Generál John Allen, který se pravděpodobně stane vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě, byl vystřídán na postu velitele afghánské mise ISAF generálem Josephem Dunfordem. Odcházející velitel mezinárodních sil v Afghánistánu Allen uvedl, že NATO je na cestě k vítězství. Generál Dunford by měl být posledním velitelem mise, který bude dohlížet na stažení většiny zahraničních vojsk z Afghánistánu. K předání velení došlo v neděli během ceremoniálu na velitelství ISAF v Kábulu.
Archiv rubriky: Asie
Policie v Sankt-Petěrburgu zadržela 271 trhovců
Podle oficiálních zpráv byla většina z nich původem ze střední Asie a Kavkazu. Cílem tohoto plošného zátahu bylo zjistit, zdali se někdo z obchodníků nepodílí na činnostech spojených s podporou islámských teroristických skupin. Součástí akce bylo kromě kontroly pravosti osobních dokladů a povolení k prodeji také pátrání po extremistické literatuře, zbraních a drogách. Podle pátečního vyjádření ministra vnitra Vladimira Kolokotseva bylo v Rusku minulý rok zaznamenáno 637 zločinů souvisejících s terorismem. 90 % z nich bylo spácháno na severním Kavkazu. Federální migrační služba zatím deportovala 10 zadržených osob a u asi 30 úřad zjistil, že jejich pobyt je v rozporu s ruskými migračními zákony. Migranti čelí obvinění za podněcování terorismu a nenávist s maximálním trest 7 let ve vězení.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Ministr zahraničí USA John Kerry zaujal tvrdý postoj k Íránu
Týden po svém nástupu do úřadu ministerstva zahraničních věcí John Kerry zdůraznil, že ohledně íránského nukleárního programu je Washington stále otevřen diplomatickému jednání, ale na druhou stranu je „připraven udělat vše potřebné“ k zabránění výroby jaderných zbraní. Ministr Kerry tak reaguje na dění z minulého týdne. Zatímco íránská vláda přikývla na oficiální jednání o nukleárním programu s USA a dalšími aktéry, íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí diskuzi s USA odmítl. Ministr zahraničí John Kerry uvedl, že rozhodnutí je pouze na Íránu. Buď přistoupí na další jednání, nebo si zvolí větší izolovanost. Jeho vyjádření přišlo k době, kdy se objevují stále větší pochybnosti o účinnosti sankcí OSN vůči Iránu. Podle Al-Jazeery i přes sankce vůči iránské ekonomice podporuje 63 % Iránců pokračování jejich jaderného programu.
Indie se potýká s nepokoji v Kašmíru, vyvolala je poprava teroristy
V roce 2001 došlo k útoku na indický parlament, při němž zahynulo 14 lidí. Tento čin měl na svědomí kašmírský terorista Afzal Guru. V roce 2002 nad ním by vynesen rozsudek smrti zvláštním soudem vytvořeným v rámci prevence proti terorismu. K výkonu rozsudku došlo 9. února po zamítnutí žádosti o milost indickým prezidentem Pranabem Mukherjee. Poprava vyvolala v problematické kašmírské oblasti na severu země vlnu odporu, Guruova rodina žádá o vydání těla a tvrdí, že o rozsudku nebyla informována. V reakci na nepokoje byl v Kašmíru vyhlášen zákaz vycházení a situaci kontroluje policie a armádní jednotky.
Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu
Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.
Byl spáchán raketový útok na kemp iránských emigrantů v Iráku
V bývalé americké základně Camp Hurriya blízko Bagdádu, která nyní slouží jako sídlo členů Organizace lidových iránských mudžáhedínů (PMOI), způsobil dopad rakety několik úmrtí a několik desítek lidí bylo zraněno. Členové PMOI si stěžovali, že od iráckých úřadů nepřišla po útoku žádná pomoc, naopak jim mělo být bráněno převést zraněné do nemocnice. Irácké úřady však obvinění odmítly. Podle iráckého ministra vnitra Nouri al-Malikiho byla raketa odpálena z oblasti západně od Bagdádu z míst, kde operují brigády Badr, což je vojenská odnož Organizace Badr, šíitské skupiny napojené na iránskou vládu. Sama PMOI se během iránské islámské revoluce v roce 1979 podílela na svržení šáha, nová vláda však kvůli nesouhlasu s její ideologií popravila řadu vůdců PMOI a zbytek uprchl do emigrace. Většina členů se za režimu Saddáma Hussajna usadila v Iráku.
Barma posiluje své postavení v mezinárodním systému, navázala diplomatické styky s Arménií
V minulém roce Barma navázala užší oficiální kontakty s Malawi, Bhútánem, Lucemburskem nebo Islandem. První letošní zemí, se kterou upevnila své vztahy, se stala Arménie. Dohoda o diplomatických kontaktech na velvyslanecké úrovni byla podepsána 31. ledna v New Yorku. Od roku 1948, kdy Barma získala nezávislost, se jedná o již 111. zemi. V současnosti spravuje Barma po celém světě 30 ambasád, 2 stálé mise a 4 generální konzuláty, na svém území hostí zhruba stejný počet úřadů. Český úřad prozatím v Barmě chybí, jeho funkci plní zastupitelství v Bangkoku.
V Damašku probíhají tvrdé boje
V hlavním městě Sýrie a jeho okolí probíhají tuhé boje mezi provládními silami a syrskými rebely. Ti v poslední době dobyli další území v různých částech Sýrie, hlavní město je však dosud pevně v rukou syrské armády. Během posledních 3 dnů zahájili rebelové operace v okolí města a obklíčili jeho centrum, o další postup svádějí tvrdé boje se syrskou armádou. Podle opozičních aktivistů odpálila syrská armáda proti rebelům další raketu, která usmrtila 6 lidí, 12 dalších zranila. Podle syrských státních médií naopak minometná palba rebelů usmrtila na autobusové zastávce 6 osob, včetně 3 dětí. Podobně tuhé boje probíhají i ve městě Homs, kde rebelové drží centrum a jsou v obklíčení vládních jednotek.
Prezident Gruzie Michail Saakašvili navrhuje amnestii za ekonomické zločiny
O souboru zákonů, který by měl podle serveru Civil Georgie zlegalizovat finance ilegálně nabyté před 1. lednem 2013, bude nyní projednávat parlament. Prominuty by měly být tresty za více než 20 typů zločinů. Kromě daňových úniků mezi ně patří například praní špinavých peněz, padělání bankovek, nelegální zaměstnávání cizinců, falšování účetnictví a zneužívání státních dotací. Podle gruzínského prezidenta by nově legalizované příjmy mohly uvolnit ruce domácím podnikatelům, kteří by poté mohli podpořit ekonomický růst.
Jemen obviňuje Irán z pašování zbraní
Jemenský prezident Abd-Rabbu Mansour Hadi vyzval svého iránského protějška, prezidenta Mahmuda Ahmadínežáda, aby Irán přestal pašovat do Jemenu zbraně. Dne 23. ledna totiž jemenská pobřežní stráž zadržela loď nesoucí náklad protiletadlových raket a granátů, podle BBC se spekuluje, že za dodávkou stojí Irán. Jemenská vláda se obává, že Irán spolupracuje s povstalci na jihu země ve snaze oslabit a destabilizovat celý stát. Jemenská vláda kromě výzvy prezidentu Ahmadínežádovi požádala o prošetření záležitosti i Radu bezpečnosti OSN. Pokud by se ukázalo, že Irán je původcem zbraní, šlo by z jeho strany o porušení rezoluce OSN, která uvaluje embargo na iránský vývoz zbraní. Teherán však jakékoli spojení s původem zbraní odmítl.
EU a izraelský vojenský dodavatel spolufinancují projekt bezpilotních letounů
EU a velký izraelský vojenský dodavatel podle serveru EUobserver spolufinancují výzkum na sestrojování speciálního palubního systému pro bezpilotní letoun, který by měl zabránit v pohybu vozidlům. V lednu byl zahájen tříletý projekt Aeroceptor, Evropská komise přispěla 4,7 miliony USD a zbytek pochází z konsorcia účastníků. Koordinátor projektu Franco Fresolone řekl, že technické informace jsou zatím sdíleny pouze mezi partnery projektu. Dostupné informace nespecifikují, zda by letouny létaly přes členské státy EU nebo v izraelském vzdušném prostoru, případně v obou.
Americký ministr obrany podporuje vyzbrojení syrských rebelů
Při slyšení v Kongresu oznámil americký ministr obrany Leon Panetta, že podporuje plán na vyzbrojení syrských rebelů, bojujících proti režimu syrského prezidenta Assada. Podle BBC je to poprvé, co takto vysoce postavený člen americké administrativy zaujal k otázce vyzbrojení rebelů souhlasné stanovisko. Plán na vyzbrojení syrské opozice byl vypracován bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou a bývalým šéfem CIA Davidem Petraeusem. Později byl ale zamítnut v Bílém domě. Odpůrci plánu se obávají, aby americké zbraně nepadly do rukou neprověřeným skupinám rebelů, z nichž někteří jsou napojeni na Al-Kaidu.
Írán chce upevnit ekonomické vazby s Kyrgyzstánem
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad to prohlásil během setkání s kyrgyzským velvyslancem Medetkhanem Sherimkolovem. Kromě příslibu zvýšení investiční aktivity Írán zemi věnoval 1 milion USD na rozvoj sportovišť v hlavním městě Biškeku. Zdůraznil při tom kulturní blízkost obou islámských zemí. Írán je nucen hledat nové partnery kvůli hospodářskému embargu, které na něj uvalila většina vyspělých ekonomik důsledkem jeho netransparentnímu jadernému programu. Kyrgyzstán je pro Írán zajímavý vzhledem k ohlášeným ekonomickým reformám, které plánuje v příštích letech provést jeho prezident Almaz Atambayev. V rámci nich má stát dosáhnout až 8% růstu HDP díky investičním pobídkám ve výši 13 miliard USD.
Irán odvysílal video získané ze špionážního letadla CIA
Iránská státní televize odvysílala záběry, které byly údajně extrahovány z bezpilotního letadla americké CIA, sestřeleného roku 2011 nad územím Iránu. Na videu lze vidět záběry letiště, patrně v Afghánistánu, kde stroj startoval a dále neurčité záběry z jeho přístání a z přeletu pravděpodobně nad východním Iránem. USA sestřel svého letounu v roce 2011 nejprve popíraly, poté však jeho ztrátu potvrdily. Irán následně obvinil USA špionážních aktivit. Později pak prohlásil, že iránští vědci byli schopni podle vzoru amerického stroje zbudovat vlastní bezpilotní letoun. Od incidentu v prosinci 2011 Irán několikrát oznámil další úspěšné sestřely amerických bezpilotních strojů, USA to však nepotvrdily.
Egyptský prezident Mursí se vyjádřil k syrské krizi
Egyptský prezident Mursí, který předsedá probíhajícímu summitu Organizace islámské spolupráce, se vyjádřil k probíhající syrské krizi, která je jedním z témat jednání zástupců islámských států. Egypt má podle prezidenta Mursího silný zájem na ukončení krveprolití. Prezident Mursí cílil svůj výrok na přední představitele syrského režimu a vyzval je, aby se poučili z historie a nekladli své zájmy nad zájmy svého národa. „Ti, kteří upřednostňují vlastní zájmy před zájmy lidu musí odejít,“ uvedl prezident Mursí. Na váze jeho slovům dodává i přítomnost iránského prezidenta Ahmadínežáda na summitu, neboť Irán je dosud jedním z hlavních spojenců syrského režimu.
Čína radikalizuje svůj postup proti Tibetu, přistoupila k zatýkání
Od roku 2009 se pokusila o protestní sebeupálení zhruba stovka lidí. Jejich cílem bylo upozornit na porušování lidských práv a omezování kulturní a náboženské svobody. Čína změnila svou taktiku potlačování odporu a nyní přistupuje k zatýkání všech, kteří by se mohli stát dalšími „živými pochodněmi“ nebo k tomu vyzývají. K čtvrtečnímu dni zadržela přibližně 70 osob. Podle agentury Nová Čína bude 12 z nich oficiálně obviněno. Peking dává vinu za podporu těchto akcí i samotnému dalajlámovi a hodlá nadále stupňovat své kroky.
Hamas a Fatah vedou rozhovory o sjednocení
Vůdce Hamasu Khaled Meshaal uvedl pro BBC, že vede rozhovory s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, vůdcem hnutí Fatah, o zformování vlády národní jednoty. Podle vůdce Hamasu Meshaala rovněž probíhají práce na přípravě parlamentních i parlamentních voleb, které se kvůli roztržce mezi oběma organizacemi několik let odkládaly. Fatah s Hamasem se vzájemně znepřátelily po palestinských volbách roku 2006, v roce 2011 však podepsaly dohodu o sblížení a v posledních měsících se jejich vztahy opět výrazně zlepšují.
Íránský duchovní vůdce odmítnul rozhovory s USA o nukleárním programu
Americký viceprezident Joe Biden Íránu nabídnul navázání bilaterálních rozhovorů o nukleárním programu Teheránu bez účasti dalších stran. Dialog ve čtvrtek odsoudil íránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Chameneí. Ten uvedl, že Spojené státy americké sice nabídly diskuzi, ale přitom s „namířenou zbraní na Írán“. Viceprezident Biden dříve uvedl, že Washington je odhodlán k individuálnímu jednání, pokud na to přistoupí duchovní vůdce a bude brát rozhovory vážně. Další kolo jednání o íránském nukleárním programu by se mělo uskutečnit v Kazachstánu v únoru.
Ruské bojové letouny narušily japonský vzdušný prostor
Ve čtvrtek ráno byly severně od japonského ostrova Hokkaido zaznamenány dva ruské bojové letouny. Japonsko narušení vzdušného prostoru kritizuje, k incidentu došlo v době, kdy se obě strany snaží dohodnout na řešení dlouholetého sporu o Kurilské ostrovy, na které si oba státy činí právo. Od roku 1855 patří Japonsku, přesto spor o ně trvá již více než 60 let. Kvůli Kurilským ostrovům spolu Japonsko a Rusko dosud nepodepsaly mírovou smlouvu o ukončení 2. světové války. V prosinci 2012 byly obnoveny rozhovory, kde Japonsko chtělo definitivně vyřešit i spor o Kurily.
Jižní Korea zvažuje preventivní útok,v případě nutnosti je ochotna riskovat i válku
Agresivní rétorika severokorejské vlády a její záměr pokračovat v testování jaderných zařízení by mohla mít následky i v podobě války. Jižní Korea nyní zvažuje preventivní útok a to i přes riziko rozvinutí ozbrojeného konfliktu. Země je připravena v případě postupující severokorejské agrese podniknout nevyhnutelné kroky ke zničení jaderných zbraní svého severního souseda. Zatím se nicméně nejedná o definitivní rozhodnutí.
Bývalý iránský prokurátor byl propuštěn z vazby
Kontroverzní bývalý iránský prokurátor Saeed Mortazavi byl po 2 dnech propuštěn z vězení. Jeho osoba je ústřední postavou sporu mezi iránským prezidentem Ahmadínežádem a vlivným předsedou iránského parlamentu Ali Larijanim. Prokurátor Mortazavi, podporovatel prezidenta Ahmadínežáda, byl zadržen v pondělí krátce poté, co prezident Ahmadínežád v parlamentu obvinil předsedu Larijaniho z korupce a nepotismu. Mortazavi je často spojován s potlačováním nepokojů v Iránu v roce 2009, které propukly po znovuzvolení Mahmúda Amhmadínežáda iránským prezidentem. Současný spor mezi prezidentem Ahmadínežádem a předsedou Larijanim má politické základy, neboť oba zastávají rozdílné politické názory. Předseda Larijani bude také pravděpodobně kandidátem, který by mohl nahradit prezidenta Ahamdínežáda v jeho funkci, neboť ten se již v červnových volbách o svůj úřad nemůže znovu ucházet.
USA by měly mít v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu
Americká CIA už 2 roky podle BBC provozuje v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu pro bezpilotní letouny. Základna má sloužit pro boj s Al-Kajdou na Arabském poloostrově. Poprvé byla využita v roce 2011, kdy ze základny vzlétnul bezpilotní letoun s cílem zabít člena Al-Kajdy Anwara al-Awlakiho. Americká média o existenci základny věděla, ale z bezpečnostních důvodů o ní neinformovala. Odhalení základny a prozrazení její polohy by mohlo ohrozit operace proti Al-Kajdě a zároveň by se základna mohla stát potencionálním cílem teroristů.