k přísně tajným informacím, které kopíroval na paměťovou kartu a výměnou za peníze je e-mailem posílal do Moskvy. Za svoji činnost získával měsíčně 3 000 USD.
Oslava výročí založení vězeňského tábora z dob stalinismu se stala terčem kritiky
Dozorci Usolského pracovního tábora, založeného sovětskou tajnou policií NKVD v oblasti přilehlé uralskému pohoří, uspořádali koncert u příležitosti 75. let existence tohoto nápravného zařízení. Událost doprovázely projevy současných i bývalých zaměstnanců, ve kterých kromě plánů do budoucna často zněly pojmy jako „tradice“ a „vlast“, kladně byly i hodnoceny dosahované výsledky v těžbě dřeva jakožto příspěvku k budování země. Kritikům vadí především to, že byly zcela opomenuty nesčetné osudy lidí, kteří nepřežili důsledky extrémních pracovních podmínek, a také těch, kteří byli v tomto táboře během vlády komunistické strany z politických důvodů vězněni nespravedlivě.
Vyšetřovatelé chtějí domácí vězení pro ruského aktivistu Sergeje Udaltsova
Sergej Udaltsov je v současnosti vyšetřován na svobodě kvůli údajnému podněcování k nepokojům a násilnostem během květnových demonstrací, které se konaly minulý rok na protest proti vítězství prezidenta Vladimira Putina ve volbách. Důvodem je prý skutečnost, že se dlouhodobě nezdržuje v místě svého trvalého bydliště a nelze ho zastihnout ani přes mobilní telefon. Sergei Udaltsov je předseda socialistického hnutí Levá fronta, které sdružuje širokou škálu levicových organizací. Je také neoficiálním vůdcem marxisticko-leninského Předvoje rudé mládeže. Kvůli svému protivládnímu aktivismu byl v minulosti již několikrát vězněn. Celkem bylo v souvislosti s květnovými demonstracemi zatčeno 12 lidí.
Bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov chce být poradcem miliardáře Prochorova
Bývalý starosta se příští rok jakožto předseda politické strany Občanská platforma chystá kandidovat do moskevského zastupitelstva. Nebude to jeho první volební kampaň, minulý rok se ucházel o post prezidenta Ruské federace. Vystupoval především jako kritik prezidenta Putina a exprezidenta Medvěděva a obdržel necelých 8 % hlasů. Jurij Lužkov byl starostou Moskvy v letech 1992 až 2010. Během své vlády čelil kritice zejména kvůli podezřelým stavebním zakázkám, které dostávala firma jeho manželky. Vyčítány mu byly také necitlivé zásahy v historickém centru města a neschopnost vyřešit chronické dopravní zácpy na hlavních moskevských tazích. Svou ochotu stát se Prochorovovým poradcem vysvětluje dobrými osobními vztahy. Mluvčí Občanské platformy potvrdil, že o konkrétních podmínkách spolupráce aktuálně probíhají jednání.
Guvernér Kirovské oblasti Nikita Belykh bude čelit hlasování o nedůvěře
Zasedání místního parlamentu je svoláno na 14. února do hlavního města Kirova, které leží ve východní části Ruska. Absolventa Permské státní univerzity, který byl před nástupem do funkce členem opozičního Svazu pravicových sil, jmenoval bývalý prezident Ruska Dimitri Medvěděv v roce 2008. Charakterizovaly ho ekonomicky liberální a často otevřeně protivládní postoje, přijetím guvernérského postu si proto vysloužil kritiku od části bývalých spolupracovníků. Spekuluje se, že hlasování o nedůvěře nepřímo inicioval ruský prezident Vladimir Putin, který na vedoucích postech jednotlivých oblastí upřednostňuje své stoupence. Oficiální důvod nicméně bude pravděpodobně souviset s událostmi minulého týdne, kdy byla prohledána guvernérova kancelář v rámci vyšetřování údajné zpronevěry v přepočtu 3 miliony USD. Podle člena místní komunistické strany Rashkina jsou důvodem hlasování liberální kroky guvernéra Belykha, které se v praxi neosvědčily a vedly k poklesu životní úrovně obyvatel.
Domovní prohlídka proběhla u ředitele ruské protikorupční nadace
Byt výkonného ředitele Nadace pro boj s korupcí Vladimira Ashurkova navštívili policisté v souvislosti s vyšetřováním zpronevěry 3,3 milionů USD, které se měl údajně dopustit zakladatel organizace Alexej Navalnyj. Podle slov aktivisty a bloggera Navalnyje, jenž byl minulý rok časopisem Time zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí současnosti, představuje domovní prohlídka další z řady pokusů ochromit činnost hnutí. Protikorupční nadace slouží jako zastřešující organizace projektům, které mají za cíl zefektivní státní správu. Mezi nejvýznamnější z nich patří RosPil, v rámci kterého je sledováno přidělování státních zakázek, a RosVybory, jenž se soustředil na monitoring posledních prezidentských voleb. Velmi populární je i server RosYama, přes který si řidiči osobních automobilů vyměňují fotografie a GPS souřadnice nebezpečných děr na silnicích.
Dva kandidáti na prezidenta Arménie drží protestní hladovku
Prezidentští kandidáti se snaží upozornit na kroky vládnoucí Republikánské strany, která údajně znemožnila některým opozičním stranám jmenovat do voleb své favority, aby pomohla udržet u moci současného prezidenta Serzhe Sargsyana. Prvním z protestujících je Andreas Ghukasyan, rozhlasový komentátor, který je aktivní už od 21. ledna. Ve čtvrtek se k němu připojil Aram Harutyunyan, předseda neparlamentní politické strany NAP. Oba mají v plánu své kandidatury před volbami stáhnout a vyzvali k tomu i ostatní protikandidáty, například prozápadního Paruyra Hayrikyana, který se stal minulý týden terčem nezdařeného atentátu. Volby se uskuteční 18. února.
Viceprezident ruského olympijského výboru Akhmed Bilalov byl odvolán
Rozhodnutí učinil ruský prezident Vladimir Putin na základě informací o neuspokojivém průběhu výstavby sportovišť v olympijském městě Soči. Problematická je především neschopnost plnit stanovený časový plán a vysoký nárůst finančních nákladů. Pochybnosti budí i například budování nové silnice o délce 50 km, za kterou si stavební firmy dohromady naúčtovaly 7,5 miliard USD. Podle odhadů by se celková částka za pořádání olympijských her mohla vyšplhat až na pětinásobek původního limitu, což by znamenalo výdaje okolo 50 miliard USD. V takovém případě by se jednalo o nejdražší hry v historii. Hlavní příčinou komplikací je pravděpodobně podle analytiků rozsáhlá korupce.
Ruské bojové letouny narušily japonský vzdušný prostor
Ve čtvrtek ráno byly severně od japonského ostrova Hokkaido zaznamenány dva ruské bojové letouny. Japonsko narušení vzdušného prostoru kritizuje, k incidentu došlo v době, kdy se obě strany snaží dohodnout na řešení dlouholetého sporu o Kurilské ostrovy, na které si oba státy činí právo. Od roku 1855 patří Japonsku, přesto spor o ně trvá již více než 60 let. Kvůli Kurilským ostrovům spolu Japonsko a Rusko dosud nepodepsaly mírovou smlouvu o ukončení 2. světové války. V prosinci 2012 byly obnoveny rozhovory, kde Japonsko chtělo definitivně vyřešit i spor o Kurily.
Obchodníci doufají v odstranění ruského embarga na dovoz gruzínského vína
Embargo na dovoz gruzínských vinných produktů bylo Ruskem uvaleno v roce 2006 jako reakce na vyhoštění 4 ruských občanů, obviněných ze špionáže. V jeho důsledku vydělal vinný průmysl v roce 2007 pouze 29 milionů USD, což představovalo meziroční propad o více než polovinu. Podle předsedy Gruzínské vinné agentury Levana Davitashviliho, který 4. února jednal v Moskvě s představiteli organizace RosPotrebNadzor, zodpovědné za ochranu ruských spotřebitelů, je však odstranění embarga na dosah. Během příštího týdne by proto měly proběhnout kontroly gruzínských továren na výrobu vína ruskými hygieniky, jejichž posudky jsou k obnovení obchodu nezbytné.
Nový gubernátor Magadanské oblasti propustil všechny úředníky
Nastupující gubernátor Vladimir Pecheny, jehož do funkce jmenoval v neděli prezident Putin, důvody propuštění neuvedl, avšak sdělil, že bude chtít vybírat své nové podřízené postupně. Jeho cílem je během příštích let stabilizovat nepříznivou demografickou situaci, poskytnout důstojné bydlení obyvatelům zchátralých domů a podporovat osoby s nízkými příjmy. Magadanská oblast je jedním z regionu Ruské federace, který se nachází u Ochotského moře s administrativním centrem v přístavu Magadan. Gubernátor byl od roku 2008 starostou města Magadan.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.