Izraelská armáda opět odstranila palestinský protestní tábor na Západním břehu Jordánu. „20 Palestinců bylo vypovězeno bez vzniku incidentů,“ uvedla izraelská armáda. Příkazy k odstranění tábora byly vydány v neděli v noci izraelskou armádou s odůvodněním, že tři ze stanů a staveb se nacházejí na území, které patří Izraeli, čtvrtý objekt údajně stál na místě plánované oddělující bariéry. Palestinští aktivisté výstavbou tábora protestovali proti izraelským plánům vyvlastnit v dané lokalitě část půdy. Inspirovali se přitom předešlou akcí palestinských aktivistů, kteří podobný kemp postavili ve snaze upozornit na izraelské plány výstavby osad.
Archiv rubriky: Asie
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
Francouzská policie zatkla podezřelého ze zabití kurdských aktivistek
Francouzská policie zatkla muže, který má mít souvislost se zabitím tří kurdských aktivistek Paříži. Podezřelým je 30letý Omer Guney s tureckou státní příslušností. Státní zástupce oznámil, že muž je již dva roky členem nacionalistické Strany kurdských pracujících (PKK), jejíž zakladatelkou je jedna z jeho obětí. Útok podle analytiků přišel v době, kdy Turecko se s kurdskou menšinou snaží o mírové vyjednávání, úspěšnost jednání by smrt 3 kurdských aktivistek mohla poškodit. Minulý týden tisíce lidí vyšly do ulic v kurdském městě Diyarbakir, aby uctili památku zesnulých aktivistek.
Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů
Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.
Americké bezpilotní letouny provedly úder v Jemenu
Podle jemenské armády bylo při tomto sobotním úderu ve středním Jemenu zabito 8 osob. Podle místních obyvatel byly 2 osoby identifikovány jako bojovníci Al-Kaidy saudské národnosti. Jeden z nich byl identifikován jako Ismail bin Jamil. Americká armáda provedla v Jemenu již desítky podobných akcí za pomoci bezpilotních letadel. Údery směřují proti příslušníkům jemenské odnože Al-Kaidy, která je podle USA nejaktivnější pobočkou celé organizace.
Syrský ministr vyzval opozici k jednání
Syrský ministr zahraničí Wallid Muallem vyzval opozici k složení zbraní a jednání o nové vládě. Ministr Muallem uvedl, že k jednání se může připojit jakákoli opoziční skupina, pokud odmítá zahraniční intervenci v Sýrii. Ve svém prohlášení také reagoval na výrok společného vyslance OSN a Arabské Ligy v Sýrii Lakhdar Brahimiho, který minulý týden uvedl, že syrský prezident Assad by neměl být součástí přechodné syrské vlády. „Pozici prezidenta Assada by nikdo neměl zpochybňovat, to je nepřijatelné,“ prohlásil v reakci ministr zahraničí Muallem. Hlavní syrská opoziční síla Národní koalice opozičních sil a syrské revoluce odmítá jednat o jakýchkoli návrzích, které by nezahrnovaly odchod prezidenta Assada a také podporuje možnost zahraniční intervence v Sýrii.
Jižní Amerika a arabské země plánují spolupráci v energetice
Výsledkem jednání ministrů pro energetiku z Jižní Ameriky a arabských zemí v Abú Dhabí byla dohoda ohledně spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Chilský ministr pro energetiku Jorge Bunster zdůraznil, že v této oblasti existují velké potencionální příležitosti pro oba regiony, proto byla jednání vedena mezi regiony, nikoliv mezi jednotlivými státy. Středeční setkání ministrů se uskutečnilo v rámci Týdne udržitelnosti v Abú Dhabí, jehož cílem je poskytnout platformu pro budoucí spolupráci v oblasti životního prostředí, prezentovat nové nápady na řešení otázek spojených s obnovitelnými zdroji a nedostatkem vody.
Dva muži podezřelí z vraždy kurdských aktivistek byli zadrženi
Dva muži byli zadrženi v souvislosti s úmrtím tří kurdských aktivistek v Paříži. S informací se francouzská média odvolávají na nejmenované soudní zdroje. Podle zpravodajské agentury AFP se muži narodili v Turecku v roce 1974 a 1982 a žijí v pařížské čtvrti Saint Denis, která se nachází v bezprostřední blízkosti ženské separatistické strany. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan tvrdí, že vraždy byly spáchané jako sabotáž mírových jednání mezi Tureckem a Kurdskou stranou pracujících (PKK). Turecko, USA a EU čin odsoudily jako teroristický. V roce 2012 se zintenzivnily útoky a boje za autonomii tureckých Kurdů, ale za posledních několik měsíců násilí ustupovalo důsledkem mírových jednání.
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Desítky lidí byly v Turecku zatčeny kvůli členství v zakázané marxistické skupině
Nejméně 85 lidí podezřelých ze spojení a vazby na zakázanou marxistickou skupinu Osvobozenecká lidová revoluční fronta DHKP-C byli zatčeni při policejní razii v Turecku. Pomocí vrtulníku byli zatčeni v ranních hodinách v Istanbulu, Ankaře, Izmiru a dalších městech členové skupiny DHKP-C, kteří jsou obviněni z řady útoků v Turecku od roku 1970. DHKP-C je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou skupinu, která se staví proti členství v NATO, neboť NATO má být výsledkem západního imperialismu. Sdružení tureckých právníků (CHD) označilo policejní zatčení za útok proti lidem, kteří oponují systému a bojují za demokracii a svobodu.
USA mají obavy z postupu Pákistánu, který oznámil propouštění vězněných představitelů Talibanu
Pákistánské ministerstvo zahraničí oznámilo svůj záměr propustit z pákistánských věznic několik vězněných Afghánců, stoupenců Talibanu, na podporu stabilizačního procesu v sousedním Afghánistánu. Propuštění vězni by se měli stát prostředníky při vyjednávání mezi afghánskou vládou a vrcholnými představiteli Talibanu. USA ale vyjádřily své pochybnosti k chystanému kroku. Obávají se, že propuštění Afghánci, mezi které patří i původně druhý nejvyšší představitel Talibanu Abdul Ghání Baradar, se vrátí do čela této organizace.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Afghánistán: NATO očekává větší aktivitu Talibanu
„S přibližujícím se termínem odchodu vojsk NATO z Afghánistánu v roce 2014 se očekává větší intenzita útoků organizace Taliban proti afghánským vojákům,“ řekl v pátek jeden z členů Severoatlantické aliance (NATO) v Bruselu. Po odchodu armád západních států ze země bude veškerá bezpečnost v rukou místní armády a policie. Washington zatím neupřesnil počet amerických vojáků, kteří zůstanou po roce 2014 v Afghánistánu, jisté však je, že prezident Barack Obama bude od Kábulu požadovat slib o jejich právní ochraně.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Za zabití afghánských civilistů hrozí americkému seržantovi trest smrti, hájí se posttraumatickým syndromem
Seržant Robert Bales, který se účastnil misí v Iráku a Afghánistánu a který v březnu 2012 krutým způsobem zavraždil 16 afghánských civilistů a z toho 9 dětí, trpí podle Balesova obhájce posttraumatickým syndromem. Balesův obhájce John Henry Brown se odvolává na odborný posudek lékařů. Robertu Balesovi hrozí za vraždu až trest smrti. Obhajoba se v soudním líčení odvolává na svědky, podle kterých trpěl seržant Bales psychickými problémy. Špatný psychický stav Roberta Balese, který mohlo způsobit i zranění hlavy na jedné z misí, může mít vliv na konečné rozhodnutí soudu.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Prezidenta Obamu čeká těžké rozhodování o výstavbě ropovodu Keystone
Rozhodnutí o ropovodu Keystone XL Pipeline, které prezident Barack Obama oddaluje více než rok, závisí i na preferencích prezidenta Obamy. Jestliže výstavbu ropovodu odsouhlasí, sníží americkou energetickou závislost na ropě z Blízkého východu a zároveň vzniknou nová pracovní místa. Nicméně v rámci svého boje s klimatickými změnami a environmentálními problémy by mohl plán zamítnout. Ropovod Keystone XL Pipeline vedoucí z kanadské Alberty do Nebrasky by v případě zprovoznění zásoboval kanadskou ropou jihozápadní pobřeží USA.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Bolivijský prezident chce vyvážet listy koky
Minulý týden byla Bolívii udělena výjimka pro legální pěstování koky, nyní se prezident Evo Morales chce soustředit se na zlegalizování prodeje této rostliny v zahraničí. Prezident prohlásil, že Čína se zajímá o dovoz koky ve velkých množstvích pro výrobu čaje. Koka se používá v Andách již tisíce let na různé účely, nicméně ji OSN vyhlásila za nelegální již před více než 50 roky, jelikož je běžnou součástí při výrobě kokainu.
Syrští rebelové obviňují džihádisty z krádeže revoluce
Mezi džihádisty a bojovníky Svobodné syrské armády (FSA) vzniká rozkol, který by mohl občanské válce v Sýrii dát zcela nový rozměr. Velitelé FSA jsou stále více rozladěni počínáním džihádistických skupin, zejména skupinou radikálních islamistů s názvem al-Nusra Front, která je napojena na Al-Kaidu. Džihádisté údajně zabírají státní majetek a prodávají ho přes hranice do Turecka, utržené peníze poté používají pro své účely. Syrští rebelové zdůrazňují také nacionalistické cíle svého boje a odmítají nastolení islámského fundamentalismu po pádu režimu prezidenta Assada. „Až Assadův režim padne, budeme s nimi bojovat, do té doby s nimi nebudeme spolupracovat,“ uvedl pro The Guardian na adresu džihadistů jeden z velitelů syrských rebelů.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Desetitisíce lidí se rozloučily s kurdskými aktivistkami
Desítky tisíc lidí vyšly ve čtvrtek do ulic tureckého města Diyarbakır, které je Kurdy považováno za neformální hlavní město tureckého Kurdistánu, aby poctily památku kurdských aktivistek, které byly minulý týden zastřeleny v Paříži. Fidan Dogan, Leyla Söylemez a Sakine Cansız jsou jedny ze zakladatelek separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a jejich zastřelení může ohrozit mírové rozhovory mezi Ankarou a militantními skupinami. Doposud se nikdo nepřihlásil k odpovědnosti za zabíjení a ani francouzská policie ještě nikoho neobvinila. Předseda Strany pro mír a demokracii (PDP) Selahattin Demirtas, což je hlavní pro-kurdská strana, oznámil, že zabití aktivistek může Kurdy odradit ve snaze hledat mír s Turky.