Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Archiv rubriky: Blízký východ
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
Výbuch na syrské univerzitě zabil nejméně 15 lidí
Exploze na univerzitě v syrském Aleppu připravila o život minimálně 15 osob, další desítky jsou zraněné. Příčina výbuchu je zatím nejasná. Zda se jedná o bombu nastraženou v autě či bombardování ze vzduchu je v šetření. Škola se nachází v oblasti ovládanou silami loajálním režimu prezidenta Bashara Al-Assada. Aleppo je od července loňského roku rozděleno mezi pro a protirežimní spojence. Aleppská univerzita byla otevřena v polovině října, úterní exploze zničila fakultu umění a architektury.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
V Pákistánu přišlo o život 14 vojáků
Na 14 zabitých a nejméně 25 zraněných si vyžádala nedělní exploze bomby v Pákistánu. K neštěstí došlo u hranic s Afghánistánem v severním Vazíristánu, nestabilním regionu se silným vlivem organizace Taliban. Výbušnina zasáhla projíždějící konvoj pákistánských vojáků. Útok potvrdila místní policie. Nástrahy na vojáky v podobě výbušnin nejsou v zemi ničím výjimečným, Taliban tak reaguje na nesouhlas se „spolčením“ Pákistánu se Západem.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Bahrajn vyšetřuje požár dělnické ubytovny
Bahrajnské úřady zahájily vyšetřování požáru ubytovny pro dělníky, který stál život 13 lidí. V Bahrajnu, stejně jako ve většině států Perského zálivu, jsou běžné ubytovny, ve kterých odděleně žijí zahraniční dělníci. Bahrajn je silně závislý na zahraniční pracovní síle, pracují zde statisíce zahraničních pracovníků. Na jejich špatné pracovní i životní podmínky už léta upozorňují lidsko-právní organizace. Většina pracovníků v Bahrajnu pochází z jižní Asie.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
Syrští rebelové se zmocnili důležité vojenské základny
Jednotky syrských rebelů obsadily strategické letiště v severozápadní Sýrii. Stovky bojovníků Syrské svobodné armády (FSA), vedených džihádistickými skupinami al-Nusra Front a Islámský předvoj, obléhaly letiště Taftanaz již od začátku listopadu 2012. Rebelové prolomili obranu základny ve středu a do pátečního dne nad ní získali plnou kontrolu. „Mnoho vládních vojáků bylo zabito a většina jich uprchla. Toto letiště je největší základnou, která byla dobyta od začátku povstání,“ uvedl Rami Abdul Rahman, představitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Z letecké základny Taftanaz startovaly vládní vrtulníky bombardující pozice rebelů na severu země, nebo zásobující vládní jednotky. Vládní zpravodajská agentura Sana uvedla, že vládní jednotky odrazily útok skupiny teroristů na základnu a způsobily jim těžké ztráty.
Palestinci protestují na území určeném k budování izraelských osad
Palestinští aktivisté na Západním břehu Jordánu vztyčili zhruba 20 stanů na území, kde se Izrael chystá stavět nové osady. Protestují tak proti výstavbě osad, kterou Izrael oznámil v prosinci 2012, pár dní poté, co OSN změnilo statut Palestinské autonomie na „nečlenský pozorovatelský stát.“ Výstavba izraelských osad na Západním břehu je podle mezinárodního práva ilegální, Izrael však takový výklad zpochybňuje. USA prosincové rozhodnutí Izraele o výstavbě nazvaly kontraproduktivním, Velká Británie a Francie si zase předvolaly izraelské velvyslance, aby podali vysvětlení. Izrael na protestní akci Palestinců reagoval vydáním příkazu k vyklizení dané lokality, podle BBC však Nejvyšší soud tento příkaz zrušil.
Spojené arabské emiráty chtějí rozsáhle investovat v Srbsku
Delegace v čele s korunním princem Sheikhem Mohammedem bin Zayedem Al Nahyanem z Abu Dhabi ze Spojených arabských emirátů (SAE) při své návštěvě v Srbsku oznámila záměr SAE značně investovat v srbském obranném průmyslu, zemědělství, bankovním sektoru a letectví. Za 133 miliónů USD se zemědělská společnost Al Dahra stane majoritním vlastníkem 8 srbských zemědělských konglomerátů. Korunní princ oznámil také plán na investici asi 200 miliónů USD do vývoje nových vojenských technologií, a to hlavně do obranných raketových systémů, munice a zbraní. Delegace ze SAE projevila zájem i o zakoupení letecké srbské státní společnosti JAT Tehnika, která by měla být privatizována a o otevření emirátské banky First Gulf Bank v Srbsku. Korunní princ se setkal během své návštěvy se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem i premiérem Ivicou Dacicem.
Ženy získaly v Saúdské Arábii větší politické zastoupení
Saudský král Abdullah jmenoval 30 žen do poradního orgánu Shura, který byl dosud obsazen výhradně muži. Shura je 150 členný orgán volený na 4 leté období, jenž radí vládě ohledně nové legislativy. Král Abdullah oznámil záměr jmenovat ženy do Shury již roku 2011, na rok 2014 je také plánováno umožnit ženám účastnit se regionálních voleb. Král Abdullah konzultoval svůj záměr s náboženskými hodnostáři, kteří ho shledali v souladu s islámským právem šaría. Ženy mají v Saudské Arábii omezená práva, nesmí řídit auto, zastávat vyšší policejní funkce, nebo cestovat bez povolení jejich mužského opatrovníka. Shura bude mít také nově 4 zástupce šíitských muslimů na místo 1, jak tomu bylo dosud. Jde tak o zlepšení zastoupení náboženské minority, která tvoří 10 % populace Saúdské Arábie.
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.
V Saúdské Arábii popravili ženu ze Srí Lanky
Ve středu byla v Saúdské Arábii popravena žena, která pracovala jako hospodyně u saúdské rodiny v Rijádu. K popravě došlo kvůli jejímu údajně úmyslnému zabití novorozence, k němuž došlo v roce 2005. Tehdy 17 letou Rizanu Nafeek obvinila matka dítěte z vraždy. Organizace Amnesty International (AI) zabývající se lidskými právy ale pochybuje o její vině. Podle AI byla Srílančanka donucena k přiznání se pod tlakem. K situaci se vyjádřila Catherine Ashton, šéfka zahraniční politiky EU. „Popravou jsem zděšena a soucítím s rodinou oběti.“ Připomněla, že EU je proti trestu smrti. V této ropné velmoci nejsou tresty ničím výjimečným. Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra se v roce 2012 uskutečnilo 76 poprav.
Vyslanec OSN v Sýrii zkritizoval prezidenta Assada
Vyslanec OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimi zkritizoval nedávný veřejný projev syrského prezidenta Assada. Jeho projev označil za více sektářský a jednostranný, než byly ty předchozí. Podle vyslance Brahimiho již minul čas pro takové reformy, jaké prezident Assad ve svém projevu nabídl. „V Sýrii lidé cítí, že 40letá vláda jedné rodiny je již příliš dlouhá. Změna tak musí být opravdová a prezident Assad mohl tyto změny vést, místo aby jim odporoval,“ uvedl vyslanec OSN Brahimi. Syrská opozice uvítala tvrdší linii vyslance Brahimiho vůči prezidentu Assadovi. „Takové prohlášení jsme od vyslance Brahimiho dlouho očekávali, dříve prezidenta Assada nekritizoval. Nyní po prezidentově projevu už neměl jinou možnost, než říci světu, že 40letá vláda jedné rodiny je více než dost,“ uvedl mluvčí syrské opozice Walid Saffour.
OSN: Počasí zhoršuje situaci pro obyvatele uprchlických táborů
Zprávy OSN informují o těžkých meteorologických podmínkách v Jordánsku, sníh, silný déšť a teploty pod bodem mrazu ohrožují životy uprchlíků v táborech na severu země. V oblasti také došlo k rozsáhlým záplavám, vyplavené bahno znemožňuje dopravu humanitární pomoci do tábora. Podle představitele Dětského fondu OSN (UNICEF) Dominique Hyde bude kritických následujících 72 hodin, poskytováno je teplé oblečení spolu se spacími vaky, které mají nahradit mokré matrace, prioritní pomoc je směrovaná k dětem. Už více než 500 000 uprchlíků opustilo konflikty zmítanou Sýrii, nejčastěji směřují právě do Jordánska, Libanonu a Turecka.
Syrský režim odpálil další balistickou raketu proti rebelům
Podle NATO byla ve středu v Sýrii odpálena další balistická raketa. Ke stejnému incidentu došlo i minulý týden. Podle BBC byla raketa odpálená směrem na Aleppo a cílená zřejmě na důležitý komunikační uzel obsazený rebely. Syrská armáda má k dispozici rakety typu SCUD, NATO však druh odpálené rakety nebylo schopno určit. NATO minulý měsíc odsoudilo používání balistických raket s tím, že je to projev „naprosté bezohlednosti vůči syrskému lidu“. Syrský režim již dříve používání balistických raket popřel. Podle BBC tento incident dále zdůrazňuje potřebu přítomnosti raket Patriot na syrsko-turecké hranici.
Turecko posílí obchod s Egyptem
Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.