Bývalí opoziční poslanci byli odsouzeni k 3 letům vězení, jejich přečiny se podle BBC vztahovaly ke komentářům, které učinili na adresu změn ve volebním zákonu. V říjnu minulého roku údajně na veřejnosti varovali, že změny ve volebním systému mohou vést k bouřlivým protestům. Opozice označila zadržení i odsouzení poslanců za politický čin. Kuvajtský ministr informací však naopak trvá na tom, že země má spravedlivý a nezávislý soudní systém. Osoba kuvajtského emíra, který je hlavou státu, je v ústavě označena jako „nedotknutelná“.
Archiv rubriky: Asie
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
Prezident Barack Obama chystá cestu do Izraele
Americký prezident Barack Obama během letošního jara navštíví Izrael, kde se setká s představiteli Palestiny a Izraele a společně budou jednat o obnovení mírových rozhovorů. Podle izraelských médií by se návštěva měla uskutečnit 20. března, ale Bílý dům toto datum zatím nepotvrdil. Prezident Obama se na své cestě na Blízký východ dohodl po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem z minulého týdne. Naposledy byl prezident Obama v Izraeli v roce 2008 ještě jako prezidentský kandidát.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
EU zvažuje zapsat Hizballáh na seznam teroristických skupin
Tisková mluvčí šéfky zahraniční politiky EU Maja Kocijancic uvedla, že EU se bude zabývat tím, zda přidá radikální libanonské šíitské hnutí Hizballáh do svého seznamu teroristických organizací. Bulharsko totiž obvinilo Hizballáh z bombového útoku na autobus, který byl spáchán minulý rok ve městě Burgas a který zabil 5 izraelských turistů. V současné době má Izrael hnutí na seznamu teroristických organizací stejně jako USA, Velké Británie, Austrálie, Kanada, Nizozemsko, Egypt. Ministři zahraničí členských států se sejdou na pravidelném setkání 18. února, kde bude problém projednán a bude vydáno rozhodnutí.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Bangladéšský politik dostal doživotí, za zločiny proti lidskosti v boji o nezávislost
Přední bangladéšský politik a lídr hlavní islamistické strany Jamaat-e-Islami Abdul Kader Mullah, který je obviněný ze spáchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v Pákistánu v roce 1971, byl odsouzen k doživotnímu trestu. Konflikt si měl vyžádat více než 3 miliony mrtvých. Politik Mullah svou vinu popírá. V hlavním městě Dháce došlo k protestům proti rozsudku, na úterý byla dokonce vyhlášena generální stávka. Podle obhájců Mullaha a lidskoprávních organizací je trest pro všechny souzené nepřiměřeně vysoký a proces vyvolává pochybnosti.
Prezident Srí Lanky odmítl autonomii Tamilské oblasti
Prezident Srí Lanky Mahinda Rajapaksa v pondělí vyloučil udělení širší autonomie pro tamilský etnický stát ležící na jihu země navzdory dlouholetému vyjednávání. V rámci svého projevu v Trincomalee prezident prohlásil, že jakékoli vměšování cizích států je nežádoucí. Podle něj není zapotřebí vytvářet autonomní správu na etnickém základě. Prohlášení je nicméně v rozporu se třináctým dodatkem ústavy Srí Lanky i se sliby prezidenta. V pondělním společném prohlášení upozornily Iniciativa pro lidská práva v zemích bývalého Commonwealthu a Kampaň za mír a spravedlnost na Srí Lance generálního tajemníka OSN Ban Ki- moona na zhoršující se stav demokracie, lidských práv a právního státu na Srí Lance.
Experti sledují čínskou ekonomiku
Minulý měsíc Čína ohlásila překvapivé obchodní výsledky a zaujala tak analytiky globálních ekonomických trendů. Krátce na to upozornila na další pozitivní vývoj – zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Odborníci tyto zprávy přijímají s nedůvěrou a bedlivě sledují situaci, k Číně se totiž nyní díky jejímu rostoucímu významu obrací pozornost investorů, analytiků i vlád z celého světa a to i přesto, že její ekonomika po letech růstu viditelně zpomaluje. Podle okolních států Čína nedosáhla takového vývozu, jak tvrdí. Odborníci se však shodují na tom, že mezinárodní zájem může Číně jen pomoci.
Obchodníci doufají v odstranění ruského embarga na dovoz gruzínského vína
Embargo na dovoz gruzínských vinných produktů bylo Ruskem uvaleno v roce 2006 jako reakce na vyhoštění 4 ruských občanů, obviněných ze špionáže. V jeho důsledku vydělal vinný průmysl v roce 2007 pouze 29 milionů USD, což představovalo meziroční propad o více než polovinu. Podle předsedy Gruzínské vinné agentury Levana Davitashviliho, který 4. února jednal v Moskvě s představiteli organizace RosPotrebNadzor, zodpovědné za ochranu ruských spotřebitelů, je však odstranění embarga na dosah. Během příštího týdne by proto měly proběhnout kontroly gruzínských továren na výrobu vína ruskými hygieniky, jejichž posudky jsou k obnovení obchodu nezbytné.
Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu
Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.
Iránský prezident se nabídl jako první iránský kosmonaut
Iránský prezident Mahmoud Ahmadínežád se během svého projevu k iránským vědcům během iránského národního dne vesmírné technologie nabídl, že bude první iránským kosmonautem. „Jsem připraven být první Iránec, který by se obětoval pro vědu a letěl do vesmíru,“ prohlásil prezident Ahmadínežád. Jeho výrok se stal terčem vtipu amerického republikánského senátora Johna McCaina, který přirovnal prezidenta k íránské vesmírné opici. Před týdnem Irán úspěšně vyslal do vesmíru opici, se kterou se prezident Ahmadínežád také již osobně setkal. Prezident Ahmadínežád v roce 2011 oznámil, že země plánuje vyslat člověka do vesmíru roku 2019.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Izrael zatkl příslušníky Hamasu
Izraelské síly na Západním břehu Jordánu zadržely nejméně 20 členů palestinské organizace Hamas. Mezi zadrženými jsou i 3 členové palestinského parlamentu. Izrael považuje Hamas za teroristickou organizaci, důvody pro aktuální zatýkání jeho členů však zatím neuvedl. Palestinské lidsko-právní organizace zátah odsoudily, podle nich má pouze podkopat sjednocovací proces mezi znesvářenými palestinskými frakce, Hamasem a Fatahem. Podle palestinských zdrojů zadržuje Izrael v současné době více než 4 500 Palestinců, z toho 12 členů parlamentu.
Nový americký ministr zahraničí Kerry nabídnul prezidentu Abbásovi setkání
Ministr zahraničních věcí John Kerry, který byl v pátek uveden do úřadu, poprvé telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ministr Kerry plánuje se s prezidentem Abbásem v blízké budoucnosti osobně sejít a podílet se na udržení mírového procesu v regionu. Oba politici se v minulosti již několikrát setkali. ČTK informovala o tom, že ministr zahraničí John Kerry hovořil také s izraelským prezidentem Shimonem Peresem a rovněž s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.
Barma obnovila mírové rozhovory s Armádou kačjinské nezávislosti
Pondělní setkání barmské vlády s lídry Armády kačjinské nezávislosti (KIA) na mírovém jednání v čínském Ruili naznačuje možný obrat k lepšímu. Barma iniciovala setkání po vlně kritiky své prosincové akce, kdy nasadila letecké síly proti údajné agresi KIA. Etnický konflikt mezi Barmou a Kačjinským státem je nejintenzivnějším v historii země, po 17 letech propuknul znovu v červnu 2011. Od té doby se nedaří najít společnou řeč. Přestože obnovená jednání mohou uklidnit stupňující se napětí v regionu, podle analytiků bude nezbytné, aby přinejmenším jedna strana přistoupila ke kompromisu. V případě dohody bude zahájeno komplexní dlouhodobé mírové jednání.
Premiér Petr Nečas vyjádřil podporu plnoprávného členství Turecka v EU
V pondělí přijel do České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Při své návštěvě se setkal s premiérem Petrem Nečas, se kterým hovořil mimo jiné o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi. Český premiér také vyjádřil svou podporu pro plnoprávné členství Turecka v EU. Zároveň bylo také podepsáno prohlášení o česko-turecké spolupráci v kulturní oblasti, přičemž turecký premiér Recep Tyyip Erdogan potvrdil skutečnost, že v Praze začne fungovat turecké kulturní centrum a následné také vyzval ČR, aby i ona měla v Turecku své centrum. Turecký premiér se také setkal s prezidentem Václavem Klausem.
USA a Jižní Korea zahájily společné námořní cvičení
V pondělí začalo třídenní společné námořní cvičení Spojených států amerických a Jižní Korejeu východního břehu Korejského poloostrova. Severní Korea společné cvičení považuje za projev síly a provokaci namířenou právě proti KLDR. Cvičení přichází poté, co Pyongyang oznámil, že se chystá na podzemní nukleární test. Pokud k němu skutečně dojde, Washington a Soul to nehodlají nechat bez následků. Cvičení probíhá u východního pobřeží Korejského poloostrova a přítomna je i americká ponorka USS San Francisco s nukleárním pohonem.
Prezident Assad se vyjádřil k izraelskému útoku v Sýrii
Ve svém prvním vyjádření k izraelskému leteckému útoku v Sýrii minulý týden uvedl syrský prezident Assad, že takto akce „odhalila skutečnou roli Izraele, který spolupracuje se zahraničními mocnostmi a agenty na syrském území s cílem destabilizovat a oslabit Sýrii“. Syrská státní televize odvysílala záběry z údajného místa útoku, spolu s výpověďmi očitých svědků. Podle USA byl cílem vzdušného úderu, provedeného minulý týden, konvoj vozidel, který pravděpodobně převážel do Libanonu rakety SA-17. Úder pravděpodobně provedlo izraelské letectvo, naznačil to i izraelský ministr obrany Ehud Barak.
Předseda Googlu považuje Čínu za „IT hrozbu“
Výkonný předseda amerického gigantu Google Eric Schmidt označil Čínu za internetovou a počítačovou hrozbu. To především v souvislosti s počítačovými zločiny se záměrem ekonomických nebo politických zisků a důsledkem nedávných hackerské útoky na americké deníky The New York Times a Wall Street Journal, ze kterých je podezřívána právě Čína, která jakoukoli spojitost s útoky a obvinění odmítá. Schmidt označení převzal z knihy The New Digital Age, která vyjde v dubnu.
Bahrajnský policista byl odsouzen za zabití demonstranta
Bahrajnský policejní důstojník byl odsouzen k 7 letům vězení za zabití protivládního demonstranta. K incidentu došlo 14. února 2011 během začátku protestů, které v Bahrajnu vyvolal průběh Arabského jara v okolních zemích. Podle rodiny oběti použil policista střelnou zbraň bez předchozí provokace, podle verze policie pálil v sebeobraně. Bahrajnem zmítají politické nepokoje právě od února 2011, řada lidí již při střetech přišla o život, další protivládní aktivisté jsou zadržováni, nebo byli odsouzeni k mnohaletým trestům za snahu svrhnout vládu.