Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.
Archiv rubriky: Asie
Americký Federální úřad pro letectví zakázal provoz dopravního letadla Boeing 787 Dreamliner
Omezení se vztahuje pouze na 6 dopravních letadel Dreamliner, které provozují americké aerolinky United Airlines. Příčina technických problémů, jež letadla Dreamliner doprovázejí již několik týdnů, je mnohem vážnější, než se původně očekávalo. V důsledku úniku žíraviny z lithiových baterií totiž může dojít k vypuknutí požáru na palubě letadla. Jako první země provoz Dreamlinerů zakázalo Japonsko, kde ve středu došlo k zatím poslednímu nouzovému přistání Boeingu 787. Následně bylo použití letounů zakázáno v USA, Evropě a v Indii.
Sýrie dovolila OSN zintenzívnit potravinovou pomoc
Podle Ertharin Cousinové, která stojí v čele Světového potravinového programu (WFP) pod OSN, povolila syrská vláda WFP spolupracovat s místními dobročinnými skupinami. WFP tak může distribuovat pomoc dalšímu 1 milionu osob. Doteď byl WFP schopen dodávat humanitární pomoc pouze 1,5 milionům osob z 2,5 milionů potřebných. WFP poskytuje zejména obyvatelům syrského venkova mouku a palivu pro pekárny, dvě nejdůležitější komody k výrobě chleba. Svými dodávkami chce WFP pokrýt všechny oblasti Sýrie, úspěšnost však závisí na intenzitě pozemních bojů.
V Jemenu je více než 1,3 milionů pracujících dětí
Podle studie OSN, kterou vypracovala Mezinárodní organizace práce (ILO) a Dětský fond OSN (UNICEF) s pomocí jemenské organizace zabývající dětskou prací, je v Jemenu 1,3 miliónů pracujících dětí. OSN vyzývá Jemen, aby chránil dětská práva a dodržoval mezinárodní normy, které práva dětí zajišťují. Ve věkové skupině 5-17 let pracuje údajně až 17 % jemenských dětí a to více než 30 hodin týdně, často se jedná o práci nevhodnou a nebezpečnou vzhledem k jejich věku. Průzkum je alarmující, ochrana dětí Jemenu musí být prioritou pro mezinárodní společenství, uvedl regionální ředitel Arabských států Nada al-Nashif.
Egyptský právník byl uvězněn v Saudské Arábii
Egyptský právník zabývající se lidskými právy byl v Saudské Arábii odsouzen k 5 letům vězení a 300 ranám. Egyptský právník Ahmed al-Gizawi byl obviněn z pašování drog, v dubnu 2012 byl totiž zadržen s velkým množstvím antidepresiv, které jsou v Saudské Arábii zákázány. Podle egyptských aktivistů však byl al-Gizawi uvězněn, protože vznesl stížnosti na zacházení s Egypťany v saudských vězeních. Rodina zadrženého rovněž uvedla, že byl v Saudské Arábii kvůli náboženské pouti. Saudské úřady však tuto verzi zpochybnily, neboť al-Gizawi podle nich nebyl oblečen jako poutník, rozsudek navíc označily za shovívavý. Celý incident způsobil zhoršení saudsko-egyptských vztahů na nejhorší úroveň od roku 1979, kdy Saudská Arábie přerušila diplomatické styky s Egyptem.
OSN plánuje zvýšit potravinovou pomoc Sýrii
Světový potravinový program (WFP) si klade za cíl poskytovat potraviny pro více než 2,5 milionů lidí postižených konfliktem v Sýrii, prozatím se stará o 1,5 milionů obyvatel. WFP minulý týden od syrské vlády obdržel seznam s nevládními organizacemi, které mohou pomáhat s humanitární pomocí, do té doby neměla OSN od vlády povolení spolupracovat s dalšími nevládními organizacemi. Zástupce OSN Ertharin Cousin oceňuje aktivitu ze strany vlády na rozšíření humanitárních partnerů v zemi, díky ní je větší šance zajištění potravin pro další milion lidí trpící nedostatkem potravin. OSN odhaduje, že pomoc v Sýrii a v okolních zemích v současné době potřebují až 4 miliony lidí.
Saudský král vyměnil guvernéra ropné provincie
Saudský král Abdullah jmenoval Saud bin Nayefa novým guvernérem Východní provincie, která je významná z hlediska ropné produkce. Východní provincie je však také centrem šíitské komunity, která již 2 roky v Saudské Arábii pomocí protestů a demonstrací volá po lepších právech a propuštění vězněných příbuzných. Nově jmenovaný guvernér Saud bin Nayefa je bratrem současného ministra vnitra Mohammed bin Nayefa. Aktivisté ve Východní provincii si zatím nejsou jistí, zda změna ve vedení bude mít dopad na místní politickou situaci. Vzhledem k ropnému průmyslu je však podle aktivistů hlavním zájmem režimu bezpečnost v této provincii.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
OSN veřejně odsuzuje zabití iráckého poslance
Irácký poslanec Ifan Al-Issawi byl zabit při teroristickém útoku během demonstrací v Fallujah, při demonstraci byli zabiti a zraněni další lidé. Vedoucí mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler apeluje na všechny politické složky, aby zajistily pokojné a nenásilné demonstrace, nepodněcovaly nepokoje a omezovaly možnosti pro teroristické útoky. Zároveň žádá po demonstrujících absenci násilí a udržení mírového charakteru demonstrací.
Rumunsko vydá do USA Aurela Fratilu, který prodával vojenské vybavení do Íránu
Odvolací soud v hlavním městě Rumunska Bukurešti rozhodl v úterý o vydání bývalého inženýra Aurela Fratilu do USA, který se měl dopustit porušení obchodního embarga prodejem vojenského letadlového zařízení do Íránu. Fratila bude do vydání USA zadržen v rumunském vězení. Fratila pracoval pro rumunské letectvo do roku 1997, poté začal obchodovat s vojenským vybavením. V řijnu 2006 byl Fratila obviněn z praní špinavých peněz a spiknutí, poprvé rumunský soud rozhodl, že nebude vydán do USA. Rumunsko je členem NATO, které se podílí na boji proti terorismu v Íránu a Afghánistánu.
Syrským uprchlíkům se nedostává humanitární pomoci, množí se i případy znásilnění
Studie Mezinárodního záchranného výboru (IRC) nazvala situaci ohledně syrských uprchlíků „ohromnou humanitární katastrofou“. Zemi od začátku bojů opustilo na 600 000 uprchlíků, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy, ale dosud zůstávají na území Sýrie. „Miliony Syřanů jsou v nouzi a mají malý nebo žádný přístup k humanitární pomoci,“ uvedla zpráva pro IRC. Navzdory mezinárodním příslibům se tak do uprchlických táborů v Sýrii nedostává dostatek humanitární pomoci. V Sýrii se rovněž množí případy znásilnění žen ozbrojenými jednotkami, zejména na kontrolních stanovištích u silnic. Zpráva IRC neoznačila žádnou stranu zcela odpovědnou za tyto činy, nejvíce obvinění však bylo oběťmi vzneseno proti vládním silám a zejména milicím Shabiba.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí
Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.
Nejvyšší soud v Pakistánu vydal příkaz k zatčení premiéra
Na premiéra Pakistánu Pervez Ashrafa vydal Nejvyšší soud soudní příkaz k zatčení z důvodu 15 obvinění z korupce. Braní úplatků se měl premiér dopustit v roce 2010, kdy byl ministr pro vodní hospodářství a energetiku. Soudní příkaz k zatčení přišel v době, kdy klerik Tahirul Qadri v čele tisícové demonstrace požadoval rezignaci vlády. Podle některých analytiků má právě klerik Qadri podporu soudců a armády. Předchozí premiér Yousuf Raza Gilani musel rezignovat na svůj post loňského června poté, co byl odsouzen za pohrdání soudem.
OSN žádá vyšetřování KLDR pro porušování lidských práv
Podle komisařky pro lidská práva OSN Navi Pillay mezinárodní debata zaměřená na jadernou hrozbu ze strany Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) zastiňuje otázky týkající se porušování lidských práv, které patří k nejhorším na světě. Vyzývá tedy k mezinárodnímu vyšetřování po desetiletí uskutečňovaných trestných činů proti lidskosti v této zemi. Upozorňuje na činnost zajateckých táborů, které vězní přes 200 000 vězňů držených v nelidských podmínkách, trestáni jsou mučením a hromadnými popravami za legitimní a pokojné aktivity. Komisařka chce vytvořit vyšetřovací komisi, která by s podporou Japonska, USA a Evropské unie kontrolovala dodržování lidských práv v KLDR, o vzniku komise se bude jednat na příštím zasedání Rady pro lidská práva v březnu.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Bahrajn vyšetřuje požár dělnické ubytovny
Bahrajnské úřady zahájily vyšetřování požáru ubytovny pro dělníky, který stál život 13 lidí. V Bahrajnu, stejně jako ve většině států Perského zálivu, jsou běžné ubytovny, ve kterých odděleně žijí zahraniční dělníci. Bahrajn je silně závislý na zahraniční pracovní síle, pracují zde statisíce zahraničních pracovníků. Na jejich špatné pracovní i životní podmínky už léta upozorňují lidsko-právní organizace. Většina pracovníků v Bahrajnu pochází z jižní Asie.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.