Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA

Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády

Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.

Irán označil konferenci o jeho jaderném programu za „pozitivní krok“

Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili na tiskové konferenci po skončení rozhovorů označil jejich průběh za pozitivní. „Některé z nadnesených bodů byly více realistické než dříve,“ uvedl Jalili, „nicméně před sebou máme ještě dlouho cestu, než dospějeme do optimální situace.“ Šéfka evropské diplomacie Catherine Asthonová, které vedla vyjednávání za hlavní světové mocnosti, vyjádřila naději, že Irán bude v dalších jednáních konstruktivní. Během března se mají setkat techničtí experti Ruska, které se také účastnilo jednání, a Iránu. Celá jednací skupina se pak znovu sejde v kazachstánské Almaty 5. a 6. dubna.

Ruský prezident Putin podepsal návrh zákona o zákazu kouření

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal návrh zákona, který zakazuje kouření ve vládních budovách a jiných veřejných institucí. Od 1. června bude podle právního předpisu kouření zakázáno ve školách, restauracích, barech a kavárnách. V dalším roce bude omezena reklama na cigarety a  zakázán prodej tabákových výrobků v pouličních kioscích. Zákon odráží již platné právní předpisy v mnoha západních zemích, nicméně v Rusku bude porušení zákona mírnější, téměř polovina Rusů jsou kuřáci. V minulém roce ruský premiér Dmitrij Medveděv kritizoval vysokou úmrtnost kuřáků ročně, která se pohybuje kolem 400 000.

Začínají nová jednání o iránském jaderném programu

V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.

Syrská opozice odvolala svůj bojkot jednání

Hlavní zastřešující organizace syrské opozice Syrská národní rada (SNC) změnila své rozhodnutí bojkotovat konferenci Přátel Sýrie v Římě. Podle mluvčího SNC Walid al-Bunniho přišlo toto rozhodnutí po telefonickém rozhovoru mezi vůdcem SNC Mouaz al-Khatibem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Ministr Kerry po konzultaci se svým britským protějškem Williamem Haguem sdělil vůdci SNC al-Khatibovi, že se v Římě nebude pouze jednat, ale také rozhodovat o dalších krocích. Ochotu k rozhovorům avizoval i ministr zahraniční syrské vlády Walid al-Muallem, který oznámil snahu jednat i s ozbrojenými rebely. Spolu s ním se pro jednání, jako jediné možné řešení konfliktu, vyjádřil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který následně vedl v Moskvě s ministrem Muallemem jednání.

Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě

Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.

Na 7 světových odborníků přijelo zkontrolovat Temelín

Na 7 odborníků z Ruska, Arménie, Slovenska a Maďarska bude v rámci mise WANO Follow-up týden prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Bude kontrolováno celkem 10 oblastí, skupina se rovněž zaměří na to, jak elektrárna dodržuje doporučení z roku 2011. WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren. Vznikla jako reakce na havárii jaderné elektrárny v Černobylu, jejím cílem je vyměňovat a předávat si informace, které pomohou zvýšit úroveň všech jaderných elektráren. Výsledky prohlídky nicméně budou veřejnosti dostupné.

Syrská opozice se nezúčastní jednání

Syrská Národní koalice, hlavní aliance syrských opozičních skupin, se rozhodla nezúčastnit se summitu Přátel Sýrie v Římě, ani schůzek v Moskvě a Washingtonu. Své rozhodnutí zdůvodňuje protestem proti nečinnosti mezinárodního společenství v konfliktu v Sýrii. Národní koalice se vymezuje zejména vůči Rusku. „Hlavně ruské vedení nese morální a politickou odpovědnost za zásobování syrského režimu zbraněmi,“ znělo vyjádření Národní koalice. Rozhodnutí bojkotovat schůzky však torpéduje snahu iniciovanou samotným představitelem Národní koalice Moaz al-Khatibem, který před třemi týdny prohlásil, že je připraven setkat se se zástupci syrské vlády a jednat o konci násilí v zemi. Tato iniciativa byla silně podporována mezinárodním společenstvím, včetně USA a Ruska a Moaz al-Khatib byl proto pozván na schůzky do Washingtonu a Moskvy. Právě tyto schůzky se ale neuskuteční. Podle BBC se opoziční vůdci obávají své diskreditace, pokud začnou jednat se syrským režimem a budou nuceni dělat ústupky oficiální vládě, která navíc nenaznačuje žádnou ochotu odstoupit.

Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě

Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.

Rusko odpustilo Kubě část dluhu a pronajme jí letadla

Návštěva ruského premiéra Dmitrije Medveděva Kuby posílila vztahy mezi oběma zeměmi. Předseda ruské vlády podepsal ve čtvrtek s kubánským prezidentem Raúlem Castrem 10 dohod o spolupráci v oblastech investic, obchodu, turismu, zdravotnictví, vzdělávání, vědy a kultury. Výsledkem jednání je také prominutí části dluhu, který Kuba dlužila Sovětskému svazu. Dluh je odhadován na 30 milionů USD. Rusko navrhlo Kubě způsob splácení zbylé dlužné částky v následujících 10 letech, finální dohodu by měly země uzavřít v květnu. Dále Kuba a Rusko uzavřely smlouvu, podle které Rusko pronajme Kubě 8 letadel za 650 milionů USD.

Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí

Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.

Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace volá po založení finanční policie

Důvodem je nutnost zefektivnit boj proti rozsáhlým daňovým podvodům a předraženým státním zakázkám. Prohlášení Alexandra Bastrykina bylo reakcí na zprávu šéfa ruské centrální banky Sergeje Ignatěva, ve které byly odhadované důsledky finanční kriminality za minulý rok stanoveny na 49 miliard USD. Návrh patrně narazí na odpor ministerstva vnitra a Federální služby bezpečnosti (FSB), které mají boj s ekonomickými zločiny ve své kompetenci. Spekuluje se, že by případné vytvoření nového úřadu mohlo omezit jejich možnost manipulovat jednotlivá vyšetřování, což se údajně děje ve velkém měřítku.

Arménie po prezidentských volbách prosazuje proruskou politiku

Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.

Ruský premiér Dimitrij Medveděv se sešel s brazilskou prezidentkou

Na středečním setkání s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou nejprve hovořil o spolupráci v oblasti vojenství. Brazílie v rámci příprav na nadcházející světový šampionát ve fotbale a letní olympijské hry usiluje o posílení protivzdušné obrany, aby byla schopná odrazit případný teroristický útok dopravními letadly. Projevila zájem o mobilní raketový systém Pancir-S1, který je uzpůsoben k montáži na nákladní vozidla. Dalším tématem rozhovoru byla ruská participace na výstavbě nové jaderné elektrárny, kterou místní vláda plánuje postavit kvůli stále se zvyšující spotřebě elektrické energie. Na závěr státníci vyjádřili ochotu podpořit zvýšení vzájemné obchodní aktivity ze současných 6,5 miliard USD ročně na 10 miliard USD.

Rusko neodevzdá rozsáhlou sbírku textů, kterou si nárokují američtí židé

Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož by případné odsouhlasení přesunu 12 000 knih a 50 000 písemností z moskevského muzea do USA vyvolalo řetězovou reakci podobných žádostí. Příslušníci newyorkského židovského hnutí Chabad Lubavič poukazují na fakt, že Rusko nemá na sbírku platná vlastnická práva. Rozsáhlá knihovna byla totiž v roce 1918 znárodněna sovětskou vládou běloruskému rabínovi J. I. Schneersohnovi.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv navštíví Brazílii a Kubu

Dmitrij Medveděv navštívil ve středu Brazílií, kde se sešel s prezidentkou Dilmou Rousseff a viceprezidentem Michelem Temerem. Zúčastnil se také schůze s podnikateli ropných, energetických a kovoobráběcích společností. Ve čtvrtek přeletí předseda ruské vlády do hlavního města Kuby, Havany, kde se setká s kubánským prezidentem Raúlem Castrem a projednají společné projekty týkající se energetiky, průmyslu a farmaceutiky. Podle ruské zpravodajské agentury RIA Novosti by Dmitrij Medveděv rád navštívil i exprezidenta Fidela Castra.

V ruské energetické společnosti RusHydro došlo ke zpronevěře 33 milionů USD

Na 33 milionů USD údajně zmizelo ze státního rozpočtu ve firmách s nejasnou majetkovou strukturou. Finance měly sloužit k modernizaci přečerpávací vodní elektrárny Zagorsk, která se nachází poblíž Moskvy. Vyšetřování oficiálně nařídil prezident Ruska Vladimir Putin. RusHydro patří mezi firmy, které se specializují na produkci elektrické energie z vodních zdrojů, v současnosti je společnost druhá největší na světě. Firma nicméně nechvalně proslula kvůli havárii na přehradě Sajano-Šušenskaja v roce 2009, během níž zemřelo 75 zaměstnanců a došlo k rozsáhlým ekologickým škodám kvůli úniku transformátorového oleje, který vytvořil na řece Jenisej 80 kilomentrovou dlouhou skvrnu.

Rusko posílá leteckou pomoc do Sýrie

Ve 2 nákladních letadlech bude doručen 50 tunový náklad obsahující potraviny, stany a generátory elektřiny. V místě přistání budou moci do letadel nastoupit lidé, kteří si přejí ze země kvůli trvajícím bojům uprchnout. Prioritu budou mít občané Ruska a Společenství nezávislých států (SNS). Podobná operace se odehrála v lednu, tehdy bylo dvěma letouny úspěšně evakuováno 77 lidí. Občanská válka v Sýrii si podle odhadů vyžádala již 70 000 obětí. Žádná z bojujících stran momentálně nemá sílu k rozhodujícímu úderu.

Rusko odmítlo poskytnout důkazy Kosovu v kauze obchodování s orgány

Jedná se o důkazy o ruských občanech, kteří měli prodat své ledviny na klinice Medicus v hlavním městě Kosova Prištině. Rusko odmítlo předat důkazy z politických důvodů, je nejdůležitějším zahraničním partnerem Srbska, které rovněž neuznává nezávislost Kosova. Na 7 Albánců je nyní za obchodování s orgány stíháno misí EU v Kosovu EULEX, a to včetně majitele kliniky Luftiho Dervishi. Srbský státní prokurátor k případu uvedl, že obchodování s orgány na klinice může být spojeno s údajným obchodováním orgánů členů Kosovské osvobozenecké armády (KLA) za občanské války v Kosovu. V prosinci 2010 zpráva Rady Evropy uvedla, že někteří členové KLA včetně současného premiéra Hashima Thaciho se dopustila obchodu s orgány vězňů .  Také Rusko  nedávno kritizovalo neochotu Kosova vyšetřit obchodování s orgány KLA za občanské války v zemi.

V Rusku spadl meteorit a zatím je evidováno 514 zraněných

Velký fragment meteoru spadl v ranních hodinách na břeh jezera nedaleko města Chebarkul, které leží v regionu Čeljabinsku asi 1500 km na východ od Moskvy. V Čeljabinské oblasti je mnoho továren, jaderné elektrárny, průmyslový komplex Mayak, kde je uložen zásobník vysoce radioaktivního odpadu a léčebného centra. Ruská akademie věd odhaduje, že meteor vážil asi 10 tun a vstoupil do zemské atmosféry rychlostí nejméně 54000 km/h. Meteor částečně shořel v nižší atmosféře asi ve výšce 30-50 km a k Zemi pokračovaly jenom menší fragmenty. Ruská armáda uvedla, že meteorit vytvořil 6 metrů široký kráter.  Exploze byla natolik silná, že rozbila okna v domech v budovách blízkých měst. Ruští úředníci oznámili, že je zatím evidováno 514 zraněných osob, ale většina utrpěla drobné zranění v podobě řezných ran a modřin a 11 lidí bylo hospitalizováno s poraněním hlavy.

ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce

Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.

Rosňeft jedná s Čínou o zdvojnásobení dodávek ropy za 30 miliard USD

Ruská státem vlastněná společnost Rosňeft by peníze získala ve formě jednorázové půjčky. Ty by využila k zakoupení akcií konkurenční ropné společnosti TNK-BP, kterých si jejich vlastníci cení na 55 miliard USD. Pokud se obchod uskuteční, stane se Rosňeft největší naftařskou firmou na světě. Otázkou nyní je, jakým způsobem Číně zajistit požadovaný objem ropy, spekuluje se o zvýšení kapacity již existujícího ropovodu pomocí paralelního potrubí, případně jeho dovybavení výkonnějšími pumpami. Ve hře je také využití přenosových kapacit Kazachstánu.